Přehled kognitivních zkreslení: Porovnání verzí

Řádek 33: Řádek 33:
 
|}
 
|}
  
−
=== Paměťová zkreslení ===
+
=== [[Přehled paměťových zkreslení|Paměťová zkreslení]] ===
  
 
{| class="wikitable"
 
{| class="wikitable"
Řádek 39: Řádek 39:
 
! Název !! Popis
 
! Název !! Popis
 
|-
 
|-
−
| [[Von Restorff efekt]] ||  U položky která nějakým způsobem vyčnívá je vyšší pravděpodobnost zapamatování než u položek jiných.<ref>Restorff Hedwig von, &amp;  SEIDL HORST. Über die Wirkung von Bereichsbildungen im Spurenfeld. <i>Psychologische Forschung</i>, vol. 18(issue 1), undefined. DOI: 10.1515/9783110852608.103.</ref>
+
| [[Dezinformační efekt]] ||  Vybavená vzpomínka je ovlivněna dodatečně přijatými informacemi, např. zaujatá otázka povede člověka k pozměnění vzpomínky tak, aby odpovídala pokládané otázce.<ref>Foster, J. K. (2008). Memory: a very short introduction. Oxford University Press.</ref>
 
|-
 
|-
−
| [[Efekt Zeigarnikové]] || Nedokončené nebo přerušené úlohy jsou lépe zapamatovatelné než ty dokončené.
+
| [[Efekt bizarnosti]]|| Bizarní materiál je lépe zapamatovatelný než materiál obyčejný.
 
|-
 
|-
−
| [[Efekt bizardnosti]]|| Bizarní materiál je lépe zapamatovatelný než materiál obyčejný.
+
| [[Efekt Zeigarnikové]] || Nedokončené nebo přerušené úlohy jsou lépe zapamatovatelné než ty dokončené. Taktéž znám jako efekt nedokončené paměťové stopy.
 
|-
 
|-
−
| [[Iluzorní korelace]]|| Nepřesně zapamatovaný vztah mezi dvěma událostmi <ref><i>Toward a Synthesis of Cognitive Biases: How Noisy Information Processing Can Bias  Human Decision Making</i>.</ref>
+
|[[Google efekt]] || Tendence zapomenout informaci, kterou lze snadno nalézt on-line prostřednictvím internetové vyhledávače. <ref>Krieger, Lisa M. (2011). Google changing what we remember. San Jose Mercury News. Retrieved 2011-08-04.</ref>
 
|-
 
|-
−
| [[Teleskopický efekt]]|| Tendence k posunutí nedávné události zpět v čase a vzdálených událostí dopředu v čase, nedávné události se tak zdají být vzdálené a vzdálené události nedávné.
+
| [[Iluzorní korelace]]|| Tendence vztahovat k sobě dvě nesouvisející události. <ref>Fiedler, K. (1991). The tricky nature of skewed frequency tables: An information loss account of distinctiveness-based illusory correlations. Journal of Personality and Social Psychology, 60(1), 24.</ref>
 +
|-
 +
|[[Kryptomnézie]] ||Ozančuje situaci, kdy je člověk přesvědčen o tom, že jeho myšlenka je nová fantazijní představa, i když se ve skutečnosti jedná o zapomenutou vzpomínku.<ref name="pametbias"></ref>
 
|-
 
|-
−
|'''Stereotypní zkreslení''' || Paměť zkreslená stereotypem (např rasovým či genderovým), například k "černé znějícímu" jménu je často přiřazován například zločinec.<ref name="pametbias">Schacter Daniel L. The seven sins of memory: Insights from psychology and cognitive neuroscience. <i>American Psychologist</i>, vol. 54(issue 3), undefined. DOI: 10.1037//0003-066x.54.3.182.</ref>
+
|[[Pozitivita]] || Starší lidé upřednostňují více pozitivní než negativní informace v jejich vzpomínkách.
 
|-
 
|-
−
|[[Kryptomnézie]] ||člověk je přesvědčen o autorství něčeho, co sám nevymyslel, ale někde četl či slyšel.<ref name="pametbias" />.<br />
+
| [[Spotlight efekt]] || Tendence přeceňovat míru toho, čeho si ostatní lidé všimli na našem vzhledu či chování (např. mám pocit, že jsem byl opravdu hodně nervózní, ale ostatní to tak vůbec nevnímali).
 
|-
 
|-
−
| [[Spotling efekt]] || Tendence přeceňovat množství, které ostatní lidé všimnout na našem vzhledu či chování.
+
| [[Stereotypní zkreslení]] || Paměť zkreslená stereotypem (např. rasovým či genderovým), například k "černě" znějícímu jménu je často přiřazován zločinec.<ref name="pametbias">Schacter Daniel L. The seven sins of memory: Insights from psychology and cognitive neuroscience. <i>American Psychologist</i>, vol. 54(issue 3), undefined. DOI: 10.1037//0003-066x.54.3.182.</ref>
 
|-
 
|-
−
|'''Pozitivita''' || Starší lidé upřednostňují více pozitivní než negativní informace v jejich vzpomínkách.
+
| [[Teleskopický efekt]]|| Tendence k posunutí nedávné události zpět v čase a vzdálených událostí dopředu v čase, nedávné události se tak zdají být vzdálené a vzdálené události nedávné.
 
|-
 
|-
−
|[[Google efekt]] || Tendence zapomenout informaci, kterou lze snadno nalézt on-line, prostřednictvím internetové vyhledávače.
+
| [[Von Restorff efekt]] || U položky, která nějakým způsobem vyčnívá, je vyšší pravděpodobnost zapamatování než u položek jiných.<ref>Von Restorff, H. (1933). Über die wirkung von bereichsbildungen im spurenfeld. Psychologische Forschung, 18(1), 299-342.</ref>
 
|-
 
|-
 
|}
 
|}

Verze z 23. 1. 2015, 12:09

Kognitivní zkreslení (cognitive bias) jsou určité tendence myšlení, díky nimž může docházet k chybným úsudkům. Jsou většinou podstatou předsudků a stereotypního myšlení. Většina argumentačních klamů mohou být zkreslení, pokud jsou však užity vědomě, nejde o zkreslení, ale o podvod.

U kognitivního zkreslení je podstatné, že si jej člověk neuvědomuje. Nejde tudíž o záměrnou chybu, ale o výsledek chybného myšlenkového procesu, při němž dotyčný z nějakého vnitřního nevědomého důvodu předpokládá (nebo naopak odmítá) nějaký výsledek a svá pozorování proto interpretuje zaujatě.[1]

Sociální zkreslení

Většina zkreslení spadá pod označení Základní atribuční chyba.

Název Popis
Dunning-Krugerův efekt Nekompetentní jedinci si neuvědomují svoji neschopnost, protože jim chybí dovednost rozlišovat, k čemu jsou skutečně kompetentní. Naproti tomu kompetentní jedinec může mít menší sebevědomí, neboť se může mylně domnívat, že ostatní mají odpovídající či lepší znalosti.[2]
Forerův efekt Též Barnumův efekt. Jednotlivci určují vysokou přesnost hodnocení na popisy jejich osobnosti, které jsou údajně přizpůsobeny speciálně pro ně, ale ve skutečnosti jsou vágní a dostatečně obecné, vztahující se na širokou škálu lidí (gumová tvrzení). Příklad: Horoskopy[3]
Haló efekt Chyba spoléhání se na první dojem, pojem ze sociální percepce. Ovlivnění posuzovatele prvním dojmem, kterým určitý člověk zapůsobil (ať již kladně nebo záporně).
Egocentrické zkreslení Tendence vnímat a hodnotit sebe, své osobní vlastnosti, chování a jednání v příznivém světle, posuzovat je zaujatě, shovívavěji a pozitivněji než vlastnosti, chování a jednání druhých lidí.
Skupinová atribuční chyba Neobjektivní přesvědčení, že vlastnosti člena skupiny reflektuje skupinu jako celek nebo tendence se domnívat, že rozhodnutí skupiny odráží preference členů skupiny, a to i když jsou k dispozici informace, které jasně svědčí o opaku.[4]
Status quo bias (systém odůvodnění) Preference pro aktuální stav věcí, přestože třeba někdy není výhodný[5]
Iluze transparentnosti Tendence lidí přeceňovat znalosti ostatních o jich samých, a také přeceňování vlastní znalostí o druhých.
Iluze nadřazenosti Přeceňování něčí dobré vlastnosti, a podceňování nežádoucí vlastnosti ve vztahu k ostatním lidem. (Také známý jako "Lake Wobegon efekt", "better-than average effect").[6]
Projekční zkreslení Tendence nevědomě předpokládat, že jiní sdílejí něčí aktuální emocionální stavy, myšlenky a hodnoty[7]
Worse-than-average effect Tendence podceňovat sám sebe vůči ostatním v úkolech, které jsou obtížně.[8]
Shared information bias Tendence členů skupiny, kteří tráví více času a energie o informacích diskutovat již o sdílených informacích (se kterými jsou všichni již obeznámeni), a méně času a energie diskutovat o informacích, kterých jsou jsi vědomi jen někteří členové (nesdílení informací).[9]

Paměťová zkreslení

Název Popis
Dezinformační efekt Vybavená vzpomínka je ovlivněna dodatečně přijatými informacemi, např. zaujatá otázka povede člověka k pozměnění vzpomínky tak, aby odpovídala pokládané otázce.[10]
Efekt bizarnosti Bizarní materiál je lépe zapamatovatelný než materiál obyčejný.
Efekt Zeigarnikové Nedokončené nebo přerušené úlohy jsou lépe zapamatovatelné než ty dokončené. Taktéž znám jako efekt nedokončené paměťové stopy.
Google efekt Tendence zapomenout informaci, kterou lze snadno nalézt on-line prostřednictvím internetové vyhledávače. [11]
Iluzorní korelace Tendence vztahovat k sobě dvě nesouvisející události. [12]
Kryptomnézie Ozančuje situaci, kdy je člověk přesvědčen o tom, že jeho myšlenka je nová fantazijní představa, i když se ve skutečnosti jedná o zapomenutou vzpomínku.[13]
Pozitivita Starší lidé upřednostňují více pozitivní než negativní informace v jejich vzpomínkách.
Spotlight efekt Tendence přeceňovat míru toho, čeho si ostatní lidé všimli na našem vzhledu či chování (např. mám pocit, že jsem byl opravdu hodně nervózní, ale ostatní to tak vůbec nevnímali).
Stereotypní zkreslení Paměť zkreslená stereotypem (např. rasovým či genderovým), například k "černě" znějícímu jménu je často přiřazován zločinec.[13]
Teleskopický efekt Tendence k posunutí nedávné události zpět v čase a vzdálených událostí dopředu v čase, nedávné události se tak zdají být vzdálené a vzdálené události nedávné.
Von Restorff efekt U položky, která nějakým způsobem vyčnívá, je vyšší pravděpodobnost zapamatování než u položek jiných.[14]

Rozhodovací zkreslení

Název Popis
Efekt rámování (Framing effect) Rozdílné závěry ze stejných informací, v závislosti na tom, jak a kým jsou tyto informace prezentovány.
Heuristika dostupnosti (Availability heuristic) Tendence přeceňovat pravděpodobnost události, která je čerstvě v paměti, jež může být ovlivněna tím, jak nedávná vzpomínka to je, nebo jak neobvyklé nebo emocionálně jsou nabité.[15]
IKEA efekt Tendence lidí přisoudit velkou hodnotu věcím, které se částečně smontovali sami, jako je nábytek z IKEA, bez ohledu na kvalitu konečného výsledku.
Klam konjukce (Conjunction fallacy) Tendence předpokládat, že specifické případy jsou více pravděpodobné než ty obecnější.[16]
Efekt zaměření (Focusing effect) Tendence přikládat příliš velký význam jednomu aspektu události[17]
Iluze peněz (Money Illusion) Tendence soustředit se na nominální hodnotu peněz,více než na jejich hodnota z hlediska kupní síly.[18]
Optimistické zkreslení (Optimism bias) Tendence být příliš optimistický, přeceňování pozitivních vlivů.[19]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Haselton, M. G., Nettle, D., & Andrews, P. W. (2005). The evolution of cognitive bias. In D. M. Buss (Ed.), The Handbook of Evolutionary Psychology: Hoboken, NJ, US: John Wiley & Sons Inc. pp. 724–746.
  2. ↑ Kruger Justin, & Dunning David. Unskilled and unaware of it: How difficulties in recognizing one's own incompetence lead to inflated self-assessments. Journal of Personality and Social Psychology, vol. 77(issue 6), undefined. DOI: 10.1037//0022-3514.77.6.1121.
  3. ↑ Fichten Catherine S., Sunerton Betty, Vohs Kathleen D., & Beins Bernard C. Popular Horoscopes and the “Barnum Effect”. The Journal of Psychology, vol. 114(issue 1), undefined. DOI: 10.1002/9780470479216.corpsy0108.
  4. ↑ Hugenberg Kurt, & Sacco Donald F. Social Categorization and Stereotyping: How Social Categorization Biases Person Perception and Face Memory. Social and Personality Psychology Compass, vol. 2(issue 2), undefined. DOI: 10.1111/j.1751-9004.2008.00090.x.
  5. ↑ Samuelson William, & Zeckhauser Richard. Status quo bias in decision making. Journal of Risk and Uncertainty, vol. 1(issue 1), undefined. DOI: 10.1007/bf00055564.
  6. ↑ Pronin Emily, Kruger Justin, Savtisky Kenneth, & Ross Lee. You don't know me, but I know you: The illusion of asymmetric insight. Journal of Personality and Social Psychology, vol. 81(issue 4), undefined. DOI: 10.1037/0022-3514.81.4.639.
  7. ↑ Hsee, Christopher K.; Hastie, Reid (2006). "Decision and experience: why don't we choose what makes us happy?". Trends in Cognitive Sciences 10 (1): 31–37. doi:10.1016/j.tics.2005.11.007
  8. ↑ Kruger Justin. Lake Wobegon be gone! The. Journal of Personality and Social Psychology, vol. 77(issue 2), undefined. DOI: 10.1037/0022-3514.77.2.221.
  9. ↑ Forsyth, D. R. (2009). Group Dynamics (5th ed.). Pacific Grove, CA: Brooks/Cole.
  10. ↑ Foster, J. K. (2008). Memory: a very short introduction. Oxford University Press.
  11. ↑ Krieger, Lisa M. (2011). Google changing what we remember. San Jose Mercury News. Retrieved 2011-08-04.
  12. ↑ Fiedler, K. (1991). The tricky nature of skewed frequency tables: An information loss account of distinctiveness-based illusory correlations. Journal of Personality and Social Psychology, 60(1), 24.
  13. ↑ 13,0 13,1 Schacter Daniel L. The seven sins of memory: Insights from psychology and cognitive neuroscience. American Psychologist, vol. 54(issue 3), undefined. DOI: 10.1037//0003-066x.54.3.182.
  14. ↑ Von Restorff, H. (1933). Über die wirkung von bereichsbildungen im spurenfeld. Psychologische Forschung, 18(1), 299-342.
  15. ↑ Schwarz Norbert, Bless Herbert, Strack Fritz, Klumpp Gisela, & et al . Ease of retrieval as information: Another look at the availability heuristic. Journal of Personality and Social Psychology, vol. 61(issue 2), undefined. DOI: 10.1037/0022-3514.61.2.195.
  16. ↑ Fisk, John E. (2004). "Conjunction fallacy". In Pohl, Rüdiger F. Cognitive Illusions: A Handbook on Fallacies and Biases in Thinking, Judgement and Memory. Hove, UK: Psychology Press. pp. 23–42. ISBN 978-1-84169-351-4. OCLC 55124398
  17. ↑ Kahneman D. Would You Be Happier If You Were Richer? A Focusing Illusion. Science, vol. 312(issue 5782), undefined. DOI: 10.1126/science.1129688.
  18. ↑ Shafir, Eldar; Diamond, Peter; Tversky, Amos (2000). "Money Illusion". In Kahneman, Daniel; Tversky, Amos. Choices, values, and frames. Cambridge University Press. pp. 335–355. ISBN 978-0-521-62749-8.
  19. ↑ Hardman, David (2009). Judgment and decision making: psychological perspectives. Wiley-Blackwell. ISBN 978-1-4051-2398-3.

Zdroj

Článek vychází z článku americké wikipedie List of cognitive biases

Externí odkazy

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Přehled_kognitivních_zkreslení&oldid=15316“