Wikisofia:Článek týdne/připravené: Porovnání verzí

< Wikisofia:Článek týdne
m (zarovnání)
Řádek 1: Řádek 1:
 
[[Wikisofia:Článek týdne|Článek týdne]]
 
[[Wikisofia:Článek týdne|Článek týdne]]
  
−
=== 2015/32 ===
+
 
−
{{Článek týdne/2015/32}}
 
−
<div style="clear: both"></div>
 
−
=== 2015/33 ===
 
−
{{Článek týdne/2015/33}}
 
−
<div style="clear: both"></div>
 
−
=== 2015/34 ===
 
−
{{Článek týdne/2015/34}}
 
−
<div style="clear: both"></div>
 
−
=== 2015/35 ===
 
−
{{Článek týdne/2015/35}}
 
−
<div style="clear: both"></div>
 
−
=== 2015/36 ===
 
−
{{Článek týdne/2015/36}}
 
−
<div style="clear: both"></div>
 
−
=== 2015/37 ===
 
−
{{Článek týdne/2015/37}}
 
−
<div style="clear: both"></div>
 
−
=== 2015/38 ===
 
−
{{Článek týdne/2015/38}}
 
−
<div style="clear: both"></div>
 
−
=== 2015/39 ===
 
−
{{Článek týdne/2015/39}}
 
−
<div style="clear: both"></div>
 
−
=== 2015/40 ===
 
−
{{Článek týdne/2015/40}}
 
−
<div style="clear: both"></div>
 
−
=== 2015/41 ===
 
−
{{Článek týdne/2015/41}}
 
−
<div style="clear: both"></div>
 
−
=== 2015/42 ===
 
−
{{Článek týdne/2015/42}}
 
−
<div style="clear: both"></div>
 
−
=== 2015/43 ===
 
−
{{Článek týdne/2015/43}}
 
−
<div style="clear: both"></div>
 
−
=== 2015/44 ===
 
−
{{Článek týdne/2015/44}}
 
−
<div style="clear: both"></div>
 
−
=== 2015/45 ===
 
−
{{Článek týdne/2015/45}}
 
−
<div style="clear: both"></div>
 
 
=== 2015/46 ===
 
=== 2015/46 ===
 
{{Článek týdne/2015/46}}
 
{{Článek týdne/2015/46}}
Řádek 63: Řádek 22:
 
=== 2015/52 ===
 
=== 2015/52 ===
 
{{Článek týdne/2015/52}}
 
{{Článek týdne/2015/52}}
 +
<div style="clear: both"></div>
 +
=== 2015/53 ===
 +
{{Článek týdne/2015/53}}
 +
<div style="clear: both"></div>
 +
=== 2015/54 ===
 +
{{Článek týdne/2015/54}}
 +
<div style="clear: both"></div>
 +
=== 2015/55 ===
 +
{{Článek týdne/2015/55}}
 
<div style="clear: both"></div>
 
<div style="clear: both"></div>
  
 
[[Kategorie:Článek týdne]]
 
[[Kategorie:Článek týdne]]

Verze z 22. 11. 2015, 12:09

Článek týdne


2015/46

Vztahy mezi proměnnými

Experiment (vědecký pokus) může být definován jako objektivní pozorování jevů vyskytujích se v přísně kontrolovaných podmínkách. Je to empirická metoda s cílem ověřit (verifikovat), vyvrátit (falzifikovat) anebo stanovit platnost hypotézy a umožňuje objev kauzálních souvislostí. Podmínkou zjištění kauzality je, že kromě vysvětlení změn závislé proměnné proměnnou nezávislou by nemělo existovat žádné alternativní vysvětlení změn jinou proměnnou.

Z oboru Psychologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2015/47

„Umělá inteligence je věda o vytváření strojů nebo systémů, které budou při řešení určitého úkolu užívat takového postupu, který, kdyby ho dělal člověk, bychom považovali za projev jeho inteligence.” (Marvin Minsky, 1967)

V souvislosti se zjišťováním, zda je stroj inteligentní, se proslavil Turingův test. V testu se porovnává stroj s člověkem. Test probíhá tak, že v jedné místnosti je umístěn testující člověk. Ve druhé místnosti je umístěn člověk a testovaný předmět, např. počítač s daným programem. Testující člověk pokládá otázky v přirozené řeči a předává je do druhé místnosti, kde na ně náhodně odpoví buď člověk nebo počítač formou tištěné odpovědi.

Z oboru Informační studia a knihovnictví.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2015/48

Programovací jazyk je nástroj pro vytváření algoritmů neboli programů, díky nimž mohou počítače provádět různé operace. Programovacím jazykem formuluje programátor řešení daného problému, podle kterého následně počítač postupuje. Programovací jazyk je vlastně soubor pravidel pro zápis algoritmů.

Programovacích jazyků existuje přes 2000, avšak pouze několik je široce používáno. Mezi nejpopulárnější patří JavaScript, Python, PHP, C, C++, C#, Perl, Visual Basic a Ruby.

Z oboru Informační studia a knihovnictví.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2015/49

Půst (Thomas Rowlandson)

Strava a náboženství jsou spolu velice úzce spjaty. Hinduismus diktuje jídelníček podle příslušnosti ke kastě. Buddhisté jsou vegetariány. Judaismus si zakládá na správné přípravě jídel (košer). Křesťané dodržují půsty. Islám kombinuje správnou přípravu masa (halal) a půsty.

Všechna světová náboženství předepisují svým věřícím, co jíst a co nejíst. Vytváří tak určité normy, které se zpravidla časem kodifikují v psaných nařízeních a zákazech. Alimentární tabu se většinou týkají konkrétních potravin nebo skupiny potravin v každodenním stravování, nebo určitého zákazu jídla v určitou dobu. Alimentární tabu se mohou vztahovat také na způsob přípravy jídla či nádob, v nichž je pokrm připravovaný a materiálů, z nichž jsou nádoby vyrobeny.

Z oboru Etnologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2015/50

Věta je pravdivá, pokud se věci mají tak, jak uvádí. U některých vět se o pravdivost vůbec nezajímáme, takže není potřeba je řadit do množiny, například u vět vypovídajících o budoucnosti nelze pravdivostní hodnotu určit. Rozeznáváme nositele pravdy (nejčastěji tvrzení, obsah věty) a činitele pravdy (to, co nositele pravdy činí pravdivým, zpravidla fakt).

Setkáváme se s různými teoriemi pravdy. Základní dělení je na teorie deflační (např.: redundanční teorie, minimalistická teorie), které pravdě přisuzují jen malý či žádný speciální význam, a teorie inflační.

Z oboru Logika.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2015/51

Leon Festinger

Leon Festinger byl americký sociální psycholog, pokračovatel Kurta Lewina a představitel neogestaltismu. Jeho nejvýznamnější prací je teorie kognitivní disonance. Zasloužil se také o zavedení experimentu do sociální psychologie. Mezi jeho žáky patřil mimo jiné i psycholog Stanley Schachter (známý díky dvoufaktorové teorii emocí, kterou rozvinul spolu s Jerome E. Singerem).

Festinger vypracoval v roce 1954 teorii sociálního srovnávání. Ta předpokládá, že jedinec své názory a schopnosti srovnává s vnějším světem, případně se svým okolím, pokud nenalezne nějaké objektivní kritérium pro srovnání. Tato teorie je velice vlivná a dodnes je využívána např. v psychologii zdraví.

Z oboru Psychologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2015/52

Leon Festinger

Leon Festinger byl americký sociální psycholog, pokračovatel Kurta Lewina a představitel neogestaltismu. Jeho nejvýznamnější prací je teorie kognitivní disonance. Zasloužil se také o zavedení experimentu do sociální psychologie. Mezi jeho žáky patřil mimo jiné i psycholog Stanley Schachter (známý díky dvoufaktorové teorii emocí, kterou rozvinul spolu s Jerome E. Singerem).

Festinger vypracoval v roce 1954 teorii sociálního srovnávání. Ta předpokládá, že jedinec své názory a schopnosti srovnává s vnějším světem, případně se svým okolím, pokud nenalezne nějaké objektivní kritérium pro srovnání. Tato teorie je velice vlivná a dodnes je využívána např. v psychologii zdraví.

Z oboru Psychologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2015/53

Uherský král Ludvík Jagellonský

Bitva u Moháče bylo rozsáhlé vojenské střetnutí mezi vojsky uherského a českého krále Ludvíka Jagellonského s osmanskou armádou vedenou sultánem Süleymanem I., později zvaným Nádherný, jež se odehrálo 29. srpna 1526. Místo bitvy leží poblíž dnešní vesnice Moháč nacházející se v dnešním jižním Maďarsku při hranicích s Chorvatskem.

Roku 1526 zamířila osmanská armáda do Uher s cílem dobýt další hraniční pevnosti umožňující budoucí snadný vstup do uherského zámezí a případnou další expanzi na uherské území. Do cesty se jí postavilo početně slabší uherské vojsko vedené nominálně králem Ludvíkem, avšak ve skutečnosti pod vedením zkušeného válečníka Pavla Tomoriho.

Tomorimu se nezdařilo využít prvotního útoku k rozdmýchání paniky uvnitř osmanského vojska, jak doufal. Obrněná křesťanská jízda byla po prvních bojích citelně oslabena a pěchota následně podlehla koordinovanému útoku osmasnké armády. Mnozí uherští šlechtici včetně krále zemřeli během ústupu v močálech a bahnitých řekách lemujících krajinu kolem Moháče.

Z oboru Historické vědy.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2015/54

Subsaharská Afrika

Pro hudební kulturu Subsaharské Afriky je typické, že je hlavní důraz kladen právě na kolektivní aspekt. Jedná se vždy o společenskou záležitost. Hudba se v tomto světovém areálu řídí několika základními pravidly, jako je tzv. interlocking nebo call-and-respond, uvnitř kterých však mají jedinci svůj prostor pro vlastní vyjádření.

Interlocking je v Subsaharské Africe dodržovaný styl, do češtiny překládaný jako propojení. V rámci hudby mají skupinky nebo jednotlivci své hudební prvky nebo úseky (tzv. patterns). Interlocking funguje na úrovni rytmu, melodie i formy.

Call-and-respond je označení hudební formy, kdy jednotlivec volá a skupina mu odpovídá. Tato forma odkazuje na významnou sociální pozici sólisty (silně hierarchizovanou společnost nalezneme například v západní Africe, zatímco východní Afrika je tvořena více rovnostářskými společnostmi).

Z oboru Etnologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2015/55

Šablona:Článek týdne/2015/55

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Článek_týdne/připravené&oldid=24971“