John Dewey: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | '''John Dewey '''byl americkým představitelem [[pragmatismus|pragmatismu]], který se věnoval [[filozofie|filozofii]], [[Pedagogika|pedagogice]], [[psychologie|psychologii]], [[antropologie|antropologii,]] [[gnozeologie|gnozeologii]], [[estetika|estetice]] a [[logika|logice]]. Přisuzuje se mu [[kopernikánský obrat v pedagogice]]. Podle článku [[100 nejvlivnějších psychologů 20. st.]] je 93. nejcitovanějším psychologem 20.<ref>Haggbloom Steven J., Warnick Renee, Warnick Jason E., Jones Vinessa K., Yarbrough Gary L., Russell Tenea M., Borecky Chris M., McGahhey Reagan, L John, Powell III, Beavers Jamie, & Monte Emmanuelle. The 100 most eminent psychologists of the 20th century. <i>Review of General Psychology</i>, vol. 6(issue 2), undefined. DOI: 10.1037//1089-2680.6.2.139.</ref> | + | '''John Dewey '''byl americkým představitelem [[pragmatismus|pragmatismu]], který se věnoval [[filozofie|filozofii]], [[Pedagogika|pedagogice]], [[psychologie|psychologii]], [[antropologie|antropologii,]] [[gnozeologie|gnozeologii]], [[estetika|estetice]] a [[logika|logice]]. Přisuzuje se mu [[kopernikánský obrat v pedagogice]]. Podle článku [[100 nejvlivnějších psychologů 20. st.]] je 93. nejcitovanějším psychologem 20. století<ref>Haggbloom Steven J., Warnick Renee, Warnick Jason E., Jones Vinessa K., Yarbrough Gary L., Russell Tenea M., Borecky Chris M., McGahhey Reagan, L John, Powell III, Beavers Jamie, & Monte Emmanuelle. The 100 most eminent psychologists of the 20th century. <i>Review of General Psychology</i>, vol. 6(issue 2), undefined. DOI: 10.1037//1089-2680.6.2.139.</ref> |
== Život == | == Život == | ||
* Narozen 20. října 1859 v [[Burlington|Burlingtonu]] | * Narozen 20. října 1859 v [[Burlington|Burlingtonu]] | ||
| − | * Magisterské studium filozofie na [[univerzita Jonse Hopkinse|univerzitě Jonse Hopkinse]] - vyučoval ho [[Charles Sanders Peirce]], seznámil se s dílem [[William James|Williama Jamese]] - ovlivnění [[pragmatismus|pragmatismem]] | + | * Magisterské studium filozofie na [[univerzita Jonse Hopkinse|univerzitě Jonse Hopkinse]] - vyučoval ho [[Charles Sanders Peirce]], seznámil se zde s dílem [[William James|Williama Jamese]] - ovlivnění [[pragmatismus|pragmatismem]] |
* 1894 profesura na katedře filozofie, psychologie a výchovy na [[Chicagská univerzita|Chicagské univerzitě]] - tam založil laboratorní ústav, ve kterém ověřoval své metody<ref name=":0"><i>Velké postavy západního myšlení: slovník myslitelů /</i>. (1999). (2. vyd., 707 s.) Praha: Prostor.</ref> | * 1894 profesura na katedře filozofie, psychologie a výchovy na [[Chicagská univerzita|Chicagské univerzitě]] - tam založil laboratorní ústav, ve kterém ověřoval své metody<ref name=":0"><i>Velké postavy západního myšlení: slovník myslitelů /</i>. (1999). (2. vyd., 707 s.) Praha: Prostor.</ref> | ||
| − | ** V ústavu byly děti od 4 do 14 let | + | ** V ústavu byly děti od 4 do 14 let |
** Děti byly vedeny k '''živé spolupráci a vzájemné pomoci''' | ** Děti byly vedeny k '''živé spolupráci a vzájemné pomoci''' | ||
| − | * Během | + | * Během doby působení v Chicagu napsal velmi významný článek '''My Pedagogic Creed''' (Pedagogické krédo) a knihu '''The school and Society''' (Škola a společnost) |
| − | * 1904 začal učit na Kolumbijské univerzitě a tím vznikla 2 hlavní centra [[pragmatismus|pragmatismu]]. Zde sepsal jeho nejvýznamnější dílo '''Democracy and Education''' (Demokracie a výchova) | + | * 1904 začal učit na Kolumbijské univerzitě a tím vznikla 2 hlavní centra [[pragmatismus|pragmatismu]]. Zde sepsal jeho nejvýznamnější dílo '''Democracy and Education''' (Demokracie a výchova). |
| − | * 1930 odešel do důchodu, ale nadále publikoval a v 87 letech se podruhé oženil. Vychoval 6 dětí a 1 adaptoval | + | * 1930 odešel do důchodu, ale nadále publikoval a v 87 letech se podruhé oženil. Vychoval 6 dětí a 1 adaptoval. |
* Časté cesty do zahraničí - jeho myšlenky se rozšířily po celém světě | * Časté cesty do zahraničí - jeho myšlenky se rozšířily po celém světě | ||
| − | * 3 roky pobýval v Číně | + | * 3 roky pobýval v Číně |
| + | * Velký zájem vzbudil v Sovětském svazu, kde vznikl projekt školy kompletně postavený na základě Deweyho myšlenek. Sám Dewey však uznal, že realizace jeho myšlenek v absolutní míře musí nutně ztroskotat. | ||
* Zemřel 1952 v New Yorku ve věku 93 let na náhlý zápal plic.<ref>Cipro Miroslav. (2002). <i>Encyklopedie prameny výchovy: galerie světových pedagogů</i>. (592 s.) Praha: M.Cipro.</ref> | * Zemřel 1952 v New Yorku ve věku 93 let na náhlý zápal plic.<ref>Cipro Miroslav. (2002). <i>Encyklopedie prameny výchovy: galerie světových pedagogů</i>. (592 s.) Praha: M.Cipro.</ref> | ||
== Deweyho filozofie == | == Deweyho filozofie == | ||
| − | * Deweyho [[pragmatismus|pragmatismu]]<nowiki/>s označován jako [[instrumentalismus]] | + | * Deweyho [[pragmatismus|pragmatismu]]<nowiki/>[[pragmatismus|s]] označován jako [[instrumentalismus]] |
| − | * Důležitá '''aplikace poznatků do života''' | + | * Důležitá '''aplikace poznatků do života''' |
* Prvotním úkolem filozofie - vyřešit rozpory mezi vědu a hodnotami (do kterých patří i politika, estetika a etika), které vznikly z neopodstatněného rozdělení filozofického zkoumání a praktické činnosti - vytvořil teorii zkoumání a odpovídající [[epistemologie|epistemologii]] a [[metafyzika|metafyziku]], které vychází z praktické činnosti. | * Prvotním úkolem filozofie - vyřešit rozpory mezi vědu a hodnotami (do kterých patří i politika, estetika a etika), které vznikly z neopodstatněného rozdělení filozofického zkoumání a praktické činnosti - vytvořil teorii zkoumání a odpovídající [[epistemologie|epistemologii]] a [[metafyzika|metafyziku]], které vychází z praktické činnosti. | ||
* Kritika pasivního poznávání světa - nutnost '''aktivního''' experimentování a zasahování do poznávání. | * Kritika pasivního poznávání světa - nutnost '''aktivního''' experimentování a zasahování do poznávání. | ||
| Řádek 26: | Řádek 27: | ||
* Inspirace [[William James|W. Jamesem]] | * Inspirace [[William James|W. Jamesem]] | ||
* Dewey tvrdil, že obranná reflexní reakce (dítě vidí svíčku, dotkne se, popálí se, ucukne) není jen automatická odpověď na bolest. | * Dewey tvrdil, že obranná reflexní reakce (dítě vidí svíčku, dotkne se, popálí se, ucukne) není jen automatická odpověď na bolest. | ||
| − | * | + | * Pohybová reakce na podnět je součást přizpůsobování se sociálnímu okolí a dítě vnímá svíčku, bolest i svou reakce, čímž získává '''životní zkušenosti.'''<ref>Dewey John, & Dewey John. The reflex arc concept in psychology. <i>Psychological Review</i>, vol. 3(issue 4), undefined. DOI: 10.1037/11304-041.</ref> |
=== Teorie zkoumání === | === Teorie zkoumání === | ||
Verze z 10. 11. 2014, 10:48
John Dewey byl americkým představitelem pragmatismu, který se věnoval filozofii, pedagogice, psychologii, antropologii, gnozeologii, estetice a logice. Přisuzuje se mu kopernikánský obrat v pedagogice. Podle článku 100 nejvlivnějších psychologů 20. st. je 93. nejcitovanějším psychologem 20. století[1]
Život
- Narozen 20. října 1859 v Burlingtonu
- Magisterské studium filozofie na univerzitě Jonse Hopkinse - vyučoval ho Charles Sanders Peirce, seznámil se zde s dílem Williama Jamese - ovlivnění pragmatismem
- 1894 profesura na katedře filozofie, psychologie a výchovy na Chicagské univerzitě - tam založil laboratorní ústav, ve kterém ověřoval své metody[2]
- V ústavu byly děti od 4 do 14 let
- Děti byly vedeny k živé spolupráci a vzájemné pomoci
- Během doby působení v Chicagu napsal velmi významný článek My Pedagogic Creed (Pedagogické krédo) a knihu The school and Society (Škola a společnost)
- 1904 začal učit na Kolumbijské univerzitě a tím vznikla 2 hlavní centra pragmatismu. Zde sepsal jeho nejvýznamnější dílo Democracy and Education (Demokracie a výchova).
- 1930 odešel do důchodu, ale nadále publikoval a v 87 letech se podruhé oženil. Vychoval 6 dětí a 1 adaptoval.
- Časté cesty do zahraničí - jeho myšlenky se rozšířily po celém světě
- 3 roky pobýval v Číně
- Velký zájem vzbudil v Sovětském svazu, kde vznikl projekt školy kompletně postavený na základě Deweyho myšlenek. Sám Dewey však uznal, že realizace jeho myšlenek v absolutní míře musí nutně ztroskotat.
- Zemřel 1952 v New Yorku ve věku 93 let na náhlý zápal plic.[3]
Deweyho filozofie
- Deweyho pragmatismus označován jako instrumentalismus
- Důležitá aplikace poznatků do života
- Prvotním úkolem filozofie - vyřešit rozpory mezi vědu a hodnotami (do kterých patří i politika, estetika a etika), které vznikly z neopodstatněného rozdělení filozofického zkoumání a praktické činnosti - vytvořil teorii zkoumání a odpovídající epistemologii a metafyziku, které vychází z praktické činnosti.
- Kritika pasivního poznávání světa - nutnost aktivního experimentování a zasahování do poznávání.
- Popisuje 2 hlavní poznávací procesy:[4]
- fyzické materiální- jedinec mění objektivní realitu
- ideální poznávací činnost- jedinec poznává předměty a jevy z různých úhlů pohledu
Koncept reflexního oblouku v psychologii
- Inspirace W. Jamesem
- Dewey tvrdil, že obranná reflexní reakce (dítě vidí svíčku, dotkne se, popálí se, ucukne) není jen automatická odpověď na bolest.
- Pohybová reakce na podnět je součást přizpůsobování se sociálnímu okolí a dítě vnímá svíčku, bolest i svou reakce, čímž získává životní zkušenosti.[5]
Teorie zkoumání
- Lidská komunikační schopnost umožnuje odvozování.
- V situaci, při které dochází k transakci mezi organismem a prostředím, ve kterém se právě nacházíme, probíhá proces zkoumání a odvozovací návyky nás poté vedou k lepšímu chápání neurčité situace více určitěji (např. jsme schopni odvodit, že situace je nebezpečná a na základě toho rozhodnout, že musíme prchnout, či jednat)
- Výsledkem našeho úspěšného zkoumání je poté vědění. Veškeré vědění, které získáváme slouží jako nástroje ze kterých vybíráme ty které momentálně potřebujeme k řešení nového problému. Tímto procesem vznikají nové a nové zkušenosti, které ovlivňují zkušenosti následující.[2]
Vzdělání a výchova
- Konec 19. století - rozvíjení pedagogického myšlení v USA.
- Základem pragmatická filozofie, proto je pedagogický proud nazýván pragmatickou pedagogikou (někdy instrumentalismem).
- John Dewey je považován za zakladatele pragmatické pedagogiky.
- Své filozofické poznatky aplikoval do výchovy a založil laboratorní školu v Chicagu.[4]
Pedagogické krédo
- Sepsal v době působení v Chicagu
- Základní myšlenky jeho teorie
- Velký důraz na spolupůsobení psychologické a sociologické stránky výchovy. Vychovatel se musí zajímat o dítě, o jeho zvyky, schopnosti, zájmy a individuální potřeby, ale vše musí interpretovat v sociálním kontextu.
- Výchova by měla být život, nikoli příprava na něj. Škola by měla by fungovat na základě situací z reálného života probíhající mimo školu a naučit žáky rozumě žít. Měla by navazovat na výchovu doma, v okolí, či na hřišti. Učitel nemá žákům přesně určovat ideje, zvyky, má pouze správně vybírat podněty ovlivňující dítě a pomáhat mu správně na ně reagovat. Zkouška by pak měla testovat, jestli je dítě schopné sociálního života a ukazuje na jakém místě se dítě muže plně realizovat a bude nejvíce.
- Každý předmět ve škole by měl být užitečný do sociálního života (např. historie má ukazovat pokrok v sociálním životě a poučení pro děti).
- Důležité je učení se na základě zkušeností. Dítě získává stále nové a nové zkušenosti a ty si postupně rekonstruuje jednu na základě druhé.
- Nemůže si být jisti, co bude za několik let, proto nemůžeme dítě připravovat na budoucí dospělost. Hlavním úkolem školy je naučit jedince přizpůsobování se změnám. Výchova musí být v neustálém pohybu ve směru vývoje a musí se přizpůsobovat sociálním vlivům. Proto je výchova označena za proces a nemá žádný cíl.
- Dewey velice kritizuje pasivní styl výuky, při které dítě pouze naslouchá a absorbuje informace. To je pro dítě nepřirozené. Výuka má probíhat aktivně a na základě zájmů dítěte. Dítě má přirozenou potřebu se učit, protože si to přeje. Učení je tedy efektivní pouze tehdy jeli aktivní zakládající se na vlastní zkušenosti, a pokud může naučenou věc použít ve svých zájmech.
Škola a společnost
- Rozšiřuje jeho hlavní myšlenky z pedagogického kréda, nyní již podložené jeho vlastními zkušenostmi z laboratorní školy.
- Kritika školství postavené na donucovacích metodách
- Výchova nemá mít cíl, je cílem sama o sobě
Princip pedocentrismu
- Koperník převedl astronomické centrum ze Země na slunce - Dewey přenáší hlavní centrum z učitele na dítě.
- Dítě je sluncem kolem kterého se točí výchovné metody. Proto se často pragmatická pedagogika označuje jako kopernikánský obrat v pedagogice.
Learning by doing (učení konáním)
- učení se aktivním zapojením.
- Tuto formu učení už můžeme najít u Komenského, který tvrdil, že to co se má konat, se má učit konáním.
- Dewey pak tuto myšlenku rozšířil i na oblast vědění.
- Kritika této metody: Mnoho vědění je nemožné naučit se konáním, proto se vyloučilo několik oblastí poznání.
- Výchova nemá mít cíl, je cílem sama o sobě.
Demokracie a výchova
- Stěžejní dílo a základním text pragmatické pedagogiky
- Kritika zastaralé neefektivní herbartovské školy.
- Dítě má právo na prožití svého dětství, a proto by se mu mělo umožnit úplné prožívání přítomnosti.
- Chybou školství je neustálé se soustředění na budoucnost a přípravu na dospělost.
- Výchova = neustále předělávání zkušeností bez daného cíle. Jestliže je cíl přesně daný, stává se příkazem a není pro učitele ani žáka výzvou.
- Důležitá kapitola pojednává o zájmu a kázni. Působí spolu (ale zájem je upřednostňován) v dosahování cílů
- Myšlení znamená hledání spojení mezi konáním a důsledky konání
- Dítě má právo na prožití svého dětství, a proto by se mu mělo umožnit úplné prožívání přítomnosti.
- Dewey zde popisuje princip vzrůstu – growth.
Vzrůst
- Počáteční stav je nezralost, kterou Dewey nevidí jako něco záporného, naopak vyjadřuje sílu k schopnosti rozvíjet se.
- Vzrůst je projevem života a protože život splývá s výchovou, pak tedy i vzrůst splývá s výchovou.
- Kvalita školní výchovy se posuzuje na základě toho, jakou vyvolává u žáků chuť po vzrůstu a jak je uspěšná v poskytování takových podmínek, které touhu po vzrůstu převedou na konání.
Odkazy
Reference
- ↑ Haggbloom Steven J., Warnick Renee, Warnick Jason E., Jones Vinessa K., Yarbrough Gary L., Russell Tenea M., Borecky Chris M., McGahhey Reagan, L John, Powell III, Beavers Jamie, & Monte Emmanuelle. The 100 most eminent psychologists of the 20th century. Review of General Psychology, vol. 6(issue 2), undefined. DOI: 10.1037//1089-2680.6.2.139.
- ↑ 2,0 2,1 Velké postavy západního myšlení: slovník myslitelů /. (1999). (2. vyd., 707 s.) Praha: Prostor.
- ↑ Cipro Miroslav. (2002). Encyklopedie prameny výchovy: galerie světových pedagogů. (592 s.) Praha: M.Cipro.
- ↑ 4,0 4,1 Americká pragmatická pedagogika: John Dewey a jeho následovníci. (1990). (1. vyd., 197 s.) Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
- ↑ Dewey John, & Dewey John. The reflex arc concept in psychology. Psychological Review, vol. 3(issue 4), undefined. DOI: 10.1037/11304-041.
Literatura
Klíčová slova
John Dewey, výchova, vzdělání, pragmatická pedagogika
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
