Lateralizace mozkových hemisfér: Porovnání verzí

m (Petr.Kosik přesunul stránku Lateralita na Lateralizace mozkových hemisfér: přesnější označení)
 
(Není zobrazeno 10 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
'''Lateralita''' je teorie o dominanci využívání jedné strany párových orgánů na základě rozdílnosti funkce pravé a levé mozkové hemisféry. Nejznámější projevy laterality jsou '''praváctví''' a '''leváctví.'''  
+
[[Soubor:Lateralita.jpg|rám|vpravo|Překřížení zrakových drah a pravolevá funkční lateralita]]
−
[[Soubor:Lateralita.jpg|vpravo|Překřížení drah]]
+
 
−
'''Dominance''' je převaha jedné hemisféry nad druhou. Dříve rozšířený názor, že  
+
'''Lateralita''' je teorie o dominanci využívání jedné strany párových orgánů na základě rozdílnosti funkce pravé a levé [[Mozková hemisféra|mozkové hemisféry]]. Nejznámější projevy laterality jsou '''praváctví''' a '''leváctví'''.
−
leváci mají pro všechny činnosti dominantní hemisféru pravou a praváci levou, byl překonán. J. Wada v šedesátých letech  zjistil, že téměř 100% praváku a 60 – 70% leváku má pro řeč dominantní hemisféru levou. <ref name="nenipod ">http://www.gate2biotech.cz/levorukost-zrejme-neni-geneticky-podminena/  Levorukost zřejmě není geneticky podmíněná</ref>
+
 
−
==Pravá strana-levá strana==
+
'''Dominance''' je převaha jedné mozkové hemisféry nad druhou. Dříve rozšířený názor, že leváci mají pro všechny činnosti dominantní hemisféru pravou a praváci levou, byl překonán. J. Wada v šedesátých letech  zjistil, že téměř 100% praváku a 60 – 70% leváku má pro [[Řeč|řeč]] dominantní hemisféru levou. <ref name="nenipod ">http://www.gate2biotech.cz/levorukost-zrejme-neni-geneticky-podminena/  Levorukost zřejmě není geneticky podmíněná</ref>
−
Levá a pravá hemisféra jsou propojeny složitou sítí nervových vláken zvaných '''corpus callosum.'''
+
 
−
již staří Egypťané si povšimli, že levá hemisféra  ovládá pravou stranu těla zatímco hemisféra pravá ovládá levou stranu těla. <ref>Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.</ref>
+
== Propojení mozkových hemisfér ==
−
==== corpus callosum ====
+
 
−
Corpus callosum (Kalózní tělěso)je silný pás z nervových vláken, která spojují mozkové buňky obou hemisfér.<ref>http://cs.wikipedia.org/wiki/Kal%C3%B3zn%C3%AD_t%C4%9Bleso</ref>
+
Levá a pravá hemisféra jsou propojeny složitou sítí [[Neurit|nervových vláken]] zvaných [[Corpus callosum|corpus callosum]]. Již staří Egypťané si povšimli, že levá hemisféra  ovládá pravou stranu těla, zatímco hemisféra pravá ovládá levou stranu těla. <ref>Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.</ref>
 +
<div style="background: #f6fff5; border: solid 1px black; padding: 10px; width: 50%;">
 +
'''''Corpus callosum''' (Kalózní tělěso) je silný pás z nervových vláken, která spojují mozkové buňky obou hemisfér.''<ref>http://cs.wikipedia.org/wiki/Kal%C3%B3zn%C3%AD_t%C4%9Bleso</ref>
 +
</div>
 +
 
 
== Leváctví a praváctví ==
 
== Leváctví a praváctví ==
  
−
*[[Mozek]] je anatomicky i funkčně stranově nesouměrný (histologicky i chemicky). Stranová nesouměrnost hemisfér je prokazatelná od raných vývojových stádií mozku. <ref>Koukolík, F. (2000). Lidský mozek: funkční systémy : normy poruchy. (1. vyd., 359 s.) Praha: Portál.</ref>  
+
*[[Mozek]] je anatomicky i funkčně stranově nesouměrný (histologicky i chemicky). Stranová nesouměrnost hemisfér je prokazatelná od raných vývojových stádií [[Mozek|mozku]].<ref name="lidskymozek">Koukolík, F. (2000). Lidský mozek: funkční systémy : normy poruchy. (1. vyd., 359 s.) Praha: Portál.</ref>
−
* Dominantní ruku diagnostikuje například test [http://link.springer.com/referenceworkentry/10.1007/978-0-387-79948-3_684 Edinburgh Handedness Inventory]
+
* Dominantní ruku diagnostikuje například test [http://link.springer.com/referenceworkentry/10.1007/978-0-387-79948-3_684 Edinburgh Handedness Inventory].
−
* '''Praváctví''' a '''leváctví''' se považují za kontinuum, nikoliv za ostře oddělené vlastnosti. Tuto preferenci určujeme některým ze standardních testů (např. Edinburgh handedness inventory)
+
* '''Praváctví''' a '''leváctví''' se považují za kontinuum, nikoliv za ostře oddělené vlastnosti. Tuto preferenci určujeme některým ze standardních testů (např. ''Edinburgh handedness inventory'').
−
* Další indicií k určení praváctví a leváctví je '''Sylviova rýha''' (oddělující čelní a spánkový lalok)- U lidí, kteří se sami označují za praváky je delší než u samozvaných leváků  
+
* Další indicií k určení praváctví a leváctví je '''Sylviova rýha''' (oddělující [[Frontální lalok|čelní lalok]] a [[Spánkový lalok|spánkový lalok]])- U lidí, kteří se sami označují za praváky je delší než u samozvaných leváků.
−
{| class="wikitable"
 
−
|-
 
−
! Praváci !! Leváci
 
−
|-
 
−
| většinou větší pravý [[Čelní lalok|čelní lalok]] než levý||  pravý čelní lalok je většinou větší než levý
 
−
|-
 
−
| Levý [[Spánkový lalok|spánkový]] a [[Týlní lalok|týlní lalok]] mají větší než na pravé straně||  větší čelní lalok či levý čelní lalok, než je tomu u praváků
 
−
|}
 
  
 
== Příčiny Laterality ==
 
== Příčiny Laterality ==
 +
 
Příčiny laterality zatím nejsou dostatečně vědecky podloženy, jsou tedy prozatím předmětem vědeckých úvah a hypotéz:
 
Příčiny laterality zatím nejsou dostatečně vědecky podloženy, jsou tedy prozatím předmětem vědeckých úvah a hypotéz:
 +
 
==== Genetická podmíněnost ====
 
==== Genetická podmíněnost ====
−
Za argument pro vrozenost leváctví se považují zejména neúspěšné pokusy o přeučování, které často mají za následek neurotické poruchy. Dle aktuálních výzkumů Britských vědců z Oxfordského střediska pro výzkum lidské genetiky je za levorukost odpovědný gen LRRTM1. Nalezená genetická informace se nadále zkoumá. Pokud je ale levorukost dědičná, mechanismus bude složitější.<ref name="nenipod" />
 
−
==== Geschwidova-Galaburdova teorie ====
 
−
vychází jednak z vlivu genů, ale také nitroděložního prostředí. Jako standardní dominanci hemisfér považuje '''praváctví''', zatímco leváctví považuje na anomální. Na vývoji anomální dominance hemisfér se podle této teorie podílí úroveň hladiny testoteronu.<ref>Koukolík, F. Lidský mozek: funkční systémy : normy poruchy. 1. vyd. Praha: Portál, 2000, 359 s. ISBN 80-717-8379-X.</ref>
 
  
−
*Dalším poznatkem Geschwida a Galaburda je možný vliv ročního období při narození. Častěji detekovali stranovou nevyhraněnost u lidí narozených v zimním období, což mělo být způsobeno sezónními výkyvy hormonálních vlivů na mozek plodu.<ref>Stoyanov Z, Nikolova P, Pashalieva I. Season of birth, Geschwind and Galaburda hypothesis, and handedness. Laterality [serial on the Internet]. (2011, Sep), [cited July 16, 2014]; 16(5): 607-619. Available from: Academic Search Complete.</ref>
+
Za argument pro vrozenost leváctví se považují zejména neúspěšné pokusy o přeučování, které často mají za následek [[Neurotické, stresové a somatoformní poruchy|neurotické poruchy]]. Dle aktuálních výzkumů Britských vědců z Oxfordského střediska pro výzkum lidské genetiky je za levorukost odpovědný gen LRRTM1. Nalezená genetická informace se nadále zkoumá. Pokud je ale levorukost [[Dědičnost|dědičná]], mechanismus bude složitější.<ref name="nenipod" />
 +
 
 +
==== Geschwid-Galaburdova teorie ====
 +
 
 +
Geschwid-Galaburdova teorie vychází jednak z vlivu [[Gen|genů]], ale také nitroděložního prostředí. Jako standardní dominanci hemisfér považuje '''praváctví''', zatímco leváctví považuje na anomální. Na vývoji anomální dominance hemisfér se podle této teorie podílí úroveň hladiny [[Testoteron|testoteronu]].<ref name="lidskymozek" />
 +
* Dalším poznatkem Geschwida a Galaburda je možný vliv ročního období při narození. Častěji detekovali stranovou nevyhraněnost u lidí narozených v zimním období, což mělo být způsobeno sezónními výkyvy [[Hormony|hormonálních]] vlivů na mozek plodu.<ref>Stoyanov Z, Nikolova P, Pashalieva I. Season of birth, Geschwind and Galaburda hypothesis, and handedness. Laterality [serial on the Internet]. (2011, Sep), [cited July 16, 2014]; 16(5): 607-619. Available from: Academic Search Complete.</ref>
  
 
==== Teorie matka-dítě ====
 
==== Teorie matka-dítě ====
−
podle této teorie jsou ženy častěji pravačkami proto, že drží dítě hlavičkou u svého levého ramena a pravou ruku si uvolňují. Nicméně to se dá vysvětlit také tím, že dítě v této poloze uklidňuje zvuk mateřského srdce. To umožňuje snadnější emoční komunikaci mezi matkou a dítětem (tato poloha snadněji oslovuje matčinu pravou hemisféru.<ref>Sieratzki J, Roy P, Woll B. Left cradling and left ear advantage for emotional speech: Listen to the other side too. Laterality [serial on the Internet]. (2002, Oct), [cited July 16, 2014]; 7(4): 351-353. Available from: Academic Search Complete.</ref>
 
  
 +
Podle této teorie jsou ženy častěji pravačkami proto, že drží dítě hlavičkou u svého levého ramena a pravou ruku si uvolňují. Nicméně to se dá vysvětlit také tím, že dítě v této poloze uklidňuje zvuk mateřského srdce. To umožňuje snadnější emoční komunikaci mezi matkou a dítětem (tato poloha snadněji oslovuje matčinu pravou hemisféru.<ref>Sieratzki J, Roy P, Woll B. Left cradling and left ear advantage for emotional speech: Listen to the other side too. Laterality [serial on the Internet]. (2002, Oct), [cited July 16, 2014]; 7(4): 351-353. Available from: Academic Search Complete.</ref>
 +
 +
== Mýty o mozkové lateralitě ==
  
−
== Nepravdy o mozku ==
+
Jedním z nejrozšířenějších [[Mýty o mozku|mýtů ohledně mozku]] je, že pravá strana zajišťuje [[Emoce|emoce]] a [[Tvořivost|kreativitu]],  zatímco hemisféra levá je systematická a analytická.
−
Jedním z nejrozšířenějších mýtů ohledně mozku je, že pravá strana zajišťuje emoce a kreativitu,  zatímco hemisféra levá je systematická a analytická.
 
 
* Odborníci naznačují, že tento omyl vznikl zjištěním vědců, že zranění na jedné straně mozku způsobilo ztrátu konkrétních schopností. Koncept se potvrdil v roce '''1960 udělením Nobelovy ceny''' [[Robert Sperry|Robertu Sperrymu]] za odhalení '''specifické úlohy jednotlivých mozkových hemisfér u člověka.'''<ref>Roger W. Sperry - Biographical". Nobelprize.org. Nobel Media AB 2014. Web. 20 Jul 2014. <http://www.nobelprize.org/nobel_prizes/medicine/laureates/1981/sperry-bio.html></ref> Vědci provedli studie s pacienty, kteří podstoupili přetnutí [[corpus callosum]], které spojuje hemisféry - k léčbě  [[Epilepsie|epilepsie]]. Když hemisféry nebyly schopny navzájem komunikovat, reagovali odlišně na podněty, což naznačovalo, že by hemisféry měli mít různé funkce.  
 
* Odborníci naznačují, že tento omyl vznikl zjištěním vědců, že zranění na jedné straně mozku způsobilo ztrátu konkrétních schopností. Koncept se potvrdil v roce '''1960 udělením Nobelovy ceny''' [[Robert Sperry|Robertu Sperrymu]] za odhalení '''specifické úlohy jednotlivých mozkových hemisfér u člověka.'''<ref>Roger W. Sperry - Biographical". Nobelprize.org. Nobel Media AB 2014. Web. 20 Jul 2014. <http://www.nobelprize.org/nobel_prizes/medicine/laureates/1981/sperry-bio.html></ref> Vědci provedli studie s pacienty, kteří podstoupili přetnutí [[corpus callosum]], které spojuje hemisféry - k léčbě  [[Epilepsie|epilepsie]]. Když hemisféry nebyly schopny navzájem komunikovat, reagovali odlišně na podněty, což naznačovalo, že by hemisféry měli mít různé funkce.  
−
*V nové studii neurologové naskenovali mozek více než 1000 lidí ve věku od 7 do 29 let. Zatímco [[Proband|probandi]] odpočívali, výzkumníci měřili jejich funkční Lateralizaci (specifické [[Psychické procesy |psychické procesy]] s umístěním na každé straně mozku). Nebylo zjištěno, že by účastníci studie měli silnější funkci levé nebo pravé hemisféry<ref name=brain>Despite what you've been told, you aren't 'left-brained' or 'right-brained'. Theguardian.com. Web. 16 Nov 2013. http://www.theguardian.com/commentisfree/2013/nov/16/left-right-brain-distinction-myth</ref>.<br />
+
*V nové studii neurologové naskenovali mozek více než 1000 lidí ve věku od 7 do 29 let. Zatímco [[Proband|probandi]] odpočívali, výzkumníci měřili jejich funkční lateralizaci (specifické [[Psychické procesy |psychické procesy]] s umístěním na každé straně mozku). Nebylo zjištěno, že by účastníci studie měli silnější funkci levé nebo pravé hemisféry<ref name=brain>Despite what you've been told, you aren't 'left-brained' or 'right-brained'. Theguardian.com. Web. 16 Nov 2013. http://www.theguardian.com/commentisfree/2013/nov/16/left-right-brain-distinction-myth</ref>.<br />
−
* Výzkumníci připouštějí, že některé mozkové funkce se vyskytují v jedné nebo druhé straně mozku. Jazyk má tendenci být na levé straně, pozornost více na pravé straně. Mozek ale není tak jednoznačné rozdělen, jak se obecně tvrdí. Například pravá hemisféra je zapojena do zpracování některých aspektů jazyka, jako je třeba '''intonace'''. <ref name="brain"/>.<br />
+
* Výzkumníci připouštějí, že některé mozkové funkce se vyskytují v jedné nebo druhé straně mozku. Jazyk má tendenci být na levé straně, [[Pozornost|pozornost]] více na pravé straně. Mozek ale není tak jednoznačné rozdělen, jak se obecně tvrdí. Například pravá hemisféra je zapojena do zpracování některých aspektů jazyka, jako je třeba '''intonace'''. <ref name="brain"/>.<br />
  
 +
== Odkazy ==
 +
 +
=== Reference ===
  
−
== Odkazy ==
 
−
=== Literatura ===
 
−
==== Reference ====
 
 
<references />
 
<references />
−
====  Doporučená literatura ====
+
 
−
*Keynes R.(2007) '''Insights from invertebrate neural systems: An Introduction to Nervous Systems'''. By Greenspan R.J. Cold Spring Harbor Laboratory Press. 184 pp. ISBN-13.vol. 29, issue 9, undefined. DOI:10.1002/bies.20635.
+
=== Použitá literatura ===
−
*Liliengeld O Scott.(2011) '''50 největších mýtů populární psychologie.''' Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 2011, 349 s
+
 
−
*Arthur W. Toga & Paul M. Thompson (January 2003). "'''Mapping Brain Asymmetry'''". Nature Reviews Neuroscience 4 (1): 37–48. doi:10.1038/nrn1009. PMID 12511860.
+
* Gazzaniga, M., Ivry, R., & Mangun, G. (1998). Cognitive neuroscience: the biology of the mind. (1 v. (various pagings)). New York: W.W. Norton.
−
====  Klíčová slova ====
+
* Radil, T. (1975). Základy neurofyziologie: pro studující psychologie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
−
[[Robert Sperry]], [[Mozek|mozek]], [[Lateralita#Praváctví|praváctví]], [[Lateralita#Leváctví|leváctví]]
+
* Koukolík, F. (2000). Lidský mozek: funkční systémy : normy poruchy. (1. vyd., 359 s.) Praha: Portál.
 +
 
 +
=== Externí odkazy ===
 +
 
 +
* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kal%C3%B3zn%C3%AD_t%C4%9Bleso%20http://cs.wikipedia.org/wiki/Kal%C3%B3zn%C3%AD_t%C4%9Bleso Corpus callosum na wikipedii]
 +
* [http://www.nobelprize.org/nobel_prizes/medicine/laureates/1981/sperry-bio.html Webové stránky Nobelovy ceny]
 +
* [http://link.springer.com/referenceworkentry/10.1007/978-0-387-79948-3_684 Edinburgh Handedness Inventory]
 +
* [http://www.well.ox.ac.uk/home Oxford Genomics Centre]
 +
=== Zdroje obrázků ===
 +
1.Science-naturalphenomena http://science-naturalphenomena.blogspot.cz/2009/06/cerebral-hemispheres.html
 +
 
 +
===  Doporučená literatura ===
 +
 
 +
* Keynes R.(2007) '''Insights from invertebrate neural systems: An Introduction to Nervous Systems'''. By Greenspan R.J. Cold Spring Harbor Laboratory Press. 184 pp. ISBN-13.vol. 29, issue 9, undefined. DOI:10.1002/bies.20635.
 +
* Liliengeld O Scott.(2011) '''50 největších mýtů populární psychologie.''' Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 2011, 349 s
 +
* Arthur W. Toga & Paul M. Thompson (January 2003). "'''Mapping Brain Asymmetry'''". Nature Reviews Neuroscience 4 (1): 37–48. doi:10.1038/nrn1009. PMID 12511860.
 +
 
 
=== Související články ===
 
=== Související články ===
 +
 
*[[Prodloužená mícha]]
 
*[[Prodloužená mícha]]
 
*[[Chiasma opticum]]
 
*[[Chiasma opticum]]
 +
 +
===  Klíčová slova ===
 +
 +
leváci, praváci, lateralita
  
 
[[Kategorie: Neurofyziologie|*]]
 
[[Kategorie: Neurofyziologie|*]]

Aktuální verze z 19. 7. 2017, 18:31

Překřížení zrakových drah a pravolevá funkční lateralita

Lateralita je teorie o dominanci využívání jedné strany párových orgánů na základě rozdílnosti funkce pravé a levé mozkové hemisféry. Nejznámější projevy laterality jsou praváctví a leváctví.

Dominance je převaha jedné mozkové hemisféry nad druhou. Dříve rozšířený názor, že leváci mají pro všechny činnosti dominantní hemisféru pravou a praváci levou, byl překonán. J. Wada v šedesátých letech zjistil, že téměř 100% praváku a 60 – 70% leváku má pro řeč dominantní hemisféru levou. [1]

Propojení mozkových hemisfér

Levá a pravá hemisféra jsou propojeny složitou sítí nervových vláken zvaných corpus callosum. Již staří Egypťané si povšimli, že levá hemisféra ovládá pravou stranu těla, zatímco hemisféra pravá ovládá levou stranu těla. [2]

Corpus callosum (Kalózní tělěso) je silný pás z nervových vláken, která spojují mozkové buňky obou hemisfér.[3]

Leváctví a praváctví

  • Mozek je anatomicky i funkčně stranově nesouměrný (histologicky i chemicky). Stranová nesouměrnost hemisfér je prokazatelná od raných vývojových stádií mozku.[4]
  • Dominantní ruku diagnostikuje například test Edinburgh Handedness Inventory.
  • Praváctví a leváctví se považují za kontinuum, nikoliv za ostře oddělené vlastnosti. Tuto preferenci určujeme některým ze standardních testů (např. Edinburgh handedness inventory).
  • Další indicií k určení praváctví a leváctví je Sylviova rýha (oddělující čelní lalok a spánkový lalok)- U lidí, kteří se sami označují za praváky je delší než u samozvaných leváků.

Příčiny Laterality

Příčiny laterality zatím nejsou dostatečně vědecky podloženy, jsou tedy prozatím předmětem vědeckých úvah a hypotéz:

Genetická podmíněnost

Za argument pro vrozenost leváctví se považují zejména neúspěšné pokusy o přeučování, které často mají za následek neurotické poruchy. Dle aktuálních výzkumů Britských vědců z Oxfordského střediska pro výzkum lidské genetiky je za levorukost odpovědný gen LRRTM1. Nalezená genetická informace se nadále zkoumá. Pokud je ale levorukost dědičná, mechanismus bude složitější.[1]

Geschwid-Galaburdova teorie

Geschwid-Galaburdova teorie vychází jednak z vlivu genů, ale také nitroděložního prostředí. Jako standardní dominanci hemisfér považuje praváctví, zatímco leváctví považuje na anomální. Na vývoji anomální dominance hemisfér se podle této teorie podílí úroveň hladiny testoteronu.[4]

  • Dalším poznatkem Geschwida a Galaburda je možný vliv ročního období při narození. Častěji detekovali stranovou nevyhraněnost u lidí narozených v zimním období, což mělo být způsobeno sezónními výkyvy hormonálních vlivů na mozek plodu.[5]

Teorie matka-dítě

Podle této teorie jsou ženy častěji pravačkami proto, že drží dítě hlavičkou u svého levého ramena a pravou ruku si uvolňují. Nicméně to se dá vysvětlit také tím, že dítě v této poloze uklidňuje zvuk mateřského srdce. To umožňuje snadnější emoční komunikaci mezi matkou a dítětem (tato poloha snadněji oslovuje matčinu pravou hemisféru.[6]

Mýty o mozkové lateralitě

Jedním z nejrozšířenějších mýtů ohledně mozku je, že pravá strana zajišťuje emoce a kreativitu, zatímco hemisféra levá je systematická a analytická.

  • Odborníci naznačují, že tento omyl vznikl zjištěním vědců, že zranění na jedné straně mozku způsobilo ztrátu konkrétních schopností. Koncept se potvrdil v roce 1960 udělením Nobelovy ceny Robertu Sperrymu za odhalení specifické úlohy jednotlivých mozkových hemisfér u člověka.[7] Vědci provedli studie s pacienty, kteří podstoupili přetnutí corpus callosum, které spojuje hemisféry - k léčbě epilepsie. Když hemisféry nebyly schopny navzájem komunikovat, reagovali odlišně na podněty, což naznačovalo, že by hemisféry měli mít různé funkce.
  • V nové studii neurologové naskenovali mozek více než 1000 lidí ve věku od 7 do 29 let. Zatímco probandi odpočívali, výzkumníci měřili jejich funkční lateralizaci (specifické psychické procesy s umístěním na každé straně mozku). Nebylo zjištěno, že by účastníci studie měli silnější funkci levé nebo pravé hemisféry[8].
  • Výzkumníci připouštějí, že některé mozkové funkce se vyskytují v jedné nebo druhé straně mozku. Jazyk má tendenci být na levé straně, pozornost více na pravé straně. Mozek ale není tak jednoznačné rozdělen, jak se obecně tvrdí. Například pravá hemisféra je zapojena do zpracování některých aspektů jazyka, jako je třeba intonace. [8].

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 http://www.gate2biotech.cz/levorukost-zrejme-neni-geneticky-podminena/ Levorukost zřejmě není geneticky podmíněná
  2. ↑ Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.
  3. ↑ http://cs.wikipedia.org/wiki/Kal%C3%B3zn%C3%AD_t%C4%9Bleso
  4. ↑ 4,0 4,1 Koukolík, F. (2000). Lidský mozek: funkční systémy : normy poruchy. (1. vyd., 359 s.) Praha: Portál.
  5. ↑ Stoyanov Z, Nikolova P, Pashalieva I. Season of birth, Geschwind and Galaburda hypothesis, and handedness. Laterality [serial on the Internet]. (2011, Sep), [cited July 16, 2014]; 16(5): 607-619. Available from: Academic Search Complete.
  6. ↑ Sieratzki J, Roy P, Woll B. Left cradling and left ear advantage for emotional speech: Listen to the other side too. Laterality [serial on the Internet]. (2002, Oct), [cited July 16, 2014]; 7(4): 351-353. Available from: Academic Search Complete.
  7. ↑ Roger W. Sperry - Biographical". Nobelprize.org. Nobel Media AB 2014. Web. 20 Jul 2014. <http://www.nobelprize.org/nobel_prizes/medicine/laureates/1981/sperry-bio.html>
  8. ↑ 8,0 8,1 Despite what you've been told, you aren't 'left-brained' or 'right-brained'. Theguardian.com. Web. 16 Nov 2013. http://www.theguardian.com/commentisfree/2013/nov/16/left-right-brain-distinction-myth

Použitá literatura

  • Gazzaniga, M., Ivry, R., & Mangun, G. (1998). Cognitive neuroscience: the biology of the mind. (1 v. (various pagings)). New York: W.W. Norton.
  • Radil, T. (1975). Základy neurofyziologie: pro studující psychologie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
  • Koukolík, F. (2000). Lidský mozek: funkční systémy : normy poruchy. (1. vyd., 359 s.) Praha: Portál.

Externí odkazy

Zdroje obrázků

1.Science-naturalphenomena http://science-naturalphenomena.blogspot.cz/2009/06/cerebral-hemispheres.html

Doporučená literatura

  • Keynes R.(2007) Insights from invertebrate neural systems: An Introduction to Nervous Systems. By Greenspan R.J. Cold Spring Harbor Laboratory Press. 184 pp. ISBN-13.vol. 29, issue 9, undefined. DOI:10.1002/bies.20635.
  • Liliengeld O Scott.(2011) 50 největších mýtů populární psychologie. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 2011, 349 s
  • Arthur W. Toga & Paul M. Thompson (January 2003). "Mapping Brain Asymmetry". Nature Reviews Neuroscience 4 (1): 37–48. doi:10.1038/nrn1009. PMID 12511860.

Související články

Klíčová slova

leváci, praváci, lateralita

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Lateralizace_mozkových_hemisfér&oldid=49234“