Warren Weaver: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 72 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
<div style="background: white; border: solid 1px blue; -moz-border-radius: 15px; -webkit-border-radius: 15px; border-radius: 15px;">
+
'''Warren Weaver''' (1894 - 1978) byl americký vědec, matematik a fyzik. Proslavil se spoluprací s americkým vědcem [[Claude Shannon|Claudem Shanonem]], se kterým formuloval model komunikace známý jako "Shannon - Weaver komunikační model". Byl také průkopníkem strojového překladu.
<div style="border: solid 2px blue; margin: 2px; text-align: center; padding: 10px; -moz-border-radius: 15px; -webkit-border-radius: 15px; border-radius: 15px;">
 
<div style="font-size: 125%; text-align: center">'''Stránka ve výstavbě'''</div>
 
{|
 
|width=10% align=center|[[Soubor:Inkwell icon - Noun Project 2512.svg|60px]]
 
|width=80%|''Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak [[Nápověda:Editační konflikt|editačnímu konfliktu]]. {{#if: {{{1|}}} | Prosím dodržte lhůtu {{{1}}} od doby, kdy byla tato zpráva vložena (přesné datum vyhledejte v historii). Poté neváhejte šablonu odstranit.| Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň 20 dní, neváhejte tuto šablonu odstranit.}}''
 
|width=10% align=center|[[Soubor:Inkwell icon - Noun Project 2512.svg|60px]]
 
|}
 
</div>
 
</div>
 
 
 
'''Warren Weaver''' (1894 - 1978)
 
byl americký vědec, matematik a správce vědy.  
 
  
 
== Mládí ==
 
== Mládí ==
Syn lékárníků vyrůstající ve Wisconsinu. Původně se chtěl stát inženýrem, ale vlivem svého učitele Maxe Masona se stal matematikem a fyzikem. Druhý učitel, který ovlivnil Warena byl Charles Slitcher. Profesor matematiky na University of Wiscounsin. Bakalářský titul dodělal v roce 1916 a magisterský následující rok. Poté nastoupil na doktorské studium.
+
Syn lékárníků vyrůstající ve Wisconsinu. Původně se chtěl stát inženýrem, ale vlivem svého učitele [[Max Mason|Maxe Masona]] se stal matematikem a fyzikem. Druhý učitel, který ovlivnil Warrena byl [[Charles Slitcher]], profesor matematiky na University of Wiscounsin. Bakalářský titul dodělal v roce 1916 a magisterský následující rok. Poté nastoupil na doktorské studium.<ref name="waren"><i>Biographical memoirs</i>. Washington, DC: National Academy Press, 1987.</ref>
  
Kromě práce na doktorátu se Weaver věnoval i dalším činnostem. Byl profesorským asistentem matematiky na Throop Polytechnic Institute v Pasadeně. Mezi roky 1917 a 1919 sloužil v amerických vzdušných silách a v roce 1919 se také oženil. Vzal si Mary Hemenway a měli spolu dvě děti.
+
Kromě práce na doktorátu se Weaver věnoval i dalším činnostem. Byl profesorským asistentem matematiky na Throop Polytechnic Institute v Pasadeně. Mezi roky 1917 a 1919 sloužil v amerických vzdušných silách a v tomto roce se také oženil. Vzal si Mary Hemenway a měli spolu dvě děti.<ref name="waren"></ref>
  
Po dokončení válečné služby v amerických vzdušných silách se vrátil do Throop polytechnic instutu kde působil ještě rok než se vrátil na univerzitu do Wisconsinu aby dokončil doktorát. Titul Ph.D. získal v roce 1921. Poté byl jmenován předsedou matematické fakulty aby se stal plnohodnotným profesorem. Na této pozici pracoval v letech 1928 až 1932. V tuto dobu také spolupracoval  s univerzitou v Mason, kde napsal vědeckou práci „Elektromagnetické pole“, která byla publikována v magazínu univerzity v Chicagu v roce 1929.
+
Po dokončení válečné služby v amerických vzdušných silách se vrátil do Throop Polytechnic Instutu, kde působil ještě rok, než se vrátil na univerzitu do Wisconsinu, aby dokončil doktorát. Titul Ph.D. získal v roce 1921. Poté byl jmenován předsedou matematické fakulty, aby se stal plnohodnotným profesorem. Na této pozici pracoval v letech 1928 až 1932. V tuto dobu také spolupracoval  s univerzitou v Mason, kde napsal vědeckou práci „Elektromagnetické pole“, která byla publikována v magazínu univerzity v Chicagu v roce 1929.<ref name="waren"></ref>
  
 
== Práce, dílo a objevy ==
 
== Práce, dílo a objevy ==
Weaver ale nebyl kreativní matematik a nejraději řešil problémy které mu nosili kolegové z jiných fakult. Jeho přáním bylo založit fakultu aplikované matematiky, konkrétně sloužící vědcům. Bohužel se nepodařilo přesvědčit univerzitu, že je to dobrý a přínosný nápad.
+
Weaver ale nebyl kreativní matematik a nejraději řešil problémy, které mu nosili kolegové z jiných fakult. Jeho přáním bylo založit fakultu aplikované matematiky, konkrétně sloužící vědcům. Bohužel se nepodařilo přesvědčit univerzitu, že je to dobrý a přínosný nápad.
  
V roce 1913 vznikla Rockefellerova (dále jen RF) nadace kde v letech 1928 až 1929 pracoval jako ředitel divize přírodních věd Max Mason, který kdysi Weavera přivedl v matematice. V roce 1929 se stal ředitelem celé nadace a na své místo doporučil Weavera. Ten nabídku přijal a zůstal zde až do roku 1957.
+
V roce 1913 vznikla Rockefellerova nadace (dále jen RF), kde v letech 1928 až 1929 pracoval jako ředitel divize přírodních věd Max Mason, který kdysi Weavera přivedl k matematice. V roce 1929 se Mason stal ředitelem celé nadace a na své místo doporučil Weavera. Ten nabídku přijal a zůstal zde až do roku 1957.<ref name="rockefeller"><i>100 Years: The Rockefeller Foundation | Biography | Warren Weaver</i> [online]. [cit. 2016-1-3]. Dostupné z: http://rockefeller100.org/biography/show/warren-weaver</ref>
  
Weaver se pravděpodobně nejvíce proslavil v době druhé světové války kdy v letech 1943 až 1946 působil u amerického letectva. Organizoval úsek národního obranného výzkumného výboru. Skutečně důležitým pokrokem byla spolupráce s Bellovou telefonickou laboratoří. Vyvinuli elektronickou protiletadlovou obranu. Na základě těchto úspěchů Weaver později založil panel aplikované matematiky, kde interdisciplinární týmy matematiků, ekonomů a statistiků rozvíjeli inovativní technologie sekvenční analýzy a operačního výzkumu.
+
Weaver se pravděpodobně nejvíce proslavil v době druhé světové války, kdy v letech 1943 až 1946 působil u amerického letectva. Organizoval úsek národního obranného výzkumného výboru. Skutečně důležitým pokrokem byla spolupráce s Bellovou telefonickou laboratoří. Vyvinuli elektronickou protiletadlovou obranu. Na základě těchto úspěchů Weaver později založil panel aplikované matematiky, kde interdisciplinární týmy matematiků, ekonomů a statistiků rozvíjeli inovativní technologie [[sekvenční analýza]] a [[operační výzkum]].<ref name="waren"></ref>
  
Po návratu do RF v roce 1950 přispěl k „zelené revoluci“ když do jeho portfolia přibylo zemědělství. Nepodporoval pouze programy na výzkum nových výnosnějších odrůd plodin, ale zaměřoval se i na vzdělávání , institucionální rozvoj a na dlouhodobě udržitelné využívání zdrojů v zemědělství.
+
Dalším jeho velkým počinem byl nápad na využití počítačů pro překládání textů mezi různými jazyky a to již v roce 1947. V roce 1949 napsal memorandum nazvané „Překlad“. Pravděpodobně se jedná o nejvlivnější publikaci z počátků strojového překladu. Formuloval cíle a metody v době, kdy si většina lidí ještě nedovedla představit co vše počítače mohou dokázat. Jeho podnět zapříčinil počátek výzkumu strojového překladu nejprve v USA a posléze na celém světě. Memorandum obsahovalo návrhy na složitější formy strojového překladu, než je zjednodušující překlad slova za slovem.<ref name="translation"><i>Milestones in Machine Translation no.2|Warren Weaver’s memorandum 1949</i> [online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://www.hutchinsweb.me.uk/milestones-2.pdf</ref>
  
V roce 1954 se  stal viceprezidentem pro přírodní a lékařské vědy. O pět let později opouští RF a stává se viceprezidentem v Alfred P. Sloan Foundation a správcem je zde v letech 1956-1964.
+
Předložil čtyři návrhy řešení:
  
Mimo jeho práce pro nadace sloužil i na panelu genetiky pro národní akademii věd. Autorizoval průkopnickou zprávu o biologickém účinku radiace. V roce 1928 byl zvolen členem americké asociace pro pokrok vědy a jejím prezidentem se stal v roce 1954. Také byl členem správní rady a předsedou  Salk Institute for biological Studies.
+
* V prvním návrhu uvádí posuzování překládaného textu, který obsahuje slova s více významy a není tak jasné, který překlad je správný. V tomto případě, kdy jedno slovo má více významů, bude přeloženo z kontextu ostatních slov vyskytujících se v jeho okolí.
  
Vášeň pro pravděpodobnost  ho v roce 1963 přivedla k vydání knihy „Lady Luck: Teorie pravděpodobnosti“. Aficionado (amatérský špan.) Lewise Corrolla publikoval v roce 1964. V knize Alenka v mnoha jazycích vysvětloval výzvy překladu Alenka v říši divů do téměř 40 jazyků.
+
* Ve druhém návrhu vychází ze závěru, že lidský jazyk má logický základ. Weaver předpokládá, že překlad by mohl být řešený jako problém formální logiky. Odvození závěrů v cílovém jazyce vychází z obsahu zdrojového jazyka.
 +
 
 +
* Ve třetím návrhu vychází z kryptografických metod, kdy nám jako příklad poslouží český text překládaný do angličtiny. Český originál je šifrovaná verze anglického holého textu a jeho dešifrováním nám vznikne překlad do angličtiny.
 +
 
 +
* A na závěr ve čtvrtém návrhu uvádí, že by se v různých jazycích měly nacházet jisté univerzálie, které jsou společné pro všechny jazyky. Z toho vyvozuje, že by se daly využít pro zjednodušení problému strojového překladu.<ref name="translation"></ref>
 +
 
 +
 
 +
Po návratu do RF v roce 1950 přispěl k „zelené revoluci“ když do jeho portfolia přibylo zemědělství. Nepodporoval pouze programy na výzkum nových výnosnějších odrůd plodin, ale zaměřoval se i na vzdělávání, institucionální rozvoj a na dlouhodobě udržitelné využívání zdrojů v zemědělství.<ref name="waren"></ref>
 +
 
 +
V roce 1954 se  stal viceprezidentem pro přírodní a lékařské vědy. O pět let později opouští RF a stává se viceprezidentem v Alfred P. Sloan Foundation a v letech 1956 - 1964 je zde správcem.<ref name="rockefeller"></ref>
 +
 
 +
Mimo jeho práci pro nadace působil i v panelu genetiky pro Národní akademii věd. Autorizoval průkopnickou zprávu o biologickém účinku radiace. V roce 1928 byl zvolen členem americké asociace pro pokrok vědy a v roce 1954 se stal jejím prezidentem. Také byl členem správní rady a předsedou  Salk Institute for biological Studies.<ref name="rockefeller"></ref>
 +
 
 +
Vášeň pro pravděpodobnost  ho v roce 1963 přivedla k vydání knihy „Lady Luck: Teorie pravděpodobnosti“. V knize Alenka v mnoha jazycích vysvětloval výzvy překladu Alenka v říši divů do téměř 40 jazyků.<ref name="rockefeller"></ref>
  
 
== Shannon-Weaver ==
 
== Shannon-Weaver ==
[[File:Shannon communication system.svg|thumb|vlevo|Shannon-Weaver komunikační model]]
+
[[File:Shannon communication system.svg|thumb|vpravo|Shannon - Weaver komunikační model]]
V roce 1948 s kolegou Claudem Shannonem vydali interdisciplinární  knihu s názvem  „Matematická teorie komunikace“. Termín Shanon-Weaver byl široce přijat v sociálních vědách v oblastech jako je vzděláváni, komunikační vědy, organizační analýza, psychologie atd. Na druhou stranu v té samé době docházelo ke kritice ze strany společenských věd z důvodu neschopnosti vzít v úvahu kontext společenských procesů a povahu lidské komunikace.
+
 
 +
V roce 1948 s kolegou [[Claude Shannon|Claudem Shannonem]] vydali interdisciplinární  knihu s názvem  [[„Matematická teorie komunikace“]]. Termín Shannon-Weaver byl široce přijat v sociálních vědách v oblastech jako je vzdělávání, [[komunikační věda]], [[organizační analýza]], [[psychologie]] atd. Na druhou stranu v té samé době docházelo ke kritice ze strany společenských věd z důvodu neschopnosti vzít v úvahu kontext společenských procesů a povahu lidské komunikace.<ref name="model"><i>Shannon and Weaver Model of Communication | Communication Theory</i> [online]. [cit. 2016-1-3]. Dostupné z: http://communicationtheory.org/shannon-and-weaver-model-of-communication/</ref>
 +
 
 +
[[Shannon a weaver model]] efektivně rozvíjí komunikaci mezi odesílatelem a příjemcem. Také objevili faktory ovlivňující proces komunikace s názvem „šum“. Původně byl model vyvinut s cílem zlepšit technickou komunikaci. Později je ale široce používán v oblasti komunikace. Model se zabývá různými pojmy jako informační zdroj, vysílač, šum, kanál, zpráva, přijímač, místo určení informace, kódování a dekódování.<ref name="model"></ref>
  
 
== Závěr života ==
 
== Závěr života ==
Jako uznání mimořádného přínosu Warrena Weavara pro Rockefellerovu nadaci a pro vědu v roce 1989 nadace uvedla nový program přátel Warena Weavera. Přátelé jsou nadaní jednotlivci, kteří v nadaci strávili jeden rok na stáži a svými nevšedními pohledy přispěly k rozvoji různých oblastí ve kterých nadace působí.
+
Jako uznání mimořádného přínosu Warrena Weavera pro Rockefellerovu nadaci a pro vědu v roce 1989 nadace uvedla nový program přátel Warrena Weavera. Přáteli RF jsou nadaní jednotlivci, kteří v nadaci strávili jeden rok na stáži a svými nevšedními pohledy přispěli k rozvoji různých oblastí ve kterých nadace působí.<ref name="rockefeller"></ref>
  
Waren Weaver zemřel v roce 1978 ve věku 84 let v New Milford, Connecticut. Doklady Warenova výzkumu lze zkoumat v Rockefellerově archivačním centru. Deníky jsou digitalizovány a jsou on-line přístupné ve sbírkách archivačním centru.
+
Warren Weaver zemřel v roce 1978 v New Milford, Connecticut. Doklady Warrenova výzkumu lze zkoumat v Rockefellerově archivačním centru. Deníky jsou digitalizovány a jsou on-line přístupné ve sbírkách archivačního centra.<ref name="rockefeller"></ref>
  
 +
== Odkazy ==
  
== Odkazy ==
+
=== Reference ===
 +
 
 +
<references />
 +
 
 +
=== Použitá literatura ===
 +
Biographical memoirs. Washington, DC: National Academy Press, 1987.
 +
 
 +
=== Externí odkazy ===
 +
[https://en.wikipedia.org/wiki/Warren_Weaver Weaver na anglické wikipedii]<br />
 +
[https://en.wikipedia.org/wiki/Shannon%E2%80%93Weaver_model Shannon weaver model na anglické wikipedii]<br />
 +
[http://www.britannica.com/biography/Warren-Weaver Weaver na britanice]
 +
 
 +
=== Související články ===
 +
[[Shannon a weaver model]]
  
 +
=== Zdroje obrázků ===
 +
[https://commons.wikimedia.org Wikimedia Commons]
  
=== Reference ===
+
=== Klíčová slova ===
 +
Warren Weaver, matematik, fyzik, protiletadlová obrana, komunikační model
  
 
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]

Aktuální verze z 31. 3. 2017, 15:43

Warren Weaver (1894 - 1978) byl americký vědec, matematik a fyzik. Proslavil se spoluprací s americkým vědcem Claudem Shanonem, se kterým formuloval model komunikace známý jako "Shannon - Weaver komunikační model". Byl také průkopníkem strojového překladu.

Mládí

Syn lékárníků vyrůstající ve Wisconsinu. Původně se chtěl stát inženýrem, ale vlivem svého učitele Maxe Masona se stal matematikem a fyzikem. Druhý učitel, který ovlivnil Warrena byl Charles Slitcher, profesor matematiky na University of Wiscounsin. Bakalářský titul dodělal v roce 1916 a magisterský následující rok. Poté nastoupil na doktorské studium.[1]

Kromě práce na doktorátu se Weaver věnoval i dalším činnostem. Byl profesorským asistentem matematiky na Throop Polytechnic Institute v Pasadeně. Mezi roky 1917 a 1919 sloužil v amerických vzdušných silách a v tomto roce se také oženil. Vzal si Mary Hemenway a měli spolu dvě děti.[1]

Po dokončení válečné služby v amerických vzdušných silách se vrátil do Throop Polytechnic Instutu, kde působil ještě rok, než se vrátil na univerzitu do Wisconsinu, aby dokončil doktorát. Titul Ph.D. získal v roce 1921. Poté byl jmenován předsedou matematické fakulty, aby se stal plnohodnotným profesorem. Na této pozici pracoval v letech 1928 až 1932. V tuto dobu také spolupracoval s univerzitou v Mason, kde napsal vědeckou práci „Elektromagnetické pole“, která byla publikována v magazínu univerzity v Chicagu v roce 1929.[1]

Práce, dílo a objevy

Weaver ale nebyl kreativní matematik a nejraději řešil problémy, které mu nosili kolegové z jiných fakult. Jeho přáním bylo založit fakultu aplikované matematiky, konkrétně sloužící vědcům. Bohužel se nepodařilo přesvědčit univerzitu, že je to dobrý a přínosný nápad.

V roce 1913 vznikla Rockefellerova nadace (dále jen RF), kde v letech 1928 až 1929 pracoval jako ředitel divize přírodních věd Max Mason, který kdysi Weavera přivedl k matematice. V roce 1929 se Mason stal ředitelem celé nadace a na své místo doporučil Weavera. Ten nabídku přijal a zůstal zde až do roku 1957.[2]

Weaver se pravděpodobně nejvíce proslavil v době druhé světové války, kdy v letech 1943 až 1946 působil u amerického letectva. Organizoval úsek národního obranného výzkumného výboru. Skutečně důležitým pokrokem byla spolupráce s Bellovou telefonickou laboratoří. Vyvinuli elektronickou protiletadlovou obranu. Na základě těchto úspěchů Weaver později založil panel aplikované matematiky, kde interdisciplinární týmy matematiků, ekonomů a statistiků rozvíjeli inovativní technologie sekvenční analýza a operační výzkum.[1]

Dalším jeho velkým počinem byl nápad na využití počítačů pro překládání textů mezi různými jazyky a to již v roce 1947. V roce 1949 napsal memorandum nazvané „Překlad“. Pravděpodobně se jedná o nejvlivnější publikaci z počátků strojového překladu. Formuloval cíle a metody v době, kdy si většina lidí ještě nedovedla představit co vše počítače mohou dokázat. Jeho podnět zapříčinil počátek výzkumu strojového překladu nejprve v USA a posléze na celém světě. Memorandum obsahovalo návrhy na složitější formy strojového překladu, než je zjednodušující překlad slova za slovem.[3]

Předložil čtyři návrhy řešení:

  • V prvním návrhu uvádí posuzování překládaného textu, který obsahuje slova s více významy a není tak jasné, který překlad je správný. V tomto případě, kdy jedno slovo má více významů, bude přeloženo z kontextu ostatních slov vyskytujících se v jeho okolí.
  • Ve druhém návrhu vychází ze závěru, že lidský jazyk má logický základ. Weaver předpokládá, že překlad by mohl být řešený jako problém formální logiky. Odvození závěrů v cílovém jazyce vychází z obsahu zdrojového jazyka.
  • Ve třetím návrhu vychází z kryptografických metod, kdy nám jako příklad poslouží český text překládaný do angličtiny. Český originál je šifrovaná verze anglického holého textu a jeho dešifrováním nám vznikne překlad do angličtiny.
  • A na závěr ve čtvrtém návrhu uvádí, že by se v různých jazycích měly nacházet jisté univerzálie, které jsou společné pro všechny jazyky. Z toho vyvozuje, že by se daly využít pro zjednodušení problému strojového překladu.[3]


Po návratu do RF v roce 1950 přispěl k „zelené revoluci“ když do jeho portfolia přibylo zemědělství. Nepodporoval pouze programy na výzkum nových výnosnějších odrůd plodin, ale zaměřoval se i na vzdělávání, institucionální rozvoj a na dlouhodobě udržitelné využívání zdrojů v zemědělství.[1]

V roce 1954 se stal viceprezidentem pro přírodní a lékařské vědy. O pět let později opouští RF a stává se viceprezidentem v Alfred P. Sloan Foundation a v letech 1956 - 1964 je zde správcem.[2]

Mimo jeho práci pro nadace působil i v panelu genetiky pro Národní akademii věd. Autorizoval průkopnickou zprávu o biologickém účinku radiace. V roce 1928 byl zvolen členem americké asociace pro pokrok vědy a v roce 1954 se stal jejím prezidentem. Také byl členem správní rady a předsedou Salk Institute for biological Studies.[2]

Vášeň pro pravděpodobnost ho v roce 1963 přivedla k vydání knihy „Lady Luck: Teorie pravděpodobnosti“. V knize Alenka v mnoha jazycích vysvětloval výzvy překladu Alenka v říši divů do téměř 40 jazyků.[2]

Shannon-Weaver

Shannon - Weaver komunikační model

V roce 1948 s kolegou Claudem Shannonem vydali interdisciplinární knihu s názvem „Matematická teorie komunikace“. Termín Shannon-Weaver byl široce přijat v sociálních vědách v oblastech jako je vzdělávání, komunikační věda, organizační analýza, psychologie atd. Na druhou stranu v té samé době docházelo ke kritice ze strany společenských věd z důvodu neschopnosti vzít v úvahu kontext společenských procesů a povahu lidské komunikace.[4]

Shannon a weaver model efektivně rozvíjí komunikaci mezi odesílatelem a příjemcem. Také objevili faktory ovlivňující proces komunikace s názvem „šum“. Původně byl model vyvinut s cílem zlepšit technickou komunikaci. Později je ale široce používán v oblasti komunikace. Model se zabývá různými pojmy jako informační zdroj, vysílač, šum, kanál, zpráva, přijímač, místo určení informace, kódování a dekódování.[4]

Závěr života

Jako uznání mimořádného přínosu Warrena Weavera pro Rockefellerovu nadaci a pro vědu v roce 1989 nadace uvedla nový program přátel Warrena Weavera. Přáteli RF jsou nadaní jednotlivci, kteří v nadaci strávili jeden rok na stáži a svými nevšedními pohledy přispěli k rozvoji různých oblastí ve kterých nadace působí.[2]

Warren Weaver zemřel v roce 1978 v New Milford, Connecticut. Doklady Warrenova výzkumu lze zkoumat v Rockefellerově archivačním centru. Deníky jsou digitalizovány a jsou on-line přístupné ve sbírkách archivačního centra.[2]

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 Biographical memoirs. Washington, DC: National Academy Press, 1987.
  2. 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 100 Years: The Rockefeller Foundation | Biography | Warren Weaver [online]. [cit. 2016-1-3]. Dostupné z: http://rockefeller100.org/biography/show/warren-weaver
  3. 3,0 3,1 Milestones in Machine Translation no.2|Warren Weaver’s memorandum 1949 [online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://www.hutchinsweb.me.uk/milestones-2.pdf
  4. 4,0 4,1 Shannon and Weaver Model of Communication | Communication Theory [online]. [cit. 2016-1-3]. Dostupné z: http://communicationtheory.org/shannon-and-weaver-model-of-communication/

Použitá literatura

Biographical memoirs. Washington, DC: National Academy Press, 1987.

Externí odkazy

Weaver na anglické wikipedii
Shannon weaver model na anglické wikipedii
Weaver na britanice

Související články

Shannon a weaver model

Zdroje obrázků

Wikimedia Commons

Klíčová slova

Warren Weaver, matematik, fyzik, protiletadlová obrana, komunikační model