Společenské dopady informačních technologií: Porovnání verzí
(vyprázdněno pro přesun) |
(přesun z Dopady informačních technologií; heslo se zabývá pouze společenskými dopady, ne např. životním prostředím) |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
+ | Dopady informačních technologií se zabývá [[informační etika]] na ''makroetické'' úrovni.<ref>Souček 2006, s. 78</ref> Problematiku lze rozdělit například do těchto základních oblastí:<ref>Šlerka 2011, s. 19</ref> | ||
+ | * Soukromí jednotlivce, | ||
+ | * přesnost informací, | ||
+ | * vlastnictví informací, | ||
+ | * přístupnost informací. | ||
+ | |||
+ | === Soukromí === | ||
+ | |||
+ | Informační technologie mohou mít řadu negativních dopadů na soukromí jednotlivce i celé skupiny. Jedná se například o tyto témata (Šlerka 2011, s. 20): | ||
+ | |||
+ | * [[Stalking]] (pronásledování a často až patologický zájem o konkrétní osobu; stlaker ke své činnosti často zneužívá IT),<ref>Wikipedie 2014, Stalking</ref> | ||
+ | * [[data mining]] (těžení informací ze shromážděných dat), | ||
+ | * [[sociální média]] (míra soukromí v sociálních médiích, důvěryhodnost třetích stran), | ||
+ | * monitorování on-line aktivity (na pracovišti, státem), | ||
+ | * únik soukromých a osobních dat (tzv. ''leaks''). | ||
+ | |||
+ | === Přesnost informací === | ||
+ | |||
+ | Informační technologie umožňují komukoliv prakticky okamžité šíření informací, často však na úkor jejich přesnosti či pravdivosti. Z toho vyplývá i problém věrohodnosti autora a zodpovědnosti za [[data]] a [[informace]].<ref>Šlerka 2011, s. 21</ref> | ||
+ | |||
+ | Konkrétním příkladem je problematika [http://en.wikipedia.org/wiki/Reliability_of_Wikipedia důvěryhodnosti Wikipedie]. | ||
+ | |||
+ | === Vlastnictví informací === | ||
+ | |||
+ | Snadná přenositelnost a reprodukovatelnost dat mění dosavadní chápání vlastnictví informací, především v oblasti [[Duševní vlastnictví|duševního vlastnictví]]. Do problematiky vlastnictví spadá mj.:<ref>Šlerka 2011, s. 22</ref> | ||
+ | |||
+ | * [[pirátství]] a neoprávněné šíření dat, | ||
+ | * sdílené vlastnictví a [[copyleft]] ([[open source]], [[Creative Commons]]), které naopak těží ze snadného šíření dat, | ||
+ | * [[hacking]] a [[jailbreaking]] (obcházení softwarové ochrany, nejednoznačné hranice mezi vlastnictvím hardware / licencováním software). | ||
+ | |||
+ | === Přístupnost informací === | ||
+ | |||
+ | Dostupnost informací je závislá na přístupu k informačním technologiím, např. populace v rozvojových zemích nemá k dispozici technologie, které jsou v rozvinutějších zemích běžné. To může vést ke zvětšujícím se sociálním a ekonomickým rozdílům jak mezi různými zeměmi, tak i mezi sociálními a věkovými skupinami. Souhrnně se tento jev nazývá jako '''[[digital divide]]''' (digitální propast).<ref>Wikipedie 2014, Digitální propast</ref><ref>Šlerka 2011, s. 24-26</ref> | ||
+ | |||
+ | Přístupnost informací však může být omezena i záměrně, např. z ideologických důvodů – typicky se jedná o '''[[Cenzura (na internetu)|cenzuru internetu]]'''. | ||
+ | |||
+ | == Reference == | ||
+ | |||
+ | <references/> | ||
+ | |||
+ | === Zdroje === | ||
+ | |||
+ | # JANOŠ, Karel, 1993. Informační etika. Praha: Univerzita Karlova v Praze. | ||
+ | # ŠLERKA, Josef, 2011. Informační etika [online prezentace]. 2011. [vid. 12. červen 2014]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/josefslerka/informan-etika | ||
+ | # SOUČEK, Martin, 2006. Informační věda. Praha: Univerzita Karlova v Praze. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130 | ||
+ | # PŘISPĚVATELÉ WIKIPEDIE, 2014. Stalking. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online] [vid. 13. 9. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stalking&oldid=11265208 | ||
+ | # PŘISPĚVATELÉ WIKIPEDIE, 2014. Digitální propast. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online] [vid. 13. 9. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&oldid=11605932 | ||
+ | |||
+ | [[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]] |
Verze z 23. 9. 2014, 15:10
Dopady informačních technologií se zabývá informační etika na makroetické úrovni.[1] Problematiku lze rozdělit například do těchto základních oblastí:[2]
- Soukromí jednotlivce,
- přesnost informací,
- vlastnictví informací,
- přístupnost informací.
Obsah
Soukromí
Informační technologie mohou mít řadu negativních dopadů na soukromí jednotlivce i celé skupiny. Jedná se například o tyto témata (Šlerka 2011, s. 20):
- Stalking (pronásledování a často až patologický zájem o konkrétní osobu; stlaker ke své činnosti často zneužívá IT),[3]
- data mining (těžení informací ze shromážděných dat),
- sociální média (míra soukromí v sociálních médiích, důvěryhodnost třetích stran),
- monitorování on-line aktivity (na pracovišti, státem),
- únik soukromých a osobních dat (tzv. leaks).
Přesnost informací
Informační technologie umožňují komukoliv prakticky okamžité šíření informací, často však na úkor jejich přesnosti či pravdivosti. Z toho vyplývá i problém věrohodnosti autora a zodpovědnosti za data a informace.[4]
Konkrétním příkladem je problematika důvěryhodnosti Wikipedie.
Vlastnictví informací
Snadná přenositelnost a reprodukovatelnost dat mění dosavadní chápání vlastnictví informací, především v oblasti duševního vlastnictví. Do problematiky vlastnictví spadá mj.:[5]
- pirátství a neoprávněné šíření dat,
- sdílené vlastnictví a copyleft (open source, Creative Commons), které naopak těží ze snadného šíření dat,
- hacking a jailbreaking (obcházení softwarové ochrany, nejednoznačné hranice mezi vlastnictvím hardware / licencováním software).
Přístupnost informací
Dostupnost informací je závislá na přístupu k informačním technologiím, např. populace v rozvojových zemích nemá k dispozici technologie, které jsou v rozvinutějších zemích běžné. To může vést ke zvětšujícím se sociálním a ekonomickým rozdílům jak mezi různými zeměmi, tak i mezi sociálními a věkovými skupinami. Souhrnně se tento jev nazývá jako digital divide (digitální propast).[6][7]
Přístupnost informací však může být omezena i záměrně, např. z ideologických důvodů – typicky se jedná o cenzuru internetu.
Reference
Zdroje
- JANOŠ, Karel, 1993. Informační etika. Praha: Univerzita Karlova v Praze.
- ŠLERKA, Josef, 2011. Informační etika [online prezentace]. 2011. [vid. 12. červen 2014]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/josefslerka/informan-etika
- SOUČEK, Martin, 2006. Informační věda. Praha: Univerzita Karlova v Praze. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130
- PŘISPĚVATELÉ WIKIPEDIE, 2014. Stalking. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online] [vid. 13. 9. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stalking&oldid=11265208
- PŘISPĚVATELÉ WIKIPEDIE, 2014. Digitální propast. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online] [vid. 13. 9. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&oldid=11605932