HCI: Porovnání verzí

Řádek 50: Řádek 50:
 
'''Uživatelé se zobrazovacími problémy''': Jsou uživatelé znevýhodnění nevyhovujícím hardwarovým a softwarovým vybavením. např: monochromický monitor nebo úplná absence monitoru.
 
'''Uživatelé se zobrazovacími problémy''': Jsou uživatelé znevýhodnění nevyhovujícím hardwarovým a softwarovým vybavením. např: monochromický monitor nebo úplná absence monitoru.
  
−
'''Dočasně znevýhodnění uživatelé''': Do této kategorie se jednak řadí uživatelé s dočasným zdravotním znevýhodněním např: po úrazu a také uživatelé v nevyhovujícím pracovním prostředí.
+
'''Dočasně znevýhodnění uživatelé''': Do této kategorie se jednak řadí uživatelé s dočasným zdravotním znevýhodněním např: po úrazu a také uživatelé v nevyhovujícím pracovním prostředí.<ref name="souček"><i>SOUČEK Martin, Informační věda</i> [online]. [cit. 2018-5-30]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130</ref>
  
 
== Iniciativy a organizace v oblasti HCI ==
 
== Iniciativy a organizace v oblasti HCI ==

Verze z 30. 5. 2018, 22:24

HCI = Human-computer interaction

"Druh komunikace, při níž dochází k přenosu informací mezi člověkem a počítačem, která spočívá v interakci programátora, operátora či uživatele s počítačem na základě přesně stanovených pravidel. Vstupní informace jsou počítači předávány např. pomocí klávesnice, hlasového vstupu apod. Výstupní informace předává počítač člověku pomocí monitoru, tiskárny, hlasového výstupu apod."[1]


Interakce člověk-počítač je multidisciplinární obor, který se rozvinul na přelomu 70. a 80. let 20. století v souvislosti s rozvojem počítačových sítí. Jde o společensko-technologickou vědní disciplínu, jež integruje velké množství rozmanitých oborů, které na první pohled nemají mnoho společného. Ale při zkoumání informačních potřeb, chování a vnímání koncového uživatele a tvorby uživatelských rozhraní informačních systémů jsou všechny disciplíny nepostradatelné. Jedná se konkrétně o tyto disciplíny: počítačová věda, ergonomie, inženýrství, umělá inteligence, umění, estetika, design, psychologie, kognitivní psychologie, sociologie, filozofie, etika, antropologie, lingvistika a kognitivní věda. Přičemž s pohledu Informační vědy se v oblasti HCI zabývá tvorbou, design a testováním použitelnosti informačních systémů a jejich uživatelských rozhraní, tak aby byly jednoduše použitelné a intuitivní pro danou skupinu uživatelů. [2]

Sedm hlavních pravidel HCI

  1. jednoduchost
  2. rychlost
  3. viditelnost
  4. tolerance
  5. konzistentnost
  6. přehledná struktura
  7. zpětná vazba [3]

Uživatelské rozhraní

Uživatelské rozhraní (User interface) je komunikační prostředek pro komunikaci mezi člověkem a informačním systémem. Tato komunikace se neodehrává v reálném čase a prostoru a proto je komunikace prostřednictvím uživatelského rozhraní snadněji naráží na informační bariery a šumy. Proto je nutné, aby se tato komunikace zaměřovala především na potřeby uživatelů a reagovala na vývoj v oblasti IT. Hlavním kritériem kvalitního uživatelského rozhraní je tzv. „User-Friendly Interface“ (uživatelsky přívětivé rozhraní). Kvalitu určují tato kritéria: přehlednost, srozumitelnost, interaktivita, průhlednost, empatie, standardizace, návodnost, pomoc a ochrana

Typy uživatelských rozhraní:

Textové uživatelské rozhraní (CUI-Command UI) komunikace probíhá pomocí příkazového řádku, jedná se o starší typ rozhraní. Využívá se v systémech určených pro expertní uživatele.

Grafické uživatelské rozhraní (GUI-Graphical UI) je dnes nejčastěji používaným typem rozhraní, které je založeno na ovládání prostřednictvím grafických prvků. Jako jsou okna, ikony, menu, tlačítka a formuláře.

Hlasové uživatelské rozhraní (VUI-Voice UI) poskytuje ovládání systému pomocí přirozeného jazyka uživatele. Systém identifikuje hlasové výstupy na základě předem definované báze znalostí systému. Hlas může být také rozpoznáván prostřednictvím videa podle pohybů rtů, jazyka, zubů a obličejových svalů uživatele.

Multimodální uživatelské rozhraní (MUI-Multimodal UI) kombinuje více typů rozhraní. Tato rozhraní používají uživatelé s různým znevýhodněním, kteří potřebují speciální vstupní zařízení nebo výstupní informace transformované v jiné formě.[4]

Informační architektura

Poprvé tento termín použil Richard Saul Wurman již v roce 1976, ale začátek této vědní disciplíny je datován až na počátek 21. století. Ačkoliv je autor tohoto termínu povoláním mimo jiné architekt v této oblasti se však nejedná o architekturu v pravém slova smyslu, ale jde o naprosto nový obor v oblasti web designu, který se především soustředí na strukturu webových stránek. Přičemž cílem je vytvoření (postavení) webových stránek, tak aby se dali používat co nejsnadněji. Přehlednosti lze dosáhnout pomocí klasifikování a organizování obsahu webových stránek, tak aby uživatelé nalezli požadované informace snadno a rychle. Hlavní snahou informačních architektů je tedy vytvářet webové stránky, které budou intuitivní a přátelské k uživatelům daného systému. Mezi základními prvky IA patří navigační a vyhledávací systém, organizační systém a systém popisu.[5]

Použitelnost a přístupnost webu

Přístupnost (web accessibility) je stav, kdy určitá webová stránka, uživatelské rozhraní, systém, aplikace nebo sídlo neklade uživatelům při jejím užívání žádné překážky. S pohledu HCI se jedná o to, aby byly v rámci systému zajištěny vhodné podmínky pro zpracování informací v lidské mysli.


Použitelnost(web usability) je výrazně podmíněna srozumitelností a přehledností. Interakce s uživatelským rozhraním by tak měla probíhat jednoduše a efektivně k daným účelům, bez složitého přemýšlení za pomoci profesionálních technik.

Znevýhodnění uživatelé S přístupností webu úzce souvisí také uživatelé znevýhodněni nejrůznějším způsobem. Znevýhodnění lze klasifikovat do více tříd, které se však vzájemně prolínají a jeden uživatel proto může trpět větším počtem znevýhodnění najednou. Mezi znevýhodněné patří:

Zdravotně znevýhodnění uživatelé: Jedná se o znevýhodnění tělesné, smyslové a kognitivní. např: imobilní uživatelé, zrakově, sluchově, řečově znevýhodnění a lidé s poruchami kognice.

Uživatelé se zobrazovacími problémy: Jsou uživatelé znevýhodnění nevyhovujícím hardwarovým a softwarovým vybavením. např: monochromický monitor nebo úplná absence monitoru.

Dočasně znevýhodnění uživatelé: Do této kategorie se jednak řadí uživatelé s dočasným zdravotním znevýhodněním např: po úrazu a také uživatelé v nevyhovujícím pracovním prostředí.[6]

Iniciativy a organizace v oblasti HCI

Special interest Group on Computer-Human Interaction (ACM SIGCHI) je speciální zájmová skupina, jež se skládá z profesionálů, akademiků a studentů. Organizace vydává časopisy, publikace, tutoriály, pořádá workshopy a konference.

The American Center for Design (ACD) je organizace zaměřená na praktické a teroretické informace o designu. ACD sdružuje výhradně experty a profesionály.[6]

V oblasti přístupnosti webu je asi nejznámější iniciativou Web Accessibility Initiative (WAI), jež funguje v prostředí konsorcia World Wide Web. Činnost je zaměřena na vývoj nových technologií, vzdělávání, výzkum, výchovu, poskytování nástrojů a vydávání odborných návodů. Dalším sdružením je Web Accessibility in Mind (WebAIM). Tato nezisková organizace fungující v rámci Centra pro znevýhodněné na univerzitě ve státě Utah od roku 1999 napomáhá při řešení problematiky přístupnosti webu.[4]

Související termíny

User-centred design (UCD): označení pro filozofii vývoje, kdy je uživatel ústředním prvkem, na který se vývojáři soustředí a zaměřují se na jeho schopnost orientace a potřeby.

Activity-centered design (ACD): označení pro vývoj, kdy je kladen hlavní důraz na aktivity.

Scenario-based design (SBD): označení pro vývoj, který je založený na scénáře.

Usage-centered design: označení pro vývoj zaměřený na používání.


Human Robot Interaction (HRI): věda zabývající se interakcí mezi lidmi a roboty. Základy má I v HCI, AI, robotice, porozumění nativním jazykům či sociálních studií. Tento obor byl diskutován již dávno před tím než byl vůbec nějaký robot sestrojen, a to jak na akademické půdě tak v science fiction. Isaac Asimov v roce 1941 sepsal novelu Já, robot, kde stanovil tři zákony robotiky:

1. Robot nesmí ublížit člověku, ani dovolit aby mu bylo ublíženo

2. Robot musí poslouchat příkazy od člověka pokud nejsou v rozporu s prvním zákonem.

3. Robot musí chránit svou existence pokud to není v rozporu s prvním či druhým zákonem.

Brain Computer Interaction (BCI): přímá komunikační linka mezi mozkem a externím zařízením. HCI je často zaměřeno na úpravu či opravu lidské kognitivních či smyslových funkcí. Tento obor se zaměřuje například na obnovu poškozeného sluchu, zraku či pohybu.

Ubiquitous communications: počítače budou komunikovat prostřednictvím vysokorychlostních lokálních sítí, celostátně přes rozsáhlé sítě a na dálku přes infračervené, ultrazvukové, mobilní či jiné technologie.

High bandwidth interaction: stupeň při kterém se podstatě zvýší interakce mezi člověkem a strojem .

Augmented reality: rozšířená realita. Označení používané pro reálný obraz světa doplněný o počítačem vytvořené objekty.

Virtuální realita: Často používáno ve spojení s VR technologií, většinou se jedná o VR headset. Zatím málo využíváno.

Ergonomics: Věda o fyzikálních charakteristikách interakce. Ergonomické faktory jsou většinou jasné a pochopitelné a jsou tedy využívány jako základ při vytváření design hardwaru.

WIMP: zkratka označující první grafické uživatelské rozhraní založené na práci s okny (window, icon, menu, pointer).

Odkazy

Reference

  1. ↑ JONÁK, Zdeněk. Komunikace člověk-počítač. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-03-28]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000477&local_base=KTD.
  2. ↑ NĚMEČKOVÁ, Lenka. Rozvoj problematiky HCI (Human-Computer Interaction) na UISK FF UK. Člověk - Časopis pro humanitní a společenské vědy [online]. 2010, č. 18 [cit. 2016-06-10]. Dostupné z: http://clovek.ff.cuni.cz/pdf/nemeckova_zprava_18.pdf
  3. ↑ MICHÁLKOVÁ, Petra. Vizualizace informací v elektronických informačních zdrojích. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2007. 58 s. Vedoucí práce Mgr. Petra Šedinová.
  4. ↑ 4,0 4,1 ANDREA FOJTŮ, Lenka Němečková. HCI v kontextu informační vědy: postup návrhu uživatelských rozhraní. Praha, 2011. Dostupné také z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/HCI-v-kontextu-informační-vědy-postup-návrhu-uživatelských-rozhraní_Fojtů.pdf
  5. ↑ DVOŘÁKOVÁ Lucie, Informační architektura | Inflow [online]. 2010 [cit. 2018-5-30].ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/informacni-architektura
  6. ↑ 6,0 6,1 SOUČEK Martin, Informační věda [online]. [cit. 2018-5-30]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130

Použitá literatura

  • KRUG, Steve. Nenuťte uživatele přemýšlet!: praktický průvodce testováním a opravou chyb použitelnosti webu. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2923-4.
  • SINHA, G, R SHAHI a M SHANKAR. Human Computer Interaction. 2010 3rd International Conference on Emerging Trends in Engineering and Technology. IEEE, 2010, , 1-4. DOI: 10.1109/ICETET.2010.85. ISBN 978-1-4244-8481-2. Dostupné také z: http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=5698279
  • SMITH-ATAKAN, Serengul. Human-computer interaction. London: Thomson, 2006. ISBN 1844804542.
  • DIX, Alan, Janet FINLEY, Gregory ABOWD a Rusell BEALE.Human-computer interaction. 2005, , 1-56.
  • MORAVEC, Tadeáš. Analýza webových stránek vybraných fakult v České republice. Praha, 2014. Diplomová práce. VŠE.

Související články

Informační architektura
Uživatelské rozhraní
Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika
Návrh uživatelského rozhraní
Použitelnost webu Definice HCI

Klíčová slova

HCI, virtuální realita, lidské vnímání, design, informační design, MMI

Archivovaná verze stránky je dostupná na tomto odkazu.

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=HCI&oldid=54360“