Empirický výzkum: Porovnání verzí

 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
''(Státnicová otázka Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku)''
 
−
 
 
'''Empirický výzkum''' – z řeckého ''empeiriea'' = zkušenost.  
 
'''Empirický výzkum''' – z řeckého ''empeiriea'' = zkušenost.  
 
Od konce 16. století začíná být pojem spojován se [[senzualismus|senzualismem]]. Tento filozofický směr zakládá na požitku, avšak na rozdíl od [[antická filozofie|antické]] a [[středověká filozofie|středověké filozofie]], začleněném do organizované lidské zkušenosti, není spontánního charakteru. Práce s empirickým materiálem může tedy ovlivňovat i teoretický základ. Tuto metodu induktivních úsudků ve svém díle systém deduktivní a induktivní [[Logika|logiky]] popsal [[John Stuart Mill]]. <ref name="linhart">LINHART, Jiří. <i>Velký sociologický slovník</i>. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-164-1</ref>
 
Od konce 16. století začíná být pojem spojován se [[senzualismus|senzualismem]]. Tento filozofický směr zakládá na požitku, avšak na rozdíl od [[antická filozofie|antické]] a [[středověká filozofie|středověké filozofie]], začleněném do organizované lidské zkušenosti, není spontánního charakteru. Práce s empirickým materiálem může tedy ovlivňovat i teoretický základ. Tuto metodu induktivních úsudků ve svém díle systém deduktivní a induktivní [[Logika|logiky]] popsal [[John Stuart Mill]]. <ref name="linhart">LINHART, Jiří. <i>Velký sociologický slovník</i>. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-164-1</ref>
Řádek 7: Řádek 5:
  
 
'''Výzkum''' je systematický proces, jehož cílem je získání nových poznatků. <ref>HENDL, Jan. <i>Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace</i>. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-485-4.</ref>
 
'''Výzkum''' je systematický proces, jehož cílem je získání nových poznatků. <ref>HENDL, Jan. <i>Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace</i>. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-485-4.</ref>
−
=== Kvalitativní výzkum ===
+
===Kvalitativní výzkum===
 
[[Kvalitativní výzkum]] vychází z metod používaných v oblasti [[přírodní vědy|přírodních věd]]. Zaměřuje se na popis kvalit určitých jevů. Tyto jevy popisujeme a interpretujeme, není možné je nějakým způsobem měřit. Použití [[induktivní metody|induktivních metod]].
 
[[Kvalitativní výzkum]] vychází z metod používaných v oblasti [[přírodní vědy|přírodních věd]]. Zaměřuje se na popis kvalit určitých jevů. Tyto jevy popisujeme a interpretujeme, není možné je nějakým způsobem měřit. Použití [[induktivní metody|induktivních metod]].
 
Na začátku kvalitativního výzkumu je pozorování skutečnosti, zjišťování pravidelností. Výsledkem je formulace teorie, konceptu, přístupu.  
 
Na začátku kvalitativního výzkumu je pozorování skutečnosti, zjišťování pravidelností. Výsledkem je formulace teorie, konceptu, přístupu.  
 
V některých případech nám poslouží jako pomocník stanovení [[hypotéza|hypotéz]] – které se v průběhu výzkumu kvalitativního i kvantitativního ověřují – potvrzují, či vyvracejí).
 
V některých případech nám poslouží jako pomocník stanovení [[hypotéza|hypotéz]] – které se v průběhu výzkumu kvalitativního i kvantitativního ověřují – potvrzují, či vyvracejí).
  
−
=== Kvantitativní výzkum ===
+
===Kvantitativní výzkum===
 
[[kvantitativní výzkum|Kvantitativním výzkumem]] rozumíme výzkum čehokoli, co lze nějakým způsobem změřit nebo spočítat. Používá [[deduktivní metody|deduktivních metod.]]
 
[[kvantitativní výzkum|Kvantitativním výzkumem]] rozumíme výzkum čehokoli, co lze nějakým způsobem změřit nebo spočítat. Používá [[deduktivní metody|deduktivních metod.]]
 
Vychází z teorie, ze které odvozujeme hypotézy a ty po té testujeme v rámci dané teorie. Výsledkem je tedy jejich potvrzení nebo vyvrácení.
 
Vychází z teorie, ze které odvozujeme hypotézy a ty po té testujeme v rámci dané teorie. Výsledkem je tedy jejich potvrzení nebo vyvrácení.
  
−
== Výběr vzorku ==
+
==Výběr vzorku==
 
'''Populace''' – soubor jednotek, o kterých předpokládáme, že je bude možné pro výzkum využít – jednotky pozorování.<ref name="hirt">HIRT, Tomáš (eds.). <i>Vybrané kapitoly z aplikované sociální antropologie</i>. Plzeň: Západočeská univerzita, 2012. ISBN 978-80-261-0122-2.</ref>
 
'''Populace''' – soubor jednotek, o kterých předpokládáme, že je bude možné pro výzkum využít – jednotky pozorování.<ref name="hirt">HIRT, Tomáš (eds.). <i>Vybrané kapitoly z aplikované sociální antropologie</i>. Plzeň: Západočeská univerzita, 2012. ISBN 978-80-261-0122-2.</ref>
 
<br />[[Populace]] musí být nutně definovatelná resp. ohraničitelná.<br />
 
<br />[[Populace]] musí být nutně definovatelná resp. ohraničitelná.<br />
Řádek 25: Řádek 23:
 
Způsob výběru vzorku (rovněž možno užít konstrukce vzorku) závisí na typu výzkumu, který provádíme. U výzkumu kvantitativního je výběr náhodný, aby bylo možné získaná data zobecnit na populaci a výstup statisticky zpracovat.  
 
Způsob výběru vzorku (rovněž možno užít konstrukce vzorku) závisí na typu výzkumu, který provádíme. U výzkumu kvantitativního je výběr náhodný, aby bylo možné získaná data zobecnit na populaci a výstup statisticky zpracovat.  
 
Výběr vzorku lze rozdělit na pravděpodobnostní a nepravděpodobnostní.
 
Výběr vzorku lze rozdělit na pravděpodobnostní a nepravděpodobnostní.
−
=== Pravděpodobnostní výběr ===
+
===Pravděpodobnostní výběr===
−
„Náhodný (pravděpodobnostní) výběr je takový výběr, ve kterém každý element populace má stejnou [[pravděpodobnost]], že bude vybrán do vzorku.“<ref name="disman"/><br />
+
„Náhodný (pravděpodobnostní) výběr je takový výběr, ve kterém každý element populace má stejnou [[pravděpodobnost]], že bude vybrán do vzorku.“<ref name="disman" /><br />
  
 
V náhodném vzorku jsou reprezentovány, jak vlastnosti známé, tedy ty které jsou cílem našeho zkoumání, tak i ty, které jím nejsou. Výskyt pro nás relevantních vlastností je tedy podobný a naše hypotézy jsou tedy na danou populaci použitelné.<br />
 
V náhodném vzorku jsou reprezentovány, jak vlastnosti známé, tedy ty které jsou cílem našeho zkoumání, tak i ty, které jím nejsou. Výskyt pro nás relevantních vlastností je tedy podobný a naše hypotézy jsou tedy na danou populaci použitelné.<br />
  
−
* '''Systematický výběr''' – z populace vybereme prvního jedince a od něj potom každého N-tého. Konečný vzorek tedy sestává z každé N-té jednotky v populaci.
+
*'''Systematický výběr''' – z populace vybereme prvního jedince a od něj potom každého N-tého. Konečný vzorek tedy sestává z každé N-té jednotky v populaci.
−
* '''Náhodný stratifikovaný výběr''' – populace rozdělíme na [[homogenní]] celky a náhodně z nich vybíráme.
+
*'''Náhodný stratifikovaný výběr''' – populace rozdělíme na [[homogenní]] celky a náhodně z nich vybíráme.
−
* '''Vícestupňový náhodný výběr''' – je prováděn ve dvou nebo více krocích. V prvním kroku jsou náhodně vybrána přirozená seskupení a poté jsou opět náhodně vybráni jedinci z těchto předem vymezených uskupení.
+
*'''Vícestupňový náhodný výběr''' – je prováděn ve dvou nebo více krocích. V prvním kroku jsou náhodně vybrána přirozená seskupení a poté jsou opět náhodně vybráni jedinci z těchto předem vymezených uskupení.
  
−
=== Nepravděpodobnostní výběr===
+
===Nepravděpodobnostní výběr===
 
Základním znakem je skutečnost, že někteří členové populace budou vybráni spíše než jiní.  
 
Základním znakem je skutečnost, že někteří členové populace budou vybráni spíše než jiní.  
−
* '''Kvótní''' – kopíruje populaci podle nám známých kritérií, na jejichž základech stanovíme tzv. výběrové kvóty. Z toho důvodu je nutné, abychom znali složení zkoumané populace, což se může v některých případech jevit jako problém, navíc na vzorek nahlížíme pouze z hlediska pro nás klíčových charakteristik, ostatní, které mohou být také podstatné, přehlížíme. Dalším problémem kvótních vzorků je jejich zkreslenost, které se může projevovat např. větším zastoupením určité skupiny, u které je vyšší pravděpodobnost, že se bude na výzkumu podílet. Z těchto důvodů se doporučuje kombinovat kvótní výběr i s jinými postupy, které toto rizika redukují.
 
  
−
* '''Účelový''' – výběr vychází výhradně z úsudku výzkumníka, který rozhoduje  „…o tom, co by mělo být pozorováno, a o tom, co je možné pozorovat“.<ref name="disman"/> Tyto skutečnosti by však měl mít výzkumník však podloženy a zdůvodněny.
+
*'''Kvótní''' – kopíruje populaci podle nám známých kritérií, na jejichž základech stanovíme tzv. výběrové kvóty. Z toho důvodu je nutné, abychom znali složení zkoumané populace, což se může v některých případech jevit jako problém, navíc na vzorek nahlížíme pouze z hlediska pro nás klíčových charakteristik, ostatní, které mohou být také podstatné, přehlížíme. Dalším problémem kvótních vzorků je jejich zkreslenost, které se může projevovat např. větším zastoupením určité skupiny, u které je vyšší pravděpodobnost, že se bude na výzkumu podílet. Z těchto důvodů se doporučuje kombinovat kvótní výběr i s jinými postupy, které toto rizika redukují.
  
−
* '''Snowball''' – označovaný také jako řetězový výběr nebo referenční výběr. Tento typ výběru je vhodný především u populací, které nejsou běžně dostupné nebo o nich máme jen zběžné informace, případně vůbec žádné, např. drogově závislí, bezdomovci. Na počátku výzkumu kontaktujeme jednu nebo více osob, jejichž prostřednictvím se pak dostane k dalším osobám, které se na výzkumu budou podílet. U tohoto postupu hrozí zkreslení dat, a to především proto, že jsou často „nabalováni“ jedinci z jedné [[sociální sítě]]. V rámci této sítě může docházet k jednání, které však není reprezentativní pro celou populaci.<ref name="hirt"/>
+
*'''Účelový''' – výběr vychází výhradně z úsudku výzkumníka, který rozhoduje „…o tom, co by mělo být pozorováno, a o tom, co je možné pozorovat“.<ref name="disman" /> Tyto skutečnosti by však měl mít výzkumník však podloženy a zdůvodněny.
  
−
=== Reprezentativnost vzorku ===
+
*'''Snowball''' – označovaný také jako řetězový výběr nebo referenční výběr. Tento typ výběru je vhodný především u populací, které nejsou běžně dostupné nebo o nich máme jen zběžné informace, případně vůbec žádné, např. drogově závislí, bezdomovci. Na počátku výzkumu kontaktujeme jednu nebo  více osob, jejichž prostřednictvím se pak dostane k dalším osobám, které se na výzkumu budou podílet. U tohoto postupu hrozí zkreslení dat, a to především proto, že jsou často „nabalováni“ jedinci z jedné [[sociální sítě]]. V rámci této sítě může docházet k jednání, které však není reprezentativní pro celou populaci.<ref name="hirt" />
−
'''Reprezentativita''' je pojem používaný především ve [[Statistika|statistice]] a [[Sociologie|sociologii]] a označuje přenositelnost a zobecnitelnost [[informace]] z výběrového souboru na zvolený výzkumný soubor nebo jeho část.<ref name="linhart"/>
+
 
 +
===Reprezentativnost vzorku===
 +
'''Reprezentativita''' je pojem používaný především ve [[Statistika|statistice]] a [[Sociologie|sociologii]] a označuje přenositelnost a zobecnitelnost [[informace]] z výběrového souboru na zvolený výzkumný soubor nebo jeho část.<ref name="linhart" />
 
Jedná se o takovou kvalitu výběru, díky níž je rozložení charakteristik vzorku shodné s rozložením v populaci, z níž byl vzorek vybrán. Ze striktně statistického hlediska jsou reprezentativní jen pravděpodobnostní šetření.  
 
Jedná se o takovou kvalitu výběru, díky níž je rozložení charakteristik vzorku shodné s rozložením v populaci, z níž byl vzorek vybrán. Ze striktně statistického hlediska jsou reprezentativní jen pravděpodobnostní šetření.  
  
−
'''Validita''' je jedním ze základních kritérií hodnocení kvality výzkumu v sociologii, ale užívá se i ve výzkumech [[Pedagogika|pedagogického]], [[Psychologie|psychologického]], [[Ekonomie, její historický vývoj, hlavní ekonomické směry, jejich představitelé a jejich významná díla|ekonomického]] nebo [[Antropologie, etnografie, kulturologie|antropologického]] charakteru. Používá se především pro hodnocení metod použitých v konkrétním výzkumu. „Validní je takové měření, které měří skutečně to, co jsme zamýšleli měřit.“<ref name="disman"/>.
+
'''Validita''' je jedním ze základních kritérií hodnocení kvality výzkumu v sociologii, ale užívá se i ve výzkumech [[Pedagogika|pedagogického]], [[Psychologie|psychologického]], [[Ekonomie, její historický vývoj, hlavní ekonomické směry, jejich představitelé a jejich významná díla|ekonomického]] nebo [[Antropologie, etnografie, kulturologie|antropologického]] charakteru. Používá se především pro hodnocení metod použitých v konkrétním výzkumu. „Validní je takové měření, které měří skutečně to, co jsme zamýšleli měřit.“<ref name="disman" />.
  
−
* '''Interní validita''' se vztahuje k tomu, zda změny závislé proměnné mohou být přičítány nezávislé proměnné. Ptáme se, zda měříme opravdu to, co chceme měřit?
+
*'''Interní validita''' se vztahuje k tomu, zda změny závislé proměnné mohou být přičítány nezávislé proměnné. Ptáme se, zda měříme opravdu to, co chceme měřit?
−
* '''Externí validita''' vypovídá o možnosti zobecnění.
+
*'''Externí validita''' vypovídá o možnosti zobecnění.
  
 
'''Reliabilita''' (=spolehlivost) je pojem vyjadřující opakovatelnost získaných závěrů při stejném výzkumu.
 
'''Reliabilita''' (=spolehlivost) je pojem vyjadřující opakovatelnost získaných závěrů při stejném výzkumu.
−
„Reliabilní je takové měření, které nám při opakované aplikaci dává shodné výsledky, pokud se ovšem stav měřeného subjektu nezměnil.“<ref name="disman"/>.
+
„Reliabilní je takové měření, které nám při opakované aplikaci dává shodné výsledky, pokud se ovšem stav měřeného subjektu nezměnil.“<ref name="disman" />.
  
 
Kritéria [[validita|validity]] a [[reliabilita|reliability]], resp. způsoby jejich testování nejsou v kvalitativním výzkumu uplatnitelná.
 
Kritéria [[validita|validity]] a [[reliabilita|reliability]], resp. způsoby jejich testování nejsou v kvalitativním výzkumu uplatnitelná.
Řádek 65: Řádek 64:
 
'''Potvrditelnost''' – výsledky/data jsou zpětně dohledatelná.
 
'''Potvrditelnost''' – výsledky/data jsou zpětně dohledatelná.
  
−
== Odkazy ==
+
==Odkazy==
−
=== Reference ===
+
===Reference===
 +
 
 +
<references />
 +
===Související články===
 +
[[Kvalitativní výzkum]]<br />[[Statistika]]<br />[[Výzkumné metody]]<br />[[Výzkum a metody v informační vědě]]
  
−
<references/>
+
[[Postup při návrhu a realizaci empirického významu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku|Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzork]]
−
=== Související články ===
 
−
[[Kvalitativní výzkum]]<br />
 
  
−
[[Statistika]]<br />
+
<br />
−
[[Výzkumné metody]]
 
  
−
===Klíčová slova ===
+
===Klíčová slova===
 
empirický výzkum, kvalitativní výzkum, kvantitativní výzkum, pravděpodobnostní výběr, nepravděpodobnostní výběr, reprezentativita, validita, reliabilita
 
empirický výzkum, kvalitativní výzkum, kvantitativní výzkum, pravděpodobnostní výběr, nepravděpodobnostní výběr, reprezentativita, validita, reliabilita
  
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]
 
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]

Aktuální verze z 17. 6. 2020, 10:39

Empirický výzkum – z řeckého empeiriea = zkušenost. Od konce 16. století začíná být pojem spojován se senzualismem. Tento filozofický směr zakládá na požitku, avšak na rozdíl od antické a středověké filozofie, začleněném do organizované lidské zkušenosti, není spontánního charakteru. Práce s empirickým materiálem může tedy ovlivňovat i teoretický základ. Tuto metodu induktivních úsudků ve svém díle systém deduktivní a induktivní logiky popsal John Stuart Mill. [1]

Jedná se tedy o výzkum založený na zkušenosti, konkrétně na sběru primárních a sekundárních dat samotným výzkumníkem.

Výzkum je systematický proces, jehož cílem je získání nových poznatků. [2]

Kvalitativní výzkum

Kvalitativní výzkum vychází z metod používaných v oblasti přírodních věd. Zaměřuje se na popis kvalit určitých jevů. Tyto jevy popisujeme a interpretujeme, není možné je nějakým způsobem měřit. Použití induktivních metod. Na začátku kvalitativního výzkumu je pozorování skutečnosti, zjišťování pravidelností. Výsledkem je formulace teorie, konceptu, přístupu. V některých případech nám poslouží jako pomocník stanovení hypotéz – které se v průběhu výzkumu kvalitativního i kvantitativního ověřují – potvrzují, či vyvracejí).

Kvantitativní výzkum

Kvantitativním výzkumem rozumíme výzkum čehokoli, co lze nějakým způsobem změřit nebo spočítat. Používá deduktivních metod. Vychází z teorie, ze které odvozujeme hypotézy a ty po té testujeme v rámci dané teorie. Výsledkem je tedy jejich potvrzení nebo vyvrácení.

Výběr vzorku

Populace – soubor jednotek, o kterých předpokládáme, že je bude možné pro výzkum využít – jednotky pozorování.[3]
Populace musí být nutně definovatelná resp. ohraničitelná.

Vzorek – výseč populace, skupina jednotek, kterou zkoumáme. Čím je vzorek větší, tím je rozdíl mezi jeho strukturou a strukturou populace menší.[4]

Jednotka analýzy – jednotlivé subjekty zkoumání – artefakty, individua, události, organizace, geografické celky (např. informátor v kvalitativním výzkumu – otec domácnosti. Způsob výběru vzorku (rovněž možno užít konstrukce vzorku) závisí na typu výzkumu, který provádíme. U výzkumu kvantitativního je výběr náhodný, aby bylo možné získaná data zobecnit na populaci a výstup statisticky zpracovat. Výběr vzorku lze rozdělit na pravděpodobnostní a nepravděpodobnostní.

Pravděpodobnostní výběr

„Náhodný (pravděpodobnostní) výběr je takový výběr, ve kterém každý element populace má stejnou pravděpodobnost, že bude vybrán do vzorku.“[4]

V náhodném vzorku jsou reprezentovány, jak vlastnosti známé, tedy ty které jsou cílem našeho zkoumání, tak i ty, které jím nejsou. Výskyt pro nás relevantních vlastností je tedy podobný a naše hypotézy jsou tedy na danou populaci použitelné.

  • Systematický výběr – z populace vybereme prvního jedince a od něj potom každého N-tého. Konečný vzorek tedy sestává z každé N-té jednotky v populaci.
  • Náhodný stratifikovaný výběr – populace rozdělíme na homogenní celky a náhodně z nich vybíráme.
  • Vícestupňový náhodný výběr – je prováděn ve dvou nebo více krocích. V prvním kroku jsou náhodně vybrána přirozená seskupení a poté jsou opět náhodně vybráni jedinci z těchto předem vymezených uskupení.

Nepravděpodobnostní výběr

Základním znakem je skutečnost, že někteří členové populace budou vybráni spíše než jiní.

  • Kvótní – kopíruje populaci podle nám známých kritérií, na jejichž základech stanovíme tzv. výběrové kvóty. Z toho důvodu je nutné, abychom znali složení zkoumané populace, což se může v některých případech jevit jako problém, navíc na vzorek nahlížíme pouze z hlediska pro nás klíčových charakteristik, ostatní, které mohou být také podstatné, přehlížíme. Dalším problémem kvótních vzorků je jejich zkreslenost, které se může projevovat např. větším zastoupením určité skupiny, u které je vyšší pravděpodobnost, že se bude na výzkumu podílet. Z těchto důvodů se doporučuje kombinovat kvótní výběr i s jinými postupy, které toto rizika redukují.
  • Účelový – výběr vychází výhradně z úsudku výzkumníka, který rozhoduje „…o tom, co by mělo být pozorováno, a o tom, co je možné pozorovat“.[4] Tyto skutečnosti by však měl mít výzkumník však podloženy a zdůvodněny.
  • Snowball – označovaný také jako řetězový výběr nebo referenční výběr. Tento typ výběru je vhodný především u populací, které nejsou běžně dostupné nebo o nich máme jen zběžné informace, případně vůbec žádné, např. drogově závislí, bezdomovci. Na počátku výzkumu kontaktujeme jednu nebo více osob, jejichž prostřednictvím se pak dostane k dalším osobám, které se na výzkumu budou podílet. U tohoto postupu hrozí zkreslení dat, a to především proto, že jsou často „nabalováni“ jedinci z jedné sociální sítě. V rámci této sítě může docházet k jednání, které však není reprezentativní pro celou populaci.[3]

Reprezentativnost vzorku

Reprezentativita je pojem používaný především ve statistice a sociologii a označuje přenositelnost a zobecnitelnost informace z výběrového souboru na zvolený výzkumný soubor nebo jeho část.[1] Jedná se o takovou kvalitu výběru, díky níž je rozložení charakteristik vzorku shodné s rozložením v populaci, z níž byl vzorek vybrán. Ze striktně statistického hlediska jsou reprezentativní jen pravděpodobnostní šetření.

Validita je jedním ze základních kritérií hodnocení kvality výzkumu v sociologii, ale užívá se i ve výzkumech pedagogického, psychologického, ekonomického nebo antropologického charakteru. Používá se především pro hodnocení metod použitých v konkrétním výzkumu. „Validní je takové měření, které měří skutečně to, co jsme zamýšleli měřit.“[4].

  • Interní validita se vztahuje k tomu, zda změny závislé proměnné mohou být přičítány nezávislé proměnné. Ptáme se, zda měříme opravdu to, co chceme měřit?
  • Externí validita vypovídá o možnosti zobecnění.

Reliabilita (=spolehlivost) je pojem vyjadřující opakovatelnost získaných závěrů při stejném výzkumu. „Reliabilní je takové měření, které nám při opakované aplikaci dává shodné výsledky, pokud se ovšem stav měřeného subjektu nezměnil.“[4].

Kritéria validity a reliability, resp. způsoby jejich testování nejsou v kvalitativním výzkumu uplatnitelná. Alternativní kritéria reprezentativity v kvalitativním výzkumu:[5]

Důvěryhodnost – výsledky výzkumu jsou věrohodné z perspektivy dílčích postupů těch, kteří ho provedli.

Převoditelnost - výsledky výzkumu mohou být přenositelné i na jiné případy při zachování určité míry „citlivosti“.

Spolehlivost – stabilita výsledků, při které je brána v úvahu možná změna, která ovšem musí sledovatelná.

Potvrditelnost – výsledky/data jsou zpětně dohledatelná.

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 LINHART, Jiří. Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-164-1
  2. ↑ HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-485-4.
  3. ↑ 3,0 3,1 HIRT, Tomáš (eds.). Vybrané kapitoly z aplikované sociální antropologie. Plzeň: Západočeská univerzita, 2012. ISBN 978-80-261-0122-2.
  4. ↑ 4,0 4,1 4,2 4,3 4,4 DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0139-7
  5. ↑ DENZIN, Norman K. a Yvonna S. LINCOLN. The SAGE handbook of qualitative research. 3. vyd. Thousand Oaks: Sage Publications, c2005. ISBN 0-7619-2757-3.

Související články

Kvalitativní výzkum
Statistika
Výzkumné metody
Výzkum a metody v informační vědě

Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzork


Klíčová slova

empirický výzkum, kvalitativní výzkum, kvantitativní výzkum, pravděpodobnostní výběr, nepravděpodobnostní výběr, reprezentativita, validita, reliabilita

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Empirický_výzkum&oldid=60696“