Imhotep: Porovnání verzí

Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru
 
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
 
Imhotep byl významnou osobností za doby panovníka [[Džoser|Džosera]]. Byl významným lékařem, knězem slunečního boha [[Re|Rea]] v [[Héliopolis|Héliopoli]] a královským architektem . Byl považován za prvního stavitele, který na svá díla použil ve větším měřítku kámen a zjevně stál za stavbou první, stupňovité pyramidy v [[Sakkára|Sakkáře]]. Později byl tento mudrc dokonce zbožštěn.
 
Imhotep byl významnou osobností za doby panovníka [[Džoser|Džosera]]. Byl významným lékařem, knězem slunečního boha [[Re|Rea]] v [[Héliopolis|Héliopoli]] a královským architektem . Byl považován za prvního stavitele, který na svá díla použil ve větším měřítku kámen a zjevně stál za stavbou první, stupňovité pyramidy v [[Sakkára|Sakkáře]]. Později byl tento mudrc dokonce zbožštěn.
  
−
Život
+
'''Život'''
 +
 
 
O Imhotepovi jako historické osobnosti příliš mnoho informací nemáme. Jeho jméno (znamená "Ten, který přichází v míru") je z období [[3.dynastie]] doloženo pouze dvakrát, a to na podstavci jedné sochy, zobrazující Džosera, nalezené v jeho pyramidovém komplexu, a na graffitu na ohradní zdi dalšího panovníka této dynastie, [[Sechemchet|Sechemcheta]].<ref>Wilkinson 2007:34 </ref>
 
O Imhotepovi jako historické osobnosti příliš mnoho informací nemáme. Jeho jméno (znamená "Ten, který přichází v míru") je z období [[3.dynastie]] doloženo pouze dvakrát, a to na podstavci jedné sochy, zobrazující Džosera, nalezené v jeho pyramidovém komplexu, a na graffitu na ohradní zdi dalšího panovníka této dynastie, [[Sechemchet|Sechemcheta]].<ref>Wilkinson 2007:34 </ref>
  
 +
Imhotep pravděpodobně působil již na dvoře panovníka [[2.dynastie]] [[Chasechemuej|Chasechemueje]], kdy se objevují první větší kamenné stavby.<ref>Bárta 2008: 117</ref>
 +
 +
'''Imhotep mudrc'''
 +
[[File:Imhotep-Louvre.jpg|thumb|150x150px|Soška Imhotepa jako zbožštělého mudrce]]
 +
Imhotep byl považován za významného mudrce a také mága a objevuje se v mnoha egyptských legendách a příbězích, je také zmiňován jako autor různých naučení, která se však nedochovala.
 +
 +
S Imhotepem se setkáváme např. na tzv. Hladové stéle z ostrova Sahel, pocházející z dob, kdy Egyptu vládci Ptolemaiovci. Text stély měl údajně pocházet právě z období panovníka Džosera a popisuje situaci, kdy v Egyptě sedm let vládl nedostatek a panovník se o tom radil právě s Imhotepem. O úrodu byl pak žádán místní bůh [[Chnum]].
  
 +
Podle jistého [[démotština|démotického]] papyru z Tebtynidy, datovaného do 2.stol.n.l., byli Imhotepovými rodiči dohlížitel královských prací Kanefer a jeho manželka Chereduanch, jako manželka Imhotepa samotného zde pak vystupuje dáma jménem Renpetnefret, nakolik jsou ovšem tyto údaje historickou skutečností, nelze kvůli výše zmíněnému nedostatku dokladů ověřit. <ref>Více viz Ryholt 2009.</ref>
 +
 +
'''Imhotep jako božstvo'''
 +
 +
Již za dob [[18.dynastie]] je doloženo, že Imhotepovi bylo obětováno v rámci lidové zbožnosti, v [[Pozdní doba|Pozdní době]] byl pak považován za [[Ptah|Ptahova]] syna a následně byl sám zbožštěn. Byl považován za patrona písma, architektury, lékařství a mudrců a moudrosti obecně. Za [[30.dynastie]] a v [[Ptolemaiovský Egypt|Ptolemaiovské době]] byl v oblasti [[Mennofer|Mennoferu]] jeho kult dokonce jedním z nejvýznamnějších, dále byl uctíván v Asklépiu v Sakkáře, kam bylo v tradici umisťován i jeho hrob. <ref>Wilkinson 2007: 35-36</ref>
 +
 +
Kromě Ptaha byl spojován také s bohem moudrosti a písma [[Thovt|Thovtem]] a také s Amenotepem, synem Hapuovým, hodnostářem, který žil za doby [[Amenhotep III.|Amenhotepa III.]] a byl také zbožštěn. V řecké podobě se pak objevuje jako Imúthés a bývá spojován s řeckým léčitelským bohem Asklépiem a jeho dcerou Hygieiou. <ref>Janák 2005:97-98</ref> Později se pak Imhotep objevuje jako bájný mudrc i v rámci hermetických tradic.<ref>Bárta 2003: 10-11</ref>
  
 
=== Reference ===
 
=== Reference ===
Řádek 10: Řádek 25:
  
 
=== Literatura ===
 
=== Literatura ===
 +
 +
Bárta M., 2008: Život a smrt ve stínu pyramid : staroegyptská hrobka a společnost v době stavitelů pyramid Staré říše. Vyd. 1. Praha: Paseka.
 +
 +
Bárta M.: Imhotep, stavitel nejstarší pyramidy na světě, In: Pražské egyptologické studie, suplementa, Praha 2003, 9-21.
 +
 +
Cauville, Sylvie 2010. Imhotep: un avatar de Thot. Göttinger Miszellen 224, 17-25.
 +
 +
Dereser, Christian 2009. Imhotep - vom Baumeister zum Heilgott. Kemet 2009 (2), 4-
 +
 +
Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.
 +
 +
Mathieson, Ian 2013. The quest for Imhotep. In Mathieson, Padi (ed.), Seeing under the sands of Saqqara. A Scottish surveyor in Egypt: geophysics in the service of Egyptian achaeology. A memoir of the work of Ian J. Mathieson, 42-43. Edinburgh: Scottish Egyptian Archaeological Trust.
 +
 +
Ryholt, Kim 2009. The life of Imhotep (P. Carlsberg 85). In Widmer, Ghislaine and Didier Devauchelle (eds), Actes du IXe Congrès International des Études Démotiques: Paris, 31 août - 3 septembre 2005, 305-315. Le Caire: Institut Français d'Archéologie Orientale
  
 
Wilkinson, T. 2007: Lidé starého Egypta, Praha: Mladá Fronta.
 
Wilkinson, T. 2007: Lidé starého Egypta, Praha: Mladá Fronta.
  
 
[[Kategorie: Osobnosti Staré říše (Egypt)]]
 
[[Kategorie: Osobnosti Staré říše (Egypt)]]

Aktuální verze z 24. 1. 2017, 13:55

Imhotep byl významnou osobností za doby panovníka Džosera. Byl významným lékařem, knězem slunečního boha Rea v Héliopoli a královským architektem . Byl považován za prvního stavitele, který na svá díla použil ve větším měřítku kámen a zjevně stál za stavbou první, stupňovité pyramidy v Sakkáře. Později byl tento mudrc dokonce zbožštěn.

Život

O Imhotepovi jako historické osobnosti příliš mnoho informací nemáme. Jeho jméno (znamená "Ten, který přichází v míru") je z období 3.dynastie doloženo pouze dvakrát, a to na podstavci jedné sochy, zobrazující Džosera, nalezené v jeho pyramidovém komplexu, a na graffitu na ohradní zdi dalšího panovníka této dynastie, Sechemcheta.[1]

Imhotep pravděpodobně působil již na dvoře panovníka 2.dynastie Chasechemueje, kdy se objevují první větší kamenné stavby.[2]

Imhotep mudrc

Soška Imhotepa jako zbožštělého mudrce

Imhotep byl považován za významného mudrce a také mága a objevuje se v mnoha egyptských legendách a příbězích, je také zmiňován jako autor různých naučení, která se však nedochovala.

S Imhotepem se setkáváme např. na tzv. Hladové stéle z ostrova Sahel, pocházející z dob, kdy Egyptu vládci Ptolemaiovci. Text stély měl údajně pocházet právě z období panovníka Džosera a popisuje situaci, kdy v Egyptě sedm let vládl nedostatek a panovník se o tom radil právě s Imhotepem. O úrodu byl pak žádán místní bůh Chnum.

Podle jistého démotického papyru z Tebtynidy, datovaného do 2.stol.n.l., byli Imhotepovými rodiči dohlížitel královských prací Kanefer a jeho manželka Chereduanch, jako manželka Imhotepa samotného zde pak vystupuje dáma jménem Renpetnefret, nakolik jsou ovšem tyto údaje historickou skutečností, nelze kvůli výše zmíněnému nedostatku dokladů ověřit. [3]

Imhotep jako božstvo

Již za dob 18.dynastie je doloženo, že Imhotepovi bylo obětováno v rámci lidové zbožnosti, v Pozdní době byl pak považován za Ptahova syna a následně byl sám zbožštěn. Byl považován za patrona písma, architektury, lékařství a mudrců a moudrosti obecně. Za 30.dynastie a v Ptolemaiovské době byl v oblasti Mennoferu jeho kult dokonce jedním z nejvýznamnějších, dále byl uctíván v Asklépiu v Sakkáře, kam bylo v tradici umisťován i jeho hrob. [4]

Kromě Ptaha byl spojován také s bohem moudrosti a písma Thovtem a také s Amenotepem, synem Hapuovým, hodnostářem, který žil za doby Amenhotepa III. a byl také zbožštěn. V řecké podobě se pak objevuje jako Imúthés a bývá spojován s řeckým léčitelským bohem Asklépiem a jeho dcerou Hygieiou. [5] Později se pak Imhotep objevuje jako bájný mudrc i v rámci hermetických tradic.[6]

Reference

  1. ↑ Wilkinson 2007:34
  2. ↑ Bárta 2008: 117
  3. ↑ Více viz Ryholt 2009.
  4. ↑ Wilkinson 2007: 35-36
  5. ↑ Janák 2005:97-98
  6. ↑ Bárta 2003: 10-11

Literatura

Bárta M., 2008: Život a smrt ve stínu pyramid : staroegyptská hrobka a společnost v době stavitelů pyramid Staré říše. Vyd. 1. Praha: Paseka.

Bárta M.: Imhotep, stavitel nejstarší pyramidy na světě, In: Pražské egyptologické studie, suplementa, Praha 2003, 9-21.

Cauville, Sylvie 2010. Imhotep: un avatar de Thot. Göttinger Miszellen 224, 17-25.

Dereser, Christian 2009. Imhotep - vom Baumeister zum Heilgott. Kemet 2009 (2), 4-

Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.

Mathieson, Ian 2013. The quest for Imhotep. In Mathieson, Padi (ed.), Seeing under the sands of Saqqara. A Scottish surveyor in Egypt: geophysics in the service of Egyptian achaeology. A memoir of the work of Ian J. Mathieson, 42-43. Edinburgh: Scottish Egyptian Archaeological Trust.

Ryholt, Kim 2009. The life of Imhotep (P. Carlsberg 85). In Widmer, Ghislaine and Didier Devauchelle (eds), Actes du IXe Congrès International des Études Démotiques: Paris, 31 août - 3 septembre 2005, 305-315. Le Caire: Institut Français d'Archéologie Orientale

Wilkinson, T. 2007: Lidé starého Egypta, Praha: Mladá Fronta.

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Imhotep&oldid=43177“