Gramotnost (Knihovnictví a IS): Porovnání verzí

m
 
(Není zobrazeno 10 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
 
== Informační gramotnost ==
 
== Informační gramotnost ==
  
−
Rozvoj [[Informační společnost|informační společnosti]] klade stále větší nároky na jedince. Množství informací se zvětšuje a není snadné se v nich orientovat. Společně s touto expanzí začal na důležitosti nabývat i termín „informační gramotnost“. Definice tohoto termínu se různí. Zjednodušeně je to určitý soubor znalostí a dovedností, které nám umožňují efektivně pracovat s informacemi. Určitá míra informační gramotnosti je nezbytným předpokladem pro uplatnění v dnešní společnosti.
+
Rozvoj [[Informační společnost|informační společnosti]] klade stále větší nároky na jedince. Množství [[Informace|informací]] se zvětšuje a není snadné se v nich orientovat. Společně s touto expanzí začal na důležitosti nabývat i termín „informační gramotnost“. Definice tohoto termínu se různí. Zjednodušeně je to určitý soubor znalostí a dovedností, které nám umožňují efektivně pracovat s informacemi. Určitá míra informační gramotnosti je nezbytným předpokladem pro uplatnění v dnešní společnosti.
  
−
=== Definice a širší kontext ===
+
== Definice a širší kontext ==
  
−
Nejčastěji citovanou definicí je definice [[American Library Association]], zveřejněná v roce 1989. V překladu zní: ''„Informačně gramotní lidé vědí, jak se učit. Vědí, jak se učit, protože vědí, jak jsou uspořádány znalosti, jak nalézt informace a jak je využít tak, aby se z nich mohli učit i ostatní. Jsou to lidé připravení pro celoživotní vzdělávání, protože dokáží vždy nalézt informace potřebné ke splnění určitého úkolu nebo rozhodnutí.“''<ref>Introduction to Information Literacy. American Library Association [online]. Chicago, © 1996–2014 [cit. 2014-05-27]. Dostupné z: http://www.ala.org/acrl/issues/infolit/overview/intro</ref>
+
Nejčastěji citovanou definicí je definice [[American Library Association]], zveřejněná v roce 1989. V překladu zní: ''„Informačně gramotní lidé vědí, jak se učit. Vědí, jak se učit, protože vědí, jak jsou uspořádány znalosti, jak nalézt informace a jak je využít tak, aby se z nich mohli učit i ostatní. Jsou to lidé připravení pro celoživotní vzdělávání, protože dokážou vždy nalézt informace potřebné ke splnění určitého úkolu nebo rozhodnutí.“''<ref>Introduction to Information Literacy. American Library Association [online]. Chicago, © 1996–2014 [cit. 2014-05-27]. Dostupné z: http://www.ala.org/acrl/issues/infolit/overview/intro</ref>
  
−
Často používaná je také definice organizace [[UNESCO]] uvedená v [[Pražská deklarace|Pražské deklaraci]] z roku 2003, která uvádí: ''„Informační gramotnost zahrnuje znalost vlastních informačních potřeb, schopnost identifikovat, vyhledat, ohodnotit, uspořádat a efektivně vytvářet, používat a předávat informace, které se vztahují k určitému problému či tématu; je to základní předpoklad pro možnost aktivní účasti v informační společnosti a je součástí základního lidského práva na celoživotní vzdělávání.“''<ref>Jak rozumíme informační gramotnosti. IVIG: Odborná komise pro informační vzdělávání a informační gramotnost na vysokých školách [online]. 2013 [cit. 2014-05-27]. Dostupné z: http://www.ivig.cz/informacni-gramotnost.html</ref>
+
Často používaná je také definice organizace [[UNESCO]] uvedená v [[Pražská deklarace|Pražské deklaraci]] z roku 2003, která uvádí: ''„Informační gramotnost zahrnuje znalost vlastních [[Informační potřeba|informačních potřeb]], schopnost identifikovat, vyhledat, ohodnotit, uspořádat a efektivně vytvářet, používat a předávat informace, které se vztahují k určitému problému či tématu; je to základní předpoklad pro možnost aktivní účasti v informační společnosti a je součástí základního lidského práva na celoživotní vzdělávání.“''<ref>Jak rozumíme informační gramotnosti. IVIG: Odborná komise pro informační vzdělávání a informační gramotnost na vysokých školách [online]. 2013 [cit. 2014-05-27]. Dostupné z: http://www.ivig.cz/informacni-gramotnost.html</ref>
  
 
[http://aleph.nkp.cz/F/8NNEEB6H2S3S6569SNV2KTG3DVNLYNP8SU7V9B5SI3BBU6GFU7-51220?func=full-set-set&set_number=027388&set_entry=000002&format=999 Definice podle TDKIV]
 
[http://aleph.nkp.cz/F/8NNEEB6H2S3S6569SNV2KTG3DVNLYNP8SU7V9B5SI3BBU6GFU7-51220?func=full-set-set&set_number=027388&set_entry=000002&format=999 Definice podle TDKIV]
Řádek 17: Řádek 17:
 
Do oblasti informační gramotnosti by se také dala zařadit [[Mediální gramotnost|mediální gramotnost]], která se zaměřuje vyhledávání a analýzu informací v [[hromadné sdělovací prostředky |médiích]].
 
Do oblasti informační gramotnosti by se také dala zařadit [[Mediální gramotnost|mediální gramotnost]], která se zaměřuje vyhledávání a analýzu informací v [[hromadné sdělovací prostředky |médiích]].
  
−
=== Historický vývoj informační gramotnosti ===
+
== Historický vývoj informační gramotnosti ==
  
−
Pojem „informační gramotnost“ se poprvé objevil v roce 1974 a jeho původcem je [[Paul Zurkowski]] (tehdejší prezident Information Industry Association).<ref>LANDOVÁ, Hana. Informační gramotnost - náš problém(?). Ikaros [online]. 2002, roč. 6, č. 8 [cit. 2014-05-29]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/node/1024</ref> Z počátku byla vnímáná jako schopnost využívat informační zdroje a nástroje při práci a při řešení problémů.
+
Pojem „informační gramotnost“ se poprvé objevil v roce 1974 a jeho původcem je [[Paul Zurkowski]] (tehdejší prezident Information Industry Association).<ref name="hana">LANDOVÁ, Hana. Informační gramotnost - náš problém(?). Ikaros [online]. 2002, roč. 6, č. 8 [cit. 2014-05-29]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/node/1024</ref> Z počátku byla vnímána jako schopnost využívat informační zdroje a nástroje při práci a při řešení problémů.
  
−
S rychlým rozvojem informačních technologií narůstala potřeba rozšíření a konkretizování tohoto pojmu. Zásadní zlom nastal v polovině 80. let. V roce 1986 [[William Demo]] rozpracoval definici [[Martin Tessmer|Martina Tessmera]]: ''„Informační gramotnost je schopnost efektivně vyhledávat a hodnotit informace vztahující se k určité potřebě.“''<ref>LANDOVÁ, Hana. Informační gramotnost - náš problém(?). Ikaros [online]. 2002, roč. 6, č. 8 [cit. 2014-05-29]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/node/1024</ref> Nejednalo se už jen o vyhledávání, ale také o porozumění a hodnocení vyhledaných informací. Také se začal klást důraz na informační potřebu a schopnost nalézt vhodný zdroj informací.
+
S rychlým rozvojem informačních technologií narůstala potřeba rozšíření a konkretizování tohoto pojmu. Zásadní zlom nastal v polovině 80. let. V roce 1986 [[William Demo]] rozpracoval definici [[Martin Tessmer|Martina Tessmera]]: ''„Informační gramotnost je schopnost efektivně vyhledávat a hodnotit informace vztahující se k určité potřebě.“''<ref name="hana"/>Nejednalo se už jen o vyhledávání, ale také o porozumění a hodnocení vyhledaných informací. Také se začal klást důraz na informační potřebu a schopnost nalézt vhodný zdroj informací.
  
−
Dalšími mezníky ve vývoji tohoto pojmu bylo sympozium „Libraries and the Search for Academic Excellence“, které se konalo v USA v roce 1987 a poté publikování zprávy Komise pro informační gramotnost ALA. V této zprávě byla uvedena výše zmíněná nejcitovanější definice informační gramotnosti.Konkrétní podoba tohoto pojmu se dotvářela až do konce 80. let.<ref>LANDOVÁ, Hana. Informační gramotnost - náš problém(?). Ikaros [online]. 2002, roč. 6, č. 8 [cit. 2014-05-29]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/node/1024</ref>
+
Dalšími mezníky ve vývoji tohoto pojmu bylo sympozium „Libraries and the Search for Academic Excellence“, které se konalo v USA v roce 1987, a poté publikování zprávy Komise pro informační gramotnost ALA. V této zprávě byla uvedena výše zmíněná nejcitovanější definice informační gramotnosti. Konkrétní podoba tohoto pojmu se dotvářela až do konce 80. let.<ref name="hana"/>
  
−
=== Kompetence informačně gramotného jedince ===
+
== Kompetence informačně gramotného jedince ==
  
 
Existuje několik základních kompetencí, které definují informačně gramotného jedince. Jsou to:
 
Existuje několik základních kompetencí, které definují informačně gramotného jedince. Jsou to:
  
−
* pochopení svých [[Analýza informačních potřeb, analýza informačních požadavků|informačních potřeb]]
+
* pochopení svých [[Informační potřeba|informačních potřeb]]
 
* schopnost vyhledání nejvhodnějších [[Informační zdroje|informačních zdrojů]]
 
* schopnost vyhledání nejvhodnějších [[Informační zdroje|informačních zdrojů]]
−
* vytvoření vlastní efektivní [[Vyhledávací strategie|vyhledávací strategie]]
+
* vytvoření vlastní efektivní [[Rešeršní strategie|vyhledávací strategie]]
 
* schopnost vyhledat potřebné informace
 
* schopnost vyhledat potřebné informace
 
* schopnost zhodnotit vyhledané informace a odlišit žádoucí informace od šumu
 
* schopnost zhodnotit vyhledané informace a odlišit žádoucí informace od šumu
Řádek 54: Řádek 54:
  
 
=== Související články ===
 
=== Související články ===
−
{| class="wikitable" width="100%"
+
 
−
|-
 
−
|
 
 
* [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]
 
* [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]
 
* [[Informační společnost]]
 
* [[Informační společnost]]
 
* [[Informace a společnost]]
 
* [[Informace a společnost]]
−
* [[Analýza informačních potřeb, analýza informačních požadavků]]
+
* [[Informační potřeba]]
 
* [[Mediální gramotnost]]
 
* [[Mediální gramotnost]]
−
|}
 
  
−
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]
+
=== Klíčová slova ===
 +
informační gramotnost, informační vzdělávání, celoživotní vzdělávání
 +
 
 +
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie: Informační společnost a využívání informací‎]]
 +
[[Kategorie: Uživatelé, gramotnost a čtení‎]]
 +
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]

Aktuální verze z 17. 5. 2017, 13:08

Informační gramotnost

Rozvoj informační společnosti klade stále větší nároky na jedince. Množství informací se zvětšuje a není snadné se v nich orientovat. Společně s touto expanzí začal na důležitosti nabývat i termín „informační gramotnost“. Definice tohoto termínu se různí. Zjednodušeně je to určitý soubor znalostí a dovedností, které nám umožňují efektivně pracovat s informacemi. Určitá míra informační gramotnosti je nezbytným předpokladem pro uplatnění v dnešní společnosti.

Definice a širší kontext

Nejčastěji citovanou definicí je definice American Library Association, zveřejněná v roce 1989. V překladu zní: „Informačně gramotní lidé vědí, jak se učit. Vědí, jak se učit, protože vědí, jak jsou uspořádány znalosti, jak nalézt informace a jak je využít tak, aby se z nich mohli učit i ostatní. Jsou to lidé připravení pro celoživotní vzdělávání, protože dokážou vždy nalézt informace potřebné ke splnění určitého úkolu nebo rozhodnutí.“[1]

Často používaná je také definice organizace UNESCO uvedená v Pražské deklaraci z roku 2003, která uvádí: „Informační gramotnost zahrnuje znalost vlastních informačních potřeb, schopnost identifikovat, vyhledat, ohodnotit, uspořádat a efektivně vytvářet, používat a předávat informace, které se vztahují k určitému problému či tématu; je to základní předpoklad pro možnost aktivní účasti v informační společnosti a je součástí základního lidského práva na celoživotní vzdělávání.“[2]

Definice podle TDKIV

Informační gramotnost je jednou z oblastí funkční gramotnosti. Je nejmladší a nejrychleji se rozvíjející z těchto oblastí. Někdy bývá také označována jako počítačová gramotnost.[3] Toto označení však není zcela přesné. Počítačová gramotnost je totiž spíše podřazenou oblastí informační gramotnosti. Je předpokladem pro rozvoj informační gramotnosti jedince. Neznamená to ale, že každý počítačově gramotný jedinec je zároveň i informačně gramotný. Proto nelze tyto dva termíny brát jako jeden.

Základní znalost výpočetní techniky a její ovládání je v dnešní době zásadní pro vyhledávání a využívání informací. Proto mají tyto dvě oblasti přímou spojitost.

Do oblasti informační gramotnosti by se také dala zařadit mediální gramotnost, která se zaměřuje vyhledávání a analýzu informací v médiích.

Historický vývoj informační gramotnosti

Pojem „informační gramotnost“ se poprvé objevil v roce 1974 a jeho původcem je Paul Zurkowski (tehdejší prezident Information Industry Association).[4] Z počátku byla vnímána jako schopnost využívat informační zdroje a nástroje při práci a při řešení problémů.

S rychlým rozvojem informačních technologií narůstala potřeba rozšíření a konkretizování tohoto pojmu. Zásadní zlom nastal v polovině 80. let. V roce 1986 William Demo rozpracoval definici Martina Tessmera: „Informační gramotnost je schopnost efektivně vyhledávat a hodnotit informace vztahující se k určité potřebě.“[4]Nejednalo se už jen o vyhledávání, ale také o porozumění a hodnocení vyhledaných informací. Také se začal klást důraz na informační potřebu a schopnost nalézt vhodný zdroj informací.

Dalšími mezníky ve vývoji tohoto pojmu bylo sympozium „Libraries and the Search for Academic Excellence“, které se konalo v USA v roce 1987, a poté publikování zprávy Komise pro informační gramotnost ALA. V této zprávě byla uvedena výše zmíněná nejcitovanější definice informační gramotnosti. Konkrétní podoba tohoto pojmu se dotvářela až do konce 80. let.[4]

Kompetence informačně gramotného jedince

Existuje několik základních kompetencí, které definují informačně gramotného jedince. Jsou to:

  • pochopení svých informačních potřeb
  • schopnost vyhledání nejvhodnějších informačních zdrojů
  • vytvoření vlastní efektivní vyhledávací strategie
  • schopnost vyhledat potřebné informace
  • schopnost zhodnotit vyhledané informace a odlišit žádoucí informace od šumu
  • schopnost informace zpracovat a co nejefektivnějí vytěžit
  • dodržování informační etiky
  • schopnost sdílení a reprezentace získaných informací

Odkazy

Reference

  1. ↑ Introduction to Information Literacy. American Library Association [online]. Chicago, © 1996–2014 [cit. 2014-05-27]. Dostupné z: http://www.ala.org/acrl/issues/infolit/overview/intro
  2. ↑ Jak rozumíme informační gramotnosti. IVIG: Odborná komise pro informační vzdělávání a informační gramotnost na vysokých školách [online]. 2013 [cit. 2014-05-27]. Dostupné z: http://www.ivig.cz/informacni-gramotnost.html
  3. ↑ HAVEL, Jiří a Veronika NAJVAROVÁ. Rozvíjení gramotnosti ve výuce na 1. stupni ZŠ. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2011, 110 s. ISBN 978-802-1057-142. S. 27.
  4. ↑ 4,0 4,1 4,2 LANDOVÁ, Hana. Informační gramotnost - náš problém(?). Ikaros [online]. 2002, roč. 6, č. 8 [cit. 2014-05-29]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/node/1024

Použitá literatura

  • HAVEL, Jiří a Veronika NAJVAROVÁ. Rozvíjení gramotnosti ve výuce na 1. stupni ZŠ. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2011, 110 s. ISBN 978-802-1057-142.
  • Jak rozumíme informační gramotnosti. IVIG: Odborná komise pro informační vzdělávání a informační gramotnost na vysokých školách [online]. 2013 [cit. 2014-05-27]. Dostupné z: http://www.ivig.cz/informacni-gramotnost.html
  • LANDOVÁ, Hana. Informační gramotnost - náš problém(?). Ikaros [online]. 2002, roč. 6, č. 8 [cit. 2014-05-29]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/node/1024

Související články

Klíčová slova

informační gramotnost, informační vzdělávání, celoživotní vzdělávání

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gramotnost_(Knihovnictví_a_IS)&oldid=48784“