Empirický výzkum: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
(Není zobrazeno 25 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | |||
'''Empirický výzkum''' – z řeckého ''empeiriea'' = zkušenost. | '''Empirický výzkum''' – z řeckého ''empeiriea'' = zkušenost. | ||
Od konce 16. století začíná být pojem spojován se [[senzualismus|senzualismem]]. Tento filozofický směr zakládá na požitku, avšak na rozdíl od [[antická filozofie|antické]] a [[středověká filozofie|středověké filozofie]], začleněném do organizované lidské zkušenosti, není spontánního charakteru. Práce s empirickým materiálem může tedy ovlivňovat i teoretický základ. Tuto metodu induktivních úsudků ve svém díle systém deduktivní a induktivní [[Logika|logiky]] popsal [[John Stuart Mill]]. <ref name="linhart">LINHART, Jiří. <i>Velký sociologický slovník</i>. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-164-1</ref> | Od konce 16. století začíná být pojem spojován se [[senzualismus|senzualismem]]. Tento filozofický směr zakládá na požitku, avšak na rozdíl od [[antická filozofie|antické]] a [[středověká filozofie|středověké filozofie]], začleněném do organizované lidské zkušenosti, není spontánního charakteru. Práce s empirickým materiálem může tedy ovlivňovat i teoretický základ. Tuto metodu induktivních úsudků ve svém díle systém deduktivní a induktivní [[Logika|logiky]] popsal [[John Stuart Mill]]. <ref name="linhart">LINHART, Jiří. <i>Velký sociologický slovník</i>. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-164-1</ref> | ||
Řádek 6: | Řádek 5: | ||
'''Výzkum''' je systematický proces, jehož cílem je získání nových poznatků. <ref>HENDL, Jan. <i>Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace</i>. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-485-4.</ref> | '''Výzkum''' je systematický proces, jehož cílem je získání nových poznatků. <ref>HENDL, Jan. <i>Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace</i>. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-485-4.</ref> | ||
− | === Kvalitativní výzkum === | + | ===Kvalitativní výzkum=== |
− | + | [[Kvalitativní výzkum]] vychází z metod používaných v oblasti [[přírodní vědy|přírodních věd]]. Zaměřuje se na popis kvalit určitých jevů. Tyto jevy popisujeme a interpretujeme, není možné je nějakým způsobem měřit. Použití [[induktivní metody|induktivních metod]]. | |
− | Na začátku | + | Na začátku kvalitativního výzkumu je pozorování skutečnosti, zjišťování pravidelností. Výsledkem je formulace teorie, konceptu, přístupu. |
− | V některých případech nám poslouží jako pomocník stanovení [[hypotéza|hypotéz]] – které se v průběhu výzkumu | + | V některých případech nám poslouží jako pomocník stanovení [[hypotéza|hypotéz]] – které se v průběhu výzkumu kvalitativního i kvantitativního ověřují – potvrzují, či vyvracejí). |
− | |||
− | === Kvantitativní výzkum === | + | ===Kvantitativní výzkum=== |
− | + | [[kvantitativní výzkum|Kvantitativním výzkumem]] rozumíme výzkum čehokoli, co lze nějakým způsobem změřit nebo spočítat. Používá [[deduktivní metody|deduktivních metod.]] | |
− | Vychází z teorie, ze které odvozujeme | + | Vychází z teorie, ze které odvozujeme hypotézy a ty po té testujeme v rámci dané teorie. Výsledkem je tedy jejich potvrzení nebo vyvrácení. |
− | == Výběr vzorku == | + | ==Výběr vzorku== |
'''Populace''' – soubor jednotek, o kterých předpokládáme, že je bude možné pro výzkum využít – jednotky pozorování.<ref name="hirt">HIRT, Tomáš (eds.). <i>Vybrané kapitoly z aplikované sociální antropologie</i>. Plzeň: Západočeská univerzita, 2012. ISBN 978-80-261-0122-2.</ref> | '''Populace''' – soubor jednotek, o kterých předpokládáme, že je bude možné pro výzkum využít – jednotky pozorování.<ref name="hirt">HIRT, Tomáš (eds.). <i>Vybrané kapitoly z aplikované sociální antropologie</i>. Plzeň: Západočeská univerzita, 2012. ISBN 978-80-261-0122-2.</ref> | ||
<br />[[Populace]] musí být nutně definovatelná resp. ohraničitelná.<br /> | <br />[[Populace]] musí být nutně definovatelná resp. ohraničitelná.<br /> | ||
− | '''Vzorek''' – výseč | + | '''Vzorek''' – výseč populace, skupina jednotek, kterou zkoumáme. Čím je vzorek větší, tím je rozdíl mezi jeho strukturou a strukturou populace menší.<ref name="disman">DISMAN, Miroslav. <i>Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele</i>. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0139-7</ref><br /> |
− | '''Jednotka analýzy''' – jednotlivé subjekty zkoumání – artefakty, individua, události, organizace, geografické celky (např. [[informátor]] v | + | '''Jednotka analýzy''' – jednotlivé subjekty zkoumání – artefakty, individua, události, organizace, geografické celky (např. [[informátor]] v kvalitativním výzkumu – otec domácnosti. |
− | Způsob výběru vzorku (rovněž možno užít konstrukce vzorku) závisí na typu výzkumu, který provádíme. U | + | Způsob výběru vzorku (rovněž možno užít konstrukce vzorku) závisí na typu výzkumu, který provádíme. U výzkumu kvantitativního je výběr náhodný, aby bylo možné získaná data zobecnit na populaci a výstup statisticky zpracovat. |
Výběr vzorku lze rozdělit na pravděpodobnostní a nepravděpodobnostní. | Výběr vzorku lze rozdělit na pravděpodobnostní a nepravděpodobnostní. | ||
− | === Pravděpodobnostní výběr === | + | ===Pravděpodobnostní výběr=== |
− | „Náhodný (pravděpodobnostní) výběr je takový výběr, ve kterém každý element | + | „Náhodný (pravděpodobnostní) výběr je takový výběr, ve kterém každý element populace má stejnou [[pravděpodobnost]], že bude vybrán do vzorku.“<ref name="disman" /><br /> |
− | V náhodném vzorku jsou reprezentovány, jak vlastnosti známé, tedy ty které jsou cílem našeho zkoumání, tak i ty, které jím nejsou. Výskyt pro nás relevantních vlastností je tedy podobný a naše | + | V náhodném vzorku jsou reprezentovány, jak vlastnosti známé, tedy ty které jsou cílem našeho zkoumání, tak i ty, které jím nejsou. Výskyt pro nás relevantních vlastností je tedy podobný a naše hypotézy jsou tedy na danou populaci použitelné.<br /> |
− | * '''Systematický výběr''' – z | + | *'''Systematický výběr''' – z populace vybereme prvního jedince a od něj potom každého N-tého. Konečný vzorek tedy sestává z každé N-té jednotky v populaci. |
− | * '''Náhodný stratifikovaný výběr''' – | + | *'''Náhodný stratifikovaný výběr''' – populace rozdělíme na [[homogenní]] celky a náhodně z nich vybíráme. |
− | * '''Vícestupňový náhodný výběr''' – je prováděn ve dvou nebo více krocích. V prvním kroku jsou náhodně vybrána přirozená seskupení a poté jsou opět náhodně vybráni jedinci z těchto předem vymezených uskupení | + | *'''Vícestupňový náhodný výběr''' – je prováděn ve dvou nebo více krocích. V prvním kroku jsou náhodně vybrána přirozená seskupení a poté jsou opět náhodně vybráni jedinci z těchto předem vymezených uskupení. |
− | |||
− | |||
− | |||
− | + | ===Nepravděpodobnostní výběr=== | |
+ | Základním znakem je skutečnost, že někteří členové populace budou vybráni spíše než jiní. | ||
− | * ''' | + | *'''Kvótní''' – kopíruje populaci podle nám známých kritérií, na jejichž základech stanovíme tzv. výběrové kvóty. Z toho důvodu je nutné, abychom znali složení zkoumané populace, což se může v některých případech jevit jako problém, navíc na vzorek nahlížíme pouze z hlediska pro nás klíčových charakteristik, ostatní, které mohou být také podstatné, přehlížíme. Dalším problémem kvótních vzorků je jejich zkreslenost, které se může projevovat např. větším zastoupením určité skupiny, u které je vyšší pravděpodobnost, že se bude na výzkumu podílet. Z těchto důvodů se doporučuje kombinovat kvótní výběr i s jinými postupy, které toto rizika redukují. |
− | |||
− | |||
− | |||
− | ''' | + | *'''Účelový''' – výběr vychází výhradně z úsudku výzkumníka, který rozhoduje „…o tom, co by mělo být pozorováno, a o tom, co je možné pozorovat“.<ref name="disman" /> Tyto skutečnosti by však měl mít výzkumník však podloženy a zdůvodněny. |
− | * '''Interní validita''' se vztahuje k tomu, zda změny závislé proměnné mohou být přičítány nezávislé proměnné. Ptáme se, zda měříme opravdu to, co chceme měřit? | + | *'''Snowball''' – označovaný také jako řetězový výběr nebo referenční výběr. Tento typ výběru je vhodný především u populací, které nejsou běžně dostupné nebo o nich máme jen zběžné informace, případně vůbec žádné, např. drogově závislí, bezdomovci. Na počátku výzkumu kontaktujeme jednu nebo více osob, jejichž prostřednictvím se pak dostane k dalším osobám, které se na výzkumu budou podílet. U tohoto postupu hrozí zkreslení dat, a to především proto, že jsou často „nabalováni“ jedinci z jedné [[sociální sítě]]. V rámci této sítě může docházet k jednání, které však není reprezentativní pro celou populaci.<ref name="hirt" /> |
− | * '''Externí validita''' vypovídá o možnosti zobecnění. | + | |
+ | ===Reprezentativnost vzorku=== | ||
+ | '''Reprezentativita''' je pojem používaný především ve [[Statistika|statistice]] a [[Sociologie|sociologii]] a označuje přenositelnost a zobecnitelnost [[informace]] z výběrového souboru na zvolený výzkumný soubor nebo jeho část.<ref name="linhart" /> | ||
+ | Jedná se o takovou kvalitu výběru, díky níž je rozložení charakteristik vzorku shodné s rozložením v populaci, z níž byl vzorek vybrán. Ze striktně statistického hlediska jsou reprezentativní jen pravděpodobnostní šetření. | ||
+ | |||
+ | '''Validita''' je jedním ze základních kritérií hodnocení kvality výzkumu v sociologii, ale užívá se i ve výzkumech [[Pedagogika|pedagogického]], [[Psychologie|psychologického]], [[Ekonomie, její historický vývoj, hlavní ekonomické směry, jejich představitelé a jejich významná díla|ekonomického]] nebo [[Antropologie, etnografie, kulturologie|antropologického]] charakteru. Používá se především pro hodnocení metod použitých v konkrétním výzkumu. „Validní je takové měření, které měří skutečně to, co jsme zamýšleli měřit.“<ref name="disman" />. | ||
+ | |||
+ | *'''Interní validita''' se vztahuje k tomu, zda změny závislé proměnné mohou být přičítány nezávislé proměnné. Ptáme se, zda měříme opravdu to, co chceme měřit? | ||
+ | *'''Externí validita''' vypovídá o možnosti zobecnění. | ||
'''Reliabilita''' (=spolehlivost) je pojem vyjadřující opakovatelnost získaných závěrů při stejném výzkumu. | '''Reliabilita''' (=spolehlivost) je pojem vyjadřující opakovatelnost získaných závěrů při stejném výzkumu. | ||
− | „Reliabilní je takové měření, které nám při opakované aplikaci dává shodné výsledky, pokud se ovšem stav měřeného subjektu nezměnil.“<ref name="disman"/>. | + | „Reliabilní je takové měření, které nám při opakované aplikaci dává shodné výsledky, pokud se ovšem stav měřeného subjektu nezměnil.“<ref name="disman" />. |
− | Kritéria [[validita|validity]] a [[reliabilita|reliability]], resp. způsoby jejich testování nejsou v | + | Kritéria [[validita|validity]] a [[reliabilita|reliability]], resp. způsoby jejich testování nejsou v kvalitativním výzkumu uplatnitelná. |
Alternativní kritéria reprezentativity v kvalitativním výzkumu:<ref>DENZIN, Norman K. a Yvonna S. LINCOLN. <i>The SAGE handbook of qualitative research</i>. 3. vyd. Thousand Oaks: Sage Publications, c2005. ISBN 0-7619-2757-3.</ref> | Alternativní kritéria reprezentativity v kvalitativním výzkumu:<ref>DENZIN, Norman K. a Yvonna S. LINCOLN. <i>The SAGE handbook of qualitative research</i>. 3. vyd. Thousand Oaks: Sage Publications, c2005. ISBN 0-7619-2757-3.</ref> | ||
Řádek 63: | Řádek 64: | ||
'''Potvrditelnost''' – výsledky/data jsou zpětně dohledatelná. | '''Potvrditelnost''' – výsledky/data jsou zpětně dohledatelná. | ||
− | == Odkazy == | + | ==Odkazy== |
− | === | + | ===Reference=== |
+ | |||
+ | <references /> | ||
+ | ===Související články=== | ||
+ | [[Kvalitativní výzkum]]<br />[[Statistika]]<br />[[Výzkumné metody]]<br />[[Výzkum a metody v informační vědě]] | ||
+ | |||
+ | [[Postup při návrhu a realizaci empirického významu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku|Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzork]] | ||
+ | |||
+ | <br /> | ||
− | + | ===Klíčová slova=== | |
+ | empirický výzkum, kvalitativní výzkum, kvantitativní výzkum, pravděpodobnostní výběr, nepravděpodobnostní výběr, reprezentativita, validita, reliabilita | ||
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] | [[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] | ||
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]] | [[Kategorie:Státnicové otázky UISK]] |
Aktuální verze z 17. 6. 2020, 10:39
Empirický výzkum – z řeckého empeiriea = zkušenost. Od konce 16. století začíná být pojem spojován se senzualismem. Tento filozofický směr zakládá na požitku, avšak na rozdíl od antické a středověké filozofie, začleněném do organizované lidské zkušenosti, není spontánního charakteru. Práce s empirickým materiálem může tedy ovlivňovat i teoretický základ. Tuto metodu induktivních úsudků ve svém díle systém deduktivní a induktivní logiky popsal John Stuart Mill. [1]
Jedná se tedy o výzkum založený na zkušenosti, konkrétně na sběru primárních a sekundárních dat samotným výzkumníkem.
Výzkum je systematický proces, jehož cílem je získání nových poznatků. [2]
Obsah
Kvalitativní výzkum
Kvalitativní výzkum vychází z metod používaných v oblasti přírodních věd. Zaměřuje se na popis kvalit určitých jevů. Tyto jevy popisujeme a interpretujeme, není možné je nějakým způsobem měřit. Použití induktivních metod. Na začátku kvalitativního výzkumu je pozorování skutečnosti, zjišťování pravidelností. Výsledkem je formulace teorie, konceptu, přístupu. V některých případech nám poslouží jako pomocník stanovení hypotéz – které se v průběhu výzkumu kvalitativního i kvantitativního ověřují – potvrzují, či vyvracejí).
Kvantitativní výzkum
Kvantitativním výzkumem rozumíme výzkum čehokoli, co lze nějakým způsobem změřit nebo spočítat. Používá deduktivních metod. Vychází z teorie, ze které odvozujeme hypotézy a ty po té testujeme v rámci dané teorie. Výsledkem je tedy jejich potvrzení nebo vyvrácení.
Výběr vzorku
Populace – soubor jednotek, o kterých předpokládáme, že je bude možné pro výzkum využít – jednotky pozorování.[3]
Populace musí být nutně definovatelná resp. ohraničitelná.
Vzorek – výseč populace, skupina jednotek, kterou zkoumáme. Čím je vzorek větší, tím je rozdíl mezi jeho strukturou a strukturou populace menší.[4]
Jednotka analýzy – jednotlivé subjekty zkoumání – artefakty, individua, události, organizace, geografické celky (např. informátor v kvalitativním výzkumu – otec domácnosti. Způsob výběru vzorku (rovněž možno užít konstrukce vzorku) závisí na typu výzkumu, který provádíme. U výzkumu kvantitativního je výběr náhodný, aby bylo možné získaná data zobecnit na populaci a výstup statisticky zpracovat. Výběr vzorku lze rozdělit na pravděpodobnostní a nepravděpodobnostní.
Pravděpodobnostní výběr
„Náhodný (pravděpodobnostní) výběr je takový výběr, ve kterém každý element populace má stejnou pravděpodobnost, že bude vybrán do vzorku.“[4]
V náhodném vzorku jsou reprezentovány, jak vlastnosti známé, tedy ty které jsou cílem našeho zkoumání, tak i ty, které jím nejsou. Výskyt pro nás relevantních vlastností je tedy podobný a naše hypotézy jsou tedy na danou populaci použitelné.
- Systematický výběr – z populace vybereme prvního jedince a od něj potom každého N-tého. Konečný vzorek tedy sestává z každé N-té jednotky v populaci.
- Náhodný stratifikovaný výběr – populace rozdělíme na homogenní celky a náhodně z nich vybíráme.
- Vícestupňový náhodný výběr – je prováděn ve dvou nebo více krocích. V prvním kroku jsou náhodně vybrána přirozená seskupení a poté jsou opět náhodně vybráni jedinci z těchto předem vymezených uskupení.
Nepravděpodobnostní výběr
Základním znakem je skutečnost, že někteří členové populace budou vybráni spíše než jiní.
- Kvótní – kopíruje populaci podle nám známých kritérií, na jejichž základech stanovíme tzv. výběrové kvóty. Z toho důvodu je nutné, abychom znali složení zkoumané populace, což se může v některých případech jevit jako problém, navíc na vzorek nahlížíme pouze z hlediska pro nás klíčových charakteristik, ostatní, které mohou být také podstatné, přehlížíme. Dalším problémem kvótních vzorků je jejich zkreslenost, které se může projevovat např. větším zastoupením určité skupiny, u které je vyšší pravděpodobnost, že se bude na výzkumu podílet. Z těchto důvodů se doporučuje kombinovat kvótní výběr i s jinými postupy, které toto rizika redukují.
- Účelový – výběr vychází výhradně z úsudku výzkumníka, který rozhoduje „…o tom, co by mělo být pozorováno, a o tom, co je možné pozorovat“.[4] Tyto skutečnosti by však měl mít výzkumník však podloženy a zdůvodněny.
- Snowball – označovaný také jako řetězový výběr nebo referenční výběr. Tento typ výběru je vhodný především u populací, které nejsou běžně dostupné nebo o nich máme jen zběžné informace, případně vůbec žádné, např. drogově závislí, bezdomovci. Na počátku výzkumu kontaktujeme jednu nebo více osob, jejichž prostřednictvím se pak dostane k dalším osobám, které se na výzkumu budou podílet. U tohoto postupu hrozí zkreslení dat, a to především proto, že jsou často „nabalováni“ jedinci z jedné sociální sítě. V rámci této sítě může docházet k jednání, které však není reprezentativní pro celou populaci.[3]
Reprezentativnost vzorku
Reprezentativita je pojem používaný především ve statistice a sociologii a označuje přenositelnost a zobecnitelnost informace z výběrového souboru na zvolený výzkumný soubor nebo jeho část.[1] Jedná se o takovou kvalitu výběru, díky níž je rozložení charakteristik vzorku shodné s rozložením v populaci, z níž byl vzorek vybrán. Ze striktně statistického hlediska jsou reprezentativní jen pravděpodobnostní šetření.
Validita je jedním ze základních kritérií hodnocení kvality výzkumu v sociologii, ale užívá se i ve výzkumech pedagogického, psychologického, ekonomického nebo antropologického charakteru. Používá se především pro hodnocení metod použitých v konkrétním výzkumu. „Validní je takové měření, které měří skutečně to, co jsme zamýšleli měřit.“[4].
- Interní validita se vztahuje k tomu, zda změny závislé proměnné mohou být přičítány nezávislé proměnné. Ptáme se, zda měříme opravdu to, co chceme měřit?
- Externí validita vypovídá o možnosti zobecnění.
Reliabilita (=spolehlivost) je pojem vyjadřující opakovatelnost získaných závěrů při stejném výzkumu. „Reliabilní je takové měření, které nám při opakované aplikaci dává shodné výsledky, pokud se ovšem stav měřeného subjektu nezměnil.“[4].
Kritéria validity a reliability, resp. způsoby jejich testování nejsou v kvalitativním výzkumu uplatnitelná. Alternativní kritéria reprezentativity v kvalitativním výzkumu:[5]
Důvěryhodnost – výsledky výzkumu jsou věrohodné z perspektivy dílčích postupů těch, kteří ho provedli.
Převoditelnost - výsledky výzkumu mohou být přenositelné i na jiné případy při zachování určité míry „citlivosti“.
Spolehlivost – stabilita výsledků, při které je brána v úvahu možná změna, která ovšem musí sledovatelná.
Potvrditelnost – výsledky/data jsou zpětně dohledatelná.
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 LINHART, Jiří. Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-164-1
- ↑ HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-485-4.
- ↑ 3,0 3,1 HIRT, Tomáš (eds.). Vybrané kapitoly z aplikované sociální antropologie. Plzeň: Západočeská univerzita, 2012. ISBN 978-80-261-0122-2.
- ↑ 4,0 4,1 4,2 4,3 4,4 DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0139-7
- ↑ DENZIN, Norman K. a Yvonna S. LINCOLN. The SAGE handbook of qualitative research. 3. vyd. Thousand Oaks: Sage Publications, c2005. ISBN 0-7619-2757-3.
Související články
Kvalitativní výzkum
Statistika
Výzkumné metody
Výzkum a metody v informační vědě
Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzork
Klíčová slova
empirický výzkum, kvalitativní výzkum, kvantitativní výzkum, pravděpodobnostní výběr, nepravděpodobnostní výběr, reprezentativita, validita, reliabilita