Imhotep: Porovnání verzí
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru |
|||
| Řádek 8: | Řádek 8: | ||
'''Imhotep mudrc''' | '''Imhotep mudrc''' | ||
| + | |||
Imhotep byl považován za významného mudrce a také mága a objevuje se v mnoha egyptských legendách a příbězích. | Imhotep byl považován za významného mudrce a také mága a objevuje se v mnoha egyptských legendách a příbězích. | ||
S Imhotepem se setkáváme např. na tzv. Hladové stéle z ostrova Sahel, pocházející z dob, kdy Egyptu vládci Ptolemaiovci. Text stély měl údajně pocházet právě z období panovníka Džosera a popisuje situaci, kdy v Egyptě sedm let vládl nedostatek a panovník se o tom radil právě s Imhotepem. O úrodu byl pak žádán místní bůh [[Chnum]]. | S Imhotepem se setkáváme např. na tzv. Hladové stéle z ostrova Sahel, pocházející z dob, kdy Egyptu vládci Ptolemaiovci. Text stély měl údajně pocházet právě z období panovníka Džosera a popisuje situaci, kdy v Egyptě sedm let vládl nedostatek a panovník se o tom radil právě s Imhotepem. O úrodu byl pak žádán místní bůh [[Chnum]]. | ||
| + | |||
Podle jistého [[démotština|démotického]] papyru z Tebtynidy, datovaného do 2.stol.n.l., byli Imhotepovými rodiči dohlížitel královských prací Kanefer a jeho manželka Chereduanch, jako manželka Imhotepa samotného zde pak vystupuje dáma jménem Renpetnefret, nakolik jsou ovšem tyto údaje historickou skutečností, nelze kvůli výše zmíněnému nedostatku dokladů ověřit. <ref>Více viz Ryholt 2009.</ref> | Podle jistého [[démotština|démotického]] papyru z Tebtynidy, datovaného do 2.stol.n.l., byli Imhotepovými rodiči dohlížitel královských prací Kanefer a jeho manželka Chereduanch, jako manželka Imhotepa samotného zde pak vystupuje dáma jménem Renpetnefret, nakolik jsou ovšem tyto údaje historickou skutečností, nelze kvůli výše zmíněnému nedostatku dokladů ověřit. <ref>Více viz Ryholt 2009.</ref> | ||
'''Imhotep jako božstvo''' | '''Imhotep jako božstvo''' | ||
| + | |||
Již za dob [[18.dynastie]] je doloženo, že Imhotepovi bylo obětováno v rámci lidové zbožnosti, v [[Pozdní doba|Pozdní době]] byl pak považován za [[Ptah|Ptahova]] syna a následně byl sám zbožštěn. Byl považován za patrona písma, architektury, lékařství a mudrců a moudrosti obecně. Za [[30.dynastie]] a v [[Ptolemaiovský Egypt|Ptolemaiovské době]] byl v oblasti [[Mennofer|Mennoferu]] jeho kult dokonce jedním z nejvýznamnějších, dále byl uctíván v Asklépionu v Sakkáře, kam bylo v tradici umisťován i jeho hrob. <ref>Wilkinson 2007: 35-36</ref> | Již za dob [[18.dynastie]] je doloženo, že Imhotepovi bylo obětováno v rámci lidové zbožnosti, v [[Pozdní doba|Pozdní době]] byl pak považován za [[Ptah|Ptahova]] syna a následně byl sám zbožštěn. Byl považován za patrona písma, architektury, lékařství a mudrců a moudrosti obecně. Za [[30.dynastie]] a v [[Ptolemaiovský Egypt|Ptolemaiovské době]] byl v oblasti [[Mennofer|Mennoferu]] jeho kult dokonce jedním z nejvýznamnějších, dále byl uctíván v Asklépionu v Sakkáře, kam bylo v tradici umisťován i jeho hrob. <ref>Wilkinson 2007: 35-36</ref> | ||
Verze z 24. 1. 2017, 13:44
Imhotep byl významnou osobností za doby panovníka Džosera. Byl významným lékařem, knězem slunečního boha Rea v Héliopoli a královským architektem . Byl považován za prvního stavitele, který na svá díla použil ve větším měřítku kámen a zjevně stál za stavbou první, stupňovité pyramidy v Sakkáře. Později byl tento mudrc dokonce zbožštěn.
Život
O Imhotepovi jako historické osobnosti příliš mnoho informací nemáme. Jeho jméno (znamená "Ten, který přichází v míru") je z období 3.dynastie doloženo pouze dvakrát, a to na podstavci jedné sochy, zobrazující Džosera, nalezené v jeho pyramidovém komplexu, a na graffitu na ohradní zdi dalšího panovníka této dynastie, Sechemcheta.[1]
Imhotep pravděpodobně působil již na dvoře panovníka 2.dynastie Chasechemueje, kdy se objevují první větší kamenné stavby.[2]
Imhotep mudrc
Imhotep byl považován za významného mudrce a také mága a objevuje se v mnoha egyptských legendách a příbězích. S Imhotepem se setkáváme např. na tzv. Hladové stéle z ostrova Sahel, pocházející z dob, kdy Egyptu vládci Ptolemaiovci. Text stély měl údajně pocházet právě z období panovníka Džosera a popisuje situaci, kdy v Egyptě sedm let vládl nedostatek a panovník se o tom radil právě s Imhotepem. O úrodu byl pak žádán místní bůh Chnum.
Podle jistého démotického papyru z Tebtynidy, datovaného do 2.stol.n.l., byli Imhotepovými rodiči dohlížitel královských prací Kanefer a jeho manželka Chereduanch, jako manželka Imhotepa samotného zde pak vystupuje dáma jménem Renpetnefret, nakolik jsou ovšem tyto údaje historickou skutečností, nelze kvůli výše zmíněnému nedostatku dokladů ověřit. [3]
Imhotep jako božstvo
Již za dob 18.dynastie je doloženo, že Imhotepovi bylo obětováno v rámci lidové zbožnosti, v Pozdní době byl pak považován za Ptahova syna a následně byl sám zbožštěn. Byl považován za patrona písma, architektury, lékařství a mudrců a moudrosti obecně. Za 30.dynastie a v Ptolemaiovské době byl v oblasti Mennoferu jeho kult dokonce jedním z nejvýznamnějších, dále byl uctíván v Asklépionu v Sakkáře, kam bylo v tradici umisťován i jeho hrob. [4]
Reference
Literatura
Bárta M., 2008: Život a smrt ve stínu pyramid : staroegyptská hrobka a společnost v době stavitelů pyramid Staré říše. Vyd. 1. Praha: Paseka.
Ryholt, Kim 2009. The life of Imhotep (P. Carlsberg 85). In Widmer, Ghislaine and Didier Devauchelle (eds), Actes du IXe Congrès International des Études Démotiques: Paris, 31 août - 3 septembre 2005, 305-315. Le Caire: Institut Français d'Archéologie Orientale
Wilkinson, T. 2007: Lidé starého Egypta, Praha: Mladá Fronta.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
