Warren Weaver: Porovnání verzí
(Není zobrazeno 12 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | '''Warren Weaver''' (1894 - 1978) byl americký vědec, matematik a | + | '''Warren Weaver''' (1894 - 1978) byl americký vědec, matematik a fyzik. Proslavil se spoluprací s americkým vědcem [[Claude Shannon|Claudem Shanonem]], se kterým formuloval model komunikace známý jako "Shannon - Weaver komunikační model". Byl také průkopníkem strojového překladu. |
== Mládí == | == Mládí == | ||
Řádek 15: | Řádek 15: | ||
Weaver se pravděpodobně nejvíce proslavil v době druhé světové války, kdy v letech 1943 až 1946 působil u amerického letectva. Organizoval úsek národního obranného výzkumného výboru. Skutečně důležitým pokrokem byla spolupráce s Bellovou telefonickou laboratoří. Vyvinuli elektronickou protiletadlovou obranu. Na základě těchto úspěchů Weaver později založil panel aplikované matematiky, kde interdisciplinární týmy matematiků, ekonomů a statistiků rozvíjeli inovativní technologie [[sekvenční analýza]] a [[operační výzkum]].<ref name="waren"></ref> | Weaver se pravděpodobně nejvíce proslavil v době druhé světové války, kdy v letech 1943 až 1946 působil u amerického letectva. Organizoval úsek národního obranného výzkumného výboru. Skutečně důležitým pokrokem byla spolupráce s Bellovou telefonickou laboratoří. Vyvinuli elektronickou protiletadlovou obranu. Na základě těchto úspěchů Weaver později založil panel aplikované matematiky, kde interdisciplinární týmy matematiků, ekonomů a statistiků rozvíjeli inovativní technologie [[sekvenční analýza]] a [[operační výzkum]].<ref name="waren"></ref> | ||
− | + | Dalším jeho velkým počinem byl nápad na využití počítačů pro překládání textů mezi různými jazyky a to již v roce 1947. V roce 1949 napsal memorandum nazvané „Překlad“. Pravděpodobně se jedná o nejvlivnější publikaci z počátků strojového překladu. Formuloval cíle a metody v době, kdy si většina lidí ještě nedovedla představit co vše počítače mohou dokázat. Jeho podnět zapříčinil počátek výzkumu strojového překladu nejprve v USA a posléze na celém světě. Memorandum obsahovalo návrhy na složitější formy strojového překladu, než je zjednodušující překlad slova za slovem.<ref name="translation"><i>Milestones in Machine Translation no.2|Warren Weaver’s memorandum 1949</i> [online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://www.hutchinsweb.me.uk/milestones-2.pdf</ref> | |
Předložil čtyři návrhy řešení: | Předložil čtyři návrhy řešení: | ||
− | * V prvním návrhu uvádí posuzování překládaného textu, který obsahuje slova s více významy a není tak jasné který překlad je správný. V tomto případě, kdy jedno slovo | + | * V prvním návrhu uvádí posuzování překládaného textu, který obsahuje slova s více významy a není tak jasné, který překlad je správný. V tomto případě, kdy jedno slovo má více významů, bude přeloženo z kontextu ostatních slov vyskytujících se v jeho okolí. |
− | * | + | * Ve druhém návrhu vychází ze závěru, že lidský jazyk má logický základ. Weaver předpokládá, že překlad by mohl být řešený jako problém formální logiky. Odvození závěrů v cílovém jazyce vychází z obsahu zdrojového jazyka. |
* Ve třetím návrhu vychází z kryptografických metod, kdy nám jako příklad poslouží český text překládaný do angličtiny. Český originál je šifrovaná verze anglického holého textu a jeho dešifrováním nám vznikne překlad do angličtiny. | * Ve třetím návrhu vychází z kryptografických metod, kdy nám jako příklad poslouží český text překládaný do angličtiny. Český originál je šifrovaná verze anglického holého textu a jeho dešifrováním nám vznikne překlad do angličtiny. | ||
Řádek 34: | Řádek 34: | ||
Mimo jeho práci pro nadace působil i v panelu genetiky pro Národní akademii věd. Autorizoval průkopnickou zprávu o biologickém účinku radiace. V roce 1928 byl zvolen členem americké asociace pro pokrok vědy a v roce 1954 se stal jejím prezidentem. Také byl členem správní rady a předsedou Salk Institute for biological Studies.<ref name="rockefeller"></ref> | Mimo jeho práci pro nadace působil i v panelu genetiky pro Národní akademii věd. Autorizoval průkopnickou zprávu o biologickém účinku radiace. V roce 1928 byl zvolen členem americké asociace pro pokrok vědy a v roce 1954 se stal jejím prezidentem. Také byl členem správní rady a předsedou Salk Institute for biological Studies.<ref name="rockefeller"></ref> | ||
− | Vášeň pro pravděpodobnost ho v roce 1963 přivedla k vydání knihy | + | Vášeň pro pravděpodobnost ho v roce 1963 přivedla k vydání knihy „Lady Luck: Teorie pravděpodobnosti“. V knize Alenka v mnoha jazycích vysvětloval výzvy překladu Alenka v říši divů do téměř 40 jazyků.<ref name="rockefeller"></ref> |
== Shannon-Weaver == | == Shannon-Weaver == | ||
Řádek 42: | Řádek 42: | ||
[[Shannon a weaver model]] efektivně rozvíjí komunikaci mezi odesílatelem a příjemcem. Také objevili faktory ovlivňující proces komunikace s názvem „šum“. Původně byl model vyvinut s cílem zlepšit technickou komunikaci. Později je ale široce používán v oblasti komunikace. Model se zabývá různými pojmy jako informační zdroj, vysílač, šum, kanál, zpráva, přijímač, místo určení informace, kódování a dekódování.<ref name="model"></ref> | [[Shannon a weaver model]] efektivně rozvíjí komunikaci mezi odesílatelem a příjemcem. Také objevili faktory ovlivňující proces komunikace s názvem „šum“. Původně byl model vyvinut s cílem zlepšit technickou komunikaci. Později je ale široce používán v oblasti komunikace. Model se zabývá různými pojmy jako informační zdroj, vysílač, šum, kanál, zpráva, přijímač, místo určení informace, kódování a dekódování.<ref name="model"></ref> | ||
− | |||
== Závěr života == | == Závěr života == | ||
Řádek 50: | Řádek 49: | ||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
− | |||
=== Reference === | === Reference === | ||
Řádek 75: | Řádek 73: | ||
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]] | [[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]] | ||
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]] | [[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]] | ||
+ | [[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]] |
Aktuální verze z 31. 3. 2017, 14:43
Warren Weaver (1894 - 1978) byl americký vědec, matematik a fyzik. Proslavil se spoluprací s americkým vědcem Claudem Shanonem, se kterým formuloval model komunikace známý jako "Shannon - Weaver komunikační model". Byl také průkopníkem strojového překladu.
Obsah
Mládí
Syn lékárníků vyrůstající ve Wisconsinu. Původně se chtěl stát inženýrem, ale vlivem svého učitele Maxe Masona se stal matematikem a fyzikem. Druhý učitel, který ovlivnil Warrena byl Charles Slitcher, profesor matematiky na University of Wiscounsin. Bakalářský titul dodělal v roce 1916 a magisterský následující rok. Poté nastoupil na doktorské studium.[1]
Kromě práce na doktorátu se Weaver věnoval i dalším činnostem. Byl profesorským asistentem matematiky na Throop Polytechnic Institute v Pasadeně. Mezi roky 1917 a 1919 sloužil v amerických vzdušných silách a v tomto roce se také oženil. Vzal si Mary Hemenway a měli spolu dvě děti.[1]
Po dokončení válečné služby v amerických vzdušných silách se vrátil do Throop Polytechnic Instutu, kde působil ještě rok, než se vrátil na univerzitu do Wisconsinu, aby dokončil doktorát. Titul Ph.D. získal v roce 1921. Poté byl jmenován předsedou matematické fakulty, aby se stal plnohodnotným profesorem. Na této pozici pracoval v letech 1928 až 1932. V tuto dobu také spolupracoval s univerzitou v Mason, kde napsal vědeckou práci „Elektromagnetické pole“, která byla publikována v magazínu univerzity v Chicagu v roce 1929.[1]
Práce, dílo a objevy
Weaver ale nebyl kreativní matematik a nejraději řešil problémy, které mu nosili kolegové z jiných fakult. Jeho přáním bylo založit fakultu aplikované matematiky, konkrétně sloužící vědcům. Bohužel se nepodařilo přesvědčit univerzitu, že je to dobrý a přínosný nápad.
V roce 1913 vznikla Rockefellerova nadace (dále jen RF), kde v letech 1928 až 1929 pracoval jako ředitel divize přírodních věd Max Mason, který kdysi Weavera přivedl k matematice. V roce 1929 se Mason stal ředitelem celé nadace a na své místo doporučil Weavera. Ten nabídku přijal a zůstal zde až do roku 1957.[2]
Weaver se pravděpodobně nejvíce proslavil v době druhé světové války, kdy v letech 1943 až 1946 působil u amerického letectva. Organizoval úsek národního obranného výzkumného výboru. Skutečně důležitým pokrokem byla spolupráce s Bellovou telefonickou laboratoří. Vyvinuli elektronickou protiletadlovou obranu. Na základě těchto úspěchů Weaver později založil panel aplikované matematiky, kde interdisciplinární týmy matematiků, ekonomů a statistiků rozvíjeli inovativní technologie sekvenční analýza a operační výzkum.[1]
Dalším jeho velkým počinem byl nápad na využití počítačů pro překládání textů mezi různými jazyky a to již v roce 1947. V roce 1949 napsal memorandum nazvané „Překlad“. Pravděpodobně se jedná o nejvlivnější publikaci z počátků strojového překladu. Formuloval cíle a metody v době, kdy si většina lidí ještě nedovedla představit co vše počítače mohou dokázat. Jeho podnět zapříčinil počátek výzkumu strojového překladu nejprve v USA a posléze na celém světě. Memorandum obsahovalo návrhy na složitější formy strojového překladu, než je zjednodušující překlad slova za slovem.[3]
Předložil čtyři návrhy řešení:
- V prvním návrhu uvádí posuzování překládaného textu, který obsahuje slova s více významy a není tak jasné, který překlad je správný. V tomto případě, kdy jedno slovo má více významů, bude přeloženo z kontextu ostatních slov vyskytujících se v jeho okolí.
- Ve druhém návrhu vychází ze závěru, že lidský jazyk má logický základ. Weaver předpokládá, že překlad by mohl být řešený jako problém formální logiky. Odvození závěrů v cílovém jazyce vychází z obsahu zdrojového jazyka.
- Ve třetím návrhu vychází z kryptografických metod, kdy nám jako příklad poslouží český text překládaný do angličtiny. Český originál je šifrovaná verze anglického holého textu a jeho dešifrováním nám vznikne překlad do angličtiny.
- A na závěr ve čtvrtém návrhu uvádí, že by se v různých jazycích měly nacházet jisté univerzálie, které jsou společné pro všechny jazyky. Z toho vyvozuje, že by se daly využít pro zjednodušení problému strojového překladu.[3]
Po návratu do RF v roce 1950 přispěl k „zelené revoluci“ když do jeho portfolia přibylo zemědělství. Nepodporoval pouze programy na výzkum nových výnosnějších odrůd plodin, ale zaměřoval se i na vzdělávání, institucionální rozvoj a na dlouhodobě udržitelné využívání zdrojů v zemědělství.[1]
V roce 1954 se stal viceprezidentem pro přírodní a lékařské vědy. O pět let později opouští RF a stává se viceprezidentem v Alfred P. Sloan Foundation a v letech 1956 - 1964 je zde správcem.[2]
Mimo jeho práci pro nadace působil i v panelu genetiky pro Národní akademii věd. Autorizoval průkopnickou zprávu o biologickém účinku radiace. V roce 1928 byl zvolen členem americké asociace pro pokrok vědy a v roce 1954 se stal jejím prezidentem. Také byl členem správní rady a předsedou Salk Institute for biological Studies.[2]
Vášeň pro pravděpodobnost ho v roce 1963 přivedla k vydání knihy „Lady Luck: Teorie pravděpodobnosti“. V knize Alenka v mnoha jazycích vysvětloval výzvy překladu Alenka v říši divů do téměř 40 jazyků.[2]
Shannon-Weaver
V roce 1948 s kolegou Claudem Shannonem vydali interdisciplinární knihu s názvem „Matematická teorie komunikace“. Termín Shannon-Weaver byl široce přijat v sociálních vědách v oblastech jako je vzdělávání, komunikační věda, organizační analýza, psychologie atd. Na druhou stranu v té samé době docházelo ke kritice ze strany společenských věd z důvodu neschopnosti vzít v úvahu kontext společenských procesů a povahu lidské komunikace.[4]
Shannon a weaver model efektivně rozvíjí komunikaci mezi odesílatelem a příjemcem. Také objevili faktory ovlivňující proces komunikace s názvem „šum“. Původně byl model vyvinut s cílem zlepšit technickou komunikaci. Později je ale široce používán v oblasti komunikace. Model se zabývá různými pojmy jako informační zdroj, vysílač, šum, kanál, zpráva, přijímač, místo určení informace, kódování a dekódování.[4]
Závěr života
Jako uznání mimořádného přínosu Warrena Weavera pro Rockefellerovu nadaci a pro vědu v roce 1989 nadace uvedla nový program přátel Warrena Weavera. Přáteli RF jsou nadaní jednotlivci, kteří v nadaci strávili jeden rok na stáži a svými nevšedními pohledy přispěli k rozvoji různých oblastí ve kterých nadace působí.[2]
Warren Weaver zemřel v roce 1978 v New Milford, Connecticut. Doklady Warrenova výzkumu lze zkoumat v Rockefellerově archivačním centru. Deníky jsou digitalizovány a jsou on-line přístupné ve sbírkách archivačního centra.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 Biographical memoirs. Washington, DC: National Academy Press, 1987.
- ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 100 Years: The Rockefeller Foundation | Biography | Warren Weaver [online]. [cit. 2016-1-3]. Dostupné z: http://rockefeller100.org/biography/show/warren-weaver
- ↑ 3,0 3,1 Milestones in Machine Translation no.2|Warren Weaver’s memorandum 1949 [online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://www.hutchinsweb.me.uk/milestones-2.pdf
- ↑ 4,0 4,1 Shannon and Weaver Model of Communication | Communication Theory [online]. [cit. 2016-1-3]. Dostupné z: http://communicationtheory.org/shannon-and-weaver-model-of-communication/
Použitá literatura
Biographical memoirs. Washington, DC: National Academy Press, 1987.
Externí odkazy
Weaver na anglické wikipedii
Shannon weaver model na anglické wikipedii
Weaver na britanice
Související články
Zdroje obrázků
Klíčová slova
Warren Weaver, matematik, fyzik, protiletadlová obrana, komunikační model