Informační potřeba: Porovnání verzí
m |
|||
| (Není zobrazeno 7 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Informační potřebou''' (information need) lze vyjádřit stav, ve kterém jedinec zjišťuje, že jeho/její vlastní znalost je nedostačující pro splnění cíle, který má. Jedná se tedy o rozdíl ve stávající znalosti o problému či tématu a znalosti, kterou uživatel musí mít, aby vyřešil příslušný problém. Důvody pro vznik informačních potřeb jsou různé, obecně řečeno může jít např. o hledání odpovědí (''seeking answers''), redukci nejistoty (''reducing uncertainty'') nebo hledání smyslu (''making sense'').<br/> | '''Informační potřebou''' (information need) lze vyjádřit stav, ve kterém jedinec zjišťuje, že jeho/její vlastní znalost je nedostačující pro splnění cíle, který má. Jedná se tedy o rozdíl ve stávající znalosti o problému či tématu a znalosti, kterou uživatel musí mít, aby vyřešil příslušný problém. Důvody pro vznik informačních potřeb jsou různé, obecně řečeno může jít např. o hledání odpovědí (''seeking answers''), redukci nejistoty (''reducing uncertainty'') nebo hledání smyslu (''making sense'').<br/> | ||
| + | |||
Většina lidí nemá informační potřeby sama o sobě, ty se objevují spíše ve chvíli, kdy jsou konfrontováni s nějakým problémem.<ref name="pribr">PŘÍBRAMSKÁ, Ivana. Úvod do informačního chování [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví v Praze, 2008 [cit. 2015-01-08]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/pribramska-ivana/pribramska_01.pdf/view> </ref><br/> | Většina lidí nemá informační potřeby sama o sobě, ty se objevují spíše ve chvíli, kdy jsou konfrontováni s nějakým problémem.<ref name="pribr">PŘÍBRAMSKÁ, Ivana. Úvod do informačního chování [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví v Praze, 2008 [cit. 2015-01-08]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/pribramska-ivana/pribramska_01.pdf/view> </ref><br/> | ||
| − | Na základě znalosti informační potřeby získá uživatel | + | Na základě znalosti informační potřeby získá uživatel pertinentní informace, tedy [[Informace|informace]], které dosud neznal a jsou v jazyce a formě pro něj srozumitelné.<ref name="st1">STÖCKLOVÁ, Anna. Služby knihoven: Vybrané problémy [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví v Praze, 2008 [cit. 2015-01-08]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/stocklova-anna/stocklova_05.pdf/view</ref> |
| + | |||
== Dělení informačních potřeb == | == Dělení informačních potřeb == | ||
Informační potřeby lze klasifikovat na:<br/> | Informační potřeby lze klasifikovat na:<br/> | ||
| − | * ''' | + | * '''Nerozpoznané''' (''dormant'' nebo ''unrecognized'') – uživatel si nemusí být vždy vědom, že má nějakou informační potřebu; ta může být rozeznána až ve chvíli, kdy je uživatel vystaven relevantní [[informace|informaci]] |
| − | * ''' | + | * '''Nevyjádřené''' (''unexpressed'') – důvodem, proč řada informačních potřeb zůstává neuspokojena, je to, že jejich uspokojení brání řada překážek; většinou jsou si uživatelé těchto informačních potřeb vědomi, ale pro jejich uspokojení nic nedělají, ať už z důvodu, že nemohou nebo že nechtějí |
| − | * ''' | + | * '''Touhy''' (''wants'') – to, co by uživatel rád měl |
| − | * ''' | + | * '''Požadavky''' (''demands'') – požadavek na informaci, o které uživatel věří, že ji chce; požadavky jsou částečně závislé na očekávání, která závisí na aktuálních možnostech<ref name="pribr"></ref><br/> |
| + | |||
Dělení informačních potřeb na osobní a profesní: | Dělení informačních potřeb na osobní a profesní: | ||
| − | * '''Osobní informační potřeby''' - Každý člověk potřebuje někdy praktické informace, které mu pomáhají řešit každodenní problémy. Vztahují se k domácnosti, | + | * '''Osobní informační potřeby''' - Každý člověk potřebuje někdy praktické informace, které mu pomáhají řešit každodenní problémy. Vztahují se k domácnosti, rodině, ale i k zaměstnání (volná místa, daňové informace) a k využívání volného času. Občan potřebuje podporu při živelných pohromách a životních krizích. Potřebné informace získají lidé konzultacemi s odborníky, ale mohou je zajišťovat i [[Veřejné knihovny|veřejné knihovny]]. |
| − | * '''Profesní informační potřeby''' - Každý dělník, úředník, učitel, technik, vědecký pracovník potřebuje pro výkon svého povolání odborné informace. Pro vznik informační potřeby jsou podstatné tři faktory: úkol (problém), řešitel a informační fond. Jsou-li dva řešitelé určeni k řešení jednoho a téhož úkolu, jejich informační potřeba se liší. Závisí na předchozích znalostech, ale také na možnostech, schopnostech a | + | |
| + | * '''Profesní informační potřeby''' - Každý dělník, úředník, učitel, technik, vědecký pracovník potřebuje pro výkon svého povolání odborné informace. Pro vznik informační potřeby jsou podstatné tři faktory: úkol (problém), řešitel a informační fond. Jsou-li dva řešitelé určeni k řešení jednoho a téhož úkolu, jejich informační potřeba se liší. Závisí na předchozích znalostech, ale také na možnostech, schopnostech a motivaci každého jednotlivce přijímat informace.<ref name="st1"></ref> | ||
| + | |||
== Faktory ovlivňující informační potřeby == | == Faktory ovlivňující informační potřeby == | ||
Existuje samozřejmě velké množství faktorů, které uspokojování informačních potřeb ovlivňují, ať už v pozitivním nebo negativním smyslu. Mezi tyto faktory patří: | Existuje samozřejmě velké množství faktorů, které uspokojování informačních potřeb ovlivňují, ať už v pozitivním nebo negativním smyslu. Mezi tyto faktory patří: | ||
| − | * | + | * Práce nebo zaměstnání - informačně náročnější povolání, sankce pramenící z nedostatku informací, potřeba držet krok s dobou, doba trvání zaměstnání, vyšší postavení, týmová práce |
| − | * | + | * Sociokulturní zázemí - různé způsoby řešení problémů v různých kulturách |
| − | * | + | * Osobnostní charakteristiky - pořádkumilovnost, motivace, důkladnost a důslednost |
| − | * | + | * Zkušenost, kvalifikace, vzdělání |
| − | * | + | * Pohlaví - rozdíly mezi pohlavími např. v zatajování a sdílení informací, budování [[online sociální sítě|sociálních sítí]] |
| − | * | + | * Věk - věk může demotivovat a snižovat nutnost či vůli k uspokojování informačních potřeb |
| − | * | + | * Čas - nedostatek času je faktorem, který obvykle zabraňuje či znesnadňuje uspokojování informačních potřeb i v případě dostatečné motivace na straně uživatele |
| − | * | + | * Dostupnost, náklady, přetížení<ref name="pribr"></ref> |
== Výzkum == | == Výzkum == | ||
| − | Výzkum informačních potřeb využívá metody částečně shodné s běžnými | + | Výzkum informačních potřeb využívá metody částečně shodné s běžnými sociologickými průzkumy (rozhovory, dotazníky, pozorování, deníky) a částečně metody specifické pro oblast knihovnickou a informační (analýzy transakčních a webových logů, [[Citační analýza|citační analýzy]] nebo knihovní statistiky).<ref name="pribr"></ref> |
| + | |||
=== Informační potřeby z pohledu Roberta Taylora === | === Informační potřeby z pohledu Roberta Taylora === | ||
| − | [[Robert Taylor| | + | [[Robert Taylor|Robert Taylor]] se v 60. letech 20. století zabýval výzkumem čtenářů, uživatelů knihoven, a způsobem, jakým tito uživatelé komunikují s knihovníky ve chvíli, kdy potřebují informace. Výsledkem je jeho koncept, který je možné nazvat hledání odpovědí (''seeking answers''). Taylor dále na základě svého výzkumu popisuje čtyři stádia/úrovně/stupně (stages nebo levels) informačních potřeb:<br/> |
| − | # ''' | + | |
| − | # ''' | + | # '''Fyzická''' (visceral) – vědomá i nevědomá informační potřeba, vágní pocit neuspokojení, pravděpodobně není možné ji vyjádřit lingvistickými prostředky |
| − | # ''' | + | # '''Vědomá''' (conscious) – vědomý mentální popis, nejednoznačné a rozporuplné informace o problému, výsledkem může být dotaz kladený na jinou osobu či systém |
| − | # ''' | + | # '''Formalizovaná''' (formalized) – vyjádření informační potřeby kvalifikovaně a srozumitelně, alespoň pro uživatele, který si nicméně nemůže být ještě jist, zda lze získat adekvátní odpověď |
| + | # '''Kompromisní''' (compromised) – vyjádření informační potřeby, které zohledňuje dostupné zdroje a způsoby jejich organizace, tak aby bylo možné příslušný dotaz položit jiné osobě nebo systému<ref name="pribr"></ref> | ||
== Uspokojování informačních potřeb == | == Uspokojování informačních potřeb == | ||
Posláním každé informační instituce by mělo být poskytování optimálního množství relevantních informací, v optimálním čase, v optimální podobě, bez zbytečných ztrát a nadbytečných aktivit svým uživatelům.<ref name="st1"></ref><br/> | Posláním každé informační instituce by mělo být poskytování optimálního množství relevantních informací, v optimálním čase, v optimální podobě, bez zbytečných ztrát a nadbytečných aktivit svým uživatelům.<ref name="st1"></ref><br/> | ||
| + | |||
=== Veřejné knihovny === | === Veřejné knihovny === | ||
| − | Je především kulturní institucí, uspokojuje kulturní potřeby, ale také se v současné době transformuje v [[Informační instituce|instituci informační]]. Knihovník by měl znát složení populace ve svém obvodu, potenciální uživatele, věkové, sociální, profesní a národnostní rozvrstvení společnosti. Má se zajímat o zájmy, záliby, možnosti a | + | Je především kulturní institucí, uspokojuje kulturní potřeby, ale také se v současné době transformuje v [[Informační instituce|instituci informační]]. Knihovník by měl znát složení populace ve svém obvodu, potenciální uživatele, věkové, sociální, profesní a národnostní rozvrstvení společnosti. Má se zajímat o zájmy, záliby, možnosti a schopnosti svých čtenářů. Knihovníci buď vystupují v roli poradců, nebo nasměrují uživatele na správný informační kanál. Knihovníci se musí i o tyto potřeby zajímat, zjišťovat je, následně měnit profil svých knihoven a doplňovat je o referenční literaturu.<ref name="st1"></ref> |
| + | |||
=== Odborné knihovny === | === Odborné knihovny === | ||
V odborných knihovnách je třeba stanovit profil jednotlivých uživatelů a vystihnout konkrétní informační potřeby.<br/> | V odborných knihovnách je třeba stanovit profil jednotlivých uživatelů a vystihnout konkrétní informační potřeby.<br/> | ||
| − | # ''' | + | # '''Identifikace osoby uživatele''' – jméno, věk, vzdělání, jazykové schopnosti, délka praxe, funkce na pracovišti, členství v odborných organizacích, pracovní tým, zdravotní stav. Charakterové vlastnosti – vytrvalost, důkladnost, pořádkumilovnost, samostatnost, motivace, zájmy a záliby. |
| − | # ''' | + | # '''Odborný profil uživatele''' - grant, výzkum (včetně časového rozložení), předmět odborného zájmu, studia či jiné pracovní činnosti, je možno vyjádřit [[Klíčová slova|klíčovými slovy]], které charakterizují tento odborný profil. |
| − | # ''' | + | # '''Způsob práce s informacemi''' - uživatelem preferované [[dokument|dokumenty]], uživatelem odmítané dokumenty, prvotní zdroj informací – neformální kanály, [[Bibliografie|bibliografie]], [[Rešerše|rešerše]], časopisy, které uživatel sám získává, časopisy, které studuje ve vlastní instituci, časopisy, které studuje v jiné [[Informační instituce|informační instituci]], časopisy, které by chtěl studovat, neformální kanály, druhy [[Informační služby|informačních služeb]], které využívá, možnost práce s výpočetní technikou, čas, který uživateli nejvíce vyhovuje pro příjem informací.<ref name="st1"></ref><br/><br/> |
| + | |||
Vědecké pracovníky nechápat pouze jako příjemce informace, ale také jako tvůrce informací. Pro ně by knihovna měla zajistit:<br/> | Vědecké pracovníky nechápat pouze jako příjemce informace, ale také jako tvůrce informací. Pro ně by knihovna měla zajistit:<br/> | ||
| − | * | + | * Dohledání citací do publikace a jejich úprava podle požadavků redakce |
| − | * | + | * Průběžnou a kompletní evidenci publikační činnosti uživatelů |
| − | * | + | * Informace o publikacích vědeckých pracovníků a jejich ohlasech (citovanosti) |
| − | * | + | * Vedení ústavu by měla průběžně informovat o publikační aktivitě zaměstnanců a ohlasech jejich publikací<ref name="st2">STÖCKLOVÁ, Anna. Služby odborné knihovny. In: Knihovny současnosti 2009: sborník ze 17. konference, konané ve dnech 23. -25. června 2009 v Seči u Chrudimi. Vyd. 1. Brno: Sdružení knihoven ČR, 2009 -, s. 207. ISBN 978-80-86249-54-4. Dostupné z: http://kzv.kkvysociny.cz/Default.aspx?id=1157></ref> |
== Internet a informační potřeby == | == Internet a informační potřeby == | ||
| − | Rozvoj [[informační technologie|informačních technologií]] a jejich průnik do všech oblastí života společnosti podstatným způsobem mění informační potřeby lidí. Svět [[Internet|internetu]] a mobilní komunikace, masová [[Digitalizace|digitalizace]] knih i dalších pramenů, rychlé rozšiřování [[E- | + | Rozvoj [[informační technologie|informačních technologií]] a jejich průnik do všech oblastí života společnosti podstatným způsobem mění informační potřeby lidí. Svět [[Internet|internetu]] a mobilní komunikace, masová [[Digitalizace|digitalizace]] knih i dalších pramenů, rychlé rozšiřování [[E-book|e-knih]] a dalších dokumentů v digitální podobě významně proměňuje základní funkce knihoven a jejich služby uživatelům. <ref>Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha: Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2015-01-08]. Dostupné z: knihovnam.nkp.cz/docs/koncepce2011-14/Koncepce_PIK_Rozp.doc</ref><br/><br/> |
| + | |||
Hlavní změny, ke kterým došlo díky rozšíření [[Internet|internetu]] jsou tyto:<br/> | Hlavní změny, ke kterým došlo díky rozšíření [[Internet|internetu]] jsou tyto:<br/> | ||
| − | * Vědci se mohou bez omezení zúčastnit odborných akcí v zahraničí, kde získají nejnovější informace a navazují [[Komunikace|komunikaci]] se zahraničními kolegy. Vznikají neviditelné kanály, kterými oboustranně proudí mnoho informací, | + | * Vědci se mohou bez omezení zúčastnit odborných akcí v zahraničí, kde získají nejnovější informace a navazují [[Komunikace|komunikaci]] se zahraničními kolegy. Vznikají neviditelné kanály, kterými oboustranně proudí mnoho informací, o kterých knihovník neví. |
* [[Internet]] se stává běžnou součástí našeho života. Spojení mají všichni nejen na pracovišti, ale i doma a na cestách. Mají tedy přístup k informacím 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. | * [[Internet]] se stává běžnou součástí našeho života. Spojení mají všichni nejen na pracovišti, ale i doma a na cestách. Mají tedy přístup k informacím 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. | ||
| − | * Na [[Internet|internetu]] jsou | + | * Na [[Internet|internetu]] jsou plnotextové dokumenty a to nejen články z časopisů, ale i materiály z konferencí a v některých případech i volně přístupné [[E-kniha|elektronické knihy]].<ref name="st2"></ref><br/><br/> |
'''Co to znamená pro práci knihovníků:'''<br/> | '''Co to znamená pro práci knihovníků:'''<br/> | ||
* Zajistit přístup k elektronickým dokumentům, zejména k placeným zdrojům. V tom jsou knihovny naprosto nezastupitelné. | * Zajistit přístup k elektronickým dokumentům, zejména k placeným zdrojům. V tom jsou knihovny naprosto nezastupitelné. | ||
| Řádek 74: | Řádek 85: | ||
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] | [[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] | ||
| + | [[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]] | ||
| + | [[Kategorie:Články k ověření učitelem Římanová]] | ||
Aktuální verze z 18. 6. 2017, 07:21
Informační potřebou (information need) lze vyjádřit stav, ve kterém jedinec zjišťuje, že jeho/její vlastní znalost je nedostačující pro splnění cíle, který má. Jedná se tedy o rozdíl ve stávající znalosti o problému či tématu a znalosti, kterou uživatel musí mít, aby vyřešil příslušný problém. Důvody pro vznik informačních potřeb jsou různé, obecně řečeno může jít např. o hledání odpovědí (seeking answers), redukci nejistoty (reducing uncertainty) nebo hledání smyslu (making sense).
Většina lidí nemá informační potřeby sama o sobě, ty se objevují spíše ve chvíli, kdy jsou konfrontováni s nějakým problémem.[1]
Na základě znalosti informační potřeby získá uživatel pertinentní informace, tedy informace, které dosud neznal a jsou v jazyce a formě pro něj srozumitelné.[2]
Obsah
Dělení informačních potřeb
Informační potřeby lze klasifikovat na:
- Nerozpoznané (dormant nebo unrecognized) – uživatel si nemusí být vždy vědom, že má nějakou informační potřebu; ta může být rozeznána až ve chvíli, kdy je uživatel vystaven relevantní informaci
- Nevyjádřené (unexpressed) – důvodem, proč řada informačních potřeb zůstává neuspokojena, je to, že jejich uspokojení brání řada překážek; většinou jsou si uživatelé těchto informačních potřeb vědomi, ale pro jejich uspokojení nic nedělají, ať už z důvodu, že nemohou nebo že nechtějí
- Touhy (wants) – to, co by uživatel rád měl
- Požadavky (demands) – požadavek na informaci, o které uživatel věří, že ji chce; požadavky jsou částečně závislé na očekávání, která závisí na aktuálních možnostech[1]
Dělení informačních potřeb na osobní a profesní:
- Osobní informační potřeby - Každý člověk potřebuje někdy praktické informace, které mu pomáhají řešit každodenní problémy. Vztahují se k domácnosti, rodině, ale i k zaměstnání (volná místa, daňové informace) a k využívání volného času. Občan potřebuje podporu při živelných pohromách a životních krizích. Potřebné informace získají lidé konzultacemi s odborníky, ale mohou je zajišťovat i veřejné knihovny.
- Profesní informační potřeby - Každý dělník, úředník, učitel, technik, vědecký pracovník potřebuje pro výkon svého povolání odborné informace. Pro vznik informační potřeby jsou podstatné tři faktory: úkol (problém), řešitel a informační fond. Jsou-li dva řešitelé určeni k řešení jednoho a téhož úkolu, jejich informační potřeba se liší. Závisí na předchozích znalostech, ale také na možnostech, schopnostech a motivaci každého jednotlivce přijímat informace.[2]
Faktory ovlivňující informační potřeby
Existuje samozřejmě velké množství faktorů, které uspokojování informačních potřeb ovlivňují, ať už v pozitivním nebo negativním smyslu. Mezi tyto faktory patří:
- Práce nebo zaměstnání - informačně náročnější povolání, sankce pramenící z nedostatku informací, potřeba držet krok s dobou, doba trvání zaměstnání, vyšší postavení, týmová práce
- Sociokulturní zázemí - různé způsoby řešení problémů v různých kulturách
- Osobnostní charakteristiky - pořádkumilovnost, motivace, důkladnost a důslednost
- Zkušenost, kvalifikace, vzdělání
- Pohlaví - rozdíly mezi pohlavími např. v zatajování a sdílení informací, budování sociálních sítí
- Věk - věk může demotivovat a snižovat nutnost či vůli k uspokojování informačních potřeb
- Čas - nedostatek času je faktorem, který obvykle zabraňuje či znesnadňuje uspokojování informačních potřeb i v případě dostatečné motivace na straně uživatele
- Dostupnost, náklady, přetížení[1]
Výzkum
Výzkum informačních potřeb využívá metody částečně shodné s běžnými sociologickými průzkumy (rozhovory, dotazníky, pozorování, deníky) a částečně metody specifické pro oblast knihovnickou a informační (analýzy transakčních a webových logů, citační analýzy nebo knihovní statistiky).[1]
Informační potřeby z pohledu Roberta Taylora
Robert Taylor se v 60. letech 20. století zabýval výzkumem čtenářů, uživatelů knihoven, a způsobem, jakým tito uživatelé komunikují s knihovníky ve chvíli, kdy potřebují informace. Výsledkem je jeho koncept, který je možné nazvat hledání odpovědí (seeking answers). Taylor dále na základě svého výzkumu popisuje čtyři stádia/úrovně/stupně (stages nebo levels) informačních potřeb:
- Fyzická (visceral) – vědomá i nevědomá informační potřeba, vágní pocit neuspokojení, pravděpodobně není možné ji vyjádřit lingvistickými prostředky
- Vědomá (conscious) – vědomý mentální popis, nejednoznačné a rozporuplné informace o problému, výsledkem může být dotaz kladený na jinou osobu či systém
- Formalizovaná (formalized) – vyjádření informační potřeby kvalifikovaně a srozumitelně, alespoň pro uživatele, který si nicméně nemůže být ještě jist, zda lze získat adekvátní odpověď
- Kompromisní (compromised) – vyjádření informační potřeby, které zohledňuje dostupné zdroje a způsoby jejich organizace, tak aby bylo možné příslušný dotaz položit jiné osobě nebo systému[1]
Uspokojování informačních potřeb
Posláním každé informační instituce by mělo být poskytování optimálního množství relevantních informací, v optimálním čase, v optimální podobě, bez zbytečných ztrát a nadbytečných aktivit svým uživatelům.[2]
Veřejné knihovny
Je především kulturní institucí, uspokojuje kulturní potřeby, ale také se v současné době transformuje v instituci informační. Knihovník by měl znát složení populace ve svém obvodu, potenciální uživatele, věkové, sociální, profesní a národnostní rozvrstvení společnosti. Má se zajímat o zájmy, záliby, možnosti a schopnosti svých čtenářů. Knihovníci buď vystupují v roli poradců, nebo nasměrují uživatele na správný informační kanál. Knihovníci se musí i o tyto potřeby zajímat, zjišťovat je, následně měnit profil svých knihoven a doplňovat je o referenční literaturu.[2]
Odborné knihovny
V odborných knihovnách je třeba stanovit profil jednotlivých uživatelů a vystihnout konkrétní informační potřeby.
- Identifikace osoby uživatele – jméno, věk, vzdělání, jazykové schopnosti, délka praxe, funkce na pracovišti, členství v odborných organizacích, pracovní tým, zdravotní stav. Charakterové vlastnosti – vytrvalost, důkladnost, pořádkumilovnost, samostatnost, motivace, zájmy a záliby.
- Odborný profil uživatele - grant, výzkum (včetně časového rozložení), předmět odborného zájmu, studia či jiné pracovní činnosti, je možno vyjádřit klíčovými slovy, které charakterizují tento odborný profil.
- Způsob práce s informacemi - uživatelem preferované dokumenty, uživatelem odmítané dokumenty, prvotní zdroj informací – neformální kanály, bibliografie, rešerše, časopisy, které uživatel sám získává, časopisy, které studuje ve vlastní instituci, časopisy, které studuje v jiné informační instituci, časopisy, které by chtěl studovat, neformální kanály, druhy informačních služeb, které využívá, možnost práce s výpočetní technikou, čas, který uživateli nejvíce vyhovuje pro příjem informací.[2]
Vědecké pracovníky nechápat pouze jako příjemce informace, ale také jako tvůrce informací. Pro ně by knihovna měla zajistit:
- Dohledání citací do publikace a jejich úprava podle požadavků redakce
- Průběžnou a kompletní evidenci publikační činnosti uživatelů
- Informace o publikacích vědeckých pracovníků a jejich ohlasech (citovanosti)
- Vedení ústavu by měla průběžně informovat o publikační aktivitě zaměstnanců a ohlasech jejich publikací[3]
Internet a informační potřeby
Rozvoj informačních technologií a jejich průnik do všech oblastí života společnosti podstatným způsobem mění informační potřeby lidí. Svět internetu a mobilní komunikace, masová digitalizace knih i dalších pramenů, rychlé rozšiřování e-knih a dalších dokumentů v digitální podobě významně proměňuje základní funkce knihoven a jejich služby uživatelům. [4]
Hlavní změny, ke kterým došlo díky rozšíření internetu jsou tyto:
- Vědci se mohou bez omezení zúčastnit odborných akcí v zahraničí, kde získají nejnovější informace a navazují komunikaci se zahraničními kolegy. Vznikají neviditelné kanály, kterými oboustranně proudí mnoho informací, o kterých knihovník neví.
- Internet se stává běžnou součástí našeho života. Spojení mají všichni nejen na pracovišti, ale i doma a na cestách. Mají tedy přístup k informacím 24 hodin denně, sedm dní v týdnu.
- Na internetu jsou plnotextové dokumenty a to nejen články z časopisů, ale i materiály z konferencí a v některých případech i volně přístupné elektronické knihy.[3]
Co to znamená pro práci knihovníků:
- Zajistit přístup k elektronickým dokumentům, zejména k placeným zdrojům. V tom jsou knihovny naprosto nezastupitelné.
- Nebudovat studovny, ale zajistit vzdálený přístup ke zdrojům. Umožnit uživatelům studovat doma bez ohledu na otvírací dobu knihovny.
- Pracovat s uživatelem individuálně, nenabízet rešerše, ale vytvořit profil a personalizovat dostupné databáze. Databázová centra pak budou posílat upozornění na relevantní práce přímo uživateli.
- „Nevychovávejme“ uživatele k vyhledávání informací, naučme se to my a informace uživateli poskytujme.
- Staňme se pro své uživatele jedinou knihovnou, kterou pro přísun odborných informací potřebuje.
- Vzhledem k tomu, že uživatelé mají přístup ke zdrojům 24 hodin denně, 7 dní v týdnu nemusí být knihovna otevřena déle než 8 hodin.
- Knihovník se musí snažit získat co nejvíce informací o činnosti ústavu, být součástí týmu. Zúčastňovat se porad, akcí a sledovat dokumenty vedení pracoviště.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 PŘÍBRAMSKÁ, Ivana. Úvod do informačního chování [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví v Praze, 2008 [cit. 2015-01-08]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/pribramska-ivana/pribramska_01.pdf/view>
- ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 STÖCKLOVÁ, Anna. Služby knihoven: Vybrané problémy [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví v Praze, 2008 [cit. 2015-01-08]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/stocklova-anna/stocklova_05.pdf/view
- ↑ 3,0 3,1 3,2 STÖCKLOVÁ, Anna. Služby odborné knihovny. In: Knihovny současnosti 2009: sborník ze 17. konference, konané ve dnech 23. -25. června 2009 v Seči u Chrudimi. Vyd. 1. Brno: Sdružení knihoven ČR, 2009 -, s. 207. ISBN 978-80-86249-54-4. Dostupné z: http://kzv.kkvysociny.cz/Default.aspx?id=1157>
- ↑ Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha: Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2015-01-08]. Dostupné z: knihovnam.nkp.cz/docs/koncepce2011-14/Koncepce_PIK_Rozp.doc
Externí zdroje
Ústřední knihovnická rada ČR
Ministerstvo kultury ČR
Související články
Klíčová slova
informační potřeba, hledání informací, požadavek, Robert Taylor
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
