Empirický výzkum: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
| (Není zobrazeno 25 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | |||
'''Empirický výzkum''' – z řeckého ''empeiriea'' = zkušenost. | '''Empirický výzkum''' – z řeckého ''empeiriea'' = zkušenost. | ||
Od konce 16. století začíná být pojem spojován se [[senzualismus|senzualismem]]. Tento filozofický směr zakládá na požitku, avšak na rozdíl od [[antická filozofie|antické]] a [[středověká filozofie|středověké filozofie]], začleněném do organizované lidské zkušenosti, není spontánního charakteru. Práce s empirickým materiálem může tedy ovlivňovat i teoretický základ. Tuto metodu induktivních úsudků ve svém díle systém deduktivní a induktivní [[Logika|logiky]] popsal [[John Stuart Mill]]. <ref name="linhart">LINHART, Jiří. <i>Velký sociologický slovník</i>. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-164-1</ref> | Od konce 16. století začíná být pojem spojován se [[senzualismus|senzualismem]]. Tento filozofický směr zakládá na požitku, avšak na rozdíl od [[antická filozofie|antické]] a [[středověká filozofie|středověké filozofie]], začleněném do organizované lidské zkušenosti, není spontánního charakteru. Práce s empirickým materiálem může tedy ovlivňovat i teoretický základ. Tuto metodu induktivních úsudků ve svém díle systém deduktivní a induktivní [[Logika|logiky]] popsal [[John Stuart Mill]]. <ref name="linhart">LINHART, Jiří. <i>Velký sociologický slovník</i>. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-164-1</ref> | ||
| Řádek 6: | Řádek 5: | ||
'''Výzkum''' je systematický proces, jehož cílem je získání nových poznatků. <ref>HENDL, Jan. <i>Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace</i>. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-485-4.</ref> | '''Výzkum''' je systematický proces, jehož cílem je získání nových poznatků. <ref>HENDL, Jan. <i>Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace</i>. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-485-4.</ref> | ||
| − | === Kvalitativní výzkum === | + | ===Kvalitativní výzkum=== |
| − | + | [[Kvalitativní výzkum]] vychází z metod používaných v oblasti [[přírodní vědy|přírodních věd]]. Zaměřuje se na popis kvalit určitých jevů. Tyto jevy popisujeme a interpretujeme, není možné je nějakým způsobem měřit. Použití [[induktivní metody|induktivních metod]]. | |
| − | Na začátku | + | Na začátku kvalitativního výzkumu je pozorování skutečnosti, zjišťování pravidelností. Výsledkem je formulace teorie, konceptu, přístupu. |
| − | V některých případech nám poslouží jako pomocník stanovení [[hypotéza|hypotéz]] – které se v průběhu výzkumu | + | V některých případech nám poslouží jako pomocník stanovení [[hypotéza|hypotéz]] – které se v průběhu výzkumu kvalitativního i kvantitativního ověřují – potvrzují, či vyvracejí). |
| − | |||
| − | === Kvantitativní výzkum === | + | ===Kvantitativní výzkum=== |
| − | + | [[kvantitativní výzkum|Kvantitativním výzkumem]] rozumíme výzkum čehokoli, co lze nějakým způsobem změřit nebo spočítat. Používá [[deduktivní metody|deduktivních metod.]] | |
| − | Vychází z teorie, ze které odvozujeme | + | Vychází z teorie, ze které odvozujeme hypotézy a ty po té testujeme v rámci dané teorie. Výsledkem je tedy jejich potvrzení nebo vyvrácení. |
| − | == Výběr vzorku == | + | ==Výběr vzorku== |
'''Populace''' – soubor jednotek, o kterých předpokládáme, že je bude možné pro výzkum využít – jednotky pozorování.<ref name="hirt">HIRT, Tomáš (eds.). <i>Vybrané kapitoly z aplikované sociální antropologie</i>. Plzeň: Západočeská univerzita, 2012. ISBN 978-80-261-0122-2.</ref> | '''Populace''' – soubor jednotek, o kterých předpokládáme, že je bude možné pro výzkum využít – jednotky pozorování.<ref name="hirt">HIRT, Tomáš (eds.). <i>Vybrané kapitoly z aplikované sociální antropologie</i>. Plzeň: Západočeská univerzita, 2012. ISBN 978-80-261-0122-2.</ref> | ||
<br />[[Populace]] musí být nutně definovatelná resp. ohraničitelná.<br /> | <br />[[Populace]] musí být nutně definovatelná resp. ohraničitelná.<br /> | ||
| − | '''Vzorek''' – výseč | + | '''Vzorek''' – výseč populace, skupina jednotek, kterou zkoumáme. Čím je vzorek větší, tím je rozdíl mezi jeho strukturou a strukturou populace menší.<ref name="disman">DISMAN, Miroslav. <i>Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele</i>. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0139-7</ref><br /> |
| − | '''Jednotka analýzy''' – jednotlivé subjekty zkoumání – artefakty, individua, události, organizace, geografické celky (např. [[informátor]] v | + | '''Jednotka analýzy''' – jednotlivé subjekty zkoumání – artefakty, individua, události, organizace, geografické celky (např. [[informátor]] v kvalitativním výzkumu – otec domácnosti. |
| − | Způsob výběru vzorku (rovněž možno užít konstrukce vzorku) závisí na typu výzkumu, který provádíme. U | + | Způsob výběru vzorku (rovněž možno užít konstrukce vzorku) závisí na typu výzkumu, který provádíme. U výzkumu kvantitativního je výběr náhodný, aby bylo možné získaná data zobecnit na populaci a výstup statisticky zpracovat. |
Výběr vzorku lze rozdělit na pravděpodobnostní a nepravděpodobnostní. | Výběr vzorku lze rozdělit na pravděpodobnostní a nepravděpodobnostní. | ||
| − | === Pravděpodobnostní výběr === | + | ===Pravděpodobnostní výběr=== |
| − | „Náhodný (pravděpodobnostní) výběr je takový výběr, ve kterém každý element | + | „Náhodný (pravděpodobnostní) výběr je takový výběr, ve kterém každý element populace má stejnou [[pravděpodobnost]], že bude vybrán do vzorku.“<ref name="disman" /><br /> |
| − | V náhodném vzorku jsou reprezentovány, jak vlastnosti známé, tedy ty které jsou cílem našeho zkoumání, tak i ty, které jím nejsou. Výskyt pro nás relevantních vlastností je tedy podobný a naše | + | V náhodném vzorku jsou reprezentovány, jak vlastnosti známé, tedy ty které jsou cílem našeho zkoumání, tak i ty, které jím nejsou. Výskyt pro nás relevantních vlastností je tedy podobný a naše hypotézy jsou tedy na danou populaci použitelné.<br /> |
| − | * '''Systematický výběr''' – z | + | *'''Systematický výběr''' – z populace vybereme prvního jedince a od něj potom každého N-tého. Konečný vzorek tedy sestává z každé N-té jednotky v populaci. |
| − | * '''Náhodný stratifikovaný výběr''' – | + | *'''Náhodný stratifikovaný výběr''' – populace rozdělíme na [[homogenní]] celky a náhodně z nich vybíráme. |
| − | * '''Vícestupňový náhodný výběr''' – je prováděn ve dvou nebo více krocích. V prvním kroku jsou náhodně vybrána přirozená seskupení a poté jsou opět náhodně vybráni jedinci z těchto předem vymezených uskupení | + | *'''Vícestupňový náhodný výběr''' – je prováděn ve dvou nebo více krocích. V prvním kroku jsou náhodně vybrána přirozená seskupení a poté jsou opět náhodně vybráni jedinci z těchto předem vymezených uskupení. |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | + | ===Nepravděpodobnostní výběr=== | |
| + | Základním znakem je skutečnost, že někteří členové populace budou vybráni spíše než jiní. | ||
| − | * ''' | + | *'''Kvótní''' – kopíruje populaci podle nám známých kritérií, na jejichž základech stanovíme tzv. výběrové kvóty. Z toho důvodu je nutné, abychom znali složení zkoumané populace, což se může v některých případech jevit jako problém, navíc na vzorek nahlížíme pouze z hlediska pro nás klíčových charakteristik, ostatní, které mohou být také podstatné, přehlížíme. Dalším problémem kvótních vzorků je jejich zkreslenost, které se může projevovat např. větším zastoupením určité skupiny, u které je vyšší pravděpodobnost, že se bude na výzkumu podílet. Z těchto důvodů se doporučuje kombinovat kvótní výběr i s jinými postupy, které toto rizika redukují. |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | ''' | + | *'''Účelový''' – výběr vychází výhradně z úsudku výzkumníka, který rozhoduje „…o tom, co by mělo být pozorováno, a o tom, co je možné pozorovat“.<ref name="disman" /> Tyto skutečnosti by však měl mít výzkumník však podloženy a zdůvodněny. |
| − | * '''Interní validita''' se vztahuje k tomu, zda změny závislé proměnné mohou být přičítány nezávislé proměnné. Ptáme se, zda měříme opravdu to, co chceme měřit? | + | *'''Snowball''' – označovaný také jako řetězový výběr nebo referenční výběr. Tento typ výběru je vhodný především u populací, které nejsou běžně dostupné nebo o nich máme jen zběžné informace, případně vůbec žádné, např. drogově závislí, bezdomovci. Na počátku výzkumu kontaktujeme jednu nebo více osob, jejichž prostřednictvím se pak dostane k dalším osobám, které se na výzkumu budou podílet. U tohoto postupu hrozí zkreslení dat, a to především proto, že jsou často „nabalováni“ jedinci z jedné [[sociální sítě]]. V rámci této sítě může docházet k jednání, které však není reprezentativní pro celou populaci.<ref name="hirt" /> |
| − | * '''Externí validita''' vypovídá o možnosti zobecnění. | + | |
| + | ===Reprezentativnost vzorku=== | ||
| + | '''Reprezentativita''' je pojem používaný především ve [[Statistika|statistice]] a [[Sociologie|sociologii]] a označuje přenositelnost a zobecnitelnost [[informace]] z výběrového souboru na zvolený výzkumný soubor nebo jeho část.<ref name="linhart" /> | ||
| + | Jedná se o takovou kvalitu výběru, díky níž je rozložení charakteristik vzorku shodné s rozložením v populaci, z níž byl vzorek vybrán. Ze striktně statistického hlediska jsou reprezentativní jen pravděpodobnostní šetření. | ||
| + | |||
| + | '''Validita''' je jedním ze základních kritérií hodnocení kvality výzkumu v sociologii, ale užívá se i ve výzkumech [[Pedagogika|pedagogického]], [[Psychologie|psychologického]], [[Ekonomie, její historický vývoj, hlavní ekonomické směry, jejich představitelé a jejich významná díla|ekonomického]] nebo [[Antropologie, etnografie, kulturologie|antropologického]] charakteru. Používá se především pro hodnocení metod použitých v konkrétním výzkumu. „Validní je takové měření, které měří skutečně to, co jsme zamýšleli měřit.“<ref name="disman" />. | ||
| + | |||
| + | *'''Interní validita''' se vztahuje k tomu, zda změny závislé proměnné mohou být přičítány nezávislé proměnné. Ptáme se, zda měříme opravdu to, co chceme měřit? | ||
| + | *'''Externí validita''' vypovídá o možnosti zobecnění. | ||
'''Reliabilita''' (=spolehlivost) je pojem vyjadřující opakovatelnost získaných závěrů při stejném výzkumu. | '''Reliabilita''' (=spolehlivost) je pojem vyjadřující opakovatelnost získaných závěrů při stejném výzkumu. | ||
| − | „Reliabilní je takové měření, které nám při opakované aplikaci dává shodné výsledky, pokud se ovšem stav měřeného subjektu nezměnil.“<ref name="disman"/>. | + | „Reliabilní je takové měření, které nám při opakované aplikaci dává shodné výsledky, pokud se ovšem stav měřeného subjektu nezměnil.“<ref name="disman" />. |
| − | Kritéria [[validita|validity]] a [[reliabilita|reliability]], resp. způsoby jejich testování nejsou v | + | Kritéria [[validita|validity]] a [[reliabilita|reliability]], resp. způsoby jejich testování nejsou v kvalitativním výzkumu uplatnitelná. |
Alternativní kritéria reprezentativity v kvalitativním výzkumu:<ref>DENZIN, Norman K. a Yvonna S. LINCOLN. <i>The SAGE handbook of qualitative research</i>. 3. vyd. Thousand Oaks: Sage Publications, c2005. ISBN 0-7619-2757-3.</ref> | Alternativní kritéria reprezentativity v kvalitativním výzkumu:<ref>DENZIN, Norman K. a Yvonna S. LINCOLN. <i>The SAGE handbook of qualitative research</i>. 3. vyd. Thousand Oaks: Sage Publications, c2005. ISBN 0-7619-2757-3.</ref> | ||
| Řádek 63: | Řádek 64: | ||
'''Potvrditelnost''' – výsledky/data jsou zpětně dohledatelná. | '''Potvrditelnost''' – výsledky/data jsou zpětně dohledatelná. | ||
| − | == Odkazy == | + | ==Odkazy== |
| − | === | + | ===Reference=== |
| + | |||
| + | <references /> | ||
| + | ===Související články=== | ||
| + | [[Kvalitativní výzkum]]<br />[[Statistika]]<br />[[Výzkumné metody]]<br />[[Výzkum a metody v informační vědě]] | ||
| + | |||
| + | [[Postup při návrhu a realizaci empirického významu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku|Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzork]] | ||
| + | |||
| + | <br /> | ||
| − | + | ===Klíčová slova=== | |
| + | empirický výzkum, kvalitativní výzkum, kvantitativní výzkum, pravděpodobnostní výběr, nepravděpodobnostní výběr, reprezentativita, validita, reliabilita | ||
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] | [[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] | ||
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]] | [[Kategorie:Státnicové otázky UISK]] | ||
Aktuální verze z 17. 6. 2020, 10:39
Empirický výzkum – z řeckého empeiriea = zkušenost. Od konce 16. století začíná být pojem spojován se senzualismem. Tento filozofický směr zakládá na požitku, avšak na rozdíl od antické a středověké filozofie, začleněném do organizované lidské zkušenosti, není spontánního charakteru. Práce s empirickým materiálem může tedy ovlivňovat i teoretický základ. Tuto metodu induktivních úsudků ve svém díle systém deduktivní a induktivní logiky popsal John Stuart Mill. [1]
Jedná se tedy o výzkum založený na zkušenosti, konkrétně na sběru primárních a sekundárních dat samotným výzkumníkem.
Výzkum je systematický proces, jehož cílem je získání nových poznatků. [2]
Obsah
Kvalitativní výzkum
Kvalitativní výzkum vychází z metod používaných v oblasti přírodních věd. Zaměřuje se na popis kvalit určitých jevů. Tyto jevy popisujeme a interpretujeme, není možné je nějakým způsobem měřit. Použití induktivních metod. Na začátku kvalitativního výzkumu je pozorování skutečnosti, zjišťování pravidelností. Výsledkem je formulace teorie, konceptu, přístupu. V některých případech nám poslouží jako pomocník stanovení hypotéz – které se v průběhu výzkumu kvalitativního i kvantitativního ověřují – potvrzují, či vyvracejí).
Kvantitativní výzkum
Kvantitativním výzkumem rozumíme výzkum čehokoli, co lze nějakým způsobem změřit nebo spočítat. Používá deduktivních metod. Vychází z teorie, ze které odvozujeme hypotézy a ty po té testujeme v rámci dané teorie. Výsledkem je tedy jejich potvrzení nebo vyvrácení.
Výběr vzorku
Populace – soubor jednotek, o kterých předpokládáme, že je bude možné pro výzkum využít – jednotky pozorování.[3]
Populace musí být nutně definovatelná resp. ohraničitelná.
Vzorek – výseč populace, skupina jednotek, kterou zkoumáme. Čím je vzorek větší, tím je rozdíl mezi jeho strukturou a strukturou populace menší.[4]
Jednotka analýzy – jednotlivé subjekty zkoumání – artefakty, individua, události, organizace, geografické celky (např. informátor v kvalitativním výzkumu – otec domácnosti. Způsob výběru vzorku (rovněž možno užít konstrukce vzorku) závisí na typu výzkumu, který provádíme. U výzkumu kvantitativního je výběr náhodný, aby bylo možné získaná data zobecnit na populaci a výstup statisticky zpracovat. Výběr vzorku lze rozdělit na pravděpodobnostní a nepravděpodobnostní.
Pravděpodobnostní výběr
„Náhodný (pravděpodobnostní) výběr je takový výběr, ve kterém každý element populace má stejnou pravděpodobnost, že bude vybrán do vzorku.“[4]
V náhodném vzorku jsou reprezentovány, jak vlastnosti známé, tedy ty které jsou cílem našeho zkoumání, tak i ty, které jím nejsou. Výskyt pro nás relevantních vlastností je tedy podobný a naše hypotézy jsou tedy na danou populaci použitelné.
- Systematický výběr – z populace vybereme prvního jedince a od něj potom každého N-tého. Konečný vzorek tedy sestává z každé N-té jednotky v populaci.
- Náhodný stratifikovaný výběr – populace rozdělíme na homogenní celky a náhodně z nich vybíráme.
- Vícestupňový náhodný výběr – je prováděn ve dvou nebo více krocích. V prvním kroku jsou náhodně vybrána přirozená seskupení a poté jsou opět náhodně vybráni jedinci z těchto předem vymezených uskupení.
Nepravděpodobnostní výběr
Základním znakem je skutečnost, že někteří členové populace budou vybráni spíše než jiní.
- Kvótní – kopíruje populaci podle nám známých kritérií, na jejichž základech stanovíme tzv. výběrové kvóty. Z toho důvodu je nutné, abychom znali složení zkoumané populace, což se může v některých případech jevit jako problém, navíc na vzorek nahlížíme pouze z hlediska pro nás klíčových charakteristik, ostatní, které mohou být také podstatné, přehlížíme. Dalším problémem kvótních vzorků je jejich zkreslenost, které se může projevovat např. větším zastoupením určité skupiny, u které je vyšší pravděpodobnost, že se bude na výzkumu podílet. Z těchto důvodů se doporučuje kombinovat kvótní výběr i s jinými postupy, které toto rizika redukují.
- Účelový – výběr vychází výhradně z úsudku výzkumníka, který rozhoduje „…o tom, co by mělo být pozorováno, a o tom, co je možné pozorovat“.[4] Tyto skutečnosti by však měl mít výzkumník však podloženy a zdůvodněny.
- Snowball – označovaný také jako řetězový výběr nebo referenční výběr. Tento typ výběru je vhodný především u populací, které nejsou běžně dostupné nebo o nich máme jen zběžné informace, případně vůbec žádné, např. drogově závislí, bezdomovci. Na počátku výzkumu kontaktujeme jednu nebo více osob, jejichž prostřednictvím se pak dostane k dalším osobám, které se na výzkumu budou podílet. U tohoto postupu hrozí zkreslení dat, a to především proto, že jsou často „nabalováni“ jedinci z jedné sociální sítě. V rámci této sítě může docházet k jednání, které však není reprezentativní pro celou populaci.[3]
Reprezentativnost vzorku
Reprezentativita je pojem používaný především ve statistice a sociologii a označuje přenositelnost a zobecnitelnost informace z výběrového souboru na zvolený výzkumný soubor nebo jeho část.[1] Jedná se o takovou kvalitu výběru, díky níž je rozložení charakteristik vzorku shodné s rozložením v populaci, z níž byl vzorek vybrán. Ze striktně statistického hlediska jsou reprezentativní jen pravděpodobnostní šetření.
Validita je jedním ze základních kritérií hodnocení kvality výzkumu v sociologii, ale užívá se i ve výzkumech pedagogického, psychologického, ekonomického nebo antropologického charakteru. Používá se především pro hodnocení metod použitých v konkrétním výzkumu. „Validní je takové měření, které měří skutečně to, co jsme zamýšleli měřit.“[4].
- Interní validita se vztahuje k tomu, zda změny závislé proměnné mohou být přičítány nezávislé proměnné. Ptáme se, zda měříme opravdu to, co chceme měřit?
- Externí validita vypovídá o možnosti zobecnění.
Reliabilita (=spolehlivost) je pojem vyjadřující opakovatelnost získaných závěrů při stejném výzkumu. „Reliabilní je takové měření, které nám při opakované aplikaci dává shodné výsledky, pokud se ovšem stav měřeného subjektu nezměnil.“[4].
Kritéria validity a reliability, resp. způsoby jejich testování nejsou v kvalitativním výzkumu uplatnitelná. Alternativní kritéria reprezentativity v kvalitativním výzkumu:[5]
Důvěryhodnost – výsledky výzkumu jsou věrohodné z perspektivy dílčích postupů těch, kteří ho provedli.
Převoditelnost - výsledky výzkumu mohou být přenositelné i na jiné případy při zachování určité míry „citlivosti“.
Spolehlivost – stabilita výsledků, při které je brána v úvahu možná změna, která ovšem musí sledovatelná.
Potvrditelnost – výsledky/data jsou zpětně dohledatelná.
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 LINHART, Jiří. Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-164-1
- ↑ HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-485-4.
- ↑ 3,0 3,1 HIRT, Tomáš (eds.). Vybrané kapitoly z aplikované sociální antropologie. Plzeň: Západočeská univerzita, 2012. ISBN 978-80-261-0122-2.
- ↑ 4,0 4,1 4,2 4,3 4,4 DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0139-7
- ↑ DENZIN, Norman K. a Yvonna S. LINCOLN. The SAGE handbook of qualitative research. 3. vyd. Thousand Oaks: Sage Publications, c2005. ISBN 0-7619-2757-3.
Související články
Kvalitativní výzkum
Statistika
Výzkumné metody
Výzkum a metody v informační vědě
Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzork
Klíčová slova
empirický výzkum, kvalitativní výzkum, kvantitativní výzkum, pravděpodobnostní výběr, nepravděpodobnostní výběr, reprezentativita, validita, reliabilita
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
