Digital humanities: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 67 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
{{pracuje se}}
 
  
−
'''Digital Humanities''' je vědecký obor, který nemá ustálenou definici. Jedná se o nový způsob zkoumaní humanitní dvědy, skrze využití informačních technologií a digitální sítě. Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy definuje digital humanities jako ''„Vědu a výzkumu zabývající se využíváním digitálních metod, nástrojů a zdrojů k vědeckému bádání v humanitních oborech. databáze knihovnictví a informační vědy.“.'' <ref>CITOVÁ, Jaroslava.<i> Digitální humanitní vědy.</i> In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2021-11-02]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000016846&local_base=KTD.
+
'''Digital Humanities''' je interdisciplinární vědecký obor, který nemá ustálenou definici. Jedná se o nový způsob zkoumání humanitní vědy, skrze využití [[Informační technologie|informačních technologií]] a digitální sítě. Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy definuje Digital Humanities jako ''„Vědu a výzkumu zabývající se využíváním digitálních metod, nástrojů a zdrojů k vědeckému bádání v humanitních oborech. databáze knihovnictví a informační vědy.“.'' <ref>CITOVÁ, Jaroslava.<i> Digitální humanitní vědy.</i> In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2021-11-02]. Dostupnéz:https://aleph.nkp.cz/F/func=direct&doc_number=000016846&local_base=KTD.</ref>.
−
</ref>.  
+
[[Soubor:Digital Humanities Stack (from Berry and Fagerjord 2017- 18).jpg|náhled|vpravo|Digital Humanity Stack]]
 +
Historie vědeckého oboru sahá až do roku 1949. Dříve byl známý jako pojem '''Computing in humanities'''. Mezi odborníky na Digital Humanities můžeme zmínit Lou Burnarda, Michael Witmore, Melissa Terras, Jane Hunter, Susan Hockey, David De Roured.<ref>Category: People in digital humanities.<i>Wikipedia: the free encyclopedia </i> [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2021-11-02]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Category:People_in_digital_humanities [cit. 2015-12-17]</ref>
 +
 
 +
'''Digital Humanity stack''' (DHS) je vědecká teorie, která zobrazuje strukturu [[Hardware počítače|hardwarových]], [[Software|softwarových]] a dovednostních elementů oboru Digital Humanities. Autoři David M. Berry a Anders jí představili ve stejnojmenné knize. Spodní vrstva DHS jsou ukazuje dva základní elementy, ''computitational thinking'' a ''knowledge repseresentation'', které pro výzkum vytváří silnou základnu.
 +
 
 +
 
 +
== Význam ==
 +
 
 +
Tento interdisciplinární obor v sobě zahrnuje metody pro textovou či kvantitativní analýzu velkých statistických souborů, způsoby práce s digitalizovaným zvukem, obrazem či videem, stejně jako vývoj sofistikovaných [[Databáze|databází]] a [[Informační systém|informačních systémů]]. Dále i problematiku [[katalogizace]], sdílení a zpřístupňování digitálních dokumentů.<ref>Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2004. Edited by Jitka Zamrzlová. Praha: Národní technické muzeum, 2005. 132 s. ISBN 80-7037-138-2</ref>
 +
 
 +
Podle [http://ach.org Association for Computers and the Humanities] (ACH), která je hlavním sdružujícím orgánem této oblasti výzkumu, je však definice stále otevřena, jelikož se tato oblast stále vyvíjí.
  
−
Historie vědeckého oboru sahá až do roku 1949.Dříve byl známý jako pojem '''Computing in humanities'''. Mezi odborníky na Digital Humanities můžeme zmínit Lou Burnarda, Michael Witmore, Melissa Terras, Jane Hunter, Susan Hockey, David De Roured.<ref>Category: People in digital humanities.<i>Wikipedia: the free encyclopedia </i> [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2021-11-02]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Category:People_in_digital_humanities [cit. 2015-12-17]</ref>
 
−
[[Soubor:Digital Humanities Stack (from Berry and Fagerjord 2017- 18).jpg|náhled|vpravo|320 mpx|Digital Humanities Stack od Davida M. Berryho and Anders Fagerjord]]
 
 
== Historie ==
 
== Historie ==
 +
[[Soubor:Jesuita Roberto Busa.jpg|náhled|vlevo|Roberto Busa]]
 +
Historie Digital Humanities sahá až do roku 1949. Jak již bylo zmíněno, tento pojem byl dříve znám jako Computational humanities. V roce 1949 italský kněz Roberto Busa kontaktoval na základě svého nápadu [[Thomas J. Watson|Thomase J. Watsona]] z [[IBM]]. Jeho záměrem bylo indexovat všechna slova z děl Tomáše Akvinského a spřízněných autorů (dílo později vyšlo pod názvem Index Thomisticus.<ref>Index Thomisticus. Corpus Thomisticum [online]. © 2000-2019 [cit. 2021-11-02]. Dostupné z: http://www.corpusthomisticum.org/it/index.age)</ref> Práce s celkem 11 tisící latinskými slovy nebylo možné analyzovat lidskou silou. Právě díky spolupráci s IBM vzniklo několik set děrných štítků a konkordanční program.<ref>JOSEF, Šlerka. <i>Digital humanities - stručné vymezení</i>. 2015. Dostupné také z: http://databoutique.cz/post/134731748723/digital-humanities-stručné-vymezení [cit. 2015-12-17]</ref> Konkordanční program je možné definovat jako ''„Nástroj propojitelnosti selekčních jazyků. Soupis vztahů mezi termíny dvou nebo více [[Selekční jazyk|selekčních jazyků]] nebo vyhledávacích nástrojů, které jsou rozdílně uspořádány.“.''<ref>HRAZDIL, Aleš. Konkordanční tabulky. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2021-11-23]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000012734&local_base=KTD.</ref> Konec 60. let přinesl vývoj toho programu a mnoho dalších.
 +
 +
Téma Human Computing se dostávalo více do odborných časopisů a vědecké oblasti. První velká překážka v rostoucím pokroku byla limitace technologií. Z počátku bylo možné analyzovat pouze text nebo čísla, na základě toho vznikl podnět vytvořit univerzální kód pro analýzu textu. Nově se začaly využívat na děrných štítcích velká a malá písmena pro označení nestandardních znaků a odlišného písma. Limitace technologií se projevovala i v uložišti. Větší texty byly uchovávány na magnetických kazetách, které neumožnily přístup k jednotlivým datům a jedinec musel projít skrze celou stopáž, což bylo pro výzkum zdlouhavé. Éra 60. let v oblasti '''Computing in Humanities''' je právě definována pomalým procesem a překážkou na straně technologie.
 +
 +
V 70. letech se [[Osobní počítač|počítače]] začaly rozšiřovat a postupně se dostávaly do vzdělávání, což zapříčinilo tvorbu více elektronického textu a rozšíření počítačové vědy. Začaly se pořádat konference, workshopy a semináře zaměřující se na oblast počítačové a humanitní vědy. V roce 1976 vznikl [[archiv|archiv]] '''Oxford Text Archive''', jenž položil základ pro [[Digitální knihovna|digitální knihovny]]. Na serveru byly uloženy elektronické texty, které byly dostupné pro akademické účely. Vznikaly i [[Hardware počítače|hardware]] zařízení pro podporu výzkumu. První z nich byl implementován do počítače '''Ibycus''' a druhý v počítačích '''British ICL'''.
 +
 +
80. leta jsou ve znamení rozšíření personálních počítačů a značek jako je [[Apple]], IBM, [[Macintoshs]]. Osobní počítače jsou stále velmi drahá záležitost, avšak oproti 70. letům jsou již více rozšířené. Hlavní změna nastala i v [[Uživatelské rozhraní|uživatelském rozhraní]]. Uživatelé se již nemuseli pro použití počítače přihlašovat do počítačových centrem a měli volný přístup. Zároveň velkýM milníkem pozdějších 80. let byla publikace oborového časopisu '''Computers and the Humanities''', jež podpořila výzkum a diskuzi o tématu.
  
−
Historie této oblasti výpočetní techniky spadá do roku 1949, kdy Roberto Busa přišel s návrhem na zpracování díla Tomáše Akvinského, kdy se díky přepsání celého díla (56 svazků) do děrných štítků a spolupráce s [[IBM]] dokázal vytvořit tzv. Index Thomisticus<ref>Index Thomisticus. Corpus Thomisticum [online]. © 2000-2019 [cit. 2021-11-02]. Dostupné z: http://www.corpusthomisticum.org/it/index.age
 
−
</ref>, ve kterém se dali dohledat výskyty slova v celém díle. <ref>JOSEF, Šlerka. <i>Digital humanities - stručné vymezení</i>. 2015. Dostupné také z: http://databoutique.cz/post/134731748723/digital-humanities-stručné-vymezení [cit. 2015-12-17]</ref>
 
  
 +
Základními DOS programy pro analýzu textu byly '''Word-Cruncher''', '''TAC'''T a '''MicroOCP'''. Uživatelé s nimi mohli pracovat přímo z osobního počítače. To rozšířilo nutnost výzkumu v oblasti humanitních věd.  Koncem 80. let vzniká značkovací jazyk [[TEI]], který vychází z [[SGML]]. Ten udržuje standard pro reprezentaci textu v digitální podobě. Vychází ze základu strojově čtených textů v oblasti lingvistiky, humanitních a sociálních věd. Jazyk TEI byl využíván hlavně v knihovnách, nakladatelstvích a muzeích.
  
−
== Význam ==
+
Začátkem 90.letech je [[Internet|internetové rozhraní]] již více používáno, jak v osobním, tak akademickém životě. Akademici jej viděli jako mocné medium na kterém se může pracovat s výsledky vědeckých prací, publikovat, komunikovat a podporovat společný výzkum. Na humanistických festivalech jako byl '''Humanist''' se začíná utvářet myšlenka o online [[Databáze|databázích]], které jsou budoucností tohoto vědního oboru. V roce 1994 vzniká '''Blake Archive''' pod záštitou [[Kongresová knihovna|Kongrasové knihovny]] a Virginskou univerzitou. (''Blake Archive je webový portál, který zpřístupňuje tvorbu anglického malíře Wiliama Blake'').<ref>Blake Archive [online]. The William Blake Archive, © 2021 [cit. 2022-02-12]. Dostupné z: http://www.blakearchive.org/</ref>
 +
. Na základě toho několik amerických institutů publikovalo ve webovém rozhraní digitální knihovnu nebo archiv za účelem humanitního výzkumu. [[Hypertext]] otevřel možnosti více vědcům pro výzkum a posunul tak obor dál. 
  
−
Tento interdisciplinární obor v sobě zahrnuje metody pro textovou či kvantitativní analýzu velkých statistických souborů, způsoby práce s digitalizovaným zvukem, obrazem či videem, stejně jako vývoj sofistikovaných [[Databáze|databází]] a [[informačních systémy|informačních systémů]], dále i problematiku [[katalogizace]], sdílení a zpřístupňování digitálních dokumentů.<ref>Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2004. Edited by Jitka Zamrzlová. Praha: Národní technické muzeum, 2005. 132 s. ISBN 80-7037-138-2</ref>
+
Jak již bylo zmíněno, kolaborace skrze internetové rozhraní měla za následek velký posun v oblasti Digital Humanities [https://www.artsrn.ualberta.ca/orlando/ '''Orlando project'''] je jedním z příkladů. Výzkumníci z více institucí mohli přidávat do archivu dokumenty. Orlando project je zaměřený na feministickou literární vědu a Digital Humanities. <ref> The Orlando Project [online]. The Orlando Project, ©2021 [cit. 2021-11-23]. Dostupné z: https://www.artsrn.ualberta.ca/orlando/</ref>
  
−
Podle [http://ach.org Association for Computers and the Humanities] (ACH), která je hlavním sdružujícím orgánem této oblasti výzkumu, je však definice stále otevřena, jelikož se tato oblast stále vyvíjí.
 
  
 
== Organizace ==
 
== Organizace ==
 +
[[Soubor:Institutslogo ACDH – Austrian Centre for Digital Humanities.png|náhled|vpravo|Austrian Centre for Digital Humanities logo]]
 +
 +
[http://adho.org/ Aliance of Digital Humanities Organizations] je organizace, která podporuje digitální výzkum a vzdělávání v oblasti Digital Humanities. Dále má za cíl propagaci a podporu digitálního výzkumu a výuky napříč všemi humanitními obory. Vznikla na základě, již existující organizace '''The association for computers and the humanities''' v roce 2002.
 +
Každoročně pořádá konference a přednášky, které podporují její členy. Dále působí jako komunitní poradenský orgán, který si klade za cíl podporu excelence výzkumu, vydávání publikací a celkové spolupráce organizací a institucí po celém světě, které spadající pod Alliance of Digital Humanities Organizations.<ref>About. The Alliance of Digital Humanities Organizations [online]. The Alliance of Digital Humanities Organizations [cit. 2021-11-22]. Dostupné z: https://adho.org/aboutof%20Digital%20Humanities%20Organizations</ref>
  
  
−
[http://adho.org/ Aliance of Digital Humanities Organizations] je organizace, která podporuje digitální výzkum a vzdělávání v oblasti digital humanities. Dále má za cíl propagaci a podporu digitálního výzkumu a výuky napříč všemi humanitními obory. Vznikla na základě, již existující organizace The association for computers and the humanities v roce 2002.
 
−
Každoročně pořádá konference, přednášky, které podporují její členy. Dále působí jako komunitní poradenský orgánm který si klade za cíl podporu excelence výzkumu, publikací a celkové spolupráce. Přehled organizací a institucí spadající pod Alliance of Digital Humanities Organizations, která podporuje a koordinuje aktivity partnerských institucí po celém světě .<ref>About. The Alliance of Digital Humanities Organizations [online]. The Alliance of Digital Humanities Organizations [cit. 2021-11-22]. Dostupné z: https://adho.org/aboutof%20Digital%20Humanities%20Organizations</ref>
 
 
Tyto organizace jsou součástí ADHO:
 
Tyto organizace jsou součástí ADHO:
  
Řádek 37: Řádek 53:
 
*[http://tadh.org.tw/en/ Taiwanese Association for Digital Humanities]
 
*[http://tadh.org.tw/en/ Taiwanese Association for Digital Humanities]
  
−
V české republice se výzkumu oblasti digital humanities věnuje Akademie věd české republiky, která se společně s 17 partnerskými institucemi podílí na vývoji informačního portálu[https://digitalhumanities.cz/ Digital Humanities]. Cílem bylo ''„…zpřístupnit přehled informačních zdrojů ústavů AV ČR z jednoho místa a zároveň vytvořit sdílené prostředí, které uživateli umožní snadnou orientaci v rozmanitých informačních zdrojích z oblasti výzkumu ve společenských a humanitních vědách v České republice.“.'' <ref>O portálu. Digital Humanities [online]. Knihovna AV ČR, © 2021 [cit. 2021-11-22]. Dostupné z: https://digitalhumanities.cz/o-portalu-digi-human/
+
 
−
</ref>.
+
Nedílnou součástí přidružených organizací je i [https://www.czadh.cz/ Česká asociace pro digitální humanitní vědy] (CzADH), která zastupuje vědce a knihovníky z paměťových institucí z na území České republiky. CzADH má za cíl podporovat a poskytovat diskusní platformy pro své členy, podporovat a monitorovat jejich projekty, plánovat semináře a workshopy.<ref>O nás. Česká asociace pro digitální humanitní vědy [online]. Česká asociace pro digitální humanitní vědy [cit. 2021-11-22]. Dostupné z: https://www.czadh.cz/o-nas/</ref> 
−
Informační portál obsahuje podpůrné programy jako jsou novinky v oboru, plánované projekty a akce a novinky ze zahraničí.
+
 
 +
Dále se výzkumu na území České republiky v oblasti Digital Humanities věnuje '''Akademie věd české republiky''', která se společně s 17 partnerskými institucemi podílí na vývoji informačního portálu [https://digitalhumanities.cz/ Digital Humanities]. Cílem bylo ''„…zpřístupnit přehled informačních zdrojů ústavů AV ČR z jednoho místa a zároveň vytvořit sdílené prostředí, které uživateli umožní snadnou orientaci v rozmanitých informačních zdrojích z oblasti výzkumu ve společenských a humanitních vědách v České republice.“.'' <ref>O portálu. Digital Humanities [online]. Knihovna AV ČR, © 2021 [cit. 2021-11-22]. Dostupné z: https://digitalhumanities.cz/o-portalu-digi-human/</ref>Informační portál dále obsahuje podpůrné programy jako jsou novinky v oboru, plánované projekty a akce a novinky ze zahraničí.
 +
 
 +
'''INDIHU'''
 +
 
 +
[https://indihu.cz/ Projekt INDIHU] byl řešen mezi léty 2016 až 2020. Jedná se o nástroj, který pomáhá vědeckým pracovníkům, studentům a badatelům. Podporuje práci s digitálními zdroji a dokumenty. Hlavním cílem tohoto projektu je řešit
 +
# Přístup ke zdrojům
 +
# Vědecká práce
 +
# Prezentace výstupů veřejnosti.
 +
INDIHU na své webové platformě zpřístupňuje celkem 4 nástroje pro vědeckou práci.<ref>INDIHU [online]. [cit. 2022-02-12]. Dostupné z: https://indihu.cz/</ref>
 +
 
 +
*[https://index.indihu.cz/ '''INDIHU index'''] – Platforma, která spojuje rozptýlené databáze. Uživatelé tak mají snadnější přístup k informacím, skrze jedno webové rozhraní.
 +
 +
*[https://exhibition.indihu.cz/ '''INDIHU Exhibition'''] – Nástroj pro podporu multimediálních online prezentací neboli [[virtuální výstavy|virtuálních výstav]]. Uživatelům nabízí řadu vizuálních prvků, jako hry, animace, dotazníky, které vtáhnou online návštěvníka do děje. Začátkem roku 2020 se INDIHU spojilo s Národním muzeem a vznikla řada virtuálních výstav reflektující současné i minulé [https://www.nm.cz/virtualne-do-muzea/online-vystavy expozice Národního muzea.]
 +
 
 +
*[https://mind.indihu.cz/ '''INDIHU Mind'''] – Nástroj, který pomáhá uživatelům při vědecké práci. Jeho hlavním účelem je shromáždit data z cizích zdrojů a prací s citacemi. Informace přehledně strukturuje, rozvíjí a uživatelům umožnuje lehké vyhledávání.
 +
 
 +
*[https://ocr.indihu.cz/ '''Digitalizace materiálů pomocí OCR'''] – Jedná se o [[open source]] OCR mechanismus, který umožnuje transformaci osobního digitálního obsahu do strojově čitelné formy. Dále umožnuje uživatelům s dokumenty pracovat, editovat je v digitální formě.
 +
 
  
 
== Zdroje ==
 
== Zdroje ==
−
<references/>
+
<references/>  
  
 
=== Použitá literatura ===
 
=== Použitá literatura ===
 +
 +
*BERRY, David M. (David Michael) a Anders FAGERJORD. Digital humanities: knowledge and critique in a digital age. Cambridge: Polity, 2017, ix, 189 stran ; 23 cm. ISBN 978-0-7456-9765-9.
  
 
* SCHREIBMAN, Susan, ed., SIEMENS, Raymond George, ed. a UNSWORTH, John, ed. A companion to digital humanities. 1st pub. Malden: Blackwell Publishing, 2004. xxvii, 611 s. Blackwell companions to literature and culture; 26. ISBN 1-4051-0321-3.
 
* SCHREIBMAN, Susan, ed., SIEMENS, Raymond George, ed. a UNSWORTH, John, ed. A companion to digital humanities. 1st pub. Malden: Blackwell Publishing, 2004. xxvii, 611 s. Blackwell companions to literature and culture; 26. ISBN 1-4051-0321-3.
 +
 +
*SCHREIBMAN, Susan, Ray SIEMENS a John UNSWORTH, ed. A Companion to Digital Humanities [online]. In: . Oxford: Blackwell, 2004 [cit. 2021-11-22]. Dostupné z: http://www.digitalhumanities.org/companion
  
 
* UHLÍŘ, Zdeněk. "Computing in Humanities". Ikaros [online]. 1999, ročník 3, číslo 11 [cit. 2015-11-26]. urn:nbn:cz:ik-10431. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/1043
 
* UHLÍŘ, Zdeněk. "Computing in Humanities". Ikaros [online]. 1999, ročník 3, číslo 11 [cit. 2015-11-26]. urn:nbn:cz:ik-10431. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/1043
 +
 +
*Text Encoding Initiative [online]. Text Encoding Initiative [cit. 2021-11-23]. Dostupné z: https://tei-c.org/
 +
 +
  
 
===Související články===
 
===Související články===
−
[[Informace]]<br />
 
 
[[Digitalizace]]<br />
 
[[Digitalizace]]<br />
 +
[[Digital humanities: definice pojmu a charakteristika současného diskursu v této oblasti (včetně vztahu k informační vědě)]]<br />
 
[[Digitální kurátorství]]<br />
 
[[Digitální kurátorství]]<br />
 
[[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]<br />
 
[[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]<br />
 +
[[Hlavní metody výzkumu digital humanities, jejich zapojení do tradičního humanitního a společenskovědního výzkumu]]<br />
 +
[[Metody výzkumu knižní kultury (tradiční i v rámci digital humanities)]]<br />
 +
[[Problematika vizualizace dat v kontextu digital humanities]]<br />
 
[[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]]<br />
 
[[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]]<br />
 +
[[Vytváření infrastruktur a digitální nástroje pro spolupráci v rámci digital humanities]]<br />
 +
  
 
=== Externí odkazy ===
 
=== Externí odkazy ===
Řádek 65: Řádek 112:
  
 
=== Klíčová slova ===
 
=== Klíčová slova ===
−
Digital humanities, Computing in humanities
+
Digital Humanities, Computing in humanities
  
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]

Aktuální verze z 12. 2. 2022, 15:01

Digital Humanities je interdisciplinární vědecký obor, který nemá ustálenou definici. Jedná se o nový způsob zkoumání humanitní vědy, skrze využití informačních technologií a digitální sítě. Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy definuje Digital Humanities jako „Vědu a výzkumu zabývající se využíváním digitálních metod, nástrojů a zdrojů k vědeckému bádání v humanitních oborech. databáze knihovnictví a informační vědy.“. [1].

Digital Humanity Stack

Historie vědeckého oboru sahá až do roku 1949. Dříve byl známý jako pojem Computing in humanities. Mezi odborníky na Digital Humanities můžeme zmínit Lou Burnarda, Michael Witmore, Melissa Terras, Jane Hunter, Susan Hockey, David De Roured.[2]

Digital Humanity stack (DHS) je vědecká teorie, která zobrazuje strukturu hardwarových, softwarových a dovednostních elementů oboru Digital Humanities. Autoři David M. Berry a Anders jí představili ve stejnojmenné knize. Spodní vrstva DHS jsou ukazuje dva základní elementy, computitational thinking a knowledge repseresentation, které pro výzkum vytváří silnou základnu.


Význam

Tento interdisciplinární obor v sobě zahrnuje metody pro textovou či kvantitativní analýzu velkých statistických souborů, způsoby práce s digitalizovaným zvukem, obrazem či videem, stejně jako vývoj sofistikovaných databází a informačních systémů. Dále i problematiku katalogizace, sdílení a zpřístupňování digitálních dokumentů.[3]

Podle Association for Computers and the Humanities (ACH), která je hlavním sdružujícím orgánem této oblasti výzkumu, je však definice stále otevřena, jelikož se tato oblast stále vyvíjí.

Historie

Roberto Busa

Historie Digital Humanities sahá až do roku 1949. Jak již bylo zmíněno, tento pojem byl dříve znám jako Computational humanities. V roce 1949 italský kněz Roberto Busa kontaktoval na základě svého nápadu Thomase J. Watsona z IBM. Jeho záměrem bylo indexovat všechna slova z děl Tomáše Akvinského a spřízněných autorů (dílo později vyšlo pod názvem Index Thomisticus.[4] Práce s celkem 11 tisící latinskými slovy nebylo možné analyzovat lidskou silou. Právě díky spolupráci s IBM vzniklo několik set děrných štítků a konkordanční program.[5] Konkordanční program je možné definovat jako „Nástroj propojitelnosti selekčních jazyků. Soupis vztahů mezi termíny dvou nebo více selekčních jazyků nebo vyhledávacích nástrojů, které jsou rozdílně uspořádány.“.[6] Konec 60. let přinesl vývoj toho programu a mnoho dalších.

Téma Human Computing se dostávalo více do odborných časopisů a vědecké oblasti. První velká překážka v rostoucím pokroku byla limitace technologií. Z počátku bylo možné analyzovat pouze text nebo čísla, na základě toho vznikl podnět vytvořit univerzální kód pro analýzu textu. Nově se začaly využívat na děrných štítcích velká a malá písmena pro označení nestandardních znaků a odlišného písma. Limitace technologií se projevovala i v uložišti. Větší texty byly uchovávány na magnetických kazetách, které neumožnily přístup k jednotlivým datům a jedinec musel projít skrze celou stopáž, což bylo pro výzkum zdlouhavé. Éra 60. let v oblasti Computing in Humanities je právě definována pomalým procesem a překážkou na straně technologie.

V 70. letech se počítače začaly rozšiřovat a postupně se dostávaly do vzdělávání, což zapříčinilo tvorbu více elektronického textu a rozšíření počítačové vědy. Začaly se pořádat konference, workshopy a semináře zaměřující se na oblast počítačové a humanitní vědy. V roce 1976 vznikl archiv Oxford Text Archive, jenž položil základ pro digitální knihovny. Na serveru byly uloženy elektronické texty, které byly dostupné pro akademické účely. Vznikaly i hardware zařízení pro podporu výzkumu. První z nich byl implementován do počítače Ibycus a druhý v počítačích British ICL.

80. leta jsou ve znamení rozšíření personálních počítačů a značek jako je Apple, IBM, Macintoshs. Osobní počítače jsou stále velmi drahá záležitost, avšak oproti 70. letům jsou již více rozšířené. Hlavní změna nastala i v uživatelském rozhraní. Uživatelé se již nemuseli pro použití počítače přihlašovat do počítačových centrem a měli volný přístup. Zároveň velkýM milníkem pozdějších 80. let byla publikace oborového časopisu Computers and the Humanities, jež podpořila výzkum a diskuzi o tématu.


Základními DOS programy pro analýzu textu byly Word-Cruncher, TACT a MicroOCP. Uživatelé s nimi mohli pracovat přímo z osobního počítače. To rozšířilo nutnost výzkumu v oblasti humanitních věd. Koncem 80. let vzniká značkovací jazyk TEI, který vychází z SGML. Ten udržuje standard pro reprezentaci textu v digitální podobě. Vychází ze základu strojově čtených textů v oblasti lingvistiky, humanitních a sociálních věd. Jazyk TEI byl využíván hlavně v knihovnách, nakladatelstvích a muzeích.

Začátkem 90.letech je internetové rozhraní již více používáno, jak v osobním, tak akademickém životě. Akademici jej viděli jako mocné medium na kterém se může pracovat s výsledky vědeckých prací, publikovat, komunikovat a podporovat společný výzkum. Na humanistických festivalech jako byl Humanist se začíná utvářet myšlenka o online databázích, které jsou budoucností tohoto vědního oboru. V roce 1994 vzniká Blake Archive pod záštitou Kongrasové knihovny a Virginskou univerzitou. (Blake Archive je webový portál, který zpřístupňuje tvorbu anglického malíře Wiliama Blake).[7] . Na základě toho několik amerických institutů publikovalo ve webovém rozhraní digitální knihovnu nebo archiv za účelem humanitního výzkumu. Hypertext otevřel možnosti více vědcům pro výzkum a posunul tak obor dál.

Jak již bylo zmíněno, kolaborace skrze internetové rozhraní měla za následek velký posun v oblasti Digital Humanities Orlando project je jedním z příkladů. Výzkumníci z více institucí mohli přidávat do archivu dokumenty. Orlando project je zaměřený na feministickou literární vědu a Digital Humanities. [8]


Organizace

Austrian Centre for Digital Humanities logo

Aliance of Digital Humanities Organizations je organizace, která podporuje digitální výzkum a vzdělávání v oblasti Digital Humanities. Dále má za cíl propagaci a podporu digitálního výzkumu a výuky napříč všemi humanitními obory. Vznikla na základě, již existující organizace The association for computers and the humanities v roce 2002. Každoročně pořádá konference a přednášky, které podporují její členy. Dále působí jako komunitní poradenský orgán, který si klade za cíl podporu excelence výzkumu, vydávání publikací a celkové spolupráce organizací a institucí po celém světě, které spadající pod Alliance of Digital Humanities Organizations.[9]


Tyto organizace jsou součástí ADHO:


Nedílnou součástí přidružených organizací je i Česká asociace pro digitální humanitní vědy (CzADH), která zastupuje vědce a knihovníky z paměťových institucí z na území České republiky. CzADH má za cíl podporovat a poskytovat diskusní platformy pro své členy, podporovat a monitorovat jejich projekty, plánovat semináře a workshopy.[10]

Dále se výzkumu na území České republiky v oblasti Digital Humanities věnuje Akademie věd české republiky, která se společně s 17 partnerskými institucemi podílí na vývoji informačního portálu Digital Humanities. Cílem bylo „…zpřístupnit přehled informačních zdrojů ústavů AV ČR z jednoho místa a zároveň vytvořit sdílené prostředí, které uživateli umožní snadnou orientaci v rozmanitých informačních zdrojích z oblasti výzkumu ve společenských a humanitních vědách v České republice.“. [11]Informační portál dále obsahuje podpůrné programy jako jsou novinky v oboru, plánované projekty a akce a novinky ze zahraničí.

INDIHU

Projekt INDIHU byl řešen mezi léty 2016 až 2020. Jedná se o nástroj, který pomáhá vědeckým pracovníkům, studentům a badatelům. Podporuje práci s digitálními zdroji a dokumenty. Hlavním cílem tohoto projektu je řešit

  1. Přístup ke zdrojům
  2. Vědecká práce
  3. Prezentace výstupů veřejnosti.

INDIHU na své webové platformě zpřístupňuje celkem 4 nástroje pro vědeckou práci.[12]

  • INDIHU index – Platforma, která spojuje rozptýlené databáze. Uživatelé tak mají snadnější přístup k informacím, skrze jedno webové rozhraní.
  • INDIHU Exhibition – Nástroj pro podporu multimediálních online prezentací neboli virtuálních výstav. Uživatelům nabízí řadu vizuálních prvků, jako hry, animace, dotazníky, které vtáhnou online návštěvníka do děje. Začátkem roku 2020 se INDIHU spojilo s Národním muzeem a vznikla řada virtuálních výstav reflektující současné i minulé expozice Národního muzea.
  • INDIHU Mind – Nástroj, který pomáhá uživatelům při vědecké práci. Jeho hlavním účelem je shromáždit data z cizích zdrojů a prací s citacemi. Informace přehledně strukturuje, rozvíjí a uživatelům umožnuje lehké vyhledávání.
  • Digitalizace materiálů pomocí OCR – Jedná se o open source OCR mechanismus, který umožnuje transformaci osobního digitálního obsahu do strojově čitelné formy. Dále umožnuje uživatelům s dokumenty pracovat, editovat je v digitální formě.


Zdroje

  1. ↑ CITOVÁ, Jaroslava. Digitální humanitní vědy. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2021-11-02]. Dostupnéz:https://aleph.nkp.cz/F/func=direct&doc_number=000016846&local_base=KTD.
  2. ↑ Category: People in digital humanities.Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2021-11-02]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Category:People_in_digital_humanities [cit. 2015-12-17]
  3. ↑ Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2004. Edited by Jitka Zamrzlová. Praha: Národní technické muzeum, 2005. 132 s. ISBN 80-7037-138-2
  4. ↑ Index Thomisticus. Corpus Thomisticum [online]. © 2000-2019 [cit. 2021-11-02]. Dostupné z: http://www.corpusthomisticum.org/it/index.age)
  5. ↑ JOSEF, Šlerka. Digital humanities - stručné vymezení. 2015. Dostupné také z: http://databoutique.cz/post/134731748723/digital-humanities-stručné-vymezení [cit. 2015-12-17]
  6. ↑ HRAZDIL, Aleš. Konkordanční tabulky. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2021-11-23]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000012734&local_base=KTD.
  7. ↑ Blake Archive [online]. The William Blake Archive, © 2021 [cit. 2022-02-12]. Dostupné z: http://www.blakearchive.org/
  8. ↑ The Orlando Project [online]. The Orlando Project, ©2021 [cit. 2021-11-23]. Dostupné z: https://www.artsrn.ualberta.ca/orlando/
  9. ↑ About. The Alliance of Digital Humanities Organizations [online]. The Alliance of Digital Humanities Organizations [cit. 2021-11-22]. Dostupné z: https://adho.org/aboutof%20Digital%20Humanities%20Organizations
  10. ↑ O nás. Česká asociace pro digitální humanitní vědy [online]. Česká asociace pro digitální humanitní vědy [cit. 2021-11-22]. Dostupné z: https://www.czadh.cz/o-nas/
  11. ↑ O portálu. Digital Humanities [online]. Knihovna AV ČR, © 2021 [cit. 2021-11-22]. Dostupné z: https://digitalhumanities.cz/o-portalu-digi-human/
  12. ↑ INDIHU [online]. [cit. 2022-02-12]. Dostupné z: https://indihu.cz/

Použitá literatura

  • BERRY, David M. (David Michael) a Anders FAGERJORD. Digital humanities: knowledge and critique in a digital age. Cambridge: Polity, 2017, ix, 189 stran ; 23 cm. ISBN 978-0-7456-9765-9.
  • SCHREIBMAN, Susan, ed., SIEMENS, Raymond George, ed. a UNSWORTH, John, ed. A companion to digital humanities. 1st pub. Malden: Blackwell Publishing, 2004. xxvii, 611 s. Blackwell companions to literature and culture; 26. ISBN 1-4051-0321-3.
  • Text Encoding Initiative [online]. Text Encoding Initiative [cit. 2021-11-23]. Dostupné z: https://tei-c.org/


Související články

Digitalizace
Digital humanities: definice pojmu a charakteristika současného diskursu v této oblasti (včetně vztahu k informační vědě)
Digitální kurátorství
Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století
Hlavní metody výzkumu digital humanities, jejich zapojení do tradičního humanitního a společenskovědního výzkumu
Metody výzkumu knižní kultury (tradiční i v rámci digital humanities)
Problematika vizualizace dat v kontextu digital humanities
Teorie nových médií: přístupy a perspektivy
Vytváření infrastruktur a digitální nástroje pro spolupráci v rámci digital humanities


Externí odkazy

Klíčová slova

Digital Humanities, Computing in humanities

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digital_humanities&oldid=70021“