Informace

Informace - (z lat. in-formatio, utváření, ztvárnění) je velmi široký, mnohoznačný pojem, který se užívá v různých významech.
Etymologicky pojem informace pochází z latinského podstatného jména „informatio“, které bylo odvozeno ze slovesa „informare“ – informovat. Tento termín se začal používat ve středověké filozofii ve smyslu „dát formu myšlence“, zformulovat myšlenku. Je tedy zřejmé, že už od samého vzniku toto slovo popisovalo určité zhmotnění myšlenky do komunikovatelné podoby s cílem sdělovat, přenášet myšlenky, komunikovat.

V nejobecnějším slova smyslu se informací chápe jako údaj o reálném prostředí, o jeho stavu a procesech v něm probíhajících. Informace snižuje nebo odstraňuje neurčitost systému (např. příjemce informace); množství informace je dáno rozdílem mezi stavem neurčitosti systému (entropie), kterou měl systém před přijetím informace a stavem neurčitosti, která se přijetím informace odstranila. V tomto smyslu může být informace považována jak za vlastnost organizované hmoty vyjadřující její hloubkovou strukturu (varietu), tak za produkt poznání fixovaný ve znakové podobě v informačních nosičích.

• V informační vědě a knihovnictví se informací rozumí především sdělení, komunikovatelný poznatek, který má význam pro příjemce nebo údaj usnadňující volbu mezi alternativními rozhodovacími možnostmi. Významné pro informační vědu je také pojetí informace jako psychofyziologického jevu a procesu, tedy jako součásti lidského vědomí.
  (např. N. Wiener definuje informaci jako "obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním").
  
• V exaktní vědě se např. za informaci považuje sdělení, které vyhovuje přísným kriteriím logiky či příslušné vědy.
  
• V ekonomické vědě se informací rozumí sdělení, jehož výsledkem může být zisk nebo užitek.
  
• V oblasti výpočetní techniky se za informaci považuje kvantitativní vyjádření obsahu zprávy. Za jednotku informace se ve výpočetní technice považuje rozhodnutí mezi dvěma alternativami (0, 1) a vyjadřuje se jednotkou nazvanou bit.

Informace je jev a proces, který vzniká nezávisle na nás a který zachycujeme vědomě i nevědomě. Informace nemá hodnotu, je hodnotově neutrální. Hodnotu jí přisuzuje teprve člověk v procesu poznání.

Tři přístupy k pojmu informace

M. Buckland vychází ze vztahů mezi znalostmi, objekty a procesy a rozlišuje 3 pohledy:

Informace jako znalost - je objektem informace jako procesu. Jde o entitu, nikoliv proces (znalosti, názory, víra... nelze se jich dotknout).

Informace jako dokument - hmatatelná entita, dokument. Jde o fixovanou informaci, informaci v určité materiální reprezentaci.

Informace jako proces - někdo někoho informuje, sděluje mu zprávu. Závisí na kontextu.

Pojem informace úzce souvisí s příbuznými pojmy data a znalost.

• Data - jsou v této souvislosti chápány jenom jako řetězce znaku, které představují formalizované vyjádření (zatím potenciální) informace, připravené pro přijetí lidmi nebo ke strojovému zpracování. Data je zapotřebí zpracovat, komunikovat a vnímat, pak se teprve stávají informací.
• Znalost - další úrovní je pak znalost (či poznatek), která předpokládá zařazení, uchování a interpretaci informace v rámci hierarchicky uspořádaných znalostních struktur, ať už v hlavě příjemce, nebo v rámci informačního systému. Znalost je tedy to, co bylo uvedeno do souvislostí, co jedinec ví poté, co informace interpretoval v určitém kontextu.
  

Výklad pojmu informace

Ve starší odborné literatuře můžeme najít snahu o uchopení pojmu informace rozdělením vnitřního obsahu pojmu do několika kategorií. (Niedhardt P.: Einführung in die Informationstheorie. Verlag Technik Berlin, Berliner Union Stuttgart 1957)

• Informace sémantická se zabývá pouze sémantickým významem slov.
• Informace pragmatická zohledňuje pouze přírůstek znalostí. Již známé není informací v tomto slova smyslu. Škola je zdrojem takovýchto informací.
• Informace idealizovaná je dána individuálním hodnocením příjemce a je závislá na jeho předchozím vzdělání a zkušenostech, ale i na jeho okamžitém emocionálním stavu. Např. co se mi ráno líbilo, už nemusí platit odpoledne.
• Informace inženýrská, definovaná C. E. Shannonem jako "snížení neurčitosti systému" a matematicky vyjádřená jako logaritmus pravděpodobnosti nějakého jevu (přenosu zprávy) při rovnoměrném rozložení hustoty pravděpodobnosti. Pro pravděpodobnost 1/2 při dvojkovém logaritmu dostaneme jednotku zvanou bit. Bit je pouze jednotka informace, jako je metr nebo coul jednotkou vzdálenosti.
  

Přenos informace

Základním modelem pro přenos informace je soustava: vysílač (kodér) – kanál – přijímač (dekodér). Roku 1948 publikoval Claude Shannon, průkopnickou publikaci A Mathematical Theory of Communication, v níž se soustřeďuje na přenos zpráv, kódovaných v nějaké abecedě o konečném nebo spočetném množství znaků. Tak se stal jedním ze zakladatelů teorie informace.

Měření informace

Množství informace na hmotném nosiči lze dokonce měřit.
V knihovnictví se užívá měření na stránky, novináři počítají slova nebo znaky a v počítači se informace měří na bajty nebo bity.

• Jeden Bit, odpovídá jednomu rozlišení typu „ano - ne“, nese informaci, ze které se dozvíme, který stav nastal ze dvou stavů stejně pravděpodobných (např. házení mincí). Je to základní jednotka informace.
  
• Byte (též bajt) je skupina zpravidla osmi bitů, tím pádem může nabývat 256 různých hodnot a zhruba tak odpovídá jednomu znaku abecedy evropského jazyka (asijské symboly bývají obvykle kódovány užitím 2 až 4 bajty). Je to ovšem množství informace pouze v technickém smyslu slova: stránka textu může mít 1800 bytů, to ale neříká nic o tom, co je v nich zaznamenáno. Pro stanovení informační hodnoty souboru dat lze použít entropii.
  

Vědecké informace

V rámci vědy a výzkumu je velmi důležitý způsob výměny vědeckých informací, protože ten předurčuje a determinuje schopnost vědy rozvíjet se na základě vzájemné spolupráce a sdílení poznatků. Forma této komunikace je ustálena na standardní procesy. Jejich nejběžnější podobou je článek v odborném časopise. Mezi další běžné výsledky vědy a výzkumu patří konferenční příspěvek (v konferenčním sborníku), review (shrnutí nějakého tématu v přehledovém článku), nebo postery (velkoplošné panely používané na konferencích k popisu problematiky a diskuzi nad příslušným tématem). Na analýze vědeckých výstupů je založena scientometrie, obor který zkoumá vědeckou komunikaci a pokouší se je její kvantitativní měření a evaluaci.

Odkazy

Použitá literatura

• CEJPEK JIŘÍ. Informace, komunikace a myšlení. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998, 179 s. ISBN 80-7184-767-4
• RESSLER MIROSLAV. Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 161 s. ISBN 80-7080-599-4
• SOUČEK, Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. [cit. 2015-01-18] Dostupné z:http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130
• Informace. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2001 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/informace
  

Související články

• Informační cyklus
• Informační proces
• Informační systém
• Informační věda
• Vědecké informace
• Dokument
• Veřejné knihovny

Klíčová slova

informace, informační věda, přenos informace, měření informace, vědecké informace