John Dewey: Porovnání verzí

Řádek 13: Řádek 13:
 
* 3 roky pobýval v Číně a velký zájem vzbudil v Sovětském svazu, kde vznikl projekt školy kompletně postavený na základě Deweyho myšlenek. Sám Dewey však uznal, že realizace jeho myšlenek v absolutní míře musí nutně ztroskotat.
 
* 3 roky pobýval v Číně a velký zájem vzbudil v Sovětském svazu, kde vznikl projekt školy kompletně postavený na základě Deweyho myšlenek. Sám Dewey však uznal, že realizace jeho myšlenek v absolutní míře musí nutně ztroskotat.
 
* Zemřel 1952 v New Yorku ve věku 93 let na náhlý zápal plic. <ref>Cipro Miroslav. (2002). <i>Galerie světových pedagogů</i>. (633 s.) Praha: M. Cipro.</ref>
 
* Zemřel 1952 v New Yorku ve věku 93 let na náhlý zápal plic. <ref>Cipro Miroslav. (2002). <i>Galerie světových pedagogů</i>. (633 s.) Praha: M. Cipro.</ref>
 +
 +
== Deweyho filozofie ==
 +
* Deweyho [[pragmatismus|pragmatismu]]<nowiki/>s označován jako [[instrumentalismus]].
 +
* Důležitá '''aplikace poznatků do života'''.
 +
* Prvotním úkolem  filozofie - vyřešit rozpory mezi vědu a hodnotami (do kterých patří i politika, estetika a etika), které vznikly z neopodstatněného rozdělení filozofického zkoumání a praktické činnosti - vytvořil teorii zkoumání a odpovídající [[epistemologie|epistemologii]] a [[metafyzika|metafyziku]], které vychází z praktické činnosti. 
 +
* Kritika pasivního poznávání světa -  nutnost '''aktivního''' experimentování a zasahování do poznávání.
 +
- Popisuje 2 hlavní poznávací procesy:
 +
# fyzické materiální- jedinec mění objektivní realitu
 +
# ideální poznávací činnost- jedinec poznává předměty a jevy z různých úhlů pohledu
 +
 +
=== Koncept reflexního oblouku v psychologii ===
 +
* Inspirace [[William James|W. Jamesem]]
 +
* Dewey tvrdil, že obranná reflexní reakce (dítě vidí svíčku, dotkne se, popálí se, ucukne) není jen automatická odpověď na bolest.
 +
* pohybová reakce na podnět je součást přizpůsobování se sociálnímu okolí a dítě vnímá svíčku, bolest i svou reakce, čímž získává '''životní zkušenosti.'''
 +
 +
=== Teorie zkoumání ===
 +
* Lidská komunikační schopnost umožnuje '''odvozování'''.
 +
* V situaci, při které dochází k transakci mezi organismem a prostředím, ve kterém se právě nacházíme, probíhá '''proces zkoumán'''í a odvozovací návyky nás poté vedou k lepšímu chápání '''neurčité situace více určitěji '''(např. jsme schopni odvodit, že situace je nebezpečná a na základě toho rozhodnout, že musíme prchnout, či jednat)
 +
* Výsledkem našeho úspěšného '''zkoumání''' je poté '''vědění'''. Veškeré vědění, které získáváme  slouží jako nástroje ze kterých vybíráme ty které momentálně potřebujeme k řešení nového problému. Tímto procesem vznikají nové a nové zkušenosti, které ovlivňují zkušenosti následující.
 +
 +
== Vzdělání a výchova ==
 +
* Konec 19. století - rozvíjení pedagogického myšlení v USA.
 +
* Základem [[pragmatismus|pragmatická filozofie]], proto je pedagogický proud nazýván [[pragmatická pedagogika|pragmatickou pedagogikou]] (někdy instrumentalismem).
 +
* John Dewey je považován za zakladatele pragmatické pedagogiky.
 +
* Své filozofické poznatky aplikoval do výchovy a založil laboratorní školu v Chicagu.
 +
 +
=== Pedagogické krédo ===
 +
* Sepsal v době působení v Chicagu
 +
* Základní myšlenky jeho teorie
 +
** Velký důraz na spolupůsobení psychologické a sociologické stránky výchovy. Vychovatel se musí zajímat o dítě, o jeho zvyky, schopnosti, zájmy a '''individuální potřeby''', ale vše musí interpretovat v '''sociálním kontextu.'''
 +
** [[Výchova]] by měla být život, nikoli příprava na něj. '''Škola''' by měla by fungovat na základě situací z '''reálného života''' probíhající mimo školu a naučit žáky rozumě žít. Měla by navazovat na výchovu doma, v okolí, či na hřišti. Učitel nemá žákům přesně určovat ideje, zvyky, má pouze správně vybírat podněty ovlivňující dítě a pomáhat mu správně na ně reagovat. Zkouška by pak měla testovat, jestli je dítě schopné sociálního života a ukazuje na jakém místě se dítě muže plně realizovat a bude nejvíce.
 +
** Každý předmět ve škole by měl být užitečný do''' sociálního života''' (např. historie má ukazovat pokrok v sociálním životě a poučení pro děti).
 +
** ''Důležité je [[učení]] se na''' '''základě''' zkušeností'''''. Dítě získává stále nové a nové zkušenosti a ty si postupně '''rekonstruuje''' jednu na základě druhé. 
 +
** Nemůže si být jisti, co bude za několik let, proto nemůžeme dítě připravovat na budoucí [[dospělost]]. ''Hlavním úkolem školy je naučit jedince přizpůsobování se změnám.'' Výchova musí být v neustálém pohybu ve směru [[Vývoj a rozvoj osobnosti|vývoje]] a musí se přizpůsobovat sociálním vlivům.  ''Proto je výchova označena za proces a nemá žádný cíl.''
 +
** Dewey velice kritizuje pasivní styl výuky, při které dítě pouze naslouchá a absorbuje informace. To je pro dítě nepřirozené. ''Výuka má probíhat '''aktivně''' a na základě zájmů dítěte''. Dítě má přirozenou [[Potřeby a zájmy|potřebu]] se učit, protože si to přeje. [[Učení]] je tedy efektivní pouze tehdy jeli''' aktivní''' zakládající se na '''vlastní zkušenosti''', a pokud může naučenou věc použít ve svých '''zájmech'''. 
 +
 +
=== Škola a společnost ===
 +
* Rozšiřuje jeho hlavní myšlenky z '''pedagogického kréda''', nyní již podložené jeho vlastními zkušenostmi z laboratorní školy.
 +
* Kritika školství postavené na donucovacích metodách
 +
* Výchova nemá mít cíl, je cílem sama o sobě
 +
 +
==== Princip  pedocentrismu ====
 +
* [[Mikuláš Koperník|Koperník]] převedl astronomické centrum ze Země na slunce - Dewey přenáší hlavní centrum z učitele na dítě.
 +
* '''Dítě je sluncem '''kolem kterého se točí výchovné metody. Proto se často [[pragmatická pedagogika]] označuje jako [[kopernikánský obrat]] v pedagogice.
 +
 +
==== Learning by doing (učení konáním) ====
 +
* [[učení]] se aktivním zapojením.
 +
* Tuto formu učení už můžeme najít u [[Jan Amos Komenský|Komenského]], který tvrdil, že to co se má konat, se má učit konáním.
 +
* Dewey pak tuto myšlenku rozšířil i na oblast vědění.
 +
* Kritika této metody:  Mnoho vědění je nemožné naučit se konáním, proto se vyloučilo několik oblastí poznání.
 +
* Výchova nemá mít cíl, je cílem sama o sobě. 
 +
 +
=== Demokracie a výchova ===
 +
* Stěžejní dílo a  základním text [[pragmatická pedagogika|pragmatické pedagogiky]]
 +
* Kritika zastaralé neefektivní [[Johann Friedrich Herbart|herbartovské]] školy.
 +
* Dítě má právo na prožití svého dětství, a proto by se mu mělo umožnit úplné prožívání přítomnosti.
 +
* Chybou školství je neustálé se soustředění na budoucnost a přípravu na dospělost. 
 +
* '''Výchova''' = '' neustále předělávání zkušeností bez daného cíle.'' Jestliže je cíl přesně daný, stává se příkazem a není pro učitele ani žáka výzvou.
 +
* Důležitá kapitola pojednává o zájmu a [[Kázeň|kázni.]] Působí spolu (ale zájem je upřednostňován) v dosahování cílů
 +
 +
* '''Myšlení''' znamená hledání spojení mezi konáním a důsledky konání
 +
* Dítě má právo na prožití svého dětství, a proto by se mu mělo umožnit úplné prožívání přítomnosti.
 +
 +
* Dewey zde popisuje princip '''vzrůstu – growth'''.
 +
 +
==== Vzrůst ====
 +
* Počáteční stav je nezralost, kterou Dewey nevidí jako něco záporného, naopak vyjadřuje sílu k schopnosti rozvíjet se.
 +
* '''Vzrůst''' je projevem života a protože život splývá s výchovou, pak tedy i vzrůst splývá s výchovou. 
 +
* Kvalita školní výchovy se posuzuje na základě toho, jakou vyvolává u žáků chuť po vzrůstu a jak je uspěšná v poskytování takových podmínek, které touhu po vzrůstu převedou na konání.
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==
  
 
=== Reference ===
 
=== Reference ===
 
<references />
 
<references />
 +
 +
=== Literatura ===
 +
 +
=== Klíčová slova ===
 +
John Dewey, výchova, vzdělání, pragmatická pedagogika

Verze z 9. 11. 2014, 18:06

John Dewey byl americkým představitelem pragmatismu, který se věnoval filozofii, pedagogice, psychologii, antropologii, gnozeologii, estetice a logice. Přisuzuje se mu kopernikánský obrat v pedagogice. Podle článku 100 nejvlivnějších psychologů 20. st. je 93. nejcitovanějším psychologem 20. st.[1]

Život

  • Narozen 20. října 1859 v Burlingtonu
  • Magisterské studium filozofie na univerzitě Jonse Hopkinse - vyučoval ho Charles Sanders Peirce, seznámil se s dílem Williama Jamese - ovlivnění pragmatismem
  • 1894 profesura na katedře filozofie, psychologie a výchovy na Chicagské univerzitě - tam založil laboratorní ústav, ve kterém ověřoval své metody[2]
    • V ústavu byly děti od 4 do 14 let, učili vzdělaní učitelé pod vedením Deweyho.
    • Děti byly vedeny k živé spolupráci a vzájemné pomoci
  • Během této doby napsal velmi významné dílo Pedagogic Creed (pedagogické krédo)[3] a The school and Society (Škola a společnost)
  • 1904 začal učit na Kolumbijské univerzitě a tím vznikla 2 hlavní centra pragmatismu. Zde sepsal jeho nejvýznamnější dílo Democracy and Education (Demokracie a výchova)
  • 1930 odešel do důchodu, ale nadále publikoval a v 87 letech se podruhé oženil. Vychoval 6 dětí a 1 adaptoval
  • Časté cesty do zahraničí - jeho myšlenky se rozšířily po celém světě
  • 3 roky pobýval v Číně a velký zájem vzbudil v Sovětském svazu, kde vznikl projekt školy kompletně postavený na základě Deweyho myšlenek. Sám Dewey však uznal, že realizace jeho myšlenek v absolutní míře musí nutně ztroskotat.
  • Zemřel 1952 v New Yorku ve věku 93 let na náhlý zápal plic. [4]

Deweyho filozofie

  • Deweyho pragmatismus označován jako instrumentalismus.
  • Důležitá aplikace poznatků do života.
  • Prvotním úkolem filozofie - vyřešit rozpory mezi vědu a hodnotami (do kterých patří i politika, estetika a etika), které vznikly z neopodstatněného rozdělení filozofického zkoumání a praktické činnosti - vytvořil teorii zkoumání a odpovídající epistemologii a metafyziku, které vychází z praktické činnosti.
  • Kritika pasivního poznávání světa - nutnost aktivního experimentování a zasahování do poznávání.

- Popisuje 2 hlavní poznávací procesy:

  1. fyzické materiální- jedinec mění objektivní realitu
  2. ideální poznávací činnost- jedinec poznává předměty a jevy z různých úhlů pohledu

Koncept reflexního oblouku v psychologii

  • Inspirace W. Jamesem
  • Dewey tvrdil, že obranná reflexní reakce (dítě vidí svíčku, dotkne se, popálí se, ucukne) není jen automatická odpověď na bolest.
  • pohybová reakce na podnět je součást přizpůsobování se sociálnímu okolí a dítě vnímá svíčku, bolest i svou reakce, čímž získává životní zkušenosti.

Teorie zkoumání

  • Lidská komunikační schopnost umožnuje odvozování.
  • V situaci, při které dochází k transakci mezi organismem a prostředím, ve kterém se právě nacházíme, probíhá proces zkoumání a odvozovací návyky nás poté vedou k lepšímu chápání neurčité situace více určitěji (např. jsme schopni odvodit, že situace je nebezpečná a na základě toho rozhodnout, že musíme prchnout, či jednat)
  • Výsledkem našeho úspěšného zkoumání je poté vědění. Veškeré vědění, které získáváme slouží jako nástroje ze kterých vybíráme ty které momentálně potřebujeme k řešení nového problému. Tímto procesem vznikají nové a nové zkušenosti, které ovlivňují zkušenosti následující.

Vzdělání a výchova

  • Konec 19. století - rozvíjení pedagogického myšlení v USA.
  • Základem pragmatická filozofie, proto je pedagogický proud nazýván pragmatickou pedagogikou (někdy instrumentalismem).
  • John Dewey je považován za zakladatele pragmatické pedagogiky.
  • Své filozofické poznatky aplikoval do výchovy a založil laboratorní školu v Chicagu.

Pedagogické krédo

  • Sepsal v době působení v Chicagu
  • Základní myšlenky jeho teorie
    • Velký důraz na spolupůsobení psychologické a sociologické stránky výchovy. Vychovatel se musí zajímat o dítě, o jeho zvyky, schopnosti, zájmy a individuální potřeby, ale vše musí interpretovat v sociálním kontextu.
    • Výchova by měla být život, nikoli příprava na něj. Škola by měla by fungovat na základě situací z reálného života probíhající mimo školu a naučit žáky rozumě žít. Měla by navazovat na výchovu doma, v okolí, či na hřišti. Učitel nemá žákům přesně určovat ideje, zvyky, má pouze správně vybírat podněty ovlivňující dítě a pomáhat mu správně na ně reagovat. Zkouška by pak měla testovat, jestli je dítě schopné sociálního života a ukazuje na jakém místě se dítě muže plně realizovat a bude nejvíce.
    • Každý předmět ve škole by měl být užitečný do sociálního života (např. historie má ukazovat pokrok v sociálním životě a poučení pro děti).
    • Důležité je učení se na základě zkušeností. Dítě získává stále nové a nové zkušenosti a ty si postupně rekonstruuje jednu na základě druhé.
    • Nemůže si být jisti, co bude za několik let, proto nemůžeme dítě připravovat na budoucí dospělost. Hlavním úkolem školy je naučit jedince přizpůsobování se změnám. Výchova musí být v neustálém pohybu ve směru vývoje a musí se přizpůsobovat sociálním vlivům. Proto je výchova označena za proces a nemá žádný cíl.
    • Dewey velice kritizuje pasivní styl výuky, při které dítě pouze naslouchá a absorbuje informace. To je pro dítě nepřirozené. Výuka má probíhat aktivně a na základě zájmů dítěte. Dítě má přirozenou potřebu se učit, protože si to přeje. Učení je tedy efektivní pouze tehdy jeli aktivní zakládající se na vlastní zkušenosti, a pokud může naučenou věc použít ve svých zájmech.

Škola a společnost

  • Rozšiřuje jeho hlavní myšlenky z pedagogického kréda, nyní již podložené jeho vlastními zkušenostmi z laboratorní školy.
  • Kritika školství postavené na donucovacích metodách
  • Výchova nemá mít cíl, je cílem sama o sobě

Princip pedocentrismu

  • Koperník převedl astronomické centrum ze Země na slunce - Dewey přenáší hlavní centrum z učitele na dítě.
  • Dítě je sluncem kolem kterého se točí výchovné metody. Proto se často pragmatická pedagogika označuje jako kopernikánský obrat v pedagogice.

Learning by doing (učení konáním)

  • učení se aktivním zapojením.
  • Tuto formu učení už můžeme najít u Komenského, který tvrdil, že to co se má konat, se má učit konáním.
  • Dewey pak tuto myšlenku rozšířil i na oblast vědění.
  • Kritika této metody: Mnoho vědění je nemožné naučit se konáním, proto se vyloučilo několik oblastí poznání.
  • Výchova nemá mít cíl, je cílem sama o sobě.

Demokracie a výchova

  • Stěžejní dílo a základním text pragmatické pedagogiky
  • Kritika zastaralé neefektivní herbartovské školy.
  • Dítě má právo na prožití svého dětství, a proto by se mu mělo umožnit úplné prožívání přítomnosti.
  • Chybou školství je neustálé se soustředění na budoucnost a přípravu na dospělost.
  • Výchova = neustále předělávání zkušeností bez daného cíle. Jestliže je cíl přesně daný, stává se příkazem a není pro učitele ani žáka výzvou.
  • Důležitá kapitola pojednává o zájmu a kázni. Působí spolu (ale zájem je upřednostňován) v dosahování cílů
  • Myšlení znamená hledání spojení mezi konáním a důsledky konání
  • Dítě má právo na prožití svého dětství, a proto by se mu mělo umožnit úplné prožívání přítomnosti.
  • Dewey zde popisuje princip vzrůstu – growth.

Vzrůst

  • Počáteční stav je nezralost, kterou Dewey nevidí jako něco záporného, naopak vyjadřuje sílu k schopnosti rozvíjet se.
  • Vzrůst je projevem života a protože život splývá s výchovou, pak tedy i vzrůst splývá s výchovou.
  • Kvalita školní výchovy se posuzuje na základě toho, jakou vyvolává u žáků chuť po vzrůstu a jak je uspěšná v poskytování takových podmínek, které touhu po vzrůstu převedou na konání.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Haggbloom Steven J., Warnick Renee, Warnick Jason E., Jones Vinessa K., Yarbrough Gary L., Russell Tenea M., Borecky Chris M., McGahhey Reagan, L John, Powell III, Beavers Jamie, & Monte Emmanuelle. The 100 most eminent psychologists of the 20th century. Review of General Psychology, vol. 6(issue 2), undefined. DOI: 10.1037//1089-2680.6.2.139.
  2. ↑ Velké postavy západního myšlení: slovník myslitelů /. (1999). (2. vyd., 707 s.) Praha: Prostor.
  3. ↑ John Dewey My Pedagogic Creed.
  4. ↑ Cipro Miroslav. (2002). Galerie světových pedagogů. (633 s.) Praha: M. Cipro.

Literatura

Klíčová slova

John Dewey, výchova, vzdělání, pragmatická pedagogika

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=John_Dewey&oldid=7806“