Vývoj informační politiky USA a EU: Porovnání verzí
(Není zobrazeno 55 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
Obě informační politiky vznikly podobně a zpočátku měly i stejné vize a cíle. Vznik informační politiky v USA můžeme doložit v 90. letech, kdy tehdejší více-prezident Billa Clintona Albert Gorea podporoval šíření informačních technologií. Dále podporoval zvyšování počítačové gramotnosti, souhlasil s propojováním škol a institucí pomocí internetu. Především se zasazoval o vytvoření Globální počítačové infrastruktury. Koncept této infrastruktury představil na konferenci v Buenos Aires v roce 1994. Tento rok byl tento návrh podpořen a Albert Gore vyzval všechny, aby se zapojili do globální informační struktury ('''Global information infrastructure - GII'''). Cíly se staly podpora demokracie a vzájemná spolupráce různých zemí v oblasti obchodu a ekonomie. Tato iniciativa podnítila vznik a rozvoj informační politiky. Clintonova vláda šla příkladem, prezident začal používat e-mail a Bílý dům založil své vlastní webové stránky. | Obě informační politiky vznikly podobně a zpočátku měly i stejné vize a cíle. Vznik informační politiky v USA můžeme doložit v 90. letech, kdy tehdejší více-prezident Billa Clintona Albert Gorea podporoval šíření informačních technologií. Dále podporoval zvyšování počítačové gramotnosti, souhlasil s propojováním škol a institucí pomocí internetu. Především se zasazoval o vytvoření Globální počítačové infrastruktury. Koncept této infrastruktury představil na konferenci v Buenos Aires v roce 1994. Tento rok byl tento návrh podpořen a Albert Gore vyzval všechny, aby se zapojili do globální informační struktury ('''Global information infrastructure - GII'''). Cíly se staly podpora demokracie a vzájemná spolupráce různých zemí v oblasti obchodu a ekonomie. Tato iniciativa podnítila vznik a rozvoj informační politiky. Clintonova vláda šla příkladem, prezident začal používat e-mail a Bílý dům založil své vlastní webové stránky. | ||
Oproti tomu vznik informační politiky EU je zatěžkán administrativou a byrokracií, což je pro tuto instituci podobné. Vznikly iniciativy, které jsou složitě popsány. (iniciativa '''eEurope''':'''eEurope 2002''','''eEurope 2005''','''eEurope+''' a '''i2010'''. Tyto iniciativy se nezaměřují na jednotlivého občana EU. Dáno je to rozdílnými národními legislativami, dle kterých aplikuje informační politiku. | Oproti tomu vznik informační politiky EU je zatěžkán administrativou a byrokracií, což je pro tuto instituci podobné. Vznikly iniciativy, které jsou složitě popsány. (iniciativa '''eEurope''':'''eEurope 2002''','''eEurope 2005''','''eEurope+''' a '''i2010'''. Tyto iniciativy se nezaměřují na jednotlivého občana EU. Dáno je to rozdílnými národními legislativami, dle kterých aplikuje informační politiku. | ||
Řádek 21: | Řádek 16: | ||
'''8. červen 1993:''' Bill Clinton podepsal ''Zákon o rozšíření elektronického přístupu k informacím Vládního tiskového úřadu (Government Printing Office Electronic Information Enhancement Act of 1993)'', též nazývaný jako ''GPO Access''. Tato služba se týká Vládního tiskového úřadu, který poskytuje volný elektronický přístup k informacím a materiálům, které vytvořila federální vláda. | '''8. červen 1993:''' Bill Clinton podepsal ''Zákon o rozšíření elektronického přístupu k informacím Vládního tiskového úřadu (Government Printing Office Electronic Information Enhancement Act of 1993)'', též nazývaný jako ''GPO Access''. Tato služba se týká Vládního tiskového úřadu, který poskytuje volný elektronický přístup k informacím a materiálům, které vytvořila federální vláda. | ||
− | GPO je centralizovaný zdroj americké federální vlády. Cílem je sdílení a ochrana publikovaných informací. | + | GPO je centralizovaný zdroj americké federální vlády. Cílem je sdílení a ochrana publikovaných informací. |
'''Leden 2004:'''Pojem informační superdálnice se dostal do povědomí díky Gorovu proslovu na Kalifornské univerzitě v rámci summitu The Superhighway summit. | '''Leden 2004:'''Pojem informační superdálnice se dostal do povědomí díky Gorovu proslovu na Kalifornské univerzitě v rámci summitu The Superhighway summit. | ||
Řádek 27: | Řádek 22: | ||
'''Listopad 1992:'''V deníku The New York Times byl uveřejněný článek "Clinton to Promote High technology, With Gore in Charge." V tomto článku je popsána informační strategie prezidenta Clintona. Dále je zde popsána podpora technologického výzkumu, který by přinesl inovace v rámci ekonomiky. | '''Listopad 1992:'''V deníku The New York Times byl uveřejněný článek "Clinton to Promote High technology, With Gore in Charge." V tomto článku je popsána informační strategie prezidenta Clintona. Dále je zde popsána podpora technologického výzkumu, který by přinesl inovace v rámci ekonomiky. | ||
− | + | ===The National Information Infrastructure (NII)'=== | |
Jednalo se o infrastrukturu, která se skládala z interaktivních služeb, soukromých komunikačních sítí, databáze, spotřebitelské elektroniky a schopného Hardwaru a Softwaru. | Jednalo se o infrastrukturu, která se skládala z interaktivních služeb, soukromých komunikačních sítí, databáze, spotřebitelské elektroniky a schopného Hardwaru a Softwaru. | ||
Řádek 35: | Řádek 30: | ||
'''1993: Prezidentem USA byl zvolen Bill Clinton a více-prezidentem se stal Al Gore a NII představovala hlavní prioritu vlády USA.'''Oba pánové program zpopularizovali různými způsoby. Bílý dům začal fungovat online, prezident začal používat e-mail, byly vytvořeny webové stánky Bílého domu, dokumenty byly uchovávány v elektronické podobě. | '''1993: Prezidentem USA byl zvolen Bill Clinton a více-prezidentem se stal Al Gore a NII představovala hlavní prioritu vlády USA.'''Oba pánové program zpopularizovali různými způsoby. Bílý dům začal fungovat online, prezident začal používat e-mail, byly vytvořeny webové stánky Bílého domu, dokumenty byly uchovávány v elektronické podobě. | ||
− | '''15.9.1993:'''Vydání oficiálního vládního dokumentu '''National | + | '''15.9.1993:'''Vydání oficiálního vládního dokumentu '''[http://National%20Information%20Infrastructure:%20Agenda%20for%20Action]''', který oficiálně zahájil program NII. |
− | + | '''Cíle National Information Infrastructure ''' | |
1. Propojení knihoven, nemocnic a škol do jedné sítě | 1. Propojení knihoven, nemocnic a škol do jedné sítě | ||
− | 2. Elektronická agenda federální vlády USA | + | 2. Elektronická agenda federální vlády USA<ref>GAY, Martin. <i>The new information revolution: a reference handbook</i>. Santa Barbara: ABC-CLIO, 1996, 247 . ISBN 0-87436-847-2.</ref> |
=== '''Základní cíle:''' === | === '''Základní cíle:''' === | ||
Řádek 75: | Řádek 70: | ||
- Podniky a jiné vládní agentury by si mohly předávat informace mezi sebou elektronicky a tím by zlepšili své služby a šetřili životní prostředí (menší spotřeba papíru) | - Podniky a jiné vládní agentury by si mohly předávat informace mezi sebou elektronicky a tím by zlepšili své služby a šetřili životní prostředí (menší spotřeba papíru) | ||
− | + | === Global Information Infrastructure === | |
'''Březen 1994: Projev Al-Goreho na konferenci v Buenos Aires, kde vyzval všechny k zapojení do Global Information Infrastructure''' | '''Březen 1994: Projev Al-Goreho na konferenci v Buenos Aires, kde vyzval všechny k zapojení do Global Information Infrastructure''' | ||
Řádek 81: | Řádek 76: | ||
GII měla za hlavní cíl podporu demokracie. Dále měla dopomoci ke vzájemné kooperaci národů, a být klíčová pro ekonomický růst. GII vedla k rozvoji informační společnosti na celém světě. | GII měla za hlavní cíl podporu demokracie. Dále měla dopomoci ke vzájemné kooperaci národů, a být klíčová pro ekonomický růst. GII vedla k rozvoji informační společnosti na celém světě. | ||
− | '''Události 11. září 2001'''Atentát na spojené státy otřásl celým světem. V USA do té doby fungovala ochrana dat v naprostém pořádku. Po útoku došlo ve vládních agenturách k restruktualizaci systémů a | + | '''Události 11. září 2001'''Atentát na spojené státy otřásl celým světem. V USA do té doby fungovala ochrana dat v naprostém pořádku. Po útoku došlo ve vládních agenturách k restruktualizaci systémů a klíčovou se stala [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika|otázka ochrany a zabezpečení dat.]] |
=== '''Informační politika USA v současnosti''' === | === '''Informační politika USA v současnosti''' === | ||
Řádek 91: | Řádek 86: | ||
==Informační politika Evropské unie== | ==Informační politika Evropské unie== | ||
− | Informační politika Evropské unie je definovaná samotnou EU. Jedná se o ''Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti.''K rozvoji informační společnosti dochází v jednotlivých členských zemí Evropské unie. | + | Informační politika Evropské unie je definovaná samotnou EU. Jedná se o ''Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti.''K rozvoji informační společnosti dochází v jednotlivých členských zemí Evropské unie. <ref>FLETCHER, Patricia; WESTERBACK, Lisa K. Catching a ride on the NII: The federal policy vehicles paving the information highway. Journal of the American society for information scinece and technology. 1999, roč. 50, číslo 4, s. 299-304.</ref> |
Informační politika EU staví základy a třech pilířích: | Informační politika EU staví základy a třech pilířích: | ||
Řádek 101: | Řádek 96: | ||
3. Rozvoj informační společnosti | 3. Rozvoj informační společnosti | ||
− | Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských zemí. Předseda Jean-Claude Juncker přiděluje oblasti pro období 2014-2019 každému komisaři. | + | Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských zemí. Předseda Jean-Claude Juncker přiděluje oblasti pro období 2014-2019 každému komisaři. |
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | + | === '''Projekty EU a jejich vývoj''' === | |
− | + | === eEurope === | |
− | + | eEurope byla oznámena v roce 1990 Evropskou komisí a schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. eEurope nesla podtitul '''Informační společnost pro všechny''' a prohlašuje přístup k internetu jako právo každého občana. Úkolem je rozšiřovat digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat: | |
− | + | # e-security - karetní transakce a bezpečné platby | |
+ | # e-research - rychlý a kvalitní internet | ||
+ | # e-education - připojení škol k internetu (v rámci[[e-learning]]) | ||
+ | # e-transport - zkvalitnění dopravy v Evropské unii | ||
+ | # [[e-government]] - elektronická státní správa | ||
+ | # e-content - digitalizace evropského kulturního dědictví | ||
+ | # e-health - podpora ověřených zdravotnických informací | ||
+ | # e-commerce - rozvoj elektronického obchodu | ||
+ | # e-accessibility - odbourávání byrokracie, usnadnění zveřejňování informací | ||
+ | # e-working - zvyšování počítačové gramotnosti | ||
− | + | Tento projekt položil základní kámen budoucí elektronické Evropě. Od rozvoje se očekávalo zlepšení kvality života, vytvoření nových pracovních míst nebo hospodářský růst. | |
− | |||
− | Tento projekt položil základní kámen budoucí elektronické Evropě. Od rozvoje se očekávalo zlepšení kvality života, vytvoření nových pracovních míst nebo hospodářský růst. | ||
=== '''eEurope 2002 - Bring Europe online!''' === | === '''eEurope 2002 - Bring Europe online!''' === | ||
Řádek 145: | Řádek 131: | ||
Cílem bylo rozšíření veřejných online služeb např. e-health, e-learning nebo e-government. Plán také vyžaduje bezpečnost a ochranu informační struktury. eEurope 2005 byl řízen Řídícím výborem. Členy jsou představitelé členských a kandidátských zemí a zástupci Evropské komise. | Cílem bylo rozšíření veřejných online služeb např. e-health, e-learning nebo e-government. Plán také vyžaduje bezpečnost a ochranu informační struktury. eEurope 2005 byl řízen Řídícím výborem. Členy jsou představitelé členských a kandidátských zemí a zástupci Evropské komise. | ||
− | === '''i2010 - An European Information Society''' === | + | === '''|i2010 - An European Information Society''' === |
− | + | ||
Tato nová strategie si kladla za cíl tyto tři priority: | Tato nová strategie si kladla za cíl tyto tři priority: | ||
Řádek 176: | Řádek 162: | ||
=== Reference === | === Reference === | ||
− | <references /> | + | <references/> |
+ | <references/> | ||
+ | === Použitá literatura === | ||
+ | |||
+ | - webové stránky EU iniciativy i2010, včetně dokumentů, | ||
+ | Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/ | ||
+ | |||
+ | - strategický dokument i2010 | ||
+ | Strategy for an innovative and inclusive European Information Society. In: European Commission [online]. 2008 [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/information_society/doc/factsheets/035-i2010-en.pdf | ||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
- neziskové stránky k NII | - neziskové stránky k NII | ||
Řádek 193: | Řádek 180: | ||
-Evropský informační portál o informační společnosti | -Evropský informační portál o informační společnosti | ||
− | + | Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/ | |
=== Externí odkazy === | === Externí odkazy === |
Aktuální verze z 1. 2. 2019, 08:51
Obě informační politiky vznikly podobně a zpočátku měly i stejné vize a cíle. Vznik informační politiky v USA můžeme doložit v 90. letech, kdy tehdejší více-prezident Billa Clintona Albert Gorea podporoval šíření informačních technologií. Dále podporoval zvyšování počítačové gramotnosti, souhlasil s propojováním škol a institucí pomocí internetu. Především se zasazoval o vytvoření Globální počítačové infrastruktury. Koncept této infrastruktury představil na konferenci v Buenos Aires v roce 1994. Tento rok byl tento návrh podpořen a Albert Gore vyzval všechny, aby se zapojili do globální informační struktury (Global information infrastructure - GII). Cíly se staly podpora demokracie a vzájemná spolupráce různých zemí v oblasti obchodu a ekonomie. Tato iniciativa podnítila vznik a rozvoj informační politiky. Clintonova vláda šla příkladem, prezident začal používat e-mail a Bílý dům založil své vlastní webové stránky. Oproti tomu vznik informační politiky EU je zatěžkán administrativou a byrokracií, což je pro tuto instituci podobné. Vznikly iniciativy, které jsou složitě popsány. (iniciativa eEurope:eEurope 2002,eEurope 2005,eEurope+ a i2010. Tyto iniciativy se nezaměřují na jednotlivého občana EU. Dáno je to rozdílnými národními legislativami, dle kterých aplikuje informační politiku.
Informační politika USA
Informační politika USA se skládá ze 3 klíčových oblastí.
1. Vytváření a rozšiřování vládních informací. Oblast zahrnuje vládní dotace, ekonomické statistiky a šíření administrativních a legislativních předpisů.
2. Rozvoj, regulace a užívání informační infrastruktury. Oblast zahrnuje regulace v oblasti telekomunikací, infrastruktura pro knihovny a školy.
3. Právní infrastruktura. Tato oblast zahrnuje účast Spojených států v různých mezinárodních smlouvách a organizacích, nastavení standardů a norem, ochrana osobních údajů, duševní vlastnictví.
Důležité historické milníky
8. červen 1993: Bill Clinton podepsal Zákon o rozšíření elektronického přístupu k informacím Vládního tiskového úřadu (Government Printing Office Electronic Information Enhancement Act of 1993), též nazývaný jako GPO Access. Tato služba se týká Vládního tiskového úřadu, který poskytuje volný elektronický přístup k informacím a materiálům, které vytvořila federální vláda.
GPO je centralizovaný zdroj americké federální vlády. Cílem je sdílení a ochrana publikovaných informací.
Leden 2004:Pojem informační superdálnice se dostal do povědomí díky Gorovu proslovu na Kalifornské univerzitě v rámci summitu The Superhighway summit.
Listopad 1992:V deníku The New York Times byl uveřejněný článek "Clinton to Promote High technology, With Gore in Charge." V tomto článku je popsána informační strategie prezidenta Clintona. Dále je zde popsána podpora technologického výzkumu, který by přinesl inovace v rámci ekonomiky.
The National Information Infrastructure (NII)'
Jednalo se o infrastrukturu, která se skládala z interaktivních služeb, soukromých komunikačních sítí, databáze, spotřebitelské elektroniky a schopného Hardwaru a Softwaru.
Do infrastruktury spadaly interaktivní funkce, služby vytvořené uživateli na míru. Principem byla neutralita, nefavorizovala žádnou konkrétní provozní společnost apod.
1993: Prezidentem USA byl zvolen Bill Clinton a více-prezidentem se stal Al Gore a NII představovala hlavní prioritu vlády USA.Oba pánové program zpopularizovali různými způsoby. Bílý dům začal fungovat online, prezident začal používat e-mail, byly vytvořeny webové stánky Bílého domu, dokumenty byly uchovávány v elektronické podobě.
15.9.1993:Vydání oficiálního vládního dokumentu [1], který oficiálně zahájil program NII.
Cíle National Information Infrastructure
1. Propojení knihoven, nemocnic a škol do jedné sítě
2. Elektronická agenda federální vlády USA[1]
Základní cíle:
1. Ochrana duševního vlastnictví
2. Podpora soukromých investic
3. Podpora inovací a nových aplikací
4. Veřejnosti přístupné informace za přijatelnou cenu
5. Uživatelsky přívětivá interaktivní řešení
6. Spolehlivost a bezpečnost sítě
7. Vylepšení rozsahu rádiových frekvencí
8. Zlepšení komunikaci v rámci samosprávy a státní správy
9. Zkvalitnění služeb státu občanům Utopické vize v rámci NII:
- Drobní podnikatelé a výrobci by mohli dostávat zakázky elektronickou formou a z celého světa
- Sociální a zdravotnické služby by měly být přístupné online, bez čekání ve frontě
- Vzdělání by bylo přístupné pro všechny
- Bankovní služby, sledování nových filmů, hraní videoher by mohl dělat vše z domova
- Snadnější zkontaktování vládních úředníků, elektronické žádání o vládní podporu či získávat vládní informace pomocí knihovny nebo místních organizací
- Podniky a jiné vládní agentury by si mohly předávat informace mezi sebou elektronicky a tím by zlepšili své služby a šetřili životní prostředí (menší spotřeba papíru)
Global Information Infrastructure
Březen 1994: Projev Al-Goreho na konferenci v Buenos Aires, kde vyzval všechny k zapojení do Global Information Infrastructure
GII měla za hlavní cíl podporu demokracie. Dále měla dopomoci ke vzájemné kooperaci národů, a být klíčová pro ekonomický růst. GII vedla k rozvoji informační společnosti na celém světě.
Události 11. září 2001Atentát na spojené státy otřásl celým světem. V USA do té doby fungovala ochrana dat v naprostém pořádku. Po útoku došlo ve vládních agenturách k restruktualizaci systémů a klíčovou se stala otázka ochrany a zabezpečení dat.
Informační politika USA v současnosti
V dnešní době se USA dostávají pod velmi silný tlak ostatních národů. Informace daleko častěji unikají na veřejnost a to způsobuje neklid obyvatelstva. Současný prezident Donald Trump postupně odkrývá vládní dokumenty. Jeho snahou je zklidnit rozbouřené emoce a přiblížit vládní organizace obyvatelstvu.
Informační politika Evropské unie
Informační politika Evropské unie je definovaná samotnou EU. Jedná se o Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti.K rozvoji informační společnosti dochází v jednotlivých členských zemí Evropské unie. [2]
Informační politika EU staví základy a třech pilířích:
1. Vývoj, výzkum a podpora pro využívání a vytváření informačních technologií
2. Šíření podvědomí mezi občany EU o výhodách a možnostech, které Evropská unie nabízí
3. Rozvoj informační společnosti
Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských zemí. Předseda Jean-Claude Juncker přiděluje oblasti pro období 2014-2019 každému komisaři.
Projekty EU a jejich vývoj
eEurope
eEurope byla oznámena v roce 1990 Evropskou komisí a schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. eEurope nesla podtitul Informační společnost pro všechny a prohlašuje přístup k internetu jako právo každého občana. Úkolem je rozšiřovat digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat:
- e-security - karetní transakce a bezpečné platby
- e-research - rychlý a kvalitní internet
- e-education - připojení škol k internetu (v rámcie-learning)
- e-transport - zkvalitnění dopravy v Evropské unii
- e-government - elektronická státní správa
- e-content - digitalizace evropského kulturního dědictví
- e-health - podpora ověřených zdravotnických informací
- e-commerce - rozvoj elektronického obchodu
- e-accessibility - odbourávání byrokracie, usnadnění zveřejňování informací
- e-working - zvyšování počítačové gramotnosti
Tento projekt položil základní kámen budoucí elektronické Evropě. Od rozvoje se očekávalo zlepšení kvality života, vytvoření nových pracovních míst nebo hospodářský růst.
eEurope 2002 - Bring Europe online!
Projekt eEurope se zpočátku potýkal s nespolehlivým a hlavně drahým připojením k internetu a nízkou gramotností občanů. Tyto překážky se projekt snažil vyřešit, aby mohlo dojít k rozvoji. V druhé etapě eEurope 2002byly zaznamenané výsledky. Počet připojených domácností k internetu se zdvojnásobil. V roce 2000 bylo připojeno 18% domácností a v roce 2002 bylo připojeno 43% domácností. Ceny internetu se snížily a s technologickým vývojem se zlepšovala i kvalita připojení. Tato etapa měla stále za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Podporovat používání internetu.
eEurope+
Tento akční plán byl vytvořen pro kandidátské země. Cíle vycházely z projektu eEurope a důraz byl kladen na zmenšení digital divide. Další podmínkou bylo přijetí legislativy ve spojení s informační společností. Česká republika tento program přijala v roce 2001.
eEurope 2005
Tento plán byl představen na summitu Evropské rady v Seville v roce 2002, který navazuje na plán eEurope 2002. Cílem bylo rozšíření veřejných online služeb např. e-health, e-learning nebo e-government. Plán také vyžaduje bezpečnost a ochranu informační struktury. eEurope 2005 byl řízen Řídícím výborem. Členy jsou představitelé členských a kandidátských zemí a zástupci Evropské komise.
|i2010 - An European Information Society
Tato nová strategie si kladla za cíl tyto tři priority:
1. Pomocí ICT zkvalitňovat veřejné služby a tím i kvalitu života jednotlivých občanů členských zemí
2. Jednotný Evropský informační prostor
3. Inovace a investice do informačních a komunikačních technologií
Digitální agenda 2020
Tento akční plán byl představen 19. května 2010 jako jedna ze sedmi iniciativ širší strategie rozvoje EU s názvem Evropa 2020 pro udržitelný růst podporující začlenění. Součástí je sedm cílů, které jsou ošetřeny 100 následných opatření, z nichž 31 je legislativa. Tisková zpráva: Digitální agenda: Komise předkládá akční plán na podporu prosperity a blahobytu Evropy
Cíle Digitální agendy
1. Zvýšení důvěry a bezpečnosti
2. Podpora výzkumu a inovací v IKT
3. Počítačová gramotnost a služby dostupné online
4. Nový jednotný trh
5. Zvýšení přístupu Evropanů k rychlému a superrychlému internetu
Odkazy
Reference
- ↑ GAY, Martin. The new information revolution: a reference handbook. Santa Barbara: ABC-CLIO, 1996, 247 . ISBN 0-87436-847-2.
- ↑ FLETCHER, Patricia; WESTERBACK, Lisa K. Catching a ride on the NII: The federal policy vehicles paving the information highway. Journal of the American society for information scinece and technology. 1999, roč. 50, číslo 4, s. 299-304.
Použitá literatura
- webové stránky EU iniciativy i2010, včetně dokumentů, Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/
- strategický dokument i2010
Strategy for an innovative and inclusive European Information Society. In: European Commission [online]. 2008 [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/information_society/doc/factsheets/035-i2010-en.pdf
- neziskové stránky k NII
The National Information Infrastructure: Agenda for Action. The National Information Infrastructure: Agenda for Action [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/nii/
-Evropský informační portál o informační společnosti Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/
Externí odkazy
Související články
Klíčová slova
Informační politika, Evropská unie, E-government
Archivovaná verze stránky je dostupná na tomto odkazu.