Preventivní programy práce se školní třídou: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
(→Odkazy) Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| (Není zobrazeno 27 mezilehlých verzí od 5 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
Je zaměřená na posilování žádoucího chování s očekáváním, že se tak sníží potenciální výskyt rizikového chování. | Je zaměřená na posilování žádoucího chování s očekáváním, že se tak sníží potenciální výskyt rizikového chování. | ||
| − | '''Nespecifická''' - veškeré aktivity | + | '''Nespecifická''' - veškeré činnosti a aktivity, které podporují zdravý životní styl a pomáhají osvojovat pozitivní sociální chování. To probíhá prostřednictvím smysluplného využívání volného času jako jsou například zájmové, sportovní a volnočasové aktivity (a jiné programy, které vedou k dodržování určitých společenských norem, k odpovědnosti za sebe a své jednání apod.).<ref name="MŠMT22">MŠMT (nedat.). Metodické dokumenty (doporučení a pokyny). Získáno z http://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/metodicke-dokumenty-doporuceni-a-pokyny</ref> |
| − | '''Specifická''' – aktivity a programy, které | + | '''Specifická''' – aktivity a programy, které mají za cíl předcházet nebo minimálně omezovat výskyt jednotlivých forem rizikového chování žáků. Specifická prevence se dále dělí na '''všeobecnou''' (zaměřena na všechny lidi bez rozdílu, u kterých se nežádoucí chování ještě neobjevilo), '''selektivní''' (zaměřena na ty žáky, kteří jsou ohroženi rizikovým chováním) a '''indikovanou''' (zaměřena na konkrétní skupinu či jedince, u nichž již byl zaznamenán vyšší výskyt rizikových faktorů).<ref name="MŠMT22" /> |
==='''SEKUNDÁRNÍ PREVENCE'''=== | ==='''SEKUNDÁRNÍ PREVENCE'''=== | ||
Orientovaná na včasné vyhledávání osob, které se již rizikově chovají a snaží se zamezit dalšímu prohlubování tohoto chování. | Orientovaná na včasné vyhledávání osob, které se již rizikově chovají a snaží se zamezit dalšímu prohlubování tohoto chování. | ||
| Řádek 13: | Řádek 13: | ||
=='''FORMY RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ'''== | =='''FORMY RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ'''== | ||
==='''KOUŘENÍ (PREVENCE V ADIKTOLOGII)'''=== | ==='''KOUŘENÍ (PREVENCE V ADIKTOLOGII)'''=== | ||
| − | U dětí a dospívajících se vyskytuje převážně jako experimentování, které však může vést k příležitostnému, pravidelnému či až dennímu užívání.<ref name="MŠMT2" /> U dítěte může vzniknout závislost občasným kouřením po dobu 4 týdnů nebo denním kouřením cigaret v množství menším než pět. <ref>Vítkovická nemocnice (nedat.). Centrum prevence a léčby závislostí na tabáku u dětí a adolescentů. Získáno z https://nemocnicevitkovice.agel.cz/pracoviste/oddeleni/detske-oddeleni/informace-pro-pacienty/zavislost-na-tabaku.html</ref> | + | U dětí a dospívajících se vyskytuje převážně jako experimentování, které však může vést k příležitostnému, pravidelnému či až dennímu užívání.<ref name="MŠMT2">MŠMT (nedat.). Metodické dokumenty (doporučení a pokyny). Získáno z http://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/metodicke-dokumenty-doporuceni-a-pokyny</ref> U dítěte může vzniknout závislost občasným kouřením po dobu 4 týdnů nebo denním kouřením cigaret v množství menším než pět. <ref>Vítkovická nemocnice (nedat.). Centrum prevence a léčby závislostí na tabáku u dětí a adolescentů. Získáno z https://nemocnicevitkovice.agel.cz/pracoviste/oddeleni/detske-oddeleni/informace-pro-pacienty/zavislost-na-tabaku.html</ref> |
===='''Příznaky a projevy'''==== | ===='''Příznaky a projevy'''==== | ||
| − | Závislost na tabáku se projevuje buď fyzickou [[Duševní poruchy a poruchy chování vyvolané účinkem psychoaktivních látek|závislostí]] (při vysazení silná | + | Závislost na tabáku se projevuje buď fyzickou [[Duševní poruchy a poruchy chování vyvolané účinkem psychoaktivních látek|závislostí]] (při vysazení silná touha po cigaretě, poruchy spánku, podrážděnost, nervozita, pokleslá nálada, neschopnost se soustředit apod.), nebo psychosociální závislostí (kuřácké rituály - pohrávání si s cigaretou v ruce, potahování kouře, zapalování cigarety, odklepávání a dále v situacích - cigareta během pracovní pauzy, při kávě, po jídle, atd.). Tyto rituály vyvolávají chuť na cigaretu a bývají spouštěcím podnětem kouření při odvykání.<ref name="MŠMT2" /> |
===='''Primární prevence'''==== | ===='''Primární prevence'''==== | ||
| − | '''Žáci 1. stupně ZŠ''' – | + | '''Žáci 1. stupně ZŠ''' – žáci by si měli upevnit nekuřácký postoj, měli by pochopit rizika aktivního i pasivního kouření, posilovat dovednosti odmítnout cigaretu. Srozumitelnou, interaktivní a hravou formou, úměrnou [[Kognitivní vývoj v mladším školním věku|kognitivnímu vývoji dětí]] by určitě měla být zohledněna zejména tato témata: zdravotní následky kouření, zápach spojený s kouřením, útrata peněz za cigarety, škodlivost pasivního kouření, obavy o zdraví rodinných příslušníků, kteří kouří apod.<ref name="MŠMT2" /> |
| − | '''Žáci 2. stupně ZŠ''' – posilovat dovednosti k odmítání, schopnost | + | '''Žáci 2. stupně ZŠ''' – posilovat dovednosti k odmítání cigaret, schopnost odolávat tlaku vrstevníků, upevňovat nekuřácké postoje a vysvětlit mýty, které o kouření tabáku často převládají. Vhodné je směřovat preventivní aktivity např. na vliv kouření na vzhled (žluté zuby, nezdravé vlasy, nečistá a rychle stárnoucí pleť) a na vztahové aspekty (nepříjemné líbání s kuřákem, nebezpečí kouření spolu s užíváním hormonální antikoncepce).<ref name="MŠMT2" /> |
| − | '''Žáci na SŠ''' – směřovat k posílení [[motivace]] k odvykání, uvědomování rizik | + | '''Žáci na SŠ''' – směřovat k posílení [[motivace]] k odvykání, k uvědomování si rizik kouření a negativních důsledků z něj bezprostředně vyplývajících, zejména pak v oblasti vzhledu, fyzické kondice, partnerských vztahů a negativního vlivu na sexuální život. Motivací pro denní kuřáky tabáku mohou být uspořené peníze za nekoupené cigarety.<ref name="MŠMT2" /> |
===='''Doporučený postup'''==== | ===='''Doporučený postup'''==== | ||
| − | V případě žáků | + | V případě žáků se závislostí na tabáku je vhodné informovat žáka o konkrétních rizicích kouření, posílit jeho motivaci k odvykání a předat kontakt na odbornou pomoc. Vhodnou intervencí je "krátká intervence 5P - jde o krátký, strukturovaný, partnersky vedený rozhovor, rozdělený do 5 částí. Má za cíl nasměrovat žáka k odvykání a předat ho do péče odborníků.<ref name="MŠMT2" /> |
| − | #'''Ptát se''' – zmapovat kouření u daného žáka | + | #'''Ptát se''' – zmapovat kouření u daného žáka v oblastech počtu, zkušeností, jestli to skrývá apod. |
| − | #'''Pojmenovat rizika''' – jednoduše a jasně popsat rizika vyplývajících z užívání tabáku u daného žáka/žákyně. | + | #'''Pojmenovat rizika''' – jednoduše a jasně popsat rizika vyplývajících z užívání tabáku u daného žáka/žákyně. |
| − | #'''Podpořit motivaci''' – rychle zmapovat a podpořit motivaci k odvykání. | + | #'''Podpořit motivaci''' – rychle zmapovat a podpořit motivaci k odvykání. Ptát se na jeho postoje - co má na kouření rád/a, co ne, jestli už zkoušel přestat apod. |
| − | #'''Předat kontakt''' – | + | #'''Předat kontakt''' – pokud má žák zájem, je vhodné mu předat kontakty na podrobnější informace nebo odborné služby. |
| − | #'''Plánovat další setkání''' – | + | #'''Plánovat další setkání''' – ocenit žákovu otevřenost a nechat žáka stručné shrnout hlavní výstupy intervence a zodpovědět doplňující dotazy. Po cca 14 dnech až měsíci opět s žákem prodiskutovat, zda došlo k nějaké změně.<ref name="MŠMT2" /> |
==='''ALKOHOL (PREVENCE V ADIKTOLOGII)'''=== | ==='''ALKOHOL (PREVENCE V ADIKTOLOGII)'''=== | ||
[[Alkohol]] je návyková látka, jež působí na [[Centrální nervová soustava|centrální nervový systém]] a její požití způsobuje opilost. | [[Alkohol]] je návyková látka, jež působí na [[Centrální nervová soustava|centrální nervový systém]] a její požití způsobuje opilost. | ||
===='''Příznaky a projevy'''==== | ===='''Příznaky a projevy'''==== | ||
| − | '''Lehká opilost''' | + | '''Lehká opilost''' - uvolnění, dobrá nálada, snížená úzkost, zvýšená hovornost, nárůst sebevědomí. U dětí je většinou tohle stadium kratší než u dospělých. Snížení úzkosti hraje významnou roli v posílení dalšího požití alkoholu, které pak může vést k závislosti.<ref name="MŠMT2" /> |
| − | '''Střední opilost''' | + | '''Střední opilost''' – zhoršený úsudek, snížená sebekritičnost, snížené zábrany, zvýšená agresivita. Objevuje se únava, zpomalení psychomotorických reakcí až kolísavá chůze, setřelá řeč či obtíže při stání. Mohou se objevovat tzv. okénka neboli částečná či úplná [[amnézie]] na epizodu užívání alkoholu. <ref name="MŠMT2" /> |
| − | '''Těžká opilost''' | + | '''Těžká opilost''' - zmatenost, únava, spavost, apatie, zvracení. Při velkých dávkách alkoholu dochází k bezvědomí, necitlivosti, dokonce i mimovolnému močení a pokálení. Svalstvo je uvolněné, dýchání je pomalé, zornice nereagují na světlo. Někdy je člověk zmatený a blouzní. V těžkých případech a při nedostatečné pomoci se objevuje riziko smrti jakožto následek utlumení dýchacího centra v [[Prodloužená mícha|prodloužené míše]]. <ref name="MŠMT2" /> |
===='''Primární prevence'''==== | ===='''Primární prevence'''==== | ||
| − | '''1. stupeň ZŠ''' - | + | '''1. stupeň ZŠ''' - žáci by měli pochopit rizika spojená s užíváním alkoholu, upevnit si zdravé postoje, osvojit si dovednosti odmítání alkoholu a oddálení prvních experimentů do co nejpozdějšího věku.<ref name="MŠMT2" /> |
| − | '''2. stupeň ZŠ''' - | + | '''2. stupeň ZŠ''' - důležité je posílit dovednosti k odmítání alkoholu a umět čelit tlaku vrstevníků. Poskytované informace o alkoholu, jeho účincích a rizicích užívání by měly být pravdivé a vyvážené (zmínit tedy i pozitivních účinky a přínosy), protože žáci již mohou mít s alkoholem zkušenosti a kvůli zkreslené informaci by mohli odmítnout celé sdělení jako nedůvěryhodné.<ref name="MŠMT2" /> |
| − | '''SŠ''' - | + | '''SŠ''' - rozpoznat vlastní motivaci k požívání alkoholu, pochopit osobních hodnoty, které se vztahující k rizikovému chování a dále pochopit rizika spojená s užíváním alkoholu včetně rozvoje závislosti.<ref name="MŠMT2" /> |
==='''NELEGÁLNÍ DROGY (PREVENCE V ADIKTOLOGII)'''=== | ==='''NELEGÁLNÍ DROGY (PREVENCE V ADIKTOLOGII)'''=== | ||
[[Drogy, závislosti|Nelegální drogou]] je přírodní nebo syntetická návyková látka, která mění lidské vědomí, chování nebo jednání se všemi zdravotními i sociálními důsledky <ref>Rozdělení drog (nedat). Získáno z https://www.substitucni-lecba.cz/drogy</ref> a zákon nepovoluje její držení ani užívání. | [[Drogy, závislosti|Nelegální drogou]] je přírodní nebo syntetická návyková látka, která mění lidské vědomí, chování nebo jednání se všemi zdravotními i sociálními důsledky <ref>Rozdělení drog (nedat). Získáno z https://www.substitucni-lecba.cz/drogy</ref> a zákon nepovoluje její držení ani užívání. | ||
===='''Příznaky a projevy'''==== | ===='''Příznaky a projevy'''==== | ||
| − | Mezi příznaky patří náhlá změna osobnosti, změny nálady, změny ve fyzickém vzhledu | + | Mezi příznaky patří náhlá změna osobnosti, změny nálady, změny ve fyzickém vzhledu, změny nálad, změna výkonu ve škole, zvýšená utajená komunikace s ostatními, zvýšená potřeba peněz. Je však nutno mít na paměti, že i přes existenci některého z příznaků nemusí vždy jít o užívání drog (ale například o projevy puberty, či jiné důvody, například krizová životní období).<ref name="MŠMT2" /> |
===='''Primární prevence'''==== | ===='''Primární prevence'''==== | ||
| − | * | + | *předcházet užívání návykových látek ve škole, na školních akcích i při mimoškolních činnostech vytvořením vhodných podmínek a zajistit ochranu zdraví žáků před škodlivými účinky návykových látek |
| − | + | *ve školním řádu vymezit zákaz užívání návykových látek ve škole a jejich vnášení do školy | |
| − | * | + | *poskytovat důležité informace jak žákům (i zákonným zástupcům), a to věcně a pravdivě a také s přihlédnutím na jejich věk, rozumový a osobnostní vývoj |
| − | * | + | *informovat o rizicích užívání návykových látek a zákazu jejich užívání při všech činnostech souvisejících se školními aktivitami. |
| − | + | *žákům i zákonným zástupcům nezletilých žáků, kteří již mají s užíváním problémy, poskytovat informace o možnostech řešení situace a institucích, kam se mohou obrátit | |
| − | * | + | *v případě vyskytujících se problémů spolupracovat s dalšími institucemi a orgány, které realizují primárně preventivní programy (OSPOD, Policie ČR, ŠPZ,...) |
| − | + | *vybírat jen takové preventivní programy, které byly odborně ověřeny z hlediska efektivity | |
| − | * | + | *dle zákonných předpisů, plnit ohlašovací povinnost <ref name="MŠMT2" /> |
| − | * | ||
| − | * | ||
| − | * | ||
==='''NETOLISMUS (PREVENCE V ADIKTOLOGII)'''=== | ==='''NETOLISMUS (PREVENCE V ADIKTOLOGII)'''=== | ||
| − | [[Netolismus]] označuje závislost na tzv. virtuálních drogách, kam patří zejména | + | [[Netolismus]] označuje závislost na tzv. virtuálních drogách, kam patří zejména PC hry, sociální sítě, internetové služby, virální videa, mobily, TV atd.<ref name="MŠMT2" /> |
===='''Příznaky a projevy'''==== | ===='''Příznaky a projevy'''==== | ||
| − | Mezi příznaky patří méně vykonané práce, pocit prázdnoty, když není člověk u | + | Mezi příznaky patří méně vykonané práce související se ztrátou kontroly nad časem stráveným u počítače, pocit prázdnoty, když není člověk u PC, brzké vstávání k počítači a ponocování u počítače, rostoucí nervozita a neklid, když člověk delší dobu nehraje, přemýšlení o počítači, když ho člověk zrovna nepoužívá, krádeže peněz na nákup her, stále více a více času potřebného k uspokojení ze hry, zkreslování, zatajování pravdy o své závislosti, hraní jakožto únik od osobních problémů, narušené vztahy (nejčastěji s rodinou), zanedbávání studia, opouštění zájmů a kamarádů a zhoršující se výsledky ve škole.<ref name="Závislost na počítačích a počítačových hrách2">Závislost na počítačích a počítačových hrách (nedat.). Získáno z http://poradenskecentrum.cz/pocitacova-zavislost.html</ref> |
===='''Primární prevence'''==== | ===='''Primární prevence'''==== | ||
| − | + | ||
| + | *sledovat, jaké hry dítě hraje. | ||
| + | *uvědomit si, že hry mají i kladné stránky (rozvíjejí logiku, postřeh, schopnost orientace ve složité situaci, koordinaci očí a rukou atd.). Důležité je, jaký typ her dítě hraje a kolik času jim věnuje. | ||
| + | *hrát hry spolu s dítětem a pak si o nich povídat – pomáhá to rozlišovat fikci od reality. | ||
| + | *stanovit časové limity. | ||
| + | *dávat pozor, aby dítě nehrálo hry u kamarádů. | ||
| + | *zjistit, zda hraní PC her není pro dítě únik od nějakých problémů. | ||
| + | *v průběhu hraní vést dítě k tomu, aby si dělalo přestávky, během ní je dobré o hře mluvit. | ||
| + | *podporovat dítě v jiných zájmech (nespecifická prevence) a tím také předcházet tomu, aby se dítě nudilo. Posilovat zdravé sebevědomí dítěte. <ref name="Závislost na počítačích a počítačových hrách2" /> | ||
| + | |||
==='''HRÁČSTVÍ (PREVENCE V ADIKTOLOGII)'''=== | ==='''HRÁČSTVÍ (PREVENCE V ADIKTOLOGII)'''=== | ||
| − | Hraní hazardních her (hráčství) znamená riskovat peníze nebo něco o věcné hodnotě pro něco, co má nejistý výsledek v naději, že lze vyhrát další peníze nebo něco o věcné hodnotě. Ve škole jde nejčastěji o karetní hry | + | Hraní hazardních her (hráčství) znamená riskovat peníze nebo něco o věcné hodnotě pro něco, co má nejistý výsledek v naději, že lze vyhrát další peníze nebo něco o věcné hodnotě. Ve škole jde nejčastěji o karetní hry, kostkové hry nebo dovednostní hry. Žáci se také sází, zda nastane/nenastane nějaká událost.<ref name="MŠMT2" /> |
===='''Příznaky a projevy'''==== | ===='''Příznaky a projevy'''==== | ||
| − | + | Gambler se chlubí hrou a výhrami, používá hráčský slang, lže, utrácí peníze, chodí za školu, má změny nálad, je výbušný, popudlivý, straní se kolektivu, je samotářský, uzavřený, málo si věří, stále myslí na hru, ztrácí zájem o koníčky, má problémy doma, ve vztazích i v kolektivu, zhoršuje se mu prospěch. Objevují se psychosomatické projevy, deprese, úzkosti, myšlenky na sebevraždu, jiné závislosti, potíže s adaptací a pravidly, finanční problémy (dluhy), trestná činnost (krádeže) atp. <ref name="MŠMT2" /> | |
===='''Primární prevence'''==== | ===='''Primární prevence'''==== | ||
| − | * | + | *zvýšit informovanost žáků o rizicích hazardního hraní, včetně vysvětlení mylných představ o hazardní hře. Odhalování matematické a statistické principy sázek (díky kterým vždy vyhrává herna/casino) |
| − | * | + | *vytvořit k hazardu negativní postoj |
| − | * | + | *zlepšovat finanční gramotnosti žáků |
| − | * | + | *podpořit schopností řešení problémů bez impulzivity, podpořit plánování a efektivní rozhodování |
| − | * | + | *propojit téma hazardního hraní i s tématy jiných závislostí, zejména pak s internetovou závislostí a užíváním návykových látek |
| − | * | + | *informovat, na koho se v případě problémů s hazardní hrou mohou žáci obrátit o pomoc (na pedagogy, specializované poradny, linky důvěry, pracovníky nízkoprahových klubů pro děti mládež).<ref name="MŠMT2" /> |
==='''RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ V DOPRAVĚ'''=== | ==='''RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ V DOPRAVĚ'''=== | ||
| − | + | Takové chování v dopravním prostředku, které vede k dopravním kolizím a následně k úrazům nebo úmrtím.<ref name="MŠMT2" /> | |
===='''Znaky'''==== | ===='''Znaky'''==== | ||
| − | Chování, které je v rozporu s | + | Chování, které je v rozporu s pravidly, agresivní nebo neočekávané (či nezvyklé) chování.<ref name="MŠMT2" /> |
===='''Primární prevence'''==== | ===='''Primární prevence'''==== | ||
| − | * | + | *dopravní výchova a dopravní besedy ve škole |
| − | + | *používání pomůcek (např. audiozáznamy, PC hry, scénky, ilustrované materiály pro učení dopravních značek) | |
| − | * | + | *praktický nácviky na dopravním hřišti |
| − | * | + | *exkurze na pracoviště dopravní policie nebo dopravního podniku |
| − | * | + | *práce s rodinou |
| − | * | + | *poskytovat informace na rodičovských schůzkách (nebo na individuálních konzultacích s rodiči) nejlépe s přihlédnutím na způsob dopravy jejich dítěte do školy |
| − | * | + | *pracovat s osobností dítěte<ref name="MŠMT2" /> |
| − | * | ||
| − | |||
==='''NEGATIVNÍ PŮSOBENÍ SEKT'''=== | ==='''NEGATIVNÍ PŮSOBENÍ SEKT'''=== | ||
| − | Sekta je určitá ohraničená sociální skupina, jejíž členové | + | Sekta je určitá ohraničená sociální skupina, jejíž členové vyznávají určitou ideologii, skrz kterou se vymezují vůči svému okolí.<ref name="MŠMT2" /> |
===='''Znaky'''==== | ===='''Znaky'''==== | ||
| − | Znaky příslušnosti k některé sektě: fyzické znaky | + | Znaky příslušnosti k některé sektě: fyzické znaky jako symboly oblečení, účes; psychické změny - změny chování, nevyrovnanost, přílišná introverze, noví přátelé, o nichž žák odmítá mluvit, změna koníčků, komunikace atd.<ref name="MŠMT2" /> |
===='''Primární prevence'''==== | ===='''Primární prevence'''==== | ||
| − | * | + | *seznámení žáků s riziky a praktikami sekt (manipulují, pronásledují, vyvolávají pocity viny a méněcennosti, zmocňují se majetku členů, využívají profesního či mocenského postavení členů apod.) |
| − | * | + | *znát základní charakteristiku konkrétních sekt v České republice |
| − | * | + | *naučit žáky rozlišovat mezi sektou a tradičním náboženstvím |
| − | * | + | *vymezit pojem sekta, jeho významové roviny |
| − | * | + | *znát předpoklady, proč lidé tíhnou k těmto skupinám (často osobní krize – potřeba bezpečí, potřeba spirituálního rozměru, sociálního kontaktu, emoční a intelektová vyzrálost)<ref name="MŠMT2" /> |
| − | |||
| − | |||
==='''SEXUÁLNÍ RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ'''=== | ==='''SEXUÁLNÍ RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ'''=== | ||
| − | + | Dětí a dospívající ohrožené sexuálním rizikovým chováním se vyznačují předčasným začátkem pohlavního života (včetně konzumaci pornografie před 15. rokem života), častý pohlavní styk, náhodnými známostmi promiskuitou a prostitucí, sdílením vlastních erotických materiálů na internetu s jinými lidmi, krvavými sexuálními praktikami, nepoužíváním kondomu mimo dlouhodobé partnerství. Mohou se objevit i další faktory, jako asociální chování, agresivita, abúzus alkoholu a jiných návykových látek.<ref name="MŠMT2" /> | |
===='''Projevy'''==== | ===='''Projevy'''==== | ||
| − | Nevhodné sexuální projevy | + | Nevhodné sexuální projevy - nutkavá masturbace, atypický sexuální vývoj (je potřeba je odlišit od projevů normální sexuální zvídavosti a experimentování), jednak projevy nesexuální, které se následně mohou rozvinout až do sexuální deviace. U chlapců může docházet k fyzické agresi, u dívek k sebepoškozování. Na riziko sexuálního rizikového chování může upozornit tzv. „triáda symptomů“: noční pomočování i po 12. roce života, krutost ke zvířatům a žhářství.<ref name="MŠMT2" /> |
===='''Primární prevence'''==== | ===='''Primární prevence'''==== | ||
| − | + | ||
| + | *mít dobrý vztah s dítětem a pracovat s ním jednotlivě | ||
| + | *podporovat sebevědomí dítěte a dopřát mu prostor pro zažití úspěchu | ||
| + | *seznámit dítě se základními sexuálními pojmy | ||
| + | *dítě by mělo znát svá práva a umět je chránit a rozeznat nebezpečí | ||
| + | *poučit dítě o tom, koho může požádat o pomoc<ref name="MŠMT2" /> | ||
| + | |||
==='''SPEKTRUM PORUCH PŘÍJMU POTRAVY'''=== | ==='''SPEKTRUM PORUCH PŘÍJMU POTRAVY'''=== | ||
| − | Mentální anorexie a bulimie | + | Mentální anorexie a bulimie je život ohrožující omezování příjmu potravy nebo přejídání spojené se zvracením nebo jinou nevhodnou kompenzací energetického příjmu. Pro obě poruchy je typický přílišný strach z tloušťky, nespokojenost s vlastním tělem a s tím spojená nadměrná snaha o dosažení štíhlosti a její udržení.<ref name="MŠMT2" /> |
===='''Příznaky a projevy'''==== | ===='''Příznaky a projevy'''==== | ||
| − | '''Mentální anorexie''' - nízká tělesná hmotnost, aktivní snaha hubnout | + | '''Mentální anorexie''' - nízká tělesná hmotnost, aktivní snaha hubnout/nepřibrat (nemocní někdy zakrývají hubnutí mluvou o zdravé výživě a zdravém životním stylu). Postupně si zvykají na nízký příjem energie, nadměrně se kontrolují v jídle, mají zvýšený energetický výdej a snadno se cítí přejedeni.<ref name="MŠMT2" /> |
| − | '''Mentální bulimie''' - opakující se záchvaty přejídání, spojené s přehnanou kontrolou tělesné hmotnosti. | + | '''Mentální bulimie''' - opakující se subjektivně nekontrolovatelné záchvaty přejídání, spojené s přehnanou kontrolou tělesné hmotnosti. Jsou dva typy bulimie: a) vyskytuje se zvracení, užívání laxativ nebo diuretik, b) ke kontrole hmotnosti jsou využívány přísné diety, hladovky nebo intenzivní cvičení.<ref name="MŠMT2" /> |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
===='''Primární prevence'''==== | ===='''Primární prevence'''==== | ||
| − | + | Dobrá školní jídelna, málo slazených nápojů a automatů na sladkosti ve škole.<ref name="MŠMT2" /> | |
==='''OKRUH PORUCH A PROBLÉMŮ SPOJENÝCH SE SYNDROMEM TÝRANÉHO, ZNEUŽÍVANÉHO A ZANEDBÁVANÉHO DÍTĚTE'''=== | ==='''OKRUH PORUCH A PROBLÉMŮ SPOJENÝCH SE SYNDROMEM TÝRANÉHO, ZNEUŽÍVANÉHO A ZANEDBÁVANÉHO DÍTĚTE'''=== | ||
| − | Syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte (CAN - Child Abuse and Neglect) je jakákoliv forma týrání, zneužívání a zanedbávání dětí, která je pro naši společnost nepřijatelná. Dítě nejčastěji poškozují | + | Syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte (CAN - Child Abuse and Neglect) je jakákoliv forma týrání, zneužívání a zanedbávání dětí, která je pro naši společnost nepřijatelná. Dítě nejčastěji poškozují rodiče a jiní členové rodiny, a to necitlivostí a bezohledností anebo podřizováním dítěte či využíváním ho k uspokojení vlastních potřeb.<ref name="MŠMT2" /> |
===='''Projevy'''==== | ===='''Projevy'''==== | ||
| − | Zhoršení prospěchu žáka, problémy ve vztazích se spolužáky, poruchy v pravidelných návycích – spaní | + | Zhoršení prospěchu žáka, problémy ve vztazích se spolužáky, poruchy v pravidelných návycích – spaní nebo stravování. Dítě může mít různé modřiny, odřeniny či je nezvykle unavené či apatické.<ref name="MŠMT2" /> |
| − | ===='''Primární | + | ===='''Primární prevenceda'''==== |
Dělat širokou osvětu veřejnosti a obecná opatření ve prospěch rodin s dětmi, vzdělávat rodiče, pedagogy a vychovatele dítěte. Dát pedagogům a lékařům možnost pregraduální výchovy. Samozřejmostí je výchova dětí a mládeže<ref name="MŠMT2" /> | Dělat širokou osvětu veřejnosti a obecná opatření ve prospěch rodin s dětmi, vzdělávat rodiče, pedagogy a vychovatele dítěte. Dát pedagogům a lékařům možnost pregraduální výchovy. Samozřejmostí je výchova dětí a mládeže<ref name="MŠMT2" /> | ||
===='''Doporučený postup (v případě sexuálního zneužívání)'''==== | ===='''Doporučený postup (v případě sexuálního zneužívání)'''==== | ||
| − | + | *'''Dítě se nám svěří osobně -''' Nejprve si musíme uvědomit, že jde o citlivé téma a podle toho vést celou záležitost. S problémem seznámíme co nejužší okruh dalších osob. Zneužívá-li dítě rodič, tak ho o tom, že se dítě svěřilo, neinformujeme. S dítětem komunikujeme a sdělíme mu, že skutečnost musíme nahlásit na policii. Pokud dítě nesouhlasí, tak situaci konzultujeme s odborníkem. Po vyřešení souhlasu problém oznámíme řediteli a kontaktujeme Policii a OSPOD. Dítě oceníme, že za námi přišlo a ujistíme ho, že děláme vše, co je v našich silách.<ref name="MŠMT2" /> | |
| − | Nejprve si musíme uvědomit, že jde o citlivé téma a podle toho vést celou záležitost. S problémem seznámíme co nejužší okruh dalších osob. Zneužívá-li dítě rodič, tak ho o tom, že se dítě svěřilo, neinformujeme. S dítětem komunikujeme a sdělíme mu, že skutečnost musíme nahlásit na policii. Pokud dítě nesouhlasí, tak situaci konzultujeme s odborníkem | + | *'''Zjistíme to ze školní ankety (dotazníku apod.) -''' Dítě se může vyjadřovat nejasně, musíme se snažit mu porozumět. Řídíme se pravidly nevyslýchat, nepodsouvat mu naše názory, nechat ho volně vyprávět. Rozhovor s ním navážeme tak, abychom nevzbudili nežádoucí pozornost. Až se nám dítě otevře a svěří, postupujeme dle předchozího odstavce (Dítě se nám svěří osobně).<ref name="MŠMT2" /> |
| − | + | *'''Dozvíme se to od spolužáků nebo z jiných zdrojů -''' Pokud tomu nasvědčuje i naše pozorování, tak se s dítětem pokusíme navázat rozhovor, ale do ničeho ho nenutíme. Nevyšetřujte a nijak nepátrejte. Jestliže si nejste jistí, oznamte věc orgánu sociálně-právní ochrany, který ji prošetří.<ref name="MŠMT2" /> | |
| − | Dítě se | + | *'''Dítě je obětí sexuálního napadení -''' Napadla-li dítě neznámá osoba cestou do školy, ihned vše oznamte policii, rodičům a OSPODu. Dítě neopouštějte až do příchodu rodičů.<ref name="MŠMT2" /> |
| − | + | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
==='''ZÁŠKOLÁCTVÍ'''=== | ==='''ZÁŠKOLÁCTVÍ'''=== | ||
| − | + | Žák úmyslně zanedbává školní docházku.<ref name="MŠMT2" /> | |
===='''Projevy'''==== | ===='''Projevy'''==== | ||
| − | Neomluvená absence žáka | + | Neomluvená absence žáka ZŠ či SŠ při vyučování.<ref name="MŠMT2" /> |
===='''Primární prevence'''==== | ===='''Primární prevence'''==== | ||
| − | + | ||
| + | *bezpečné pozitivní sociální klima školy | ||
| + | *každý žák by se měl cítit ve škole komfortně a bezpečně a nebýt ohrožován ani ze strany spolužáků, ani ze strany pedagogů<ref name="MŠMT2" /> | ||
===='''Doporučený postup'''==== | ===='''Doporučený postup'''==== | ||
| − | Nejprve se snažíme zjistit důvod nepřítomnosti žáka. | + | Nejprve se snažíme zjistit důvod nepřítomnosti žáka. Poté prostřednictvím neformálního rozhovoru se zákonným zástupcem učitel zjistí důvod nepřítomnosti dítěte, případně proč to žák dělal (co ho k tomu vedlo). O tomhle všem třídní učitel informuje ředitele školy, školního metodika prevence a výchovného poradce. Poté se obě strany domluví na dalším postupu a opatřeních. Na případu konkrétního žáka spolupracují třídní učitel a školní metodik prevence. Pokud by opatření nebyl plněna, je nutné zorganizovat schůzku zákonných zástupců žáka s třídním učitelem, školním metodikem prevence, výchovným poradcem a nejlépe i se samotným žákem. Na této schůzce se všichni zúčastnění domlouvají na postupu vedoucímu k lepšímu stavu, který se zapisuje. Jestliže se stále nedaří situaci zlepšit, následuje sepsání a podepsání [[Individuální výchovný program|Individuálního výchovného programu]]. Pokud ani poté nedojde k odstranění rizikového chování žáka, rodina by měla začít spolupracovat s další stranou, která má k řešení dané situace potřebné, odborné či právně vymahatelné, nástroje ([[OSPOD]], Policie ČR apod.).<ref name="MŠMT2" /> |
==='''ŠIKANA A KYBERŠIKANA'''=== | ==='''ŠIKANA A KYBERŠIKANA'''=== | ||
==='''Šikana'''=== | ==='''Šikana'''=== | ||
| − | [[Šikana|Šikanování]] je agresivní chování dítěte, žáka/žákyně, studenta/studentky vůči jinému žákovi, případně skupině žáků. Jedná se o opakované (nikoliv nutně) chování, které je založeno na vědomé | + | [[Šikana|Šikanování]] je agresivní chování dítěte, žáka/žákyně, studenta/studentky vůči jinému žákovi, případně skupině žáků. Jedná se o opakované (nikoliv nutně) chování, které je založeno na záměrné, vědomé, úmyslné a obvykle skryté snaze ublížit fyzicky, emocionálně a/nebo sociálně. Šikana je charakteristická bezmocností oběti, nepoměrem sil, nepříjemností útoku pro oběť a samoúčelností [[Agrese a násilí|agrese]].<ref name="MŠMT2" /> |
===='''Projevy'''==== | ===='''Projevy'''==== | ||
| − | Žák je o přestávkách často osamocený, ostatní | + | Žák je o přestávkách často osamocený, ostatní žáci se s ním nebaví - nemá kamarády, takže vyhledává spíše blízkost učitelů. Při týmových sportech bývá jedinec volen do týmu jako jeden z posledních. Působí uzavřeně, smutně, nejistě, nešťastně, ustrašeně, stísněně, mívá blízko k pláči, zvlášť, když má promluvit před třídou. Jeho školní prospěch se někdy nevysvětlitelně zhoršuje. Jeho věci (včetně oblečení) jsou poškozené nebo znečištěné, případně rozházené a stále nějaké své věci postrádá. Poškození a ztráty věcí neumí (nechce) vysvětlit, stejně jako odřeniny, modřiny, škrábance nebo řezné rány. Začíná vyhledávat důvody pro absenci ve škole.<ref>Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení (Čj.: 28 275/2000-22).</ref> |
===='''Primární prevence'''==== | ===='''Primární prevence'''==== | ||
Hodnotový rámec školy - Škola odmítá násilí a zneužití moci v jakékoli podobě a podporuje solidaritu a toleranci, vědomí sounáležitosti, podporuje spolupráci, rozvíjí vzájemný respekt. Objeví-li se šikana, přistupuje škola k řešení včasně, otevřeně a zajišťuje bezpečí pro všechny zúčastněné. Na vytváření bezpečí se podílejí všichni zúčastnění. Škola zajišťuje základní materiální a organizační podmínky, má nastavena pravidla v chování a důsledky za jejich nedodržení, má nastavený systém včasné identifikace varovných signálů, spolupracuje s dalšími organizacemi, zajišťuje podporu pro pedagogy, zajišťuje podporu pro žáky, zajišťuje informovanost, dbá na vhodné sestavení třídy, má zpracovány základní dokumenty<ref name="MŠMT2" /> | Hodnotový rámec školy - Škola odmítá násilí a zneužití moci v jakékoli podobě a podporuje solidaritu a toleranci, vědomí sounáležitosti, podporuje spolupráci, rozvíjí vzájemný respekt. Objeví-li se šikana, přistupuje škola k řešení včasně, otevřeně a zajišťuje bezpečí pro všechny zúčastněné. Na vytváření bezpečí se podílejí všichni zúčastnění. Škola zajišťuje základní materiální a organizační podmínky, má nastavena pravidla v chování a důsledky za jejich nedodržení, má nastavený systém včasné identifikace varovných signálů, spolupracuje s dalšími organizacemi, zajišťuje podporu pro pedagogy, zajišťuje podporu pro žáky, zajišťuje informovanost, dbá na vhodné sestavení třídy, má zpracovány základní dokumenty<ref name="MŠMT2" /> | ||
| Řádek 169: | Řádek 172: | ||
==='''Kyberšikana'''=== | ==='''Kyberšikana'''=== | ||
| − | [[Kyberšikana]] je | + | [[Kyberšikana]] je druh šikany, který se uplatňuje s použitím informačních a komunikačních technologií (počítačů, tabletů, mobilů a dalších moderních komunikačních nástrojů), a dochází k ní opakovaně. Kyberšikana může plynout od původního agresora, ale i dalších osob - tzv. sekundárních útočníků (např. opakované sdílení nahrávky, opakované komentování apod.). Kyberšikana může vzniknout i nezáměrně – např. jako nevhodný vtip, který se v on-line prostředí vymkne kontrole. <ref name="MŠMT2" /> |
===='''Znaky'''==== | ===='''Znaky'''==== | ||
| − | Dehonestování (ponižování, nadávání, urážení), vyhrožování a zastrašování, vydírání, | + | Dehonestování (ponižování, nadávání, urážení), vyhrožování a zastrašování, vydírání, pomlouvání v on-line prostředí. Dále také publikování ponižujících video a audio záznamů nebo fotografií, ponižování, krádež identity a její zneužití, ztrapňování pomocí falešných profilů, provokování a napadání uživatelů v online komunikaci, zveřejňování cizích tajemství s cílem poškodit oběť, vyloučení z virtuální komunity, obtěžování.<ref name="MŠMT2" /> |
===='''Primární prevence'''==== | ===='''Primární prevence'''==== | ||
| − | * | + | *ve školním řádu jasně uvést pravidla používání ICT, intranetu a mobilních telefonů ve škole a podporovat pozitivní stránky technologií |
| − | * | + | *informovat žáky i rodiče o netiketě a „listině práv na internetu“ |
| − | * | + | *instalovat a využívat software, který v učebnách vyučujícímu umožňuje vidět, co právě žák na svém počítači dělá - ale informovat o tom žáky a systém nezneužívat! |
| − | * | + | *být vzorem vhodného užívání moderních technologií |
| − | * | + | *informovat žáky o rizikovém chování na internetu, třeba i v rámci výuky |
| − | + | *vzdělávat pedagogy <ref name="MŠMT2" /> | |
| − | |||
| − | * | ||
| − | |||
===='''Doporučený postup'''==== | ===='''Doporučený postup'''==== | ||
| − | * | + | *je třeba zklidnit oběť a nabídnout podporu |
| − | * | + | *mít důkazy jako např. screeny ze sociálních sítí, internetových stránek, kde jde jasně vidět, že jde o kyberšikanu |
| − | * | + | *mít seznam těch žáků, kteří byli svědky kyberšikany (nejlépe mít odkazy na jejich profily) |
| − | * | + | *až po zajištění důkazů odstranit závadný obsah z internetu. O pomoc můžeme požádat odbornou instituci (E-Bezpečí, Seznam se bezpečně!, Policie ČR), Stále však myslet na bezpečí svědků – z důkazního materiálu by nemělo být vidět, jak byl získán |
| − | * | + | *incident vždy vyšetřit - je vhodné postup řešení a zejména zvolené tresty konzultovat se zřizovatelem školy, Českou školní inspekcí apod. |
| − | + | *informovat rodiče - poučit je o postupu řešení na úrovni školy. V případně, že daný případ nespadá do kompetence školy, tak jim připomenout, že je možné využít právních služeb. | |
| − | * | + | *případ nějak zakončit - mít konečný verdikt |
| − | * | + | *zvolit odpovídající opatření - škola při trestání agresorů musí postupovat v souladu se školním řádem (a dále krizovým plánem, minimálním preventivním programem školy apod.) |
| + | *v každém případě realizovat preventivní opatření <ref name="MŠMT2" /> | ||
| − | =='''ROLE ŠKOLNÍHO PSYCHOLOGA V PREVENCI''' == | + | =='''ROLE ŠKOLNÍHO PSYCHOLOGA V PREVENCI'''== |
| − | + | Již v 50. letech byl psycholog součástí místních školských úřadů a jeho úkolem byla mimo jiné prevence.<ref name="zapl">Zapletalová, J. (nedat.). Co dělá školní psycholog. Získáno z https://www.msk.cz/assets/mas/poradna.pdf.</ref>Díky každodennímu a dlouhodobému sledování žáků si může školní psycholog vytvořit systém, díky kterému dokáže včasně identifikovat žáky s příznaky rizikového chování<ref>Bartík, P. (2010). Primární prevence rizikového chování ve školství. Praha: Togga.</ref>, což v důsledku šetří peníze a zlepšuje sociální klima školy. Společně s metodikem prevence se podílí na vytváření a realizaci preventivních programů.<ref name="zapl" /> | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
=='''MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM'''== | =='''MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM'''== | ||
| − | [[Preventivní program]] (dříve minimální preventivní program) je povinnost každé školy. Jsou v něm sepsána základní pravidla pro zajištění prevence různých forem rizikového chování. Tento dokument určuje roli pedagogů i dalších odborných pracovníků školy, kteří se podílejí na naplňování úkolů vytyčených programem. | + | [[Preventivní program]] (dříve minimální preventivní program) je povinnost každé školy. Jsou v něm sepsána základní pravidla pro zajištění prevence různých forem rizikového chování. Tento dokument určuje roli pedagogů i dalších odborných pracovníků školy, kteří se podílejí na naplňování úkolů vytyčených programem. Je zpracováván na jeden školní rok školním metodikem prevence, v průběhu roku je průběžně vyhodnocován a na konci roku je zhodnocena jeho efektivita (což je součást výroční zprávy o činnosti školy). Kontroluje ho [[Česká školní inspekce|Česká školní inspekce]]. Důležitou a povinnou součástí tohoto programu školy je školní program proti šikanování. Tam jsou popsány konkrétní preventivní mechanismy, které mají z úkol šikaně účinně a konkrétně předcházet, nebo ji alespoň minimalizovat a mít pod kontrolou. Krizový plán školy se však nemusí týkat jen a pouze šikany, ale i všech základních typů akutních/krizových situací, jako je ublížení na zdraví, agrese, rvačka, vážný úraz, intoxikace žáka atd. Obsahuje doporučené postupy, které jsou závazné pro každého pracovníka školy a zároveň určují konkrétní odpovědnost jednotlivých zaměstnanců.<ref name="Info2">Prevence (nedat.). Získáno z http://www.prevence-info.cz/p-prevence/preventivni-program</ref> |
=='''ÚČINNOST PREVENCE'''== | =='''ÚČINNOST PREVENCE'''== | ||
Účinnost (efektivita) je jednou z nejdůležitějších a taky nejtěžších cílů prevence. Měření efektivity je náročné a často jde o složité smíšené výzkumné plány, které mají za cíl zjistit, jaký vliv mají různé preventivní programy a o jaké konkrétní účinné faktory jde. <ref>Miovský, M. (2015). KVALITA A EFEKTIVITA V PREVENCI RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ DĚTÍ A DOSPÍVAJÍCÍCH. Praha: Klinika adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.</ref> | Účinnost (efektivita) je jednou z nejdůležitějších a taky nejtěžších cílů prevence. Měření efektivity je náročné a často jde o složité smíšené výzkumné plány, které mají za cíl zjistit, jaký vliv mají různé preventivní programy a o jaké konkrétní účinné faktory jde. <ref>Miovský, M. (2015). KVALITA A EFEKTIVITA V PREVENCI RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ DĚTÍ A DOSPÍVAJÍCÍCH. Praha: Klinika adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.</ref> | ||
===='''Účinná primární prevence'''==== | ===='''Účinná primární prevence'''==== | ||
| − | Dle MŠMT je základem efektivní primární prevence následující: komplexní a dlouhodobé programy, interaktivní činnosti v menší skupině lidí, dobré třídní a skupinové klima, zlepšování dovedností v oblasti odolávání tlaku vrstevníků a v oblasti komunikace, zvládání konfliktů a zátěžových situací, dále v oblasti sebekontroly (ovládání emocí). Souhrnně efektivní primární prevence stojí na soustavnosti, dlouhodobosti, aktivnosti, názornosti, přiměřenosti a uvědomělosti. Účinnost primární prevence lze zvyšovat nasloucháním žáků a zjišťováním toho, jaké jsou mezi nimi aktuální informace | + | Dle MŠMT je základem efektivní primární prevence následující: komplexní a dlouhodobé programy, interaktivní činnosti v menší skupině lidí, dobré třídní a skupinové klima, zlepšování dovedností v oblasti odolávání tlaku vrstevníků a v oblasti komunikace, zvládání konfliktů a zátěžových situací, dále v oblasti sebekontroly (ovládání emocí). Souhrnně efektivní primární prevence stojí na soustavnosti, dlouhodobosti, aktivnosti, názornosti, přiměřenosti a uvědomělosti. Účinnost primární prevence lze zvyšovat nasloucháním žáků a zjišťováním toho, jaké jsou mezi nimi aktuální informace. Vždy je třeba se snažit o posilování důvěry. Pomáhá trpělivé a empatické vysvětlování, poskytování objektivních informací s využitím všech dostupných uvedených zdrojů a nesnažit se vnucovat správný pohled na věc, ale také dát prostor na jiné názory. <ref name="MŠMT2" /> |
===='''Neúčinná primární prevence'''==== | ===='''Neúčinná primární prevence'''==== | ||
| − | + | Efekt nemá zastrašování, „prostě řekni ne“- přístup, hraní na city, jednorázové nekontinuální akce, nerespektování názorů žáků a s tím spojené potlačování diskuse, stigmatizování, přednášky, pouhé sledování filmu bez diskuze, besedy, politiku absolutní abstinence a testování žáků jako místo klasického programu primární prevence. Dále nefungují hromadné kulturní či sportovní aktivity, návštěvy historických a kulturních památek bez následné diskuze.<ref name="Info2" /> | |
==Odkazy== | ==Odkazy== | ||
===Reference=== | ===Reference=== | ||
| Řádek 226: | Řádek 224: | ||
Dunovský, J., Dytrych, Z., & Matějček, Z. (1995). Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě. Praha: Grada. | Dunovský, J., Dytrych, Z., & Matějček, Z. (1995). Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě. Praha: Grada. | ||
| − | |||
| − | |||
NEŠPOR, Karel a Ladislav CSÉMY. Alkohol, drogy a vaše děti: Jak problémům předcházet, jak je rozpoznávat, jak je zvládat. 5. revidované vydání. Praha: Sportpropag, 2003. 103 s. Dostupné také z: hhttp://www.drnespor.eu/adde03.doci. | NEŠPOR, Karel a Ladislav CSÉMY. Alkohol, drogy a vaše děti: Jak problémům předcházet, jak je rozpoznávat, jak je zvládat. 5. revidované vydání. Praha: Sportpropag, 2003. 103 s. Dostupné také z: hhttp://www.drnespor.eu/adde03.doci. | ||
| Řádek 241: | Řádek 237: | ||
NEŠPOR, Karel. Co mohou udělat rodiče v prevenci u dětí [online]. [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: hhttp://www.drnespor.eu/CoDeti.doci | NEŠPOR, Karel. Co mohou udělat rodiče v prevenci u dětí [online]. [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: hhttp://www.drnespor.eu/CoDeti.doci | ||
===Klíčová slova=== | ===Klíčová slova=== | ||
| − | prevence, primární prevence, rizikové chování, školní psychologie, pedagogická psychologie | + | prevence, primární prevence, rizikové chování, školní psychologie, pedagogická psychologie |
| + | |||
| + | [[Kategorie:Pedagogická a školní psychologie|*]] | ||
Aktuální verze z 27. 5. 2020, 12:16
Prevence (z lat. praeventus = zákrok předem) znamená předcházení škodlivým vlivům. V tomto případě jde o prevenci šikany, záškoláctví a jiných typů chování. Předcházení negativním důsledkům některých nežádoucích jevů je výhodnější než zákroky proti již vzniklým defektům.[1]
Obsah
- 1 DĚLENÍ PREVENCE
- 2 FORMY RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ
- 2.1 KOUŘENÍ (PREVENCE V ADIKTOLOGII)
- 2.2 ALKOHOL (PREVENCE V ADIKTOLOGII)
- 2.3 NELEGÁLNÍ DROGY (PREVENCE V ADIKTOLOGII)
- 2.4 NETOLISMUS (PREVENCE V ADIKTOLOGII)
- 2.5 HRÁČSTVÍ (PREVENCE V ADIKTOLOGII)
- 2.6 RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ V DOPRAVĚ
- 2.7 NEGATIVNÍ PŮSOBENÍ SEKT
- 2.8 SEXUÁLNÍ RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ
- 2.9 SPEKTRUM PORUCH PŘÍJMU POTRAVY
- 2.10 OKRUH PORUCH A PROBLÉMŮ SPOJENÝCH SE SYNDROMEM TÝRANÉHO, ZNEUŽÍVANÉHO A ZANEDBÁVANÉHO DÍTĚTE
- 2.11 ZÁŠKOLÁCTVÍ
- 2.12 ŠIKANA A KYBERŠIKANA
- 2.13 Šikana
- 2.14 Kyberšikana
- 3 ROLE ŠKOLNÍHO PSYCHOLOGA V PREVENCI
- 4 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM
- 5 ÚČINNOST PREVENCE
- 6 Odkazy
DĚLENÍ PREVENCE
PRIMÁRNÍ PREVENCE
Je zaměřená na posilování žádoucího chování s očekáváním, že se tak sníží potenciální výskyt rizikového chování.
Nespecifická - veškeré činnosti a aktivity, které podporují zdravý životní styl a pomáhají osvojovat pozitivní sociální chování. To probíhá prostřednictvím smysluplného využívání volného času jako jsou například zájmové, sportovní a volnočasové aktivity (a jiné programy, které vedou k dodržování určitých společenských norem, k odpovědnosti za sebe a své jednání apod.).[2]
Specifická – aktivity a programy, které mají za cíl předcházet nebo minimálně omezovat výskyt jednotlivých forem rizikového chování žáků. Specifická prevence se dále dělí na všeobecnou (zaměřena na všechny lidi bez rozdílu, u kterých se nežádoucí chování ještě neobjevilo), selektivní (zaměřena na ty žáky, kteří jsou ohroženi rizikovým chováním) a indikovanou (zaměřena na konkrétní skupinu či jedince, u nichž již byl zaznamenán vyšší výskyt rizikových faktorů).[2]
SEKUNDÁRNÍ PREVENCE
Orientovaná na včasné vyhledávání osob, které se již rizikově chovají a snaží se zamezit dalšímu prohlubování tohoto chování.
TERCIÁRNÍ PREVENCE
Zaměřená na osoby, u nichž se již rizikové chování objevilo a směřuje k zamezení opětovnému objevení tohoto chování.
FORMY RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ
KOUŘENÍ (PREVENCE V ADIKTOLOGII)
U dětí a dospívajících se vyskytuje převážně jako experimentování, které však může vést k příležitostnému, pravidelnému či až dennímu užívání.[3] U dítěte může vzniknout závislost občasným kouřením po dobu 4 týdnů nebo denním kouřením cigaret v množství menším než pět. [4]
Příznaky a projevy
Závislost na tabáku se projevuje buď fyzickou závislostí (při vysazení silná touha po cigaretě, poruchy spánku, podrážděnost, nervozita, pokleslá nálada, neschopnost se soustředit apod.), nebo psychosociální závislostí (kuřácké rituály - pohrávání si s cigaretou v ruce, potahování kouře, zapalování cigarety, odklepávání a dále v situacích - cigareta během pracovní pauzy, při kávě, po jídle, atd.). Tyto rituály vyvolávají chuť na cigaretu a bývají spouštěcím podnětem kouření při odvykání.[3]
Primární prevence
Žáci 1. stupně ZŠ – žáci by si měli upevnit nekuřácký postoj, měli by pochopit rizika aktivního i pasivního kouření, posilovat dovednosti odmítnout cigaretu. Srozumitelnou, interaktivní a hravou formou, úměrnou kognitivnímu vývoji dětí by určitě měla být zohledněna zejména tato témata: zdravotní následky kouření, zápach spojený s kouřením, útrata peněz za cigarety, škodlivost pasivního kouření, obavy o zdraví rodinných příslušníků, kteří kouří apod.[3]
Žáci 2. stupně ZŠ – posilovat dovednosti k odmítání cigaret, schopnost odolávat tlaku vrstevníků, upevňovat nekuřácké postoje a vysvětlit mýty, které o kouření tabáku často převládají. Vhodné je směřovat preventivní aktivity např. na vliv kouření na vzhled (žluté zuby, nezdravé vlasy, nečistá a rychle stárnoucí pleť) a na vztahové aspekty (nepříjemné líbání s kuřákem, nebezpečí kouření spolu s užíváním hormonální antikoncepce).[3]
Žáci na SŠ – směřovat k posílení motivace k odvykání, k uvědomování si rizik kouření a negativních důsledků z něj bezprostředně vyplývajících, zejména pak v oblasti vzhledu, fyzické kondice, partnerských vztahů a negativního vlivu na sexuální život. Motivací pro denní kuřáky tabáku mohou být uspořené peníze za nekoupené cigarety.[3]
Doporučený postup
V případě žáků se závislostí na tabáku je vhodné informovat žáka o konkrétních rizicích kouření, posílit jeho motivaci k odvykání a předat kontakt na odbornou pomoc. Vhodnou intervencí je "krátká intervence 5P - jde o krátký, strukturovaný, partnersky vedený rozhovor, rozdělený do 5 částí. Má za cíl nasměrovat žáka k odvykání a předat ho do péče odborníků.[3]
- Ptát se – zmapovat kouření u daného žáka v oblastech počtu, zkušeností, jestli to skrývá apod.
- Pojmenovat rizika – jednoduše a jasně popsat rizika vyplývajících z užívání tabáku u daného žáka/žákyně.
- Podpořit motivaci – rychle zmapovat a podpořit motivaci k odvykání. Ptát se na jeho postoje - co má na kouření rád/a, co ne, jestli už zkoušel přestat apod.
- Předat kontakt – pokud má žák zájem, je vhodné mu předat kontakty na podrobnější informace nebo odborné služby.
- Plánovat další setkání – ocenit žákovu otevřenost a nechat žáka stručné shrnout hlavní výstupy intervence a zodpovědět doplňující dotazy. Po cca 14 dnech až měsíci opět s žákem prodiskutovat, zda došlo k nějaké změně.[3]
ALKOHOL (PREVENCE V ADIKTOLOGII)
Alkohol je návyková látka, jež působí na centrální nervový systém a její požití způsobuje opilost.
Příznaky a projevy
Lehká opilost - uvolnění, dobrá nálada, snížená úzkost, zvýšená hovornost, nárůst sebevědomí. U dětí je většinou tohle stadium kratší než u dospělých. Snížení úzkosti hraje významnou roli v posílení dalšího požití alkoholu, které pak může vést k závislosti.[3]
Střední opilost – zhoršený úsudek, snížená sebekritičnost, snížené zábrany, zvýšená agresivita. Objevuje se únava, zpomalení psychomotorických reakcí až kolísavá chůze, setřelá řeč či obtíže při stání. Mohou se objevovat tzv. okénka neboli částečná či úplná amnézie na epizodu užívání alkoholu. [3]
Těžká opilost - zmatenost, únava, spavost, apatie, zvracení. Při velkých dávkách alkoholu dochází k bezvědomí, necitlivosti, dokonce i mimovolnému močení a pokálení. Svalstvo je uvolněné, dýchání je pomalé, zornice nereagují na světlo. Někdy je člověk zmatený a blouzní. V těžkých případech a při nedostatečné pomoci se objevuje riziko smrti jakožto následek utlumení dýchacího centra v prodloužené míše. [3]
Primární prevence
1. stupeň ZŠ - žáci by měli pochopit rizika spojená s užíváním alkoholu, upevnit si zdravé postoje, osvojit si dovednosti odmítání alkoholu a oddálení prvních experimentů do co nejpozdějšího věku.[3]
2. stupeň ZŠ - důležité je posílit dovednosti k odmítání alkoholu a umět čelit tlaku vrstevníků. Poskytované informace o alkoholu, jeho účincích a rizicích užívání by měly být pravdivé a vyvážené (zmínit tedy i pozitivních účinky a přínosy), protože žáci již mohou mít s alkoholem zkušenosti a kvůli zkreslené informaci by mohli odmítnout celé sdělení jako nedůvěryhodné.[3]
SŠ - rozpoznat vlastní motivaci k požívání alkoholu, pochopit osobních hodnoty, které se vztahující k rizikovému chování a dále pochopit rizika spojená s užíváním alkoholu včetně rozvoje závislosti.[3]
NELEGÁLNÍ DROGY (PREVENCE V ADIKTOLOGII)
Nelegální drogou je přírodní nebo syntetická návyková látka, která mění lidské vědomí, chování nebo jednání se všemi zdravotními i sociálními důsledky [5] a zákon nepovoluje její držení ani užívání.
Příznaky a projevy
Mezi příznaky patří náhlá změna osobnosti, změny nálady, změny ve fyzickém vzhledu, změny nálad, změna výkonu ve škole, zvýšená utajená komunikace s ostatními, zvýšená potřeba peněz. Je však nutno mít na paměti, že i přes existenci některého z příznaků nemusí vždy jít o užívání drog (ale například o projevy puberty, či jiné důvody, například krizová životní období).[3]
Primární prevence
- předcházet užívání návykových látek ve škole, na školních akcích i při mimoškolních činnostech vytvořením vhodných podmínek a zajistit ochranu zdraví žáků před škodlivými účinky návykových látek
- ve školním řádu vymezit zákaz užívání návykových látek ve škole a jejich vnášení do školy
- poskytovat důležité informace jak žákům (i zákonným zástupcům), a to věcně a pravdivě a také s přihlédnutím na jejich věk, rozumový a osobnostní vývoj
- informovat o rizicích užívání návykových látek a zákazu jejich užívání při všech činnostech souvisejících se školními aktivitami.
- žákům i zákonným zástupcům nezletilých žáků, kteří již mají s užíváním problémy, poskytovat informace o možnostech řešení situace a institucích, kam se mohou obrátit
- v případě vyskytujících se problémů spolupracovat s dalšími institucemi a orgány, které realizují primárně preventivní programy (OSPOD, Policie ČR, ŠPZ,...)
- vybírat jen takové preventivní programy, které byly odborně ověřeny z hlediska efektivity
- dle zákonných předpisů, plnit ohlašovací povinnost [3]
NETOLISMUS (PREVENCE V ADIKTOLOGII)
Netolismus označuje závislost na tzv. virtuálních drogách, kam patří zejména PC hry, sociální sítě, internetové služby, virální videa, mobily, TV atd.[3]
Příznaky a projevy
Mezi příznaky patří méně vykonané práce související se ztrátou kontroly nad časem stráveným u počítače, pocit prázdnoty, když není člověk u PC, brzké vstávání k počítači a ponocování u počítače, rostoucí nervozita a neklid, když člověk delší dobu nehraje, přemýšlení o počítači, když ho člověk zrovna nepoužívá, krádeže peněz na nákup her, stále více a více času potřebného k uspokojení ze hry, zkreslování, zatajování pravdy o své závislosti, hraní jakožto únik od osobních problémů, narušené vztahy (nejčastěji s rodinou), zanedbávání studia, opouštění zájmů a kamarádů a zhoršující se výsledky ve škole.[6]
Primární prevence
- sledovat, jaké hry dítě hraje.
- uvědomit si, že hry mají i kladné stránky (rozvíjejí logiku, postřeh, schopnost orientace ve složité situaci, koordinaci očí a rukou atd.). Důležité je, jaký typ her dítě hraje a kolik času jim věnuje.
- hrát hry spolu s dítětem a pak si o nich povídat – pomáhá to rozlišovat fikci od reality.
- stanovit časové limity.
- dávat pozor, aby dítě nehrálo hry u kamarádů.
- zjistit, zda hraní PC her není pro dítě únik od nějakých problémů.
- v průběhu hraní vést dítě k tomu, aby si dělalo přestávky, během ní je dobré o hře mluvit.
- podporovat dítě v jiných zájmech (nespecifická prevence) a tím také předcházet tomu, aby se dítě nudilo. Posilovat zdravé sebevědomí dítěte. [6]
HRÁČSTVÍ (PREVENCE V ADIKTOLOGII)
Hraní hazardních her (hráčství) znamená riskovat peníze nebo něco o věcné hodnotě pro něco, co má nejistý výsledek v naději, že lze vyhrát další peníze nebo něco o věcné hodnotě. Ve škole jde nejčastěji o karetní hry, kostkové hry nebo dovednostní hry. Žáci se také sází, zda nastane/nenastane nějaká událost.[3]
Příznaky a projevy
Gambler se chlubí hrou a výhrami, používá hráčský slang, lže, utrácí peníze, chodí za školu, má změny nálad, je výbušný, popudlivý, straní se kolektivu, je samotářský, uzavřený, málo si věří, stále myslí na hru, ztrácí zájem o koníčky, má problémy doma, ve vztazích i v kolektivu, zhoršuje se mu prospěch. Objevují se psychosomatické projevy, deprese, úzkosti, myšlenky na sebevraždu, jiné závislosti, potíže s adaptací a pravidly, finanční problémy (dluhy), trestná činnost (krádeže) atp. [3]
Primární prevence
- zvýšit informovanost žáků o rizicích hazardního hraní, včetně vysvětlení mylných představ o hazardní hře. Odhalování matematické a statistické principy sázek (díky kterým vždy vyhrává herna/casino)
- vytvořit k hazardu negativní postoj
- zlepšovat finanční gramotnosti žáků
- podpořit schopností řešení problémů bez impulzivity, podpořit plánování a efektivní rozhodování
- propojit téma hazardního hraní i s tématy jiných závislostí, zejména pak s internetovou závislostí a užíváním návykových látek
- informovat, na koho se v případě problémů s hazardní hrou mohou žáci obrátit o pomoc (na pedagogy, specializované poradny, linky důvěry, pracovníky nízkoprahových klubů pro děti mládež).[3]
RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ V DOPRAVĚ
Takové chování v dopravním prostředku, které vede k dopravním kolizím a následně k úrazům nebo úmrtím.[3]
Znaky
Chování, které je v rozporu s pravidly, agresivní nebo neočekávané (či nezvyklé) chování.[3]
Primární prevence
- dopravní výchova a dopravní besedy ve škole
- používání pomůcek (např. audiozáznamy, PC hry, scénky, ilustrované materiály pro učení dopravních značek)
- praktický nácviky na dopravním hřišti
- exkurze na pracoviště dopravní policie nebo dopravního podniku
- práce s rodinou
- poskytovat informace na rodičovských schůzkách (nebo na individuálních konzultacích s rodiči) nejlépe s přihlédnutím na způsob dopravy jejich dítěte do školy
- pracovat s osobností dítěte[3]
NEGATIVNÍ PŮSOBENÍ SEKT
Sekta je určitá ohraničená sociální skupina, jejíž členové vyznávají určitou ideologii, skrz kterou se vymezují vůči svému okolí.[3]
Znaky
Znaky příslušnosti k některé sektě: fyzické znaky jako symboly oblečení, účes; psychické změny - změny chování, nevyrovnanost, přílišná introverze, noví přátelé, o nichž žák odmítá mluvit, změna koníčků, komunikace atd.[3]
Primární prevence
- seznámení žáků s riziky a praktikami sekt (manipulují, pronásledují, vyvolávají pocity viny a méněcennosti, zmocňují se majetku členů, využívají profesního či mocenského postavení členů apod.)
- znát základní charakteristiku konkrétních sekt v České republice
- naučit žáky rozlišovat mezi sektou a tradičním náboženstvím
- vymezit pojem sekta, jeho významové roviny
- znát předpoklady, proč lidé tíhnou k těmto skupinám (často osobní krize – potřeba bezpečí, potřeba spirituálního rozměru, sociálního kontaktu, emoční a intelektová vyzrálost)[3]
SEXUÁLNÍ RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ
Dětí a dospívající ohrožené sexuálním rizikovým chováním se vyznačují předčasným začátkem pohlavního života (včetně konzumaci pornografie před 15. rokem života), častý pohlavní styk, náhodnými známostmi promiskuitou a prostitucí, sdílením vlastních erotických materiálů na internetu s jinými lidmi, krvavými sexuálními praktikami, nepoužíváním kondomu mimo dlouhodobé partnerství. Mohou se objevit i další faktory, jako asociální chování, agresivita, abúzus alkoholu a jiných návykových látek.[3]
Projevy
Nevhodné sexuální projevy - nutkavá masturbace, atypický sexuální vývoj (je potřeba je odlišit od projevů normální sexuální zvídavosti a experimentování), jednak projevy nesexuální, které se následně mohou rozvinout až do sexuální deviace. U chlapců může docházet k fyzické agresi, u dívek k sebepoškozování. Na riziko sexuálního rizikového chování může upozornit tzv. „triáda symptomů“: noční pomočování i po 12. roce života, krutost ke zvířatům a žhářství.[3]
Primární prevence
- mít dobrý vztah s dítětem a pracovat s ním jednotlivě
- podporovat sebevědomí dítěte a dopřát mu prostor pro zažití úspěchu
- seznámit dítě se základními sexuálními pojmy
- dítě by mělo znát svá práva a umět je chránit a rozeznat nebezpečí
- poučit dítě o tom, koho může požádat o pomoc[3]
SPEKTRUM PORUCH PŘÍJMU POTRAVY
Mentální anorexie a bulimie je život ohrožující omezování příjmu potravy nebo přejídání spojené se zvracením nebo jinou nevhodnou kompenzací energetického příjmu. Pro obě poruchy je typický přílišný strach z tloušťky, nespokojenost s vlastním tělem a s tím spojená nadměrná snaha o dosažení štíhlosti a její udržení.[3]
Příznaky a projevy
Mentální anorexie - nízká tělesná hmotnost, aktivní snaha hubnout/nepřibrat (nemocní někdy zakrývají hubnutí mluvou o zdravé výživě a zdravém životním stylu). Postupně si zvykají na nízký příjem energie, nadměrně se kontrolují v jídle, mají zvýšený energetický výdej a snadno se cítí přejedeni.[3]
Mentální bulimie - opakující se subjektivně nekontrolovatelné záchvaty přejídání, spojené s přehnanou kontrolou tělesné hmotnosti. Jsou dva typy bulimie: a) vyskytuje se zvracení, užívání laxativ nebo diuretik, b) ke kontrole hmotnosti jsou využívány přísné diety, hladovky nebo intenzivní cvičení.[3]
Primární prevence
Dobrá školní jídelna, málo slazených nápojů a automatů na sladkosti ve škole.[3]
OKRUH PORUCH A PROBLÉMŮ SPOJENÝCH SE SYNDROMEM TÝRANÉHO, ZNEUŽÍVANÉHO A ZANEDBÁVANÉHO DÍTĚTE
Syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte (CAN - Child Abuse and Neglect) je jakákoliv forma týrání, zneužívání a zanedbávání dětí, která je pro naši společnost nepřijatelná. Dítě nejčastěji poškozují rodiče a jiní členové rodiny, a to necitlivostí a bezohledností anebo podřizováním dítěte či využíváním ho k uspokojení vlastních potřeb.[3]
Projevy
Zhoršení prospěchu žáka, problémy ve vztazích se spolužáky, poruchy v pravidelných návycích – spaní nebo stravování. Dítě může mít různé modřiny, odřeniny či je nezvykle unavené či apatické.[3]
Primární prevenceda
Dělat širokou osvětu veřejnosti a obecná opatření ve prospěch rodin s dětmi, vzdělávat rodiče, pedagogy a vychovatele dítěte. Dát pedagogům a lékařům možnost pregraduální výchovy. Samozřejmostí je výchova dětí a mládeže[3]
Doporučený postup (v případě sexuálního zneužívání)
- Dítě se nám svěří osobně - Nejprve si musíme uvědomit, že jde o citlivé téma a podle toho vést celou záležitost. S problémem seznámíme co nejužší okruh dalších osob. Zneužívá-li dítě rodič, tak ho o tom, že se dítě svěřilo, neinformujeme. S dítětem komunikujeme a sdělíme mu, že skutečnost musíme nahlásit na policii. Pokud dítě nesouhlasí, tak situaci konzultujeme s odborníkem. Po vyřešení souhlasu problém oznámíme řediteli a kontaktujeme Policii a OSPOD. Dítě oceníme, že za námi přišlo a ujistíme ho, že děláme vše, co je v našich silách.[3]
- Zjistíme to ze školní ankety (dotazníku apod.) - Dítě se může vyjadřovat nejasně, musíme se snažit mu porozumět. Řídíme se pravidly nevyslýchat, nepodsouvat mu naše názory, nechat ho volně vyprávět. Rozhovor s ním navážeme tak, abychom nevzbudili nežádoucí pozornost. Až se nám dítě otevře a svěří, postupujeme dle předchozího odstavce (Dítě se nám svěří osobně).[3]
- Dozvíme se to od spolužáků nebo z jiných zdrojů - Pokud tomu nasvědčuje i naše pozorování, tak se s dítětem pokusíme navázat rozhovor, ale do ničeho ho nenutíme. Nevyšetřujte a nijak nepátrejte. Jestliže si nejste jistí, oznamte věc orgánu sociálně-právní ochrany, který ji prošetří.[3]
- Dítě je obětí sexuálního napadení - Napadla-li dítě neznámá osoba cestou do školy, ihned vše oznamte policii, rodičům a OSPODu. Dítě neopouštějte až do příchodu rodičů.[3]
ZÁŠKOLÁCTVÍ
Žák úmyslně zanedbává školní docházku.[3]
Projevy
Neomluvená absence žáka ZŠ či SŠ při vyučování.[3]
Primární prevence
- bezpečné pozitivní sociální klima školy
- každý žák by se měl cítit ve škole komfortně a bezpečně a nebýt ohrožován ani ze strany spolužáků, ani ze strany pedagogů[3]
Doporučený postup
Nejprve se snažíme zjistit důvod nepřítomnosti žáka. Poté prostřednictvím neformálního rozhovoru se zákonným zástupcem učitel zjistí důvod nepřítomnosti dítěte, případně proč to žák dělal (co ho k tomu vedlo). O tomhle všem třídní učitel informuje ředitele školy, školního metodika prevence a výchovného poradce. Poté se obě strany domluví na dalším postupu a opatřeních. Na případu konkrétního žáka spolupracují třídní učitel a školní metodik prevence. Pokud by opatření nebyl plněna, je nutné zorganizovat schůzku zákonných zástupců žáka s třídním učitelem, školním metodikem prevence, výchovným poradcem a nejlépe i se samotným žákem. Na této schůzce se všichni zúčastnění domlouvají na postupu vedoucímu k lepšímu stavu, který se zapisuje. Jestliže se stále nedaří situaci zlepšit, následuje sepsání a podepsání Individuálního výchovného programu. Pokud ani poté nedojde k odstranění rizikového chování žáka, rodina by měla začít spolupracovat s další stranou, která má k řešení dané situace potřebné, odborné či právně vymahatelné, nástroje (OSPOD, Policie ČR apod.).[3]
ŠIKANA A KYBERŠIKANA
Šikana
Šikanování je agresivní chování dítěte, žáka/žákyně, studenta/studentky vůči jinému žákovi, případně skupině žáků. Jedná se o opakované (nikoliv nutně) chování, které je založeno na záměrné, vědomé, úmyslné a obvykle skryté snaze ublížit fyzicky, emocionálně a/nebo sociálně. Šikana je charakteristická bezmocností oběti, nepoměrem sil, nepříjemností útoku pro oběť a samoúčelností agrese.[3]
Projevy
Žák je o přestávkách často osamocený, ostatní žáci se s ním nebaví - nemá kamarády, takže vyhledává spíše blízkost učitelů. Při týmových sportech bývá jedinec volen do týmu jako jeden z posledních. Působí uzavřeně, smutně, nejistě, nešťastně, ustrašeně, stísněně, mívá blízko k pláči, zvlášť, když má promluvit před třídou. Jeho školní prospěch se někdy nevysvětlitelně zhoršuje. Jeho věci (včetně oblečení) jsou poškozené nebo znečištěné, případně rozházené a stále nějaké své věci postrádá. Poškození a ztráty věcí neumí (nechce) vysvětlit, stejně jako odřeniny, modřiny, škrábance nebo řezné rány. Začíná vyhledávat důvody pro absenci ve škole.[7]
Primární prevence
Hodnotový rámec školy - Škola odmítá násilí a zneužití moci v jakékoli podobě a podporuje solidaritu a toleranci, vědomí sounáležitosti, podporuje spolupráci, rozvíjí vzájemný respekt. Objeví-li se šikana, přistupuje škola k řešení včasně, otevřeně a zajišťuje bezpečí pro všechny zúčastněné. Na vytváření bezpečí se podílejí všichni zúčastnění. Škola zajišťuje základní materiální a organizační podmínky, má nastavena pravidla v chování a důsledky za jejich nedodržení, má nastavený systém včasné identifikace varovných signálů, spolupracuje s dalšími organizacemi, zajišťuje podporu pro pedagogy, zajišťuje podporu pro žáky, zajišťuje informovanost, dbá na vhodné sestavení třídy, má zpracovány základní dokumenty[3]
Doporučený postup:
Krizový scénář při objevení šikany na škole je popsán v knize Nová cesta k léčbě šikany (Kolář, 2011) nebo v metodice vytvořenou MŠMT https://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/metodicke-dokumenty-doporuceni-a-pokyny (Příloha_6_Skolni_sikana_2020., strana 33).
Kyberšikana
Kyberšikana je druh šikany, který se uplatňuje s použitím informačních a komunikačních technologií (počítačů, tabletů, mobilů a dalších moderních komunikačních nástrojů), a dochází k ní opakovaně. Kyberšikana může plynout od původního agresora, ale i dalších osob - tzv. sekundárních útočníků (např. opakované sdílení nahrávky, opakované komentování apod.). Kyberšikana může vzniknout i nezáměrně – např. jako nevhodný vtip, který se v on-line prostředí vymkne kontrole. [3]
Znaky
Dehonestování (ponižování, nadávání, urážení), vyhrožování a zastrašování, vydírání, pomlouvání v on-line prostředí. Dále také publikování ponižujících video a audio záznamů nebo fotografií, ponižování, krádež identity a její zneužití, ztrapňování pomocí falešných profilů, provokování a napadání uživatelů v online komunikaci, zveřejňování cizích tajemství s cílem poškodit oběť, vyloučení z virtuální komunity, obtěžování.[3]
Primární prevence
- ve školním řádu jasně uvést pravidla používání ICT, intranetu a mobilních telefonů ve škole a podporovat pozitivní stránky technologií
- informovat žáky i rodiče o netiketě a „listině práv na internetu“
- instalovat a využívat software, který v učebnách vyučujícímu umožňuje vidět, co právě žák na svém počítači dělá - ale informovat o tom žáky a systém nezneužívat!
- být vzorem vhodného užívání moderních technologií
- informovat žáky o rizikovém chování na internetu, třeba i v rámci výuky
- vzdělávat pedagogy [3]
Doporučený postup
- je třeba zklidnit oběť a nabídnout podporu
- mít důkazy jako např. screeny ze sociálních sítí, internetových stránek, kde jde jasně vidět, že jde o kyberšikanu
- mít seznam těch žáků, kteří byli svědky kyberšikany (nejlépe mít odkazy na jejich profily)
- až po zajištění důkazů odstranit závadný obsah z internetu. O pomoc můžeme požádat odbornou instituci (E-Bezpečí, Seznam se bezpečně!, Policie ČR), Stále však myslet na bezpečí svědků – z důkazního materiálu by nemělo být vidět, jak byl získán
- incident vždy vyšetřit - je vhodné postup řešení a zejména zvolené tresty konzultovat se zřizovatelem školy, Českou školní inspekcí apod.
- informovat rodiče - poučit je o postupu řešení na úrovni školy. V případně, že daný případ nespadá do kompetence školy, tak jim připomenout, že je možné využít právních služeb.
- případ nějak zakončit - mít konečný verdikt
- zvolit odpovídající opatření - škola při trestání agresorů musí postupovat v souladu se školním řádem (a dále krizovým plánem, minimálním preventivním programem školy apod.)
- v každém případě realizovat preventivní opatření [3]
ROLE ŠKOLNÍHO PSYCHOLOGA V PREVENCI
Již v 50. letech byl psycholog součástí místních školských úřadů a jeho úkolem byla mimo jiné prevence.[8]Díky každodennímu a dlouhodobému sledování žáků si může školní psycholog vytvořit systém, díky kterému dokáže včasně identifikovat žáky s příznaky rizikového chování[9], což v důsledku šetří peníze a zlepšuje sociální klima školy. Společně s metodikem prevence se podílí na vytváření a realizaci preventivních programů.[8]
MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM
Preventivní program (dříve minimální preventivní program) je povinnost každé školy. Jsou v něm sepsána základní pravidla pro zajištění prevence různých forem rizikového chování. Tento dokument určuje roli pedagogů i dalších odborných pracovníků školy, kteří se podílejí na naplňování úkolů vytyčených programem. Je zpracováván na jeden školní rok školním metodikem prevence, v průběhu roku je průběžně vyhodnocován a na konci roku je zhodnocena jeho efektivita (což je součást výroční zprávy o činnosti školy). Kontroluje ho Česká školní inspekce. Důležitou a povinnou součástí tohoto programu školy je školní program proti šikanování. Tam jsou popsány konkrétní preventivní mechanismy, které mají z úkol šikaně účinně a konkrétně předcházet, nebo ji alespoň minimalizovat a mít pod kontrolou. Krizový plán školy se však nemusí týkat jen a pouze šikany, ale i všech základních typů akutních/krizových situací, jako je ublížení na zdraví, agrese, rvačka, vážný úraz, intoxikace žáka atd. Obsahuje doporučené postupy, které jsou závazné pro každého pracovníka školy a zároveň určují konkrétní odpovědnost jednotlivých zaměstnanců.[10]
ÚČINNOST PREVENCE
Účinnost (efektivita) je jednou z nejdůležitějších a taky nejtěžších cílů prevence. Měření efektivity je náročné a často jde o složité smíšené výzkumné plány, které mají za cíl zjistit, jaký vliv mají různé preventivní programy a o jaké konkrétní účinné faktory jde. [11]
Účinná primární prevence
Dle MŠMT je základem efektivní primární prevence následující: komplexní a dlouhodobé programy, interaktivní činnosti v menší skupině lidí, dobré třídní a skupinové klima, zlepšování dovedností v oblasti odolávání tlaku vrstevníků a v oblasti komunikace, zvládání konfliktů a zátěžových situací, dále v oblasti sebekontroly (ovládání emocí). Souhrnně efektivní primární prevence stojí na soustavnosti, dlouhodobosti, aktivnosti, názornosti, přiměřenosti a uvědomělosti. Účinnost primární prevence lze zvyšovat nasloucháním žáků a zjišťováním toho, jaké jsou mezi nimi aktuální informace. Vždy je třeba se snažit o posilování důvěry. Pomáhá trpělivé a empatické vysvětlování, poskytování objektivních informací s využitím všech dostupných uvedených zdrojů a nesnažit se vnucovat správný pohled na věc, ale také dát prostor na jiné názory. [3]
Neúčinná primární prevence
Efekt nemá zastrašování, „prostě řekni ne“- přístup, hraní na city, jednorázové nekontinuální akce, nerespektování názorů žáků a s tím spojené potlačování diskuse, stigmatizování, přednášky, pouhé sledování filmu bez diskuze, besedy, politiku absolutní abstinence a testování žáků jako místo klasického programu primární prevence. Dále nefungují hromadné kulturní či sportovní aktivity, návštěvy historických a kulturních památek bez následné diskuze.[10]
Odkazy
Reference
- ↑ Maříková, H., Petrusek, M., & Vodáková, A. (1996). Velký sociologický slovník II. Praha: Karolinum.
- ↑ 2,0 2,1 MŠMT (nedat.). Metodické dokumenty (doporučení a pokyny). Získáno z http://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/metodicke-dokumenty-doporuceni-a-pokyny
- ↑ 3,00 3,01 3,02 3,03 3,04 3,05 3,06 3,07 3,08 3,09 3,10 3,11 3,12 3,13 3,14 3,15 3,16 3,17 3,18 3,19 3,20 3,21 3,22 3,23 3,24 3,25 3,26 3,27 3,28 3,29 3,30 3,31 3,32 3,33 3,34 3,35 3,36 3,37 3,38 3,39 3,40 3,41 3,42 3,43 3,44 3,45 3,46 3,47 3,48 3,49 MŠMT (nedat.). Metodické dokumenty (doporučení a pokyny). Získáno z http://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/metodicke-dokumenty-doporuceni-a-pokyny
- ↑ Vítkovická nemocnice (nedat.). Centrum prevence a léčby závislostí na tabáku u dětí a adolescentů. Získáno z https://nemocnicevitkovice.agel.cz/pracoviste/oddeleni/detske-oddeleni/informace-pro-pacienty/zavislost-na-tabaku.html
- ↑ Rozdělení drog (nedat). Získáno z https://www.substitucni-lecba.cz/drogy
- ↑ 6,0 6,1 Závislost na počítačích a počítačových hrách (nedat.). Získáno z http://poradenskecentrum.cz/pocitacova-zavislost.html
- ↑ Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení (Čj.: 28 275/2000-22).
- ↑ 8,0 8,1 Zapletalová, J. (nedat.). Co dělá školní psycholog. Získáno z https://www.msk.cz/assets/mas/poradna.pdf.
- ↑ Bartík, P. (2010). Primární prevence rizikového chování ve školství. Praha: Togga.
- ↑ 10,0 10,1 Prevence (nedat.). Získáno z http://www.prevence-info.cz/p-prevence/preventivni-program
- ↑ Miovský, M. (2015). KVALITA A EFEKTIVITA V PREVENCI RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ DĚTÍ A DOSPÍVAJÍCÍCH. Praha: Klinika adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Literatura
MŠMT (2016): Metodický pokyn ministryně školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikany ve školách a školských zařízeních. Praha. MŠMT.
Janošová, P., Kollerová, L., Zábrodská, K., Kressa, J., Dědová, M. (2016): Psychologie školní šikany. Praha. Grada.
Černá, A., Dědková, L., Macháčková, H., Ševčíková, A., & Šmahel, D. (2013). Kyberšikana: Průvodce novým fenoménem. Praha: Grada.
Rogers, V. (2011). Kyberšikana. Praha: Portál.
Bendl, S. Hanušová, J., & Linková, J. (2016). Žák s problémovým chováním - Cesta institucionální pomoci. Praha: Triton.
Weiss, P. a kol. (2005). Sexuální zneužívání dětí. Praha: Grada.
Dunovský, J., Dytrych, Z., & Matějček, Z. (1995). Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě. Praha: Grada.
NEŠPOR, Karel a Ladislav CSÉMY. Alkohol, drogy a vaše děti: Jak problémům předcházet, jak je rozpoznávat, jak je zvládat. 5. revidované vydání. Praha: Sportpropag, 2003. 103 s. Dostupné také z: hhttp://www.drnespor.eu/adde03.doci.
Externí odkazy
Web Minimalizace šikany, www.minimalizacesikany.cz
Společenství proti šikaně, www.sikana.org
E-Bezpečí (www.e-bezpeci.cz)
Projekt Saferinternet.cz (www.saferinternet.cz)
NEŠPOR, Karel. Co mohou udělat rodiče v prevenci u dětí [online]. [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: hhttp://www.drnespor.eu/CoDeti.doci
Klíčová slova
prevence, primární prevence, rizikové chování, školní psychologie, pedagogická psychologie
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
