Vývojová diagnostika: Porovnání verzí

Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru
 
(Není zobrazeno 70 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
'''Vývojová diagnostika''' představuje oblast psychodiagnostiky zabývající se poznáváním a zjišťováním jednak '''celkové úrovně vývoje''' daného jedince a jednak také stupněm vývoje jeho''' jednotlivých psychických funkcí''', schopností a podoby osobnostních charakteristik s ohledem na příslušnou vývojovou fázi, ve které se jedinec nachází.<ref>Svoboda, M. (ed.), Krejčířová, D. & Vágnerová, M. (2015). Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Potál.</ref>
+
'''Vývojová diagnostika''' představuje oblast psychodiagnostiky zabývající se poznáváním a zjišťováním jednak '''celkové úrovně vývoje''' daného jedince a jednak také stupně vývoje jeho''' jednotlivých psychických funkcí''', schopností a podoby osobnostních charakteristik s ohledem na příslušnou vývojovou fázi, ve které se jedinec nachází.<ref name=":1">Svoboda, M. (ed.), Krejčířová, D. & Vágnerová, M. (2015). Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Potál.</ref>
  
 
== Metody vývojové diagnostiky ==
 
== Metody vývojové diagnostiky ==
  
−
=== Základní dělení, základní výhody a nevýhody metod ===
+
Metody vývojové diagnostiky dělíme v základu na klinické a testové.
−
* '''Klinické'''[[Soubor:A clinical psychologist and a child.jpg|thumb|231x231px|Možná podoba psychodiagnostického vyšetření]]
+
 
−
** [[pozorování]], [[rozhovor]], [[anamnéza]], [[analýza stop činnosti]]
+
=== Klinické ===
−
** ''výhody:''
+
 
−
*** umožňují komplexnější poznání daného jedince
+
Zahrnují [[pozorování]], [[rozhovor]], [[anamnéza]], [[analýza stop činnosti]].
−
*** slouží jako vhodná - doplňující a rozšiřující podpora testových metod
+
 
−
** ''nevýhody''
+
'''Výhody:''' umožňují komplexnější poznání daného jedince. Slouží jako vhodná - doplňující a rozšiřující podpora testových metod
−
*** nejsou [[Standardizace|standardizované]]
+
 
−
**** zprav. nejsou stanoveny jednotné postupy a přesná pravidla pro jejich administraci a vyhodnocování  
+
'''Nevýhody:''' zprav. nejsou stanoveny jednotné postupy a přesná pravidla pro jejich administraci a vyhodnocování. Neexistují pro jejich výsledky normy, na základě nichž by bylo možné výsledek jedince srovnat s výsledky určité širší populace jedinců. Jsou více závislé na subjektivním zkreslení diagnostikujícího pozorovatele.<ref name=":0">Ferjenčík, J. (2010). Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Praha: Portál.</ref>
−
**** neexistují pro jejich výsledky normy, na základě nichž by bylo možné výsledek jedince srovnat s výsledky určité širší populace jedinců
+
[[Soubor:A clinical psychologist and a child.jpg|thumb|231x231px|Možná podoba psychodiagnostického vyšetření]]
−
**** jsou více závislé na subjektivním zkreslení diagnostikujícího pozorovatele<ref name=":0">Ferjenčík, J. (2010). Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Praha: Portál.</ref>
+
 
−
* '''[[Psychologické testy|Testové]]'''
+
=== Testové ===
−
** jednotlivé psychologické testy - viz níže seznam zásadních testů v rámci vývojové diagnostiky  
+
 
−
** ''výhody:''
+
Představují je jednotlivé psychologické testy. Seznam základních testů v rámci vývojové diagnostiky je uveden [[Vývojová diagnostika#Testy schopností či výkonové testy|níže]].
−
*** jsou [[standardizované]]
+
 
−
**** jejich administrace a vyhodnocování (kvantitativní analýza a její interpretace) probíhá uniformě, tj. za užití jednotných postupů a sledování přesných pravidel; to umožňuje vyšší spolehlivost při srovnávání výsledků z daného testu u téhož jedince při víceré administraci
+
'''Výhody:''' jsou [[Standardizovanost|standardizované]]. Jejich administrace a vyhodnocování (kvantitativní analýza a její interpretace) probíhá uniformě, tj. za užití jednotných postupů a sledování přesných pravidel; to umožňuje vyšší spolehlivost při srovnávání výsledků z daného testu u téhož jedince při víceré administraci. Jsou pro ně vytvořené normy, tzn. jsou známy průměrné výsledky v daném testu či jeho příslušných částech pro určitou širší populaci jedinců (tou je nejčastěji skupina lidí určitého věku, pohlaví, sociálního statusu,...); to umožňuje srovnání výsledků z příslušného testu u daného jedince s tím, jaké jsou "normální", resp. běžné či nejtypičtější výsledky v rámci dané širší populace jedinců. Jsou méně závislé na zkreslení diagnostikujícího zadavatele testu.
−
**** jsou pro ně vytvořené normy, tzn. jsou známy průměrné výsledky v daném testu či jeho příslušných částech pro určitou širší populaci jedinců (tj. nejčastěji skupina lidí určitého věku, pohlaví, sociálního statusu,...); to umožňuje srovnání výsledků z příslušného testu u danéhoého jedince s tím, jaké jsou "normální" či běžné výsledky u dané širší populace jedinců
+
 
−
**** jsou méně závislé na zkreslení diagnostikujícího zadavatele testu
+
'''Nevýhody:''' jsou úžeji zaměřené pouze na určitou oblast či určitý omezený počet oblastí psychického života jedince (např. pouze na myšlení) a v rámci této oblasti opět pouze na určité její aspekty (např. pouze na verbální a abstraktní myšlení).<ref name=":0" />
−
** ''nevýhody:''
+
 
−
*** jsou úžeji zaměřené pouze na určitou oblast či určitý omezený počet oblastí psychického života jedince (např. pouze na myšlení) a v rámci této oblasti zas pouze na určité její aspekty (např. pouze na verbální a abstraktní myšlení)<ref name=":0" />
+
== Vývojové škály ==
−
== Jednotlivé testové metody užívané v rámci vývojové diagnostiky ==
+
 
−
* '''Vývojové škály'''
+
[[Vývojové škály]] představují testy, které se používají pro ranou diagnostiku psychického vývoje (a to celkového psychického vývoje), konkrétně diagnostiku dětí '''do 3 let''' ([[Novorozenecké období|novorozenců]], [[Kojenecké období|kojenců]] a [[Batolecí období|batolat]]).<ref name=":1" />
−
** užití - používá se pro ranou diagnostiku psychického vývoje, totiž diagnostiku dětí '''do 3 let''' ([[Novorozenecké období|novorozenců]], [[Kojenecké období|kojenců]] a [[Batolecí období|batolat]])
+
 
−
** funkce - slouží pro stanovení celkové funkční zralosti a integrity [[CNS]], zejm. '''neuromotorické zralosti''' dítěte; nikoliv pro určení intelektových schopností jako takových, neboť jejich jednotlivé složky (jako např. verbální myšlení, abstraktní myšlení, vizuální myšlení, kvantitativní myšlení,...); také však slouží pro získání informací o '''emocionální stabilitě''' dítěte (zejm. jeho dráždivosti a [[Frustrační tolerance|frustrační toleranci]]), podobě jeho '''sociálního chování''' a jeho '''[[Řečový vývoj|řečovém vývoji]]'''<ref>Švancara, J. (1980). Diagnostika psychického vývoje. Praha: Avicenum.</ref>
+
Slouží pro stanovení celkové funkční zralosti a integrity [[CNS]], zejm. '''neuromotorické zralosti''' dítěte; nikoliv pro určení intelektových schopností jako takových, neboť jejich jednotlivé složky (jako např. verbální myšlení, abstraktní myšlení, vizuální myšlení, kvantitativní myšlení,...) ještě nejsou u dětí v uvedeném věku dostatečně diferencovány; také slouží pro získání informací o '''emocionální stabilitě''' dítěte (zejm. jeho dráždivosti a [[Frustrační tolerance|frustrační toleranci]]), podobě jeho '''sociálního chování''' a též podobě jeho '''[[Řečový vývoj|řečovém vývoji]]'''<ref>Švancara, J. (1980). Diagnostika psychického vývoje. Praha: Avicenum.</ref>
−
* Testy schopností či výkonové testy
+
 
−
**
+
Aplikují se ve výchovném poradenství, při podezření na [[vývojové poruchy]], při posuzování dětí pro jejich svěření do [[adopce]], pro průběžné hodnocení vývoje dětí v konejeckých ústavech a dětských domovech.
−
* Testy osobnosti
+
 
−
**
+
Při administraci vývojových škál a obecně při vyšetřování dětí ve velmi útlém věku je třeba brát v úvahu řadu jeho [[Specifika vyšetřování dítěte v útlém věku|specifik]].
−
* Kresebné testy
+
 
 +
Je nutno brát v úvahu '''aktuální fyzický stav''' dítěte; musí být optimální, jinak figuruje jako výrazně rušivá proměnná, která může naprosto znemožnit realizaci administrace. Je nutno se dítěti '''výrazněji přizpůsobovat '''- diagnostika poté probíhá zprav. za méně standardních podmínek (např. s dítětem v průběhu vyšetření ležíme na koberci). Na vyšetření je zprav. '''přítomen rodič''' či jiný pečovatel. U dítěte ve věku kolem 2 - 3 let, tj. v oddobí [[Období prvního vzdoru|prvního vzdoru]] a počátků formování identity vlastního jáství, se může objevovat výrazný negativismus, a tedy tendence všechny úkoly zadávané v rámci diangostiky odmítat. Je poté zprav. vhodné na dítě nevyvíjet další nátlak, neboť by to vedlo pouze k nárůstu jeho odporu. Naopak je na místě zaujmout kooperativní přístup a diagnostiku představit a nabídnout dítěti jako určitou '''formu hry '''a podpořit tak jeho motivovanost k její realizaci. Hravá forma vyšetření je celkově doporučována u o psychodiagnostiky dětí.<ref name=":1" />
 +
 
 +
=== Novorozenecké škály ===
 +
 
 +
[[Novorozenecké vývojové škály|Novorozenecké škály]] hrají významnou roli při zachycovní potenciálních poruch ve vývoji v jejich co nejčasnějším stádiu. V případě pozitivního nálezu mohou být na jejich základě učiněny kroky směrem k co nejdřívějšímu zahájení léčby přísllušných poruch.
 +
 
 +
'''[[Brazeltonova neonatální škála]]''' ('''NBAS '''= Neonatal Behavioral Assessment Scale), 1973<ref name=":1" />)
 +
 
 +
Autorem je Thomas Berry '''Brazelton''' (*1918) = americký pediatr, dětský psychiatr.
 +
 
 +
<u>Hodnocené oblasti:</u>
 +
* 1. ''interakční chování ''(např. míra reaktivity na sociálního patnera, na zrakové a sluchové podněty)
 +
* 2. ''motorika'' (např. schopnost udržet přiměřený svalový tonus, do příslušné míry kontrolovat své motorické projevy)
 +
* 3. ''behaviorální stabilita'' (zejm. míra stability, resp. lability neurobehaviorálních stavů po rozrušení - do jaké míry je dítě dráždivé a následně uklidnitelné)
 +
* 4. ''fyziologiká stabilita'' (intenzita fyziologických reakcí na stres - např. množství třesů, přítomnost a charakter změn barvy kůže)
 +
 
 +
<u>Jednotlivé neurobehaviorální stavy rozlišované u novorozence dle Brazeltona:</u>
 +
* 1 - klidný spánek bez očních pohybů
 +
* 2 - REM spánek
 +
* 3 - dřímota či klimbání či usínání
 +
* 4 - klidné bdění
 +
* 5 - neklidné bdění s otevřenýma očima a motorickou aktivitou
 +
* 6 - křik či pláč
 +
[[Soubor:Arnold gesell.jpg|thumb|235x235px|Arnold Gesell]]
 +
'''Neurobehaviorální hodnocení nedonošeného dítěte dle Kornerové'''<ref name=":1" />
 +
 
 +
použitelné od 32. týdne od početí ([[Nedonošené dítě|nedonošené]] je dítě narozené do 37. gestačního týdne)<ref name=":2">Thorová, K. (2015). Vývojová psychologie: Proměny lidské psychiky od početí po smrt. Praha: Portál.</ref>
 +
 
 +
=== Škály pro děti kojeneckého a batolecího věku ===
 +
 
 +
'''[[Gesellovy vývojové škály]]''', 20. léta 20. stol.<ref name=":1" />
 +
 
 +
'''[[Kleinkindertest Bühlerové-Hertzerové]]''', 1932<ref name=":1" />
 +
 
 +
Jde o druhou nejstarší vývojovou škálu; je určena pro děti od narození do cca 5,9 let.<ref name=":1" />
 +
 
 +
'''[[Škála Nancy Bayleyové]]''', 1983<ref name=":1" />
 +
 
 +
== Výkonové testy či testy schopností  ==
 +
 
 +
=== Testy obecnějších psychických schopností - testy inteligence ===
 +
Mezi [[Inteligenční testy|testy inteligence]] využívané v rámci vývojové diagnostiky lze řadit následující:
 +
 
 +
[[Stanford-Binetův test inteligence|Stanford-Binetova zkouška]], 1916 a její následné revize a modifikace, včetně''' Therman-Merrill III''' (z 1960)<ref name=":1" />
 +
 
 +
'''[[Škála McCartyhové]]''', 1972<ref name=":1" />
 +
 
 +
'''[[Wechslerovy testy inteligence]]'''<ref name=":1" />
 +
 
 +
Inteligence je zde pojímána šířeji - nezahrnuje pouze faktory týkající se intelektu (totiž schopnost uvažovat logicky a v abstraktních pojmech, schopnost zdůvodňovat, schopnost se přizpůsobovat vnějšímu prostředí za užití myšlení, schopnost účinnně řešit (nové/obtížné) problémy, schopnost učit se ze zkušenosti,...) + navíc''' také zahrnuje některé osobnostní rysy''' jako např. vytrvalost, pečlivost<ref name=":1" />
 +
 
 +
První verze testu - '''Wechsler-Bellevu''' (1939, tj. o více než 30 let později než Stanford-Binetova zkouška). Tato verze byla určena pro děti od 10 let a dospělé<ref name=":1" /> Tato původní verze testu byla posléze v 50. letech revidována coby '''WAIS''' (Wechsler Adult Intelligence Scale), 1955. V Čechách byla posléze vytvořena modifikace tohoto testu coby '''WAIS-R''' - částečně standardizován na českou, a to dospělou populaci. K půvdní verzi Wechsler-Bellevu byla také vytvořena její modifikace pro děti coby '''WISC''' (Wechsler Intelligence Scale for Children), 1949. V Čechách byla posléze vytvořena modifikace tohoto testu coby '''PDW '''(Pražšký dětský Wechsler), 1973.
 +
 
 +
'''[[Ravenovy testy inteligence]]'''<ref name=":1" /> ve verzi pro děti coby '''Barevné progresivní matice''', 1949
 +
 
 +
Určeny pro děti od 5 do 11 let.<ref name=":1" />
 +
 
 +
'''[[Kaufmannův ABC test]]''', 1983
 +
 
 +
Určen pro děti od 2,5 do 12,5 let.<ref name=":1" />
 +
 
 +
=== Testy dílčích psychických funkcí či schopností ===
 +
 
 +
==== Testy percepce ====
 +
Zrakové testy - např. '''[[Edfeldtův reverzní test]]'''<ref name=":1" />
 +
 
 +
Slouží pro zmapování zrakové percepční zralosti - totiž zjištění toho, nakolik je dítě připraveno se začit učit číst (např. a mj. nakolik je schopno rozlišovat zrcadlové tvary)
 +
 
 +
Sluchové testy - např. '''[[Zkouška sluchové diferenciace Wepmana a Matějčka|Zkouška sluchové diferenciace Wepmana a Zdeňka Matějčka]]'''<ref name=":1" />
 +
 
 +
Mezi jejími úlohami např. rozlišování reálných a nesmyslných slov.
 +
 
 +
==== Testy pozornosti ====
 +
'''[[Test cesty]]''' ('''TMT''', Trail making test)<ref name=":1" />
 +
 
 +
Úkolem diagnostikovaného jedince je kreslit čáru (jakoby "cestu") a tou spojovat v první fázi jednotlivá čísla od nejmenšího po největší, přičemž tato čísla jsou různě rozmístěna po podnětovém materiálu; ve druhé [[fázi]] je úkolem takto spojovat střídavě čísla a písmena, přičemž s čísly je třeba stále postupovat od nejmenšího po největší a s písmeny dle abecedního pořadí (jedinec tedy kreslí čáru od 1 k A, od A ke 2, od 2 k B, od B k 3...).
 +
 
 +
====<nowiki/>====
 +
 
 +
==== Testy paměti ====
 +
'''[[Rey-Osterriethova komplexní figura]]''' ('''ROCFT''', Rey-Osterrieth Complex Figure Test)<ref name=":1" />
 +
 
 +
Úkolem diagnostikovaného jedince je nejprve podle předlohy obkreslit složitý obrazec a následně si po několika minutách znovu na obrazec rozpomenout a nakreslit jej již bez předlohy. Testována je neverbální, zejména vizuální paměť.
 +
 
 +
==== Testy motorických schopností a laterality ====
 +
[[Zkouška laterality Zdeňka Matějčka a Zdeňka Žlaba]]<ref name=":1" /> 
 +
 
 +
Slouží pro zjištění laterality končetin a očí. Úkolem diagnostikovaného jedince je mj. vkládání korálků do lahvičiky, sahání si na ucho či nos, dívání se skrze kukátko - přičemž se sleduje, zda jedinec primárně zapojuje levý či pravý orgán (ruku,oko,...).
 +
 
 +
==== Testy řečových schopností ====
 +
[[Zkouška mluvnických dovedností Zdeňka Žlaba]]<ref name=":1" />
 +
 
 +
==== Testy vědomostí a dovedností ====
 +
Jde o testy školských vědomostí a dovedností (tj. schopnosti rozvinuté v rámci nějaké konkrétní činnosti - např. dovednost číst, psát, počítat; mj. také dovednost řídit auto,...).
 +
 
 +
'''[[Zkouška vědomostí předškolních dětí Matějčka a Vágnerové|Zkouška vědomostí předškolních dětí Zdeňka Matějčka a Marie Vágnerové]]'''
 +
 
 +
== Testy osobnosti ==
 +
[[Testy osobnosti]] zjišťují podobu osobnostních charakteristik jedince s ohledem na to, jak běžně (v průměru či normě) vypadají příslušné osobnostní charakteristiky jedinců v příslušném věku, a tedy de facto též v příslušné vývojové fázi. Tento údaj může být následně srovnáván s aktuálními sociálními normami a může být případně identifikována určitá osobnostní odchylka, abnormalita, patologie.
 +
 
 +
=== Osobnostní dotazníky ===
 +
[[Osobnostní dotazníky]] lze rozdělit na:
 +
 
 +
'''<u>Jednodimenzionální</u>'''
 +
 
 +
Zjišťují specifika jedné dimenze, aspektu či složek osobnosti (např. úzkostnost, depresivita); také se mohou týkat oblastí sociálního života (např. míra sociální akceptace).
 +
 
 +
'''[[Škála manifestní úzkosti]]'''
 +
 
 +
'''Children´s Depression Inventory''' ('''CDI''')
 +
 
 +
'''[[Bernský dotazník subjektivní pohody]]'''
 +
 
 +
'''[[Dotazník sebepojetí a školní úspěšnosti dětí]]'''
 +
 
 +
'''[[Dotazník sociální akceptace]]'''
 +
 
 +
'''[[Bellův dotazník přizpůsobivosti]]'''
 +
 
 +
'''<u>Vícedimenzionální</u>'''
 +
 
 +
Zjišťují specifika více dimenzí, aspektů či složek osobnosti.
 +
 
 +
'''[[Cattelův osobnostní dotazník pro mládež]]''' (HSPQ, High School Personality Questionnaire)
 +
 
 +
=== Projektivní testy ===
 +
[[Projektivní testy]] počítají s předpokladem, že každý jedinec má jistou tendenci do předkládaného podnětového materiálu či do materiálu, který sám produkuje, promítat (projikovat) své určité vnitřní obsahy - zejm. své pocity a postoje (např. do kreslených postav u grafických testů může jedinec promítat sám sebe či jiné subjektivně důležité osoby a svůj vztah k sobě samému či vztah s těmito osobami, a tedy i emoce a postoje s těmito vztahy spojené).<ref name=":1" /> Slouží proto zejm. pro zjištění charakteristik emočního prožívání či emoční reaktivity jedince (způsobů emočního reagování, znaků [[Temperament|temperamentu]]) a také postojů jedince (k sobě samému a jiným osobám).
 +
 
 +
'''Některá doporučení k vyhodnocování (interpretaci) projektivních testů:'''
 +
 
 +
Vždy si ošetřit případné intervenující proměnné vedoucí k jiným potenciálním interpretacím. Zvolenou interpretaci mít vždy podloženou dalším diagnostickým materiálem (např. výsledky z dalších testů osobnosti či dalších diagnostických metod - např. rozhovoru). Nikdy jednotlivé pozorované znaky neinterpretovat izolovaně, ale vždy s ohledem na celkový kontext, ve kterém se vyskytují (nelze tedy např. jednoznačně říci, že daný znak (např. určitá nakreslená čára) jistě a vždy svědčí o té a té skutečnosti - lze jen říci, že pravděpodobněji s ohledem na daný kontext může svědčit o tom či onom).
 +
 
 +
==== '''Verbální''' ====
 +
Testovaný jedinec se v rámci testuje vyjadřuje prostřednictvím '''mluvení'''
 +
 
 +
'''[[Rorschachův test]]''', 1921<ref name=":1" />
 +
 
 +
Autorem je [[Hermann Rorschach|Hermann '''Rorschach''']]''' '''(1884 - 1922). Primárně je užíván pro dospělé, může být také užit pro děti. Podoba administrace: jedinci jsou předkládány tabule (celkem 10) s víceméně symetrickými inkoustovými skrvnami, administrátor se přitom ptá "Co by to mohlo být?"
 +
 
 +
Uplatnění - u dětí se užívá pro diagnostiku:
 +
 
 +
percepční úrovně dítěte (zralost a kvalita percepce) a úrovně některých jiných kognitivních funkcí (např. pozoronosti)
 +
 
 +
afektivní složky osobnosti (míra introverze vs. extroverze, míra impulzivity, schopnost kontroly emocí,...)
 +
 
 +
dynamiky osobnosti (typické obranné mechanimy, přítomné konflikty, schopnost zvládání úzkosti,...)
 +
 
 +
odchylek ve vývoji osobnosti (potenciální prepsychotické příznaky, výrazy maladjustace,...)
 +
 
 +
'''[[Hand test]] '''(Test ruky), 1961<ref name=":1" />
 +
 
 +
Je použitelný od 6 let. Podoba administrace: jedinci jsou předkládány obrázky s různými gesty jedné ruky, administrátor se přitom ptá "Co asi může dělat tato ruka?". U dětí se užívá zejm. pro diagnostiku agresivity.
 +
 
 +
'''[[Tematicko-apercepční test]]''' ('''TAT''', Thematic Apperception Test), 1935<ref name=":1" />
 +
 
 +
Autorem je [[Henry Alexander Murray|Henry A. '''Murray''']] (1893 - 1988). Podoba administrace: předkládány tabule (celkem 31) s obrázky s méně strukturovanými, ne zcela jednoznanými situacemi a lidmi v těchto situacích; jedna tabule je bílá, administrátor přitom dává testovanému jedinci za úkol vymyslet pro každý obrázek co nejdramatičtější příběh. Užívá se zejm. pro diagnostiku motivačních proměnných jedince (dominantních pudů a potřeb), též dominantních emocí a konfliktů. Pro děti užívána jeho verze '''Children´s Apperception test'''  ('''CAT-H''') pro děti od 3 do 10 let; podoba administrace: dítěti jsou předkládány tabulce (celkem 10) s obrázky s antropomorfizovanými zvířaty v nejrůznějších situacích (např. přetahující se medvědi).
 +
 
 +
'''[[Test doplňování vět]]'''<ref name=":1" />
 +
 
 +
'''[[Test pohádek]]''' ('''FTT''', Fairy Tale Test)<ref>Coulacoglou, C. (2008). Exploring the child's personality: developmental, clinical, and cross-cultural applications of the Fairy Tale Test. Springfield: Charles C. Thomas.</ref>
 +
 
 +
==== Grafické či kresebné ====
 +
testovaný jedinec se v rámci testu vyjadřuje prostřednictvím '''kreslení či malování'''
 +
 
 +
'''<u>Tematické kresebné projektivní testy</u>'''
 +
 
 +
podoba administrace: jedinec má nakreslit volnou, resp. tematickou kresbu, tedy kresbu na určitté zadání (např. lidská postava)
 +
 
 +
'''[[Test kresby lidské postavy|Projektivní hodnocení kresby lidské postavy]]''' (viz níže)
 +
 
 +
'''[[Test hvězd a vln]]''' (viz níže)
 +
 
 +
'''[[Kresba rodiny]]''', 60. léta
 +
 
 +
Autorem je [[Zdeněk Matějček|Zdeněk '''Matějček''']]''' '''(1922 - 2004); Podoba administrace: jedinec má nakreslit obrázek své rodiny; Vyhodnocení: kresba chápána jako symbolická reprezentace vztahové konstelace v rámci rodiny a emočních prožitků a postojů s ohledem na jednotlivé členy rodiny.
 +
 
 +
'''[[Kresba začarované rodiny]]'''
 +
 
 +
Podoba administrace: jedinec má nakreslit obrázek své rodiny tak, jako by byl kouzelník a mohl každého jejího člena začarovat do nějaké jiné bytosti
 +
 
 +
'''<u>Projektivní testy založené na dokreslování předlohy</u>'''
 +
 
 +
Podoba administrace: jedinec má dokreslit částečně nakreslenou předlohu.
 +
 
 +
[[Warteggův kresebný test|<nowiki/>]][[Warteggův kresebný test|Warteggův]] kresebný test ('''WZT''', Wartegg-Zeichen-Test), 1939
 +
 
 +
==== Manipulační či metody volby ====
 +
Testovaný jedinec se v rámci testu vyjadřuje prostřednictvím '''manipulace s předměty'''
 +
 
 +
'''[[Sceno-Test]]''', 1951
 +
 
 +
Autorkou je  G. von '''Staabsová'''. Podoba administrace: jedinec má za úkol použít ohebné figurky ke konstrukci různých scéněk. Uplatňuje se zejm. pr diagnostiku sociálních vztahů (předpokládá se, že jsou symbolicky vyjádřeny vztahy mezi figurkami).
 +
 
 +
'''[[Test světa]]''' (Welt-Test)
 +
 
 +
Autorkou je M. '''Lowenfeldová''' (1929), jí vytvořenou verzi poosléze revidovala [[Charlotte Bühlerová|Ch. '''Bühlerová''']] (1941). Podoba administrace: jedinec má za úkol na vymezené ploše postavit cokoliv z materiálů, který má k dispozici (loutky, domy, auta, lidi). Vyhodnocení: zkoumanámi prvky jsou např. systematičnost uspořádání, bohatost použitých prvků, izolovanost některých z nich, rigidita v rozmisťování prvků,...
 +
 
 +
== Další způsoby klasifikace, resp. druhy testů ==
 +
 
 +
=== Kresebné testy ===
 +
[[Kresebné testy]] mohou být použity pro diagnostiky řady aspektů psychického života.
 +
 
 +
==== Kresebné testy pro diagnostiku inteligence ====
 +
'''[[Test kresby lidské postavy]]''', 1926, revize 1963<ref name=":1" />
 +
 
 +
Autorkou je F. '''Goodenoughová''' (původní test), D. B. '''Harris''' (revize). Test je použitelný pro děti od 3,5 do 11 let.
 +
 
 +
Pro diagnostický účel lze kresbu užít pouze do období kolem cca 10 let věku - kresba dosahuje v tomto období maxima (resp. standardní úrovně) svého vývoje, dál se již nerozvíjí či ne takovým způsobem, ze kterého by bylo možné usuzovat na inteligenci (spíše zde pak v rozvoji kresby hraje výtvarný talent a míra trávení volného času kresebnými aktivitami než intelektové schopnosti jedince).
 +
 
 +
Podoba administrace: dítěti je dán úkol nakreslit mužkou a poté ženskou potavu, příp. i sama sebe. Vyhodnocení: a) po formální stránce (např. síla a jistota čáry, velikost kresby), b) po obsahové stránce (např. schopnost dvojdimenzionálního zobrazení končetin, propracování detailů)
 +
 
 +
'''[[Test hvězd a vln]]''', 1979<ref name=":1" />
 +
 
 +
Podoba administraci: dítěti je dán úkol nakreslit hvězdy nad vlnami.
 +
 
 +
==== Kresebné testy pro diagnostiku úrovně senzomotorických dovedností ====
 +
Užívány pro diagnostiku jemné motoriky, vizuální percepce, senzomotorické koordinace, tj. integrace informací z percepce a jejich převedené do určitých pohybových projevů, resp. produkce určitých pohybových projevů v reakci na tyto informace.
 +
 
 +
'''[[Test obkreslování]]''', 1957<ref name=":1" />
 +
 
 +
'''[[Bender-Gestalt test]]''', 1948<ref name=":1" />
 +
 
 +
==== Kresebné testy pro diagnostiku emocionality ====
 +
K tomuto účelu mohou posoužit grafické projektivní testy osobnosti (viz výše).
 +
 
 +
==== Kresebné testy pro diagnostiku postojů k sobě (sebepojetí) a druhým osobám ====
 +
K tomuto účelu mohou posoužit grafické projektivní testy osobnosti (viz výše).
 +
 
 +
==== Kresebné testy pro diagnostiku kreativity ====
 +
'''[[Torranceho figurální test tvořivého myšlení]]''' (Torrance Test of Creative Thinking, TTCT), 60. léta 20. stol.<ref>Jurčová, M. (1984). Torranceho figurálny test tvorivého myšlenia. Bratislava: Psychodiagnostické a didaktické testy.</ref>
 +
 
 +
Autorem je Ellise Paul''' Torrance''' (1915 - 2003, americký psycholog).
 +
 
 +
<u>Hodnocené oblasti / parametry:</u>
 +
 
 +
obecně - míra kreativní divergence (rozbíhavosti) myšlení
 +
* 1. flunece (plynulost) = schopnost rychle produkovat tvořivé nápady
 +
* 2. flexibilita (pružnost) = schopnost přicházet s novými nápady
 +
* 3. originalita (původnost, jedinečnost) = schopnost ve své odpovědi přesáhnout naučen a očividné
 +
* 4. elaborace (propracovanost) - určena zejm. podle počtu přítomných prvků různého charakteru v odpovědích testovaného jedince
 +
 
 +
=== Testy užívané pro diagnostiku školní zralosti ===
 +
Testy užívané pro [[Diagnostika školní zralosti|diagnostiku školní zralosti]] lze rozdělit na:
 +
==== Souhrnné ====
 +
'''<u>Screeningové</u>'''
 +
 
 +
Jsou časově nenáročné - administrace je relativně krátká poskytují základní informaci o stupni školní zralosti daného dítěte - ve smyslu, zda se vůbec nějakým způsobem odchyluje od normy a vede tak ke zvážení nutnosti užít komlexnější testy (=> šetří tak čas než kdybychom rovnou vždy užívali testy komplexní) provádí je zprav. pediatr, v případě pochybností (např. podezření na vývojovou poruchu) další a podrobnější diagnostické vyšetření realizuje dětský klinický psycholog, příp. dětský psychiatr
 +
 
 +
'''[[Jiráskův-Kernův orientační test školní zralosti]]'''<ref name=":1" />'''  '''
 +
 
 +
Autorem je Jaroslav Jirásek; jde přitom o modifikaci Kernova testu školní zralosti     
 +
 
 +
Hodnocené oblasti:         
 +
* 1. vyspělost jemné motoriky         
 +
* 2. úroveň senzo- (totiž vizuo-) motorické koordinace       
 +
* 3. schopnost analyticko-syntetického myšlení (rozložit pozorované objekty při jejich rozpoznávání a znovu je složit při jejich reprodukci)         
 +
* 4. obecně schopnost vyvinout volní úsilí a vydržet po určitou dobu vyvíjet určitou činnost 
 +
 
 +
'''<u>Komplexnější, podrobnější</u>'''
 +
 
 +
'''[[Göppingenská zkouška]]'''    zkoumá mj. také: schopnost rozlišovat tvary, chápat pojmy a obsah řeči, úroveň inteligence (všeobecných rozumových schopností).<ref name=":1" /> 
 +
 
 +
==== Dílčí - zaměřené na určité specifické oblasti psychického fungování ====
 +
'''Zaměřené na diagnostiku inteligence'''
 +
 
 +
test Therman-Merillové; WISC (viz výše) či PDW; Ravenovy barevné progresivní matrice
 +
 
 +
'''Zaměřené na diagnostiku zrakové percepce'''
 +
 
 +
Edfeldtův reverzní test; Vývovojový test zrakového vnímání Frostigové; Zkouška laterality Matějčka a Žlaba
 +
 
 +
'''Zaměřené na diagnostiku vědomostí'''
 +
 
 +
Zkouška vědomostí předškolních dětí Matějčka a Vágnerové
 +
 
 +
'''Zaměřené na diagnostiku osobnosti'''
 +
 
 +
Rorschachův test
 +
== Různé teoretické pohledy na vývojovou diagnostiku ==
 +
S ohledem na cíle vývojově diagnostického vyšetření a přístupy k němu se též někdy rozlišuje vývojová diagnostika na:
 +
 
 +
A) <u>statickou</u>
 +
 
 +
Vychází zejm. z vývojově psychologických pohledů a názorů [[Jean Piaget|J. '''Piageta.''']] Jejím cílem je zjistit '''aktuální vývojovou úroveň''' dítěte. Zajímá se o samotné výsledky v daných diagnostických metodách.
 +
 
 +
B) <u>dynamickou</u>
 +
 
 +
Vychází zejm. z vývojově psychologických pohledů a názorů [[Lev Semjonovič Vygotskij|L. S. '''Vygotského''']], a to z jeho konceptu [[Zóna proximálního vývoje|zóny proximálního vývoje]]<ref>Soukupová, N. (2012). Vědomí a svoboda: L. S. Vygotskij a jeho teorie lidské psychiky. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy.</ref> (= vzdálenost, rozdíl mezi aktuálním vývojovým stupněm jedince a potenciálním v daný okamžik dosažitelným vývojovým stupněm, kterou je dítě schopno překonat za pomoci druhé osoby, resp. za stimulace druhou osobou). Jejím cílem je zjistit nikoliv primárně akuální vývojovou úroveň dítěte, ale též '''další aktuální možnosti/potencialit jeho rozvoje'''; totiž, konkrétněji řečeno, jejím cílem není zjistit pouze to, které úlohy (např. úkoly v daném testu) dokáže dítě vyřešit samo (a které vypovídají o jeho "samostatné" současné vývojové úrovni), ale též se snaží zjistit, které úlohy je dítě schopno dosáhnout za pomoci druhého člověka, a jež má tedy potenciál vyřešit posléze samo. Spíše takový vývojový stupeň, kterého dítě ještě nedosáhlo kterého je dítě potenciálně schopno dosáhnout. Zajímá se o též o proces, na základě nějž dítě dospívá k příslušným výsledkům v daných diagnostických metodách, a nikoliv čistě o výsledky tohoto procesu
 +
 
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==
  
Řádek 37: Řádek 326:
  
 
<references />
 
<references />
 +
 
=== Literatura ===
 
=== Literatura ===
 +
 
* Ferjenčík, J. (2010). Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Praha: Portál.
 
* Ferjenčík, J. (2010). Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Praha: Portál.
 
* Svoboda, M. (ed.), Krejčířová, D. & Vágnerová, M. (2015). Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Potál.
 
* Svoboda, M. (ed.), Krejčířová, D. & Vágnerová, M. (2015). Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Potál.
 
* Švancara, J. (1980). Diagnostika psychického vývoje. Praha: Avicenum.
 
* Švancara, J. (1980). Diagnostika psychického vývoje. Praha: Avicenum.
 +
 +
=== Další užité zdroje ===
 +
 +
* některé informace z přednášek prof. PhDr. Lenky Šulové, CSc
 +
* některé informace z přednášek PhDr. Lenky Morávkové Krejčové, Ph.D.
 +
 
=== Zdroje obrázků ===
 
=== Zdroje obrázků ===
−
* work.chron.com/requirements-child-therapist-16941.html
+
 
 +
* http://work.chron.com/requirements-child-therapist-16941.html
 +
* childcare-2-developmental-theorists.wikia.com/wiki/Arnold_Gesell
 +
 
 +
=== Klíčová slova ===
 +
 
 +
klinické metody, testové metody, psychodiagnostika dětí, vývojové škály, Thomas Brazelton, Arnold Gesell, Alfréd Binet, Théodor Simon, výkonové testy, testy osobnosti, osobnostní dotazníky, projektivní testy, Hermann Rorschach, Henry A. Murray, kresebné testy, Zdeněk Matějček, Ellis Paul Torrance, testy školní zralosti, statická diagnostika, dynamická diagnostika
 +
 
 +
[[Kategorie:Vývojová psychologie]]

Aktuální verze z 20. 2. 2017, 14:24

Vývojová diagnostika představuje oblast psychodiagnostiky zabývající se poznáváním a zjišťováním jednak celkové úrovně vývoje daného jedince a jednak také stupně vývoje jeho jednotlivých psychických funkcí, schopností a podoby osobnostních charakteristik s ohledem na příslušnou vývojovou fázi, ve které se jedinec nachází.[1]

Metody vývojové diagnostiky

Metody vývojové diagnostiky dělíme v základu na klinické a testové.

Klinické

Zahrnují pozorování, rozhovor, anamnéza, analýza stop činnosti.

Výhody: umožňují komplexnější poznání daného jedince. Slouží jako vhodná - doplňující a rozšiřující podpora testových metod

Nevýhody: zprav. nejsou stanoveny jednotné postupy a přesná pravidla pro jejich administraci a vyhodnocování. Neexistují pro jejich výsledky normy, na základě nichž by bylo možné výsledek jedince srovnat s výsledky určité širší populace jedinců. Jsou více závislé na subjektivním zkreslení diagnostikujícího pozorovatele.[2]

Možná podoba psychodiagnostického vyšetření

Testové

Představují je jednotlivé psychologické testy. Seznam základních testů v rámci vývojové diagnostiky je uveden níže.

Výhody: jsou standardizované. Jejich administrace a vyhodnocování (kvantitativní analýza a její interpretace) probíhá uniformě, tj. za užití jednotných postupů a sledování přesných pravidel; to umožňuje vyšší spolehlivost při srovnávání výsledků z daného testu u téhož jedince při víceré administraci. Jsou pro ně vytvořené normy, tzn. jsou známy průměrné výsledky v daném testu či jeho příslušných částech pro určitou širší populaci jedinců (tou je nejčastěji skupina lidí určitého věku, pohlaví, sociálního statusu,...); to umožňuje srovnání výsledků z příslušného testu u daného jedince s tím, jaké jsou "normální", resp. běžné či nejtypičtější výsledky v rámci dané širší populace jedinců. Jsou méně závislé na zkreslení diagnostikujícího zadavatele testu.

Nevýhody: jsou úžeji zaměřené pouze na určitou oblast či určitý omezený počet oblastí psychického života jedince (např. pouze na myšlení) a v rámci této oblasti opět pouze na určité její aspekty (např. pouze na verbální a abstraktní myšlení).[2]

Vývojové škály

Vývojové škály představují testy, které se používají pro ranou diagnostiku psychického vývoje (a to celkového psychického vývoje), konkrétně diagnostiku dětí do 3 let (novorozenců, kojenců a batolat).[1]

Slouží pro stanovení celkové funkční zralosti a integrity CNS, zejm. neuromotorické zralosti dítěte; nikoliv pro určení intelektových schopností jako takových, neboť jejich jednotlivé složky (jako např. verbální myšlení, abstraktní myšlení, vizuální myšlení, kvantitativní myšlení,...) ještě nejsou u dětí v uvedeném věku dostatečně diferencovány; také slouží pro získání informací o emocionální stabilitě dítěte (zejm. jeho dráždivosti a frustrační toleranci), podobě jeho sociálního chování a též podobě jeho řečovém vývoji[3]

Aplikují se ve výchovném poradenství, při podezření na vývojové poruchy, při posuzování dětí pro jejich svěření do adopce, pro průběžné hodnocení vývoje dětí v konejeckých ústavech a dětských domovech.

Při administraci vývojových škál a obecně při vyšetřování dětí ve velmi útlém věku je třeba brát v úvahu řadu jeho specifik.

Je nutno brát v úvahu aktuální fyzický stav dítěte; musí být optimální, jinak figuruje jako výrazně rušivá proměnná, která může naprosto znemožnit realizaci administrace. Je nutno se dítěti výrazněji přizpůsobovat - diagnostika poté probíhá zprav. za méně standardních podmínek (např. s dítětem v průběhu vyšetření ležíme na koberci). Na vyšetření je zprav. přítomen rodič či jiný pečovatel. U dítěte ve věku kolem 2 - 3 let, tj. v oddobí prvního vzdoru a počátků formování identity vlastního jáství, se může objevovat výrazný negativismus, a tedy tendence všechny úkoly zadávané v rámci diangostiky odmítat. Je poté zprav. vhodné na dítě nevyvíjet další nátlak, neboť by to vedlo pouze k nárůstu jeho odporu. Naopak je na místě zaujmout kooperativní přístup a diagnostiku představit a nabídnout dítěti jako určitou formu hry a podpořit tak jeho motivovanost k její realizaci. Hravá forma vyšetření je celkově doporučována u o psychodiagnostiky dětí.[1]

Novorozenecké škály

Novorozenecké škály hrají významnou roli při zachycovní potenciálních poruch ve vývoji v jejich co nejčasnějším stádiu. V případě pozitivního nálezu mohou být na jejich základě učiněny kroky směrem k co nejdřívějšímu zahájení léčby přísllušných poruch.

Brazeltonova neonatální škála (NBAS = Neonatal Behavioral Assessment Scale), 1973[1])

Autorem je Thomas Berry Brazelton (*1918) = americký pediatr, dětský psychiatr.

Hodnocené oblasti:

  • 1. interakční chování (např. míra reaktivity na sociálního patnera, na zrakové a sluchové podněty)
  • 2. motorika (např. schopnost udržet přiměřený svalový tonus, do příslušné míry kontrolovat své motorické projevy)
  • 3. behaviorální stabilita (zejm. míra stability, resp. lability neurobehaviorálních stavů po rozrušení - do jaké míry je dítě dráždivé a následně uklidnitelné)
  • 4. fyziologiká stabilita (intenzita fyziologických reakcí na stres - např. množství třesů, přítomnost a charakter změn barvy kůže)

Jednotlivé neurobehaviorální stavy rozlišované u novorozence dle Brazeltona:

  • 1 - klidný spánek bez očních pohybů
  • 2 - REM spánek
  • 3 - dřímota či klimbání či usínání
  • 4 - klidné bdění
  • 5 - neklidné bdění s otevřenýma očima a motorickou aktivitou
  • 6 - křik či pláč
Arnold Gesell

Neurobehaviorální hodnocení nedonošeného dítěte dle Kornerové[1]

použitelné od 32. týdne od početí (nedonošené je dítě narozené do 37. gestačního týdne)[4]

Škály pro děti kojeneckého a batolecího věku

Gesellovy vývojové škály, 20. léta 20. stol.[1]

Kleinkindertest Bühlerové-Hertzerové, 1932[1]

Jde o druhou nejstarší vývojovou škálu; je určena pro děti od narození do cca 5,9 let.[1]

Škála Nancy Bayleyové, 1983[1]

Výkonové testy či testy schopností

Testy obecnějších psychických schopností - testy inteligence

Mezi testy inteligence využívané v rámci vývojové diagnostiky lze řadit následující:

Stanford-Binetova zkouška, 1916 a její následné revize a modifikace, včetně Therman-Merrill III (z 1960)[1]

Škála McCartyhové, 1972[1]

Wechslerovy testy inteligence[1]

Inteligence je zde pojímána šířeji - nezahrnuje pouze faktory týkající se intelektu (totiž schopnost uvažovat logicky a v abstraktních pojmech, schopnost zdůvodňovat, schopnost se přizpůsobovat vnějšímu prostředí za užití myšlení, schopnost účinnně řešit (nové/obtížné) problémy, schopnost učit se ze zkušenosti,...) + navíc také zahrnuje některé osobnostní rysy jako např. vytrvalost, pečlivost[1]

První verze testu - Wechsler-Bellevu (1939, tj. o více než 30 let později než Stanford-Binetova zkouška). Tato verze byla určena pro děti od 10 let a dospělé[1] Tato původní verze testu byla posléze v 50. letech revidována coby WAIS (Wechsler Adult Intelligence Scale), 1955. V Čechách byla posléze vytvořena modifikace tohoto testu coby WAIS-R - částečně standardizován na českou, a to dospělou populaci. K půvdní verzi Wechsler-Bellevu byla také vytvořena její modifikace pro děti coby WISC (Wechsler Intelligence Scale for Children), 1949. V Čechách byla posléze vytvořena modifikace tohoto testu coby PDW (Pražšký dětský Wechsler), 1973.

Ravenovy testy inteligence[1] ve verzi pro děti coby Barevné progresivní matice, 1949

Určeny pro děti od 5 do 11 let.[1]

Kaufmannův ABC test, 1983

Určen pro děti od 2,5 do 12,5 let.[1]

Testy dílčích psychických funkcí či schopností

Testy percepce

Zrakové testy - např. Edfeldtův reverzní test[1]

Slouží pro zmapování zrakové percepční zralosti - totiž zjištění toho, nakolik je dítě připraveno se začit učit číst (např. a mj. nakolik je schopno rozlišovat zrcadlové tvary)

Sluchové testy - např. Zkouška sluchové diferenciace Wepmana a Zdeňka Matějčka[1]

Mezi jejími úlohami např. rozlišování reálných a nesmyslných slov.

Testy pozornosti

Test cesty (TMT, Trail making test)[1]

Úkolem diagnostikovaného jedince je kreslit čáru (jakoby "cestu") a tou spojovat v první fázi jednotlivá čísla od nejmenšího po největší, přičemž tato čísla jsou různě rozmístěna po podnětovém materiálu; ve druhé fázi je úkolem takto spojovat střídavě čísla a písmena, přičemž s čísly je třeba stále postupovat od nejmenšího po největší a s písmeny dle abecedního pořadí (jedinec tedy kreslí čáru od 1 k A, od A ke 2, od 2 k B, od B k 3...).

Testy paměti

Rey-Osterriethova komplexní figura (ROCFT, Rey-Osterrieth Complex Figure Test)[1]

Úkolem diagnostikovaného jedince je nejprve podle předlohy obkreslit složitý obrazec a následně si po několika minutách znovu na obrazec rozpomenout a nakreslit jej již bez předlohy. Testována je neverbální, zejména vizuální paměť.

Testy motorických schopností a laterality

Zkouška laterality Zdeňka Matějčka a Zdeňka Žlaba[1]

Slouží pro zjištění laterality končetin a očí. Úkolem diagnostikovaného jedince je mj. vkládání korálků do lahvičiky, sahání si na ucho či nos, dívání se skrze kukátko - přičemž se sleduje, zda jedinec primárně zapojuje levý či pravý orgán (ruku,oko,...).

Testy řečových schopností

Zkouška mluvnických dovedností Zdeňka Žlaba[1]

Testy vědomostí a dovedností

Jde o testy školských vědomostí a dovedností (tj. schopnosti rozvinuté v rámci nějaké konkrétní činnosti - např. dovednost číst, psát, počítat; mj. také dovednost řídit auto,...).

Zkouška vědomostí předškolních dětí Zdeňka Matějčka a Marie Vágnerové

Testy osobnosti

Testy osobnosti zjišťují podobu osobnostních charakteristik jedince s ohledem na to, jak běžně (v průměru či normě) vypadají příslušné osobnostní charakteristiky jedinců v příslušném věku, a tedy de facto též v příslušné vývojové fázi. Tento údaj může být následně srovnáván s aktuálními sociálními normami a může být případně identifikována určitá osobnostní odchylka, abnormalita, patologie.

Osobnostní dotazníky

Osobnostní dotazníky lze rozdělit na:

Jednodimenzionální

Zjišťují specifika jedné dimenze, aspektu či složek osobnosti (např. úzkostnost, depresivita); také se mohou týkat oblastí sociálního života (např. míra sociální akceptace).

Škála manifestní úzkosti

Children´s Depression Inventory (CDI)

Bernský dotazník subjektivní pohody

Dotazník sebepojetí a školní úspěšnosti dětí

Dotazník sociální akceptace

Bellův dotazník přizpůsobivosti

Vícedimenzionální

Zjišťují specifika více dimenzí, aspektů či složek osobnosti.

Cattelův osobnostní dotazník pro mládež (HSPQ, High School Personality Questionnaire)

Projektivní testy

Projektivní testy počítají s předpokladem, že každý jedinec má jistou tendenci do předkládaného podnětového materiálu či do materiálu, který sám produkuje, promítat (projikovat) své určité vnitřní obsahy - zejm. své pocity a postoje (např. do kreslených postav u grafických testů může jedinec promítat sám sebe či jiné subjektivně důležité osoby a svůj vztah k sobě samému či vztah s těmito osobami, a tedy i emoce a postoje s těmito vztahy spojené).[1] Slouží proto zejm. pro zjištění charakteristik emočního prožívání či emoční reaktivity jedince (způsobů emočního reagování, znaků temperamentu) a také postojů jedince (k sobě samému a jiným osobám).

Některá doporučení k vyhodnocování (interpretaci) projektivních testů:

Vždy si ošetřit případné intervenující proměnné vedoucí k jiným potenciálním interpretacím. Zvolenou interpretaci mít vždy podloženou dalším diagnostickým materiálem (např. výsledky z dalších testů osobnosti či dalších diagnostických metod - např. rozhovoru). Nikdy jednotlivé pozorované znaky neinterpretovat izolovaně, ale vždy s ohledem na celkový kontext, ve kterém se vyskytují (nelze tedy např. jednoznačně říci, že daný znak (např. určitá nakreslená čára) jistě a vždy svědčí o té a té skutečnosti - lze jen říci, že pravděpodobněji s ohledem na daný kontext může svědčit o tom či onom).

Verbální

Testovaný jedinec se v rámci testuje vyjadřuje prostřednictvím mluvení

Rorschachův test, 1921[1]

Autorem je Hermann Rorschach (1884 - 1922). Primárně je užíván pro dospělé, může být také užit pro děti. Podoba administrace: jedinci jsou předkládány tabule (celkem 10) s víceméně symetrickými inkoustovými skrvnami, administrátor se přitom ptá "Co by to mohlo být?"

Uplatnění - u dětí se užívá pro diagnostiku:

percepční úrovně dítěte (zralost a kvalita percepce) a úrovně některých jiných kognitivních funkcí (např. pozoronosti)

afektivní složky osobnosti (míra introverze vs. extroverze, míra impulzivity, schopnost kontroly emocí,...)

dynamiky osobnosti (typické obranné mechanimy, přítomné konflikty, schopnost zvládání úzkosti,...)

odchylek ve vývoji osobnosti (potenciální prepsychotické příznaky, výrazy maladjustace,...)

Hand test (Test ruky), 1961[1]

Je použitelný od 6 let. Podoba administrace: jedinci jsou předkládány obrázky s různými gesty jedné ruky, administrátor se přitom ptá "Co asi může dělat tato ruka?". U dětí se užívá zejm. pro diagnostiku agresivity.

Tematicko-apercepční test (TAT, Thematic Apperception Test), 1935[1]

Autorem je Henry A. Murray (1893 - 1988). Podoba administrace: předkládány tabule (celkem 31) s obrázky s méně strukturovanými, ne zcela jednoznanými situacemi a lidmi v těchto situacích; jedna tabule je bílá, administrátor přitom dává testovanému jedinci za úkol vymyslet pro každý obrázek co nejdramatičtější příběh. Užívá se zejm. pro diagnostiku motivačních proměnných jedince (dominantních pudů a potřeb), též dominantních emocí a konfliktů. Pro děti užívána jeho verze Children´s Apperception test (CAT-H) pro děti od 3 do 10 let; podoba administrace: dítěti jsou předkládány tabulce (celkem 10) s obrázky s antropomorfizovanými zvířaty v nejrůznějších situacích (např. přetahující se medvědi).

Test doplňování vět[1]

Test pohádek (FTT, Fairy Tale Test)[5]

Grafické či kresebné

testovaný jedinec se v rámci testu vyjadřuje prostřednictvím kreslení či malování

Tematické kresebné projektivní testy

podoba administrace: jedinec má nakreslit volnou, resp. tematickou kresbu, tedy kresbu na určitté zadání (např. lidská postava)

Projektivní hodnocení kresby lidské postavy (viz níže)

Test hvězd a vln (viz níže)

Kresba rodiny, 60. léta

Autorem je Zdeněk Matějček (1922 - 2004); Podoba administrace: jedinec má nakreslit obrázek své rodiny; Vyhodnocení: kresba chápána jako symbolická reprezentace vztahové konstelace v rámci rodiny a emočních prožitků a postojů s ohledem na jednotlivé členy rodiny.

Kresba začarované rodiny

Podoba administrace: jedinec má nakreslit obrázek své rodiny tak, jako by byl kouzelník a mohl každého jejího člena začarovat do nějaké jiné bytosti

Projektivní testy založené na dokreslování předlohy

Podoba administrace: jedinec má dokreslit částečně nakreslenou předlohu.

Warteggův kresebný test (WZT, Wartegg-Zeichen-Test), 1939

Manipulační či metody volby

Testovaný jedinec se v rámci testu vyjadřuje prostřednictvím manipulace s předměty

Sceno-Test, 1951

Autorkou je G. von Staabsová. Podoba administrace: jedinec má za úkol použít ohebné figurky ke konstrukci různých scéněk. Uplatňuje se zejm. pr diagnostiku sociálních vztahů (předpokládá se, že jsou symbolicky vyjádřeny vztahy mezi figurkami).

Test světa (Welt-Test)

Autorkou je M. Lowenfeldová (1929), jí vytvořenou verzi poosléze revidovala Ch. Bühlerová (1941). Podoba administrace: jedinec má za úkol na vymezené ploše postavit cokoliv z materiálů, který má k dispozici (loutky, domy, auta, lidi). Vyhodnocení: zkoumanámi prvky jsou např. systematičnost uspořádání, bohatost použitých prvků, izolovanost některých z nich, rigidita v rozmisťování prvků,...

Další způsoby klasifikace, resp. druhy testů

Kresebné testy

Kresebné testy mohou být použity pro diagnostiky řady aspektů psychického života.

Kresebné testy pro diagnostiku inteligence

Test kresby lidské postavy, 1926, revize 1963[1]

Autorkou je F. Goodenoughová (původní test), D. B. Harris (revize). Test je použitelný pro děti od 3,5 do 11 let.

Pro diagnostický účel lze kresbu užít pouze do období kolem cca 10 let věku - kresba dosahuje v tomto období maxima (resp. standardní úrovně) svého vývoje, dál se již nerozvíjí či ne takovým způsobem, ze kterého by bylo možné usuzovat na inteligenci (spíše zde pak v rozvoji kresby hraje výtvarný talent a míra trávení volného času kresebnými aktivitami než intelektové schopnosti jedince).

Podoba administrace: dítěti je dán úkol nakreslit mužkou a poté ženskou potavu, příp. i sama sebe. Vyhodnocení: a) po formální stránce (např. síla a jistota čáry, velikost kresby), b) po obsahové stránce (např. schopnost dvojdimenzionálního zobrazení končetin, propracování detailů)

Test hvězd a vln, 1979[1]

Podoba administraci: dítěti je dán úkol nakreslit hvězdy nad vlnami.

Kresebné testy pro diagnostiku úrovně senzomotorických dovedností

Užívány pro diagnostiku jemné motoriky, vizuální percepce, senzomotorické koordinace, tj. integrace informací z percepce a jejich převedené do určitých pohybových projevů, resp. produkce určitých pohybových projevů v reakci na tyto informace.

Test obkreslování, 1957[1]

Bender-Gestalt test, 1948[1]

Kresebné testy pro diagnostiku emocionality

K tomuto účelu mohou posoužit grafické projektivní testy osobnosti (viz výše).

Kresebné testy pro diagnostiku postojů k sobě (sebepojetí) a druhým osobám

K tomuto účelu mohou posoužit grafické projektivní testy osobnosti (viz výše).

Kresebné testy pro diagnostiku kreativity

Torranceho figurální test tvořivého myšlení (Torrance Test of Creative Thinking, TTCT), 60. léta 20. stol.[6]

Autorem je Ellise Paul Torrance (1915 - 2003, americký psycholog).

Hodnocené oblasti / parametry:

obecně - míra kreativní divergence (rozbíhavosti) myšlení

  • 1. flunece (plynulost) = schopnost rychle produkovat tvořivé nápady
  • 2. flexibilita (pružnost) = schopnost přicházet s novými nápady
  • 3. originalita (původnost, jedinečnost) = schopnost ve své odpovědi přesáhnout naučen a očividné
  • 4. elaborace (propracovanost) - určena zejm. podle počtu přítomných prvků různého charakteru v odpovědích testovaného jedince

Testy užívané pro diagnostiku školní zralosti

Testy užívané pro diagnostiku školní zralosti lze rozdělit na:

Souhrnné

Screeningové

Jsou časově nenáročné - administrace je relativně krátká poskytují základní informaci o stupni školní zralosti daného dítěte - ve smyslu, zda se vůbec nějakým způsobem odchyluje od normy a vede tak ke zvážení nutnosti užít komlexnější testy (=> šetří tak čas než kdybychom rovnou vždy užívali testy komplexní) provádí je zprav. pediatr, v případě pochybností (např. podezření na vývojovou poruchu) další a podrobnější diagnostické vyšetření realizuje dětský klinický psycholog, příp. dětský psychiatr

Jiráskův-Kernův orientační test školní zralosti[1]

Autorem je Jaroslav Jirásek; jde přitom o modifikaci Kernova testu školní zralosti

Hodnocené oblasti:

  • 1. vyspělost jemné motoriky
  • 2. úroveň senzo- (totiž vizuo-) motorické koordinace
  • 3. schopnost analyticko-syntetického myšlení (rozložit pozorované objekty při jejich rozpoznávání a znovu je složit při jejich reprodukci)
  • 4. obecně schopnost vyvinout volní úsilí a vydržet po určitou dobu vyvíjet určitou činnost

Komplexnější, podrobnější

Göppingenská zkouška zkoumá mj. také: schopnost rozlišovat tvary, chápat pojmy a obsah řeči, úroveň inteligence (všeobecných rozumových schopností).[1]

Dílčí - zaměřené na určité specifické oblasti psychického fungování

Zaměřené na diagnostiku inteligence

test Therman-Merillové; WISC (viz výše) či PDW; Ravenovy barevné progresivní matrice

Zaměřené na diagnostiku zrakové percepce

Edfeldtův reverzní test; Vývovojový test zrakového vnímání Frostigové; Zkouška laterality Matějčka a Žlaba

Zaměřené na diagnostiku vědomostí

Zkouška vědomostí předškolních dětí Matějčka a Vágnerové

Zaměřené na diagnostiku osobnosti

Rorschachův test

Různé teoretické pohledy na vývojovou diagnostiku

S ohledem na cíle vývojově diagnostického vyšetření a přístupy k němu se též někdy rozlišuje vývojová diagnostika na:

A) statickou

Vychází zejm. z vývojově psychologických pohledů a názorů J. Piageta. Jejím cílem je zjistit aktuální vývojovou úroveň dítěte. Zajímá se o samotné výsledky v daných diagnostických metodách.

B) dynamickou

Vychází zejm. z vývojově psychologických pohledů a názorů L. S. Vygotského, a to z jeho konceptu zóny proximálního vývoje[7] (= vzdálenost, rozdíl mezi aktuálním vývojovým stupněm jedince a potenciálním v daný okamžik dosažitelným vývojovým stupněm, kterou je dítě schopno překonat za pomoci druhé osoby, resp. za stimulace druhou osobou). Jejím cílem je zjistit nikoliv primárně akuální vývojovou úroveň dítěte, ale též další aktuální možnosti/potencialit jeho rozvoje; totiž, konkrétněji řečeno, jejím cílem není zjistit pouze to, které úlohy (např. úkoly v daném testu) dokáže dítě vyřešit samo (a které vypovídají o jeho "samostatné" současné vývojové úrovni), ale též se snaží zjistit, které úlohy je dítě schopno dosáhnout za pomoci druhého člověka, a jež má tedy potenciál vyřešit posléze samo. Spíše takový vývojový stupeň, kterého dítě ještě nedosáhlo kterého je dítě potenciálně schopno dosáhnout. Zajímá se o též o proces, na základě nějž dítě dospívá k příslušným výsledkům v daných diagnostických metodách, a nikoliv čistě o výsledky tohoto procesu

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,00 1,01 1,02 1,03 1,04 1,05 1,06 1,07 1,08 1,09 1,10 1,11 1,12 1,13 1,14 1,15 1,16 1,17 1,18 1,19 1,20 1,21 1,22 1,23 1,24 1,25 1,26 1,27 1,28 1,29 1,30 1,31 1,32 1,33 Svoboda, M. (ed.), Krejčířová, D. & Vágnerová, M. (2015). Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Potál.
  2. ↑ 2,0 2,1 Ferjenčík, J. (2010). Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Praha: Portál.
  3. ↑ Švancara, J. (1980). Diagnostika psychického vývoje. Praha: Avicenum.
  4. ↑ Thorová, K. (2015). Vývojová psychologie: Proměny lidské psychiky od početí po smrt. Praha: Portál.
  5. ↑ Coulacoglou, C. (2008). Exploring the child's personality: developmental, clinical, and cross-cultural applications of the Fairy Tale Test. Springfield: Charles C. Thomas.
  6. ↑ Jurčová, M. (1984). Torranceho figurálny test tvorivého myšlenia. Bratislava: Psychodiagnostické a didaktické testy.
  7. ↑ Soukupová, N. (2012). Vědomí a svoboda: L. S. Vygotskij a jeho teorie lidské psychiky. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy.

Literatura

  • Ferjenčík, J. (2010). Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Praha: Portál.
  • Svoboda, M. (ed.), Krejčířová, D. & Vágnerová, M. (2015). Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Potál.
  • Švancara, J. (1980). Diagnostika psychického vývoje. Praha: Avicenum.

Další užité zdroje

  • některé informace z přednášek prof. PhDr. Lenky Šulové, CSc
  • některé informace z přednášek PhDr. Lenky Morávkové Krejčové, Ph.D.

Zdroje obrázků

Klíčová slova

klinické metody, testové metody, psychodiagnostika dětí, vývojové škály, Thomas Brazelton, Arnold Gesell, Alfréd Binet, Théodor Simon, výkonové testy, testy osobnosti, osobnostní dotazníky, projektivní testy, Hermann Rorschach, Henry A. Murray, kresebné testy, Zdeněk Matějček, Ellis Paul Torrance, testy školní zralosti, statická diagnostika, dynamická diagnostika

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vývojová_diagnostika&oldid=45304“