Imhotep: Porovnání verzí

Aktuální verze z 24. 1. 2017, 13:55

Imhotep byl významnou osobností za doby panovníka Džosera. Byl významným lékařem, knězem slunečního boha Rea v Héliopoli a královským architektem . Byl považován za prvního stavitele, který na svá díla použil ve větším měřítku kámen a zjevně stál za stavbou první, stupňovité pyramidy v Sakkáře. Později byl tento mudrc dokonce zbožštěn.

Život

O Imhotepovi jako historické osobnosti příliš mnoho informací nemáme. Jeho jméno (znamená "Ten, který přichází v míru") je z období 3.dynastie doloženo pouze dvakrát, a to na podstavci jedné sochy, zobrazující Džosera, nalezené v jeho pyramidovém komplexu, a na graffitu na ohradní zdi dalšího panovníka této dynastie, Sechemcheta.^[1]

Imhotep pravděpodobně působil již na dvoře panovníka 2.dynastie Chasechemueje, kdy se objevují první větší kamenné stavby.^[2]

Imhotep mudrc

Soška Imhotepa jako zbožštělého mudrce

Imhotep byl považován za významného mudrce a také mága a objevuje se v mnoha egyptských legendách a příbězích, je také zmiňován jako autor různých naučení, která se však nedochovala.

S Imhotepem se setkáváme např. na tzv. Hladové stéle z ostrova Sahel, pocházející z dob, kdy Egyptu vládci Ptolemaiovci. Text stély měl údajně pocházet právě z období panovníka Džosera a popisuje situaci, kdy v Egyptě sedm let vládl nedostatek a panovník se o tom radil právě s Imhotepem. O úrodu byl pak žádán místní bůh Chnum.

Podle jistého démotického papyru z Tebtynidy, datovaného do 2.stol.n.l., byli Imhotepovými rodiči dohlížitel královských prací Kanefer a jeho manželka Chereduanch, jako manželka Imhotepa samotného zde pak vystupuje dáma jménem Renpetnefret, nakolik jsou ovšem tyto údaje historickou skutečností, nelze kvůli výše zmíněnému nedostatku dokladů ověřit. ^[3]

Imhotep jako božstvo

Již za dob 18.dynastie je doloženo, že Imhotepovi bylo obětováno v rámci lidové zbožnosti, v Pozdní době byl pak považován za Ptahova syna a následně byl sám zbožštěn. Byl považován za patrona písma, architektury, lékařství a mudrců a moudrosti obecně. Za 30.dynastie a v Ptolemaiovské době byl v oblasti Mennoferu jeho kult dokonce jedním z nejvýznamnějších, dále byl uctíván v Asklépiu v Sakkáře, kam bylo v tradici umisťován i jeho hrob. ^[4]

Kromě Ptaha byl spojován také s bohem moudrosti a písma Thovtem a také s Amenotepem, synem Hapuovým, hodnostářem, který žil za doby Amenhotepa III. a byl také zbožštěn. V řecké podobě se pak objevuje jako Imúthés a bývá spojován s řeckým léčitelským bohem Asklépiem a jeho dcerou Hygieiou. ^[5] Později se pak Imhotep objevuje jako bájný mudrc i v rámci hermetických tradic.^[6]

Reference

↑ Wilkinson 2007:34
↑ Bárta 2008: 117
↑ Více viz Ryholt 2009.
↑ Wilkinson 2007: 35-36
↑ Janák 2005:97-98
↑ Bárta 2003: 10-11

Literatura

Bárta M., 2008: Život a smrt ve stínu pyramid : staroegyptská hrobka a společnost v době stavitelů pyramid Staré říše. Vyd. 1. Praha: Paseka.

Bárta M.: Imhotep, stavitel nejstarší pyramidy na světě, In: Pražské egyptologické studie, suplementa, Praha 2003, 9-21.

Cauville, Sylvie 2010. Imhotep: un avatar de Thot. Göttinger Miszellen 224, 17-25.

Dereser, Christian 2009. Imhotep - vom Baumeister zum Heilgott. Kemet 2009 (2), 4-

Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.

Mathieson, Ian 2013. The quest for Imhotep. In Mathieson, Padi (ed.), Seeing under the sands of Saqqara. A Scottish surveyor in Egypt: geophysics in the service of Egyptian achaeology. A memoir of the work of Ian J. Mathieson, 42-43. Edinburgh: Scottish Egyptian Archaeological Trust.

Ryholt, Kim 2009. The life of Imhotep (P. Carlsberg 85). In Widmer, Ghislaine and Didier Devauchelle (eds), Actes du IXe Congrès International des Études Démotiques: Paris, 31 août - 3 septembre 2005, 305-315. Le Caire: Institut Français d'Archéologie Orientale

Wilkinson, T. 2007: Lidé starého Egypta, Praha: Mladá Fronta.

[1] Wilkinson 2007:34

[2] Bárta 2008: 117

[3] Více viz Ryholt 2009.

[4] Wilkinson 2007: 35-36

[5] Janák 2005:97-98

[6] Bárta 2003: 10-11

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

@@ Řádek 8: / Řádek 8: @@
 '''Imhotep mudrc'''
+[[File:Imhotep-Louvre.jpg|thumb|150x150px|Soška Imhotepa jako zbožštělého mudrce]]
+Imhotep byl považován za významného mudrce a také mága a objevuje se v mnoha egyptských legendách a příbězích, je také zmiňován jako autor různých naučení, která se však nedochovala.
-Imhotep byl považován za významného mudrce a také mága a objevuje se v mnoha egyptských legendách a příbězích.
 S Imhotepem se setkáváme např. na tzv. Hladové stéle z ostrova Sahel, pocházející z dob, kdy Egyptu vládci Ptolemaiovci. Text stély měl údajně pocházet právě z období panovníka Džosera a popisuje situaci, kdy v Egyptě sedm let vládl nedostatek a panovník se o tom radil právě s Imhotepem. O úrodu byl pak žádán místní bůh [[Chnum]].
@@ Řádek 16: / Řádek 17: @@
 '''Imhotep jako božstvo'''
-Již za dob [[18.dynastie]] je doloženo, že Imhotepovi bylo obětováno v rámci lidové zbožnosti, v [[Pozdní doba|Pozdní době]] byl pak považován za [[Ptah|Ptahova]] syna a následně byl sám zbožštěn. Byl považován za patrona písma, architektury, lékařství a mudrců a moudrosti obecně. Za [[30.dynastie]] a v [[Ptolemaiovský Egypt|Ptolemaiovské době]] byl v oblasti [[Mennofer|Mennoferu]] jeho kult dokonce jedním z nejvýznamnějších, dále byl uctíván v Asklépionu v Sakkáře, kam bylo v tradici umisťován i jeho hrob. <ref>Wilkinson 2007: 35-36</ref>
+Již za dob [[18.dynastie]] je doloženo, že Imhotepovi bylo obětováno v rámci lidové zbožnosti, v [[Pozdní doba|Pozdní době]] byl pak považován za [[Ptah|Ptahova]] syna a následně byl sám zbožštěn. Byl považován za patrona písma, architektury, lékařství a mudrců a moudrosti obecně. Za [[30.dynastie]] a v [[Ptolemaiovský Egypt|Ptolemaiovské době]] byl v oblasti [[Mennofer|Mennoferu]] jeho kult dokonce jedním z nejvýznamnějších, dále byl uctíván v Asklépiu v Sakkáře, kam bylo v tradici umisťován i jeho hrob. <ref>Wilkinson 2007: 35-36</ref>
+Kromě Ptaha byl spojován také s bohem moudrosti a písma [[Thovt|Thovtem]] a také s Amenotepem, synem Hapuovým, hodnostářem, který žil za doby [[Amenhotep III.|Amenhotepa III.]] a byl také zbožštěn. V řecké podobě se pak objevuje jako Imúthés a bývá spojován s řeckým léčitelským bohem Asklépiem a jeho dcerou Hygieiou. <ref>Janák 2005:97-98</ref> Později se pak Imhotep objevuje jako bájný mudrc i v rámci hermetických tradic.<ref>Bárta 2003: 10-11</ref>
 === Reference ===
@@ Řádek 24: / Řádek 27: @@
 Bárta M., 2008: Život a smrt ve stínu pyramid : staroegyptská hrobka a společnost v době stavitelů pyramid Staré říše. Vyd. 1. Praha: Paseka.
+Bárta M.: Imhotep, stavitel nejstarší pyramidy na světě, In: Pražské egyptologické studie, suplementa, Praha 2003, 9-21.
+Cauville, Sylvie 2010. Imhotep: un avatar de Thot. Göttinger Miszellen 224, 17-25.
+Dereser, Christian 2009. Imhotep - vom Baumeister zum Heilgott. Kemet 2009 (2), 4-
+Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.
+Mathieson, Ian 2013. The quest for Imhotep. In Mathieson, Padi (ed.), Seeing under the sands of Saqqara. A Scottish surveyor in Egypt: geophysics in the service of Egyptian achaeology. A memoir of the work of Ian J. Mathieson, 42-43. Edinburgh: Scottish Egyptian Archaeological Trust.
 Ryholt, Kim 2009. The life of Imhotep (P. Carlsberg 85). In Widmer, Ghislaine and Didier Devauchelle (eds), Actes du IXe Congrès International des Études Démotiques: Paris, 31 août - 3 septembre 2005, 305-315. Le Caire: Institut Français d'Archéologie Orientale