Informační chování seniorů: Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „Informační chování seniorů“)
 
 
(Není zobrazeno 20 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
Informační chování seniorů
+
 
 +
[[Informační chování]] [https://cs.wikipedia.org/wiki/Senior seniorů]  se zkoumá jako specifické téma skupiny, kterou rostoucí objem [[Informace|informací]] obzvlášť zasahuje.  Vzhledem k tomu, že většinu aktivního života prožila dnešní [https://cs.wikipedia.org/wiki/Generace generace] seniorů v [[Postindustriální společnost|postindustriální společnosti]], do [[informační společnost|informační společnosti]] se integruje obtížněji.  S postupujícím vývojem se však prokazuje, že informační kompetence seniorů se výrazným tempem zlepšují a [[informační gramotnost]] generace seniorů vzrůstá.
 +
 
 +
 
 +
== Senioři v informační společnosti ==
 +
Senior je „''člověk v završující životní fázi se specifickým postavením ve společnosti''“ <ref name=sak>SAK, Petr, KOLESÁROVÁ, Karolína. Sociologie stáří a seniorů. Vydání 1. Praha: Grada, 2012. Sociologie. ISBN 978-80-247-3850-5</ref>.Pro definici seniorů jako specifické skupiny je nutné brát v úvahu:
 +
 
 +
* chronologické stáří – kalendářní věk,
 +
* biologické a psychologické aspekty,
 +
* ekonomické aspekty – konec produktivního věku,
 +
* právní aspekty – vznik nároku na důchod<ref>TOMCZYK, Łukasz. Vzdělávání seniorů v oblasti nových médií. Praha: Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR Praha, 2015. ISBN 978-80904531-9-7</ref>.
 +
 
 +
Určení dolní hranice seniorského věku není jednotné, osciluje mezi 60-65 lety<ref name=svet>SVĚTELSKÁ, Hana, Senioři píší Wikipedii: vývoj projektu a analýza systémových dat. Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK. Vedoucí práce PhDr. Radka Římanová, bakalářská práce, Praha 2017. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/179789</ref>.V současné době je nejčastěji uváděnou (v souladu s kritérii OSN a WHO – Světové zdravotnické organizace) hranice 65 let<ref name=zadr>ZADRAŽILOVÁ, Iva. Potřeby seniorů v práci s internetem – výsledky kvalitativního šetření. ProInflow - Časopis pro informační vědy [online]. 2017, 9(2), 102-118 [cit. 2018-02-05]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1677</ref>.K biologickým a psychologickým změnám ve stáří patří postupné zhoršení kognitivních funkcí, zejména [[vnímání]], [[myšlení]], [[pozornost|pozornosti]], [[představivost|představivosti]], [[Paměť|paměti]], [https://cs.wikipedia.org/wiki/Morbidita polymorbidita], zpomalení psychických procesů<ref>MLÝNKOVÁ, J. Péče o staré občany. 1. vydání. Praha: Grada, 2011. 192 s. ISBN 978-80-247-7</ref>. Výraznou ekonomickou změnou je odchod do důchodu a s ním spojená změna sociálního statusu, snížení pracovní aktivity, změny sociálních aktivit<ref name=sak/>.
 +
 
 +
== Primární a sekundární digitální propast ==
 +
 
 +
Senioři jsou považováni za socio-ekonomický segment nejvíce ohrožený [[digitální exkluze|digitální exkluzí]] a to přesto, že počet seniorů, kteří mají přístup i k [[Internet|internetu]], velmi rychle roste a jde o setrvalý trend. V roce 2016 využívalo internet 33% seniorů, což je desetkrát více než v roce 2006<ref name=zadr/>.
 +
Termín [[digitální propast]] má ve vztahu k seniorům dvojí význam:
 +
* '''primární digitální propast''', charakterizovanou rozdílem mezi těmi, kteří mají a kteří nemají k [[Informační a komunikační technologie|technologiím]]  přístup,
 +
* '''sekundární digitální propast''', charakterizovanou rozdílem mezi těmi, kteří umí technologie využívat k získání relevantních informací a těmi, kteří je nechtějí nebo nezvládají plně využívat<ref name=zadr/>.
 +
 
 +
K dovednostem relevantního získání a využití informací patří
 +
* schopnost orientovat se v široké nabídce,
 +
* schopnost nalézt potřebné informace,
 +
* základní orientace v oblasti počítačové [[Bezpečnost, ochrana|bezpečnosti]],
 +
* schopnost vyhodnocení získaných údajů,
 +
* schopnost ovládání základních online nástrojů a úkonů,
 +
* relevantní využití online nástrojů pro praktické úkony jako je internet banking, nakupování přes internet, zdravotnické informace, online vzdělávání atd.<ref name=zadr/>
 +
 
 +
== Vliv technologií na mezigenerační komunikaci ==
 +
 
 +
S příchodem technologií se mění význam i způsoby použití jednotlivých prostředků [[komunikace]] v rámci [[Rodina|rodiny]]<ref>TOPINKOVÁ, Renáta. Mezigenerační komunikace v éře internetu. Praha, 2016. Bakalářská práce. Katedra sociologie UK. Vedoucí práce Mgr. Petr Lupač, Ph.D.</ref>  Technologie přinášejí rozdíly v komunikačních vzorcích, například:
 +
* Verbální telefonickou komunikaci považuje nejmladší generace na rozdíl od seniorů za formu kontaktu vhodnou jen pro nouzové případy (vyžaduje pozornost, ruší soukromí)<ref>BOYD, Danah. It's Complicated: The Social Lives of Networked Teens, New Haven, Yale University Press, 2015, 281 p., ISBN : 978-0-300-19900-0</ref>, 
 +
* Internet je využíván seniory na jednom místě (většinou doma), zatímco mladá generace vybavená smartphony může komunikovat kdekoli<ref>SMITH A. Older adults and technology use. Pew Internet & American Life Project; 2014. [2014-04-23]. webcite http://www.pewinternet.org/2014/04/03/older-adults-and-technology-use/</ref>, 
 +
* Jazyk generací i kultura textových zpráv (použití [https://cs.wikipedia.org/wiki/Emotikon emotikonů], zkratek) je odlišná<ref>TURKLE, Sherry. Alone Together: Why We Expect More from Technology and Less from Each Other. New York: Basic Books, 2011. ISBN 978-0-465-01021-9</ref>.
 +
 
 +
Ovládnutí například jen mailové komunikace znamená zvýšení komunikačního potenciálu seniora v rámci rodiny a přispívá ke zvýšení frekvence i kvality kontaktu se vzdálenými členy.
 +
 
 +
== Heterogenita seniorské populace ==
 +
 
 +
Generace seniorů není homogenní, jednotlivci se liší:
 +
* fyzickými i psychickými [[Vlastnosti|vlastnostmi]],
 +
* dosaženým vzděláním,
 +
* socio-ekonomickým statusem,
 +
* zkušenostmi, zvyky a prioritami<ref name=maz>MAZUROVÁ, Hana, ed., HOUŠKOVÁ, Zlata, ed. Rovný přístup: knihovna přátelská k seniorům: metodická příručka pro práci knihoven se seniory. 1. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2016. ISBN 978-80-7050-674-5</ref>.
 +
 +
Výrazným rysem stáří je svoboda – lidé nemusí čelit [[Konformita|konformním]] tlakům vyplývající ze [[Sociální role|sociálních rolí]] v rodině nebo profesi, odpadají povinnosti spojené s produktivním věkem<ref name=svet/>.Silně individuální je využívání volného času seniorů, '''diferencované jsou i postoje k učení se novým věcem''' a zacházení s technologiemi.
 +
 
 +
== Benefity a bariéry osvojení technologií z pohledu seniorů ==
 +
 
 +
 
 +
Hlavní '''benefity využití technologií''' z pohledu seniorů - uživatelů jsou:
 +
* dostupnost informací,
 +
* spojení se světem,
 +
* časová úspora,
 +
* úspora pohybu,
 +
* komunikace s přáteli, zábava,
 +
* socializace osamělých,
 +
* odsunutí psychického stáří.
 +
 
 +
Hlavní bariéry – '''důvody pro neužívání technologií''' z pohledů seniorů - neuživatelů jsou:
 +
* absence potřeby, nízká [[motivace]] – technologie nepotřebují a nechtějí se učit novým věcem,
 +
* hodnocení technologií jako nástrojů s nízkou užitnou hodnotou – pocit, že pro seniora se nevyplatí,
 +
* finanční bariéry,
 +
* nedostatek času pro učení se,
 +
* absence [[dovednost|dovedností]], obava ze selhání<ref>KODL, Kryštof. Informační společnost a nové nerovnosti: výzkum digital divide v populaci seniorů. Humanitní studia, 2008. Bakalářská práce. Fakulta humanitních studií UK. Vedoucí práce Mgr. Petr Lupač, Ph.D.</ref>.
 +
 
 +
== Možnosti vzdělávání ==
 +
 +
Mezi cyklické formy vzdělávání<ref name=svet/> seniorů, do kterých patří i kurzy počítačové gramotnosti, se řadí:
 +
 
 +
* univerzity třetího věku, kdy účastníci mají statut posluchače univerzity,
 +
* virtuální univerzity třetího věku – distanční forma,
 +
* akademie třetího věku – zájmové vzdělávání s volnější strukturou,
 +
* volné vzdělávací kurzy pro seniory, ve kterých si účastníci vybírají jednotlivé přednášky,
 +
* kurzy pro seniory prezenční nebo e-learningové,<ref name=maz/>
 +
* [[Senioři píší Wikipedii|kurzy psaní Wikipedie pro seniory]].
 +
 +
== „Gerontechnology“, „Silver economy“ a „Silver surfers“ ==
 +
 
 +
[https://en.wikipedia.org/wiki/Gerontechnology Gerontechnology] <ref>KWON, Sunkyo. Gerontechnology: Research, Practice, and Principles in the Field of Technology and Aging. New York: Springer publishing company, 2017. ISBN 978-0-8261-2888-1</ref> (Geront + Technology) zahrnuje produkty, procesy a služby spojené s technologiemi, které usnadňují život seniorů:
 +
* kompenzační produkty zejména pro osoby se zdravotním postižením,
 +
* technické produkty, které respektují zdravotní a jiné limitace seniorů (například telefony a tablety pro seniory).
 +
Mezi priority patří edukace seniorů ke zvládání technologií, vývoj diagnostických a léčebných pomůcek ([https://cs.wikipedia.org/wiki/Telemedic%C3%ADna telemedicína], poplašné systémy atd.) i problematika přizpůsobení městského prostředí seniorům.
 +
 
 +
Pojem [http://www.silvereco.org/en/what-is-silver-economy/ Silver economy] <ref>EATOCK, David. The silver economy: Opportunities from ageing. EPRS | European Parliamentary Research Service, 2015. Dostupné také z: http://www.europarl.europa.eu/EPRS/EPRS-Briefing-565872-The-silver-economy-FINAL.pdf</ref> se v západním světě již vžil pro ekonomické odvětví, které se technologiemi pro seniory zabývá. Jako [https://en.wikipedia.org/wiki/Silver_surfer_(internet_user) Silver surfers] se označují senioři, kteří hojně využívají zejména internet a stávají se tak cílovou skupinou komerčních subjektů pro nákup výrobků na [https://www.silversurfers.com/ serverech] relevantních pro skupinu 50+.
 +
 
 +
== Odkazy ==
 +
 
 +
=== Reference ===
 +
 
 +
<references/>
 +
 
 +
=== Doporučená literatura ===
 +
 
 +
 
 +
HOLMEROVÁ, Iva, WIJA, Petr. Dlouhověkost, aktivní stárnutí a uplatnění na trhu práce: perspektivy, podmínky a příležitosti. In: Vzdělávání a rozvoj seniorů. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2013. ISBN 978-80-7308-469-1<br />
 +
HAŠKOVCOVÁ, Helena. Sociální gerontologie, aneb, Senioři mezi námi. Praha: Galén, 2012. ISBN 978-80-7262900-8.
 +
 
 +
=== Související články ===
 +
[[Senioři píší Wikipedii]]
 +
 
 +
=== Klíčová slova ===
 +
 +
Senioři, informační chování, informační gramotnost, vzdělání seniorů, digitální propast

Aktuální verze z 9. 4. 2018, 13:43

Informační chování seniorů se zkoumá jako specifické téma skupiny, kterou rostoucí objem informací obzvlášť zasahuje. Vzhledem k tomu, že většinu aktivního života prožila dnešní generace seniorů v postindustriální společnosti, do informační společnosti se integruje obtížněji. S postupujícím vývojem se však prokazuje, že informační kompetence seniorů se výrazným tempem zlepšují a informační gramotnost generace seniorů vzrůstá.


Senioři v informační společnosti

Senior je „člověk v završující životní fázi se specifickým postavením ve společnosti“ [1].Pro definici seniorů jako specifické skupiny je nutné brát v úvahu:

  • chronologické stáří – kalendářní věk,
  • biologické a psychologické aspekty,
  • ekonomické aspekty – konec produktivního věku,
  • právní aspekty – vznik nároku na důchod[2].

Určení dolní hranice seniorského věku není jednotné, osciluje mezi 60-65 lety[3].V současné době je nejčastěji uváděnou (v souladu s kritérii OSN a WHO – Světové zdravotnické organizace) hranice 65 let[4].K biologickým a psychologickým změnám ve stáří patří postupné zhoršení kognitivních funkcí, zejména vnímání, myšlení, pozornosti, představivosti, paměti, polymorbidita, zpomalení psychických procesů[5]. Výraznou ekonomickou změnou je odchod do důchodu a s ním spojená změna sociálního statusu, snížení pracovní aktivity, změny sociálních aktivit[1].

Primární a sekundární digitální propast

Senioři jsou považováni za socio-ekonomický segment nejvíce ohrožený digitální exkluzí a to přesto, že počet seniorů, kteří mají přístup i k internetu, velmi rychle roste a jde o setrvalý trend. V roce 2016 využívalo internet 33% seniorů, což je desetkrát více než v roce 2006[4]. Termín digitální propast má ve vztahu k seniorům dvojí význam:

  • primární digitální propast, charakterizovanou rozdílem mezi těmi, kteří mají a kteří nemají k technologiím přístup,
  • sekundární digitální propast, charakterizovanou rozdílem mezi těmi, kteří umí technologie využívat k získání relevantních informací a těmi, kteří je nechtějí nebo nezvládají plně využívat[4].

K dovednostem relevantního získání a využití informací patří

  • schopnost orientovat se v široké nabídce,
  • schopnost nalézt potřebné informace,
  • základní orientace v oblasti počítačové bezpečnosti,
  • schopnost vyhodnocení získaných údajů,
  • schopnost ovládání základních online nástrojů a úkonů,
  • relevantní využití online nástrojů pro praktické úkony jako je internet banking, nakupování přes internet, zdravotnické informace, online vzdělávání atd.[4]

Vliv technologií na mezigenerační komunikaci

S příchodem technologií se mění význam i způsoby použití jednotlivých prostředků komunikace v rámci rodiny[6] Technologie přinášejí rozdíly v komunikačních vzorcích, například:

  • Verbální telefonickou komunikaci považuje nejmladší generace na rozdíl od seniorů za formu kontaktu vhodnou jen pro nouzové případy (vyžaduje pozornost, ruší soukromí)[7],
  • Internet je využíván seniory na jednom místě (většinou doma), zatímco mladá generace vybavená smartphony může komunikovat kdekoli[8],
  • Jazyk generací i kultura textových zpráv (použití emotikonů, zkratek) je odlišná[9].

Ovládnutí například jen mailové komunikace znamená zvýšení komunikačního potenciálu seniora v rámci rodiny a přispívá ke zvýšení frekvence i kvality kontaktu se vzdálenými členy.

Heterogenita seniorské populace

Generace seniorů není homogenní, jednotlivci se liší:

  • fyzickými i psychickými vlastnostmi,
  • dosaženým vzděláním,
  • socio-ekonomickým statusem,
  • zkušenostmi, zvyky a prioritami[10].

Výrazným rysem stáří je svoboda – lidé nemusí čelit konformním tlakům vyplývající ze sociálních rolí v rodině nebo profesi, odpadají povinnosti spojené s produktivním věkem[3].Silně individuální je využívání volného času seniorů, diferencované jsou i postoje k učení se novým věcem a zacházení s technologiemi.

Benefity a bariéry osvojení technologií z pohledu seniorů

Hlavní benefity využití technologií z pohledu seniorů - uživatelů jsou:

  • dostupnost informací,
  • spojení se světem,
  • časová úspora,
  • úspora pohybu,
  • komunikace s přáteli, zábava,
  • socializace osamělých,
  • odsunutí psychického stáří.

Hlavní bariéry – důvody pro neužívání technologií z pohledů seniorů - neuživatelů jsou:

  • absence potřeby, nízká motivace – technologie nepotřebují a nechtějí se učit novým věcem,
  • hodnocení technologií jako nástrojů s nízkou užitnou hodnotou – pocit, že pro seniora se nevyplatí,
  • finanční bariéry,
  • nedostatek času pro učení se,
  • absence dovedností, obava ze selhání[11].

Možnosti vzdělávání

Mezi cyklické formy vzdělávání[3] seniorů, do kterých patří i kurzy počítačové gramotnosti, se řadí:

  • univerzity třetího věku, kdy účastníci mají statut posluchače univerzity,
  • virtuální univerzity třetího věku – distanční forma,
  • akademie třetího věku – zájmové vzdělávání s volnější strukturou,
  • volné vzdělávací kurzy pro seniory, ve kterých si účastníci vybírají jednotlivé přednášky,
  • kurzy pro seniory prezenční nebo e-learningové,[10]
  • kurzy psaní Wikipedie pro seniory.

„Gerontechnology“, „Silver economy“ a „Silver surfers“

Gerontechnology [12] (Geront + Technology) zahrnuje produkty, procesy a služby spojené s technologiemi, které usnadňují život seniorů:

  • kompenzační produkty zejména pro osoby se zdravotním postižením,
  • technické produkty, které respektují zdravotní a jiné limitace seniorů (například telefony a tablety pro seniory).

Mezi priority patří edukace seniorů ke zvládání technologií, vývoj diagnostických a léčebných pomůcek (telemedicína, poplašné systémy atd.) i problematika přizpůsobení městského prostředí seniorům.

Pojem Silver economy [13] se v západním světě již vžil pro ekonomické odvětví, které se technologiemi pro seniory zabývá. Jako Silver surfers se označují senioři, kteří hojně využívají zejména internet a stávají se tak cílovou skupinou komerčních subjektů pro nákup výrobků na serverech relevantních pro skupinu 50+.

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 SAK, Petr, KOLESÁROVÁ, Karolína. Sociologie stáří a seniorů. Vydání 1. Praha: Grada, 2012. Sociologie. ISBN 978-80-247-3850-5
  2. ↑ TOMCZYK, Łukasz. Vzdělávání seniorů v oblasti nových médií. Praha: Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR Praha, 2015. ISBN 978-80904531-9-7
  3. ↑ 3,0 3,1 3,2 SVĚTELSKÁ, Hana, Senioři píší Wikipedii: vývoj projektu a analýza systémových dat. Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK. Vedoucí práce PhDr. Radka Římanová, bakalářská práce, Praha 2017. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/179789
  4. ↑ 4,0 4,1 4,2 4,3 ZADRAŽILOVÁ, Iva. Potřeby seniorů v práci s internetem – výsledky kvalitativního šetření. ProInflow - Časopis pro informační vědy [online]. 2017, 9(2), 102-118 [cit. 2018-02-05]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1677
  5. ↑ MLÝNKOVÁ, J. Péče o staré občany. 1. vydání. Praha: Grada, 2011. 192 s. ISBN 978-80-247-7
  6. ↑ TOPINKOVÁ, Renáta. Mezigenerační komunikace v éře internetu. Praha, 2016. Bakalářská práce. Katedra sociologie UK. Vedoucí práce Mgr. Petr Lupač, Ph.D.
  7. ↑ BOYD, Danah. It's Complicated: The Social Lives of Networked Teens, New Haven, Yale University Press, 2015, 281 p., ISBN : 978-0-300-19900-0
  8. ↑ SMITH A. Older adults and technology use. Pew Internet & American Life Project; 2014. [2014-04-23]. webcite http://www.pewinternet.org/2014/04/03/older-adults-and-technology-use/
  9. ↑ TURKLE, Sherry. Alone Together: Why We Expect More from Technology and Less from Each Other. New York: Basic Books, 2011. ISBN 978-0-465-01021-9
  10. ↑ 10,0 10,1 MAZUROVÁ, Hana, ed., HOUŠKOVÁ, Zlata, ed. Rovný přístup: knihovna přátelská k seniorům: metodická příručka pro práci knihoven se seniory. 1. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2016. ISBN 978-80-7050-674-5
  11. ↑ KODL, Kryštof. Informační společnost a nové nerovnosti: výzkum digital divide v populaci seniorů. Humanitní studia, 2008. Bakalářská práce. Fakulta humanitních studií UK. Vedoucí práce Mgr. Petr Lupač, Ph.D.
  12. ↑ KWON, Sunkyo. Gerontechnology: Research, Practice, and Principles in the Field of Technology and Aging. New York: Springer publishing company, 2017. ISBN 978-0-8261-2888-1
  13. ↑ EATOCK, David. The silver economy: Opportunities from ageing. EPRS | European Parliamentary Research Service, 2015. Dostupné také z: http://www.europarl.europa.eu/EPRS/EPRS-Briefing-565872-The-silver-economy-FINAL.pdf

Doporučená literatura

HOLMEROVÁ, Iva, WIJA, Petr. Dlouhověkost, aktivní stárnutí a uplatnění na trhu práce: perspektivy, podmínky a příležitosti. In: Vzdělávání a rozvoj seniorů. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2013. ISBN 978-80-7308-469-1
HAŠKOVCOVÁ, Helena. Sociální gerontologie, aneb, Senioři mezi námi. Praha: Galén, 2012. ISBN 978-80-7262900-8.

Související články

Senioři píší Wikipedii

Klíčová slova

Senioři, informační chování, informační gramotnost, vzdělání seniorů, digitální propast

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informační_chování_seniorů&oldid=53192“