Imhotep: Porovnání verzí
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru |
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru |
||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 8: | Řádek 8: | ||
'''Imhotep mudrc''' | '''Imhotep mudrc''' | ||
+ | [[File:Imhotep-Louvre.jpg|thumb|150x150px|Soška Imhotepa jako zbožštělého mudrce]] | ||
+ | Imhotep byl považován za významného mudrce a také mága a objevuje se v mnoha egyptských legendách a příbězích, je také zmiňován jako autor různých naučení, která se však nedochovala. | ||
− | |||
S Imhotepem se setkáváme např. na tzv. Hladové stéle z ostrova Sahel, pocházející z dob, kdy Egyptu vládci Ptolemaiovci. Text stély měl údajně pocházet právě z období panovníka Džosera a popisuje situaci, kdy v Egyptě sedm let vládl nedostatek a panovník se o tom radil právě s Imhotepem. O úrodu byl pak žádán místní bůh [[Chnum]]. | S Imhotepem se setkáváme např. na tzv. Hladové stéle z ostrova Sahel, pocházející z dob, kdy Egyptu vládci Ptolemaiovci. Text stély měl údajně pocházet právě z období panovníka Džosera a popisuje situaci, kdy v Egyptě sedm let vládl nedostatek a panovník se o tom radil právě s Imhotepem. O úrodu byl pak žádán místní bůh [[Chnum]]. | ||
Řádek 16: | Řádek 17: | ||
'''Imhotep jako božstvo''' | '''Imhotep jako božstvo''' | ||
− | Již za dob [[18.dynastie]] je doloženo, že Imhotepovi bylo obětováno v rámci lidové zbožnosti, v [[Pozdní doba|Pozdní době]] byl pak považován za [[Ptah|Ptahova]] syna a následně byl sám zbožštěn. Byl považován za patrona písma, architektury, lékařství a mudrců a moudrosti obecně. Za [[30.dynastie]] a v [[Ptolemaiovský Egypt|Ptolemaiovské době]] byl v oblasti [[Mennofer|Mennoferu]] jeho kult dokonce jedním z nejvýznamnějších, dále byl uctíván v | + | Již za dob [[18.dynastie]] je doloženo, že Imhotepovi bylo obětováno v rámci lidové zbožnosti, v [[Pozdní doba|Pozdní době]] byl pak považován za [[Ptah|Ptahova]] syna a následně byl sám zbožštěn. Byl považován za patrona písma, architektury, lékařství a mudrců a moudrosti obecně. Za [[30.dynastie]] a v [[Ptolemaiovský Egypt|Ptolemaiovské době]] byl v oblasti [[Mennofer|Mennoferu]] jeho kult dokonce jedním z nejvýznamnějších, dále byl uctíván v Asklépiu v Sakkáře, kam bylo v tradici umisťován i jeho hrob. <ref>Wilkinson 2007: 35-36</ref> |
+ | |||
+ | Kromě Ptaha byl spojován také s bohem moudrosti a písma [[Thovt|Thovtem]] a také s Amenotepem, synem Hapuovým, hodnostářem, který žil za doby [[Amenhotep III.|Amenhotepa III.]] a byl také zbožštěn. V řecké podobě se pak objevuje jako Imúthés a bývá spojován s řeckým léčitelským bohem Asklépiem a jeho dcerou Hygieiou. <ref>Janák 2005:97-98</ref> Později se pak Imhotep objevuje jako bájný mudrc i v rámci hermetických tradic.<ref>Bárta 2003: 10-11</ref> | ||
=== Reference === | === Reference === | ||
Řádek 24: | Řádek 27: | ||
Bárta M., 2008: Život a smrt ve stínu pyramid : staroegyptská hrobka a společnost v době stavitelů pyramid Staré říše. Vyd. 1. Praha: Paseka. | Bárta M., 2008: Život a smrt ve stínu pyramid : staroegyptská hrobka a společnost v době stavitelů pyramid Staré říše. Vyd. 1. Praha: Paseka. | ||
+ | |||
+ | Bárta M.: Imhotep, stavitel nejstarší pyramidy na světě, In: Pražské egyptologické studie, suplementa, Praha 2003, 9-21. | ||
+ | |||
+ | Cauville, Sylvie 2010. Imhotep: un avatar de Thot. Göttinger Miszellen 224, 17-25. | ||
+ | |||
+ | Dereser, Christian 2009. Imhotep - vom Baumeister zum Heilgott. Kemet 2009 (2), 4- | ||
+ | |||
+ | Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri. | ||
+ | |||
+ | Mathieson, Ian 2013. The quest for Imhotep. In Mathieson, Padi (ed.), Seeing under the sands of Saqqara. A Scottish surveyor in Egypt: geophysics in the service of Egyptian achaeology. A memoir of the work of Ian J. Mathieson, 42-43. Edinburgh: Scottish Egyptian Archaeological Trust. | ||
Ryholt, Kim 2009. The life of Imhotep (P. Carlsberg 85). In Widmer, Ghislaine and Didier Devauchelle (eds), Actes du IXe Congrès International des Études Démotiques: Paris, 31 août - 3 septembre 2005, 305-315. Le Caire: Institut Français d'Archéologie Orientale | Ryholt, Kim 2009. The life of Imhotep (P. Carlsberg 85). In Widmer, Ghislaine and Didier Devauchelle (eds), Actes du IXe Congrès International des Études Démotiques: Paris, 31 août - 3 septembre 2005, 305-315. Le Caire: Institut Français d'Archéologie Orientale |
Aktuální verze z 24. 1. 2017, 13:55
Imhotep byl významnou osobností za doby panovníka Džosera. Byl významným lékařem, knězem slunečního boha Rea v Héliopoli a královským architektem . Byl považován za prvního stavitele, který na svá díla použil ve větším měřítku kámen a zjevně stál za stavbou první, stupňovité pyramidy v Sakkáře. Později byl tento mudrc dokonce zbožštěn.
Život
O Imhotepovi jako historické osobnosti příliš mnoho informací nemáme. Jeho jméno (znamená "Ten, který přichází v míru") je z období 3.dynastie doloženo pouze dvakrát, a to na podstavci jedné sochy, zobrazující Džosera, nalezené v jeho pyramidovém komplexu, a na graffitu na ohradní zdi dalšího panovníka této dynastie, Sechemcheta.[1]
Imhotep pravděpodobně působil již na dvoře panovníka 2.dynastie Chasechemueje, kdy se objevují první větší kamenné stavby.[2]
Imhotep mudrc
Imhotep byl považován za významného mudrce a také mága a objevuje se v mnoha egyptských legendách a příbězích, je také zmiňován jako autor různých naučení, která se však nedochovala.
S Imhotepem se setkáváme např. na tzv. Hladové stéle z ostrova Sahel, pocházející z dob, kdy Egyptu vládci Ptolemaiovci. Text stély měl údajně pocházet právě z období panovníka Džosera a popisuje situaci, kdy v Egyptě sedm let vládl nedostatek a panovník se o tom radil právě s Imhotepem. O úrodu byl pak žádán místní bůh Chnum.
Podle jistého démotického papyru z Tebtynidy, datovaného do 2.stol.n.l., byli Imhotepovými rodiči dohlížitel královských prací Kanefer a jeho manželka Chereduanch, jako manželka Imhotepa samotného zde pak vystupuje dáma jménem Renpetnefret, nakolik jsou ovšem tyto údaje historickou skutečností, nelze kvůli výše zmíněnému nedostatku dokladů ověřit. [3]
Imhotep jako božstvo
Již za dob 18.dynastie je doloženo, že Imhotepovi bylo obětováno v rámci lidové zbožnosti, v Pozdní době byl pak považován za Ptahova syna a následně byl sám zbožštěn. Byl považován za patrona písma, architektury, lékařství a mudrců a moudrosti obecně. Za 30.dynastie a v Ptolemaiovské době byl v oblasti Mennoferu jeho kult dokonce jedním z nejvýznamnějších, dále byl uctíván v Asklépiu v Sakkáře, kam bylo v tradici umisťován i jeho hrob. [4]
Kromě Ptaha byl spojován také s bohem moudrosti a písma Thovtem a také s Amenotepem, synem Hapuovým, hodnostářem, který žil za doby Amenhotepa III. a byl také zbožštěn. V řecké podobě se pak objevuje jako Imúthés a bývá spojován s řeckým léčitelským bohem Asklépiem a jeho dcerou Hygieiou. [5] Později se pak Imhotep objevuje jako bájný mudrc i v rámci hermetických tradic.[6]
Reference
Literatura
Bárta M., 2008: Život a smrt ve stínu pyramid : staroegyptská hrobka a společnost v době stavitelů pyramid Staré říše. Vyd. 1. Praha: Paseka.
Bárta M.: Imhotep, stavitel nejstarší pyramidy na světě, In: Pražské egyptologické studie, suplementa, Praha 2003, 9-21.
Cauville, Sylvie 2010. Imhotep: un avatar de Thot. Göttinger Miszellen 224, 17-25.
Dereser, Christian 2009. Imhotep - vom Baumeister zum Heilgott. Kemet 2009 (2), 4-
Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.
Mathieson, Ian 2013. The quest for Imhotep. In Mathieson, Padi (ed.), Seeing under the sands of Saqqara. A Scottish surveyor in Egypt: geophysics in the service of Egyptian achaeology. A memoir of the work of Ian J. Mathieson, 42-43. Edinburgh: Scottish Egyptian Archaeological Trust.
Ryholt, Kim 2009. The life of Imhotep (P. Carlsberg 85). In Widmer, Ghislaine and Didier Devauchelle (eds), Actes du IXe Congrès International des Études Démotiques: Paris, 31 août - 3 septembre 2005, 305-315. Le Caire: Institut Français d'Archéologie Orientale
Wilkinson, T. 2007: Lidé starého Egypta, Praha: Mladá Fronta.