John Dewey: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
Řádek 13: | Řádek 13: | ||
* 3 roky pobýval v Číně a velký zájem vzbudil v Sovětském svazu, kde vznikl projekt školy kompletně postavený na základě Deweyho myšlenek. Sám Dewey však uznal, že realizace jeho myšlenek v absolutní míře musí nutně ztroskotat. | * 3 roky pobýval v Číně a velký zájem vzbudil v Sovětském svazu, kde vznikl projekt školy kompletně postavený na základě Deweyho myšlenek. Sám Dewey však uznal, že realizace jeho myšlenek v absolutní míře musí nutně ztroskotat. | ||
* Zemřel 1952 v New Yorku ve věku 93 let na náhlý zápal plic. <ref>Cipro Miroslav. (2002). <i>Galerie světových pedagogů</i>. (633 s.) Praha: M. Cipro.</ref> | * Zemřel 1952 v New Yorku ve věku 93 let na náhlý zápal plic. <ref>Cipro Miroslav. (2002). <i>Galerie světových pedagogů</i>. (633 s.) Praha: M. Cipro.</ref> | ||
+ | |||
+ | == Deweyho filozofie == | ||
+ | * Deweyho [[pragmatismus|pragmatismu]]<nowiki/>s označován jako [[instrumentalismus]]. | ||
+ | * Důležitá '''aplikace poznatků do života'''. | ||
+ | * Prvotním úkolem filozofie - vyřešit rozpory mezi vědu a hodnotami (do kterých patří i politika, estetika a etika), které vznikly z neopodstatněného rozdělení filozofického zkoumání a praktické činnosti - vytvořil teorii zkoumání a odpovídající [[epistemologie|epistemologii]] a [[metafyzika|metafyziku]], které vychází z praktické činnosti. | ||
+ | * Kritika pasivního poznávání světa - nutnost '''aktivního''' experimentování a zasahování do poznávání. | ||
+ | - Popisuje 2 hlavní poznávací procesy: | ||
+ | # fyzické materiální- jedinec mění objektivní realitu | ||
+ | # ideální poznávací činnost- jedinec poznává předměty a jevy z různých úhlů pohledu | ||
+ | |||
+ | === Koncept reflexního oblouku v psychologii === | ||
+ | * Inspirace [[William James|W. Jamesem]] | ||
+ | * Dewey tvrdil, že obranná reflexní reakce (dítě vidí svíčku, dotkne se, popálí se, ucukne) není jen automatická odpověď na bolest. | ||
+ | * pohybová reakce na podnět je součást přizpůsobování se sociálnímu okolí a dítě vnímá svíčku, bolest i svou reakce, čímž získává '''životní zkušenosti.''' | ||
+ | |||
+ | === Teorie zkoumání === | ||
+ | * Lidská komunikační schopnost umožnuje '''odvozování'''. | ||
+ | * V situaci, při které dochází k transakci mezi organismem a prostředím, ve kterém se právě nacházíme, probíhá '''proces zkoumán'''í a odvozovací návyky nás poté vedou k lepšímu chápání '''neurčité situace více určitěji '''(např. jsme schopni odvodit, že situace je nebezpečná a na základě toho rozhodnout, že musíme prchnout, či jednat) | ||
+ | * Výsledkem našeho úspěšného '''zkoumání''' je poté '''vědění'''. Veškeré vědění, které získáváme slouží jako nástroje ze kterých vybíráme ty které momentálně potřebujeme k řešení nového problému. Tímto procesem vznikají nové a nové zkušenosti, které ovlivňují zkušenosti následující. | ||
+ | |||
+ | == Vzdělání a výchova == | ||
+ | * Konec 19. století - rozvíjení pedagogického myšlení v USA. | ||
+ | * Základem [[pragmatismus|pragmatická filozofie]], proto je pedagogický proud nazýván [[pragmatická pedagogika|pragmatickou pedagogikou]] (někdy instrumentalismem). | ||
+ | * John Dewey je považován za zakladatele pragmatické pedagogiky. | ||
+ | * Své filozofické poznatky aplikoval do výchovy a založil laboratorní školu v Chicagu. | ||
+ | |||
+ | === Pedagogické krédo === | ||
+ | * Sepsal v době působení v Chicagu | ||
+ | * Základní myšlenky jeho teorie | ||
+ | ** Velký důraz na spolupůsobení psychologické a sociologické stránky výchovy. Vychovatel se musí zajímat o dítě, o jeho zvyky, schopnosti, zájmy a '''individuální potřeby''', ale vše musí interpretovat v '''sociálním kontextu.''' | ||
+ | ** [[Výchova]] by měla být život, nikoli příprava na něj. '''Škola''' by měla by fungovat na základě situací z '''reálného života''' probíhající mimo školu a naučit žáky rozumě žít. Měla by navazovat na výchovu doma, v okolí, či na hřišti. Učitel nemá žákům přesně určovat ideje, zvyky, má pouze správně vybírat podněty ovlivňující dítě a pomáhat mu správně na ně reagovat. Zkouška by pak měla testovat, jestli je dítě schopné sociálního života a ukazuje na jakém místě se dítě muže plně realizovat a bude nejvíce. | ||
+ | ** Každý předmět ve škole by měl být užitečný do''' sociálního života''' (např. historie má ukazovat pokrok v sociálním životě a poučení pro děti). | ||
+ | ** ''Důležité je [[učení]] se na''' '''základě''' zkušeností'''''. Dítě získává stále nové a nové zkušenosti a ty si postupně '''rekonstruuje''' jednu na základě druhé. | ||
+ | ** Nemůže si být jisti, co bude za několik let, proto nemůžeme dítě připravovat na budoucí [[dospělost]]. ''Hlavním úkolem školy je naučit jedince přizpůsobování se změnám.'' Výchova musí být v neustálém pohybu ve směru [[Vývoj a rozvoj osobnosti|vývoje]] a musí se přizpůsobovat sociálním vlivům. ''Proto je výchova označena za proces a nemá žádný cíl.'' | ||
+ | ** Dewey velice kritizuje pasivní styl výuky, při které dítě pouze naslouchá a absorbuje informace. To je pro dítě nepřirozené. ''Výuka má probíhat '''aktivně''' a na základě zájmů dítěte''. Dítě má přirozenou [[Potřeby a zájmy|potřebu]] se učit, protože si to přeje. [[Učení]] je tedy efektivní pouze tehdy jeli''' aktivní''' zakládající se na '''vlastní zkušenosti''', a pokud může naučenou věc použít ve svých '''zájmech'''. | ||
+ | |||
+ | === Škola a společnost === | ||
+ | * Rozšiřuje jeho hlavní myšlenky z '''pedagogického kréda''', nyní již podložené jeho vlastními zkušenostmi z laboratorní školy. | ||
+ | * Kritika školství postavené na donucovacích metodách | ||
+ | * Výchova nemá mít cíl, je cílem sama o sobě | ||
+ | |||
+ | ==== Princip pedocentrismu ==== | ||
+ | * [[Mikuláš Koperník|Koperník]] převedl astronomické centrum ze Země na slunce - Dewey přenáší hlavní centrum z učitele na dítě. | ||
+ | * '''Dítě je sluncem '''kolem kterého se točí výchovné metody. Proto se často [[pragmatická pedagogika]] označuje jako [[kopernikánský obrat]] v pedagogice. | ||
+ | |||
+ | ==== Learning by doing (učení konáním) ==== | ||
+ | * [[učení]] se aktivním zapojením. | ||
+ | * Tuto formu učení už můžeme najít u [[Jan Amos Komenský|Komenského]], který tvrdil, že to co se má konat, se má učit konáním. | ||
+ | * Dewey pak tuto myšlenku rozšířil i na oblast vědění. | ||
+ | * Kritika této metody: Mnoho vědění je nemožné naučit se konáním, proto se vyloučilo několik oblastí poznání. | ||
+ | * Výchova nemá mít cíl, je cílem sama o sobě. | ||
+ | |||
+ | === Demokracie a výchova === | ||
+ | * Stěžejní dílo a základním text [[pragmatická pedagogika|pragmatické pedagogiky]] | ||
+ | * Kritika zastaralé neefektivní [[Johann Friedrich Herbart|herbartovské]] školy. | ||
+ | * Dítě má právo na prožití svého dětství, a proto by se mu mělo umožnit úplné prožívání přítomnosti. | ||
+ | * Chybou školství je neustálé se soustředění na budoucnost a přípravu na dospělost. | ||
+ | * '''Výchova''' = '' neustále předělávání zkušeností bez daného cíle.'' Jestliže je cíl přesně daný, stává se příkazem a není pro učitele ani žáka výzvou. | ||
+ | * Důležitá kapitola pojednává o zájmu a [[Kázeň|kázni.]] Působí spolu (ale zájem je upřednostňován) v dosahování cílů | ||
+ | |||
+ | * '''Myšlení''' znamená hledání spojení mezi konáním a důsledky konání | ||
+ | * Dítě má právo na prožití svého dětství, a proto by se mu mělo umožnit úplné prožívání přítomnosti. | ||
+ | |||
+ | * Dewey zde popisuje princip '''vzrůstu – growth'''. | ||
+ | |||
+ | ==== Vzrůst ==== | ||
+ | * Počáteční stav je nezralost, kterou Dewey nevidí jako něco záporného, naopak vyjadřuje sílu k schopnosti rozvíjet se. | ||
+ | * '''Vzrůst''' je projevem života a protože život splývá s výchovou, pak tedy i vzrůst splývá s výchovou. | ||
+ | * Kvalita školní výchovy se posuzuje na základě toho, jakou vyvolává u žáků chuť po vzrůstu a jak je uspěšná v poskytování takových podmínek, které touhu po vzrůstu převedou na konání. | ||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
=== Reference === | === Reference === | ||
<references /> | <references /> | ||
+ | |||
+ | === Literatura === | ||
+ | |||
+ | === Klíčová slova === | ||
+ | John Dewey, výchova, vzdělání, pragmatická pedagogika |
Verze z 9. 11. 2014, 18:06
John Dewey byl americkým představitelem pragmatismu, který se věnoval filozofii, pedagogice, psychologii, antropologii, gnozeologii, estetice a logice. Přisuzuje se mu kopernikánský obrat v pedagogice. Podle článku 100 nejvlivnějších psychologů 20. st. je 93. nejcitovanějším psychologem 20. st.[1]
Život
- Narozen 20. října 1859 v Burlingtonu
- Magisterské studium filozofie na univerzitě Jonse Hopkinse - vyučoval ho Charles Sanders Peirce, seznámil se s dílem Williama Jamese - ovlivnění pragmatismem
- 1894 profesura na katedře filozofie, psychologie a výchovy na Chicagské univerzitě - tam založil laboratorní ústav, ve kterém ověřoval své metody[2]
- V ústavu byly děti od 4 do 14 let, učili vzdělaní učitelé pod vedením Deweyho.
- Děti byly vedeny k živé spolupráci a vzájemné pomoci
- Během této doby napsal velmi významné dílo Pedagogic Creed (pedagogické krédo)[3] a The school and Society (Škola a společnost)
- 1904 začal učit na Kolumbijské univerzitě a tím vznikla 2 hlavní centra pragmatismu. Zde sepsal jeho nejvýznamnější dílo Democracy and Education (Demokracie a výchova)
- 1930 odešel do důchodu, ale nadále publikoval a v 87 letech se podruhé oženil. Vychoval 6 dětí a 1 adaptoval
- Časté cesty do zahraničí - jeho myšlenky se rozšířily po celém světě
- 3 roky pobýval v Číně a velký zájem vzbudil v Sovětském svazu, kde vznikl projekt školy kompletně postavený na základě Deweyho myšlenek. Sám Dewey však uznal, že realizace jeho myšlenek v absolutní míře musí nutně ztroskotat.
- Zemřel 1952 v New Yorku ve věku 93 let na náhlý zápal plic. [4]
Deweyho filozofie
- Deweyho pragmatismus označován jako instrumentalismus.
- Důležitá aplikace poznatků do života.
- Prvotním úkolem filozofie - vyřešit rozpory mezi vědu a hodnotami (do kterých patří i politika, estetika a etika), které vznikly z neopodstatněného rozdělení filozofického zkoumání a praktické činnosti - vytvořil teorii zkoumání a odpovídající epistemologii a metafyziku, které vychází z praktické činnosti.
- Kritika pasivního poznávání světa - nutnost aktivního experimentování a zasahování do poznávání.
- Popisuje 2 hlavní poznávací procesy:
- fyzické materiální- jedinec mění objektivní realitu
- ideální poznávací činnost- jedinec poznává předměty a jevy z různých úhlů pohledu
Koncept reflexního oblouku v psychologii
- Inspirace W. Jamesem
- Dewey tvrdil, že obranná reflexní reakce (dítě vidí svíčku, dotkne se, popálí se, ucukne) není jen automatická odpověď na bolest.
- pohybová reakce na podnět je součást přizpůsobování se sociálnímu okolí a dítě vnímá svíčku, bolest i svou reakce, čímž získává životní zkušenosti.
Teorie zkoumání
- Lidská komunikační schopnost umožnuje odvozování.
- V situaci, při které dochází k transakci mezi organismem a prostředím, ve kterém se právě nacházíme, probíhá proces zkoumání a odvozovací návyky nás poté vedou k lepšímu chápání neurčité situace více určitěji (např. jsme schopni odvodit, že situace je nebezpečná a na základě toho rozhodnout, že musíme prchnout, či jednat)
- Výsledkem našeho úspěšného zkoumání je poté vědění. Veškeré vědění, které získáváme slouží jako nástroje ze kterých vybíráme ty které momentálně potřebujeme k řešení nového problému. Tímto procesem vznikají nové a nové zkušenosti, které ovlivňují zkušenosti následující.
Vzdělání a výchova
- Konec 19. století - rozvíjení pedagogického myšlení v USA.
- Základem pragmatická filozofie, proto je pedagogický proud nazýván pragmatickou pedagogikou (někdy instrumentalismem).
- John Dewey je považován za zakladatele pragmatické pedagogiky.
- Své filozofické poznatky aplikoval do výchovy a založil laboratorní školu v Chicagu.
Pedagogické krédo
- Sepsal v době působení v Chicagu
- Základní myšlenky jeho teorie
- Velký důraz na spolupůsobení psychologické a sociologické stránky výchovy. Vychovatel se musí zajímat o dítě, o jeho zvyky, schopnosti, zájmy a individuální potřeby, ale vše musí interpretovat v sociálním kontextu.
- Výchova by měla být život, nikoli příprava na něj. Škola by měla by fungovat na základě situací z reálného života probíhající mimo školu a naučit žáky rozumě žít. Měla by navazovat na výchovu doma, v okolí, či na hřišti. Učitel nemá žákům přesně určovat ideje, zvyky, má pouze správně vybírat podněty ovlivňující dítě a pomáhat mu správně na ně reagovat. Zkouška by pak měla testovat, jestli je dítě schopné sociálního života a ukazuje na jakém místě se dítě muže plně realizovat a bude nejvíce.
- Každý předmět ve škole by měl být užitečný do sociálního života (např. historie má ukazovat pokrok v sociálním životě a poučení pro děti).
- Důležité je učení se na základě zkušeností. Dítě získává stále nové a nové zkušenosti a ty si postupně rekonstruuje jednu na základě druhé.
- Nemůže si být jisti, co bude za několik let, proto nemůžeme dítě připravovat na budoucí dospělost. Hlavním úkolem školy je naučit jedince přizpůsobování se změnám. Výchova musí být v neustálém pohybu ve směru vývoje a musí se přizpůsobovat sociálním vlivům. Proto je výchova označena za proces a nemá žádný cíl.
- Dewey velice kritizuje pasivní styl výuky, při které dítě pouze naslouchá a absorbuje informace. To je pro dítě nepřirozené. Výuka má probíhat aktivně a na základě zájmů dítěte. Dítě má přirozenou potřebu se učit, protože si to přeje. Učení je tedy efektivní pouze tehdy jeli aktivní zakládající se na vlastní zkušenosti, a pokud může naučenou věc použít ve svých zájmech.
Škola a společnost
- Rozšiřuje jeho hlavní myšlenky z pedagogického kréda, nyní již podložené jeho vlastními zkušenostmi z laboratorní školy.
- Kritika školství postavené na donucovacích metodách
- Výchova nemá mít cíl, je cílem sama o sobě
Princip pedocentrismu
- Koperník převedl astronomické centrum ze Země na slunce - Dewey přenáší hlavní centrum z učitele na dítě.
- Dítě je sluncem kolem kterého se točí výchovné metody. Proto se často pragmatická pedagogika označuje jako kopernikánský obrat v pedagogice.
Learning by doing (učení konáním)
- učení se aktivním zapojením.
- Tuto formu učení už můžeme najít u Komenského, který tvrdil, že to co se má konat, se má učit konáním.
- Dewey pak tuto myšlenku rozšířil i na oblast vědění.
- Kritika této metody: Mnoho vědění je nemožné naučit se konáním, proto se vyloučilo několik oblastí poznání.
- Výchova nemá mít cíl, je cílem sama o sobě.
Demokracie a výchova
- Stěžejní dílo a základním text pragmatické pedagogiky
- Kritika zastaralé neefektivní herbartovské školy.
- Dítě má právo na prožití svého dětství, a proto by se mu mělo umožnit úplné prožívání přítomnosti.
- Chybou školství je neustálé se soustředění na budoucnost a přípravu na dospělost.
- Výchova = neustále předělávání zkušeností bez daného cíle. Jestliže je cíl přesně daný, stává se příkazem a není pro učitele ani žáka výzvou.
- Důležitá kapitola pojednává o zájmu a kázni. Působí spolu (ale zájem je upřednostňován) v dosahování cílů
- Myšlení znamená hledání spojení mezi konáním a důsledky konání
- Dítě má právo na prožití svého dětství, a proto by se mu mělo umožnit úplné prožívání přítomnosti.
- Dewey zde popisuje princip vzrůstu – growth.
Vzrůst
- Počáteční stav je nezralost, kterou Dewey nevidí jako něco záporného, naopak vyjadřuje sílu k schopnosti rozvíjet se.
- Vzrůst je projevem života a protože život splývá s výchovou, pak tedy i vzrůst splývá s výchovou.
- Kvalita školní výchovy se posuzuje na základě toho, jakou vyvolává u žáků chuť po vzrůstu a jak je uspěšná v poskytování takových podmínek, které touhu po vzrůstu převedou na konání.
Odkazy
Reference
- ↑ Haggbloom Steven J., Warnick Renee, Warnick Jason E., Jones Vinessa K., Yarbrough Gary L., Russell Tenea M., Borecky Chris M., McGahhey Reagan, L John, Powell III, Beavers Jamie, & Monte Emmanuelle. The 100 most eminent psychologists of the 20th century. Review of General Psychology, vol. 6(issue 2), undefined. DOI: 10.1037//1089-2680.6.2.139.
- ↑ Velké postavy západního myšlení: slovník myslitelů /. (1999). (2. vyd., 707 s.) Praha: Prostor.
- ↑ John Dewey My Pedagogic Creed.
- ↑ Cipro Miroslav. (2002). Galerie světových pedagogů. (633 s.) Praha: M. Cipro.
Literatura
Klíčová slova
John Dewey, výchova, vzdělání, pragmatická pedagogika