Vztah nemoci a zdraví

Tento článek (nebo jeho část) není dostatečně ozdrojován. Prosím doplňte relevantní odbornou literaturu do příslušné sekce na konci článku či do poznámek pod čarou tam, kde to uznáte za vhodné.

Monokauzalita vs. multikauzalita - vývoj a současný stav

• v pol. 50. let se přestává mluvit o monokauzálních příčinách nemoci
• pozornost se přesouvá na rizikové faktory
• Antonovsky: salutogeneze (proč někdo neonemocní), co je možno postavit do cesty rozvoji patologie
• faktory působící ve vztahu mezi zdravím a nemocí - rizikové a protektivní, ovlivnitelné a neovlivnitelné

Patogenetické vs. salutogenetické pojetí

Patogenetické pojetí

• orientace na nemoc
• co jí způsobilo
• hledá specifické faktory
• zajímá se jen o pacienty (disease)
• objektivní data
• momentální stav
• snaží se odstranit nemoc (cure)

Salutogenetické pojetí

• orientace na nemoc člověka
• proč někdo neonemocněl
• hledá obecné faktory podpory zdraví
• zajímá se o všechny, kterým není dobře (illness)
• všímá si subjektivních dat
• širší kontext života
• pomoci, aby se člověk necítil tak zle (heal)

Vulnerabilita a resilience

• vulnerabilita (původně z lat. vulnero = ranit, ublížit, uškodit, angl. vulnerability = zranitelnost) vystupuje v roli významné determinanty zdraví (Becker, 1982)
• vulnerabilita je však pojem, jehož obsah má širší platnost a uplatňuje se v řadě dalších oblastí lidské činnosti, např. v technice, vojenství, výpočetní technice atd. ve smyslu náchylnosti k fyzickému či psychickému selhání, zranění či poruše
• na biologické úrovni může mít vulnerabilita biologický podklad, zatímco na psychické úrovni se může v důsledku stresorů a s ním souvisejícím navozením prožitku nízké či nulové kontroly nad vývojem situace, bezmoci a beznaděje zvýšit vulnerabilita jedince vůči některým duševním a pravděpodobně i tělesným chorobám
• toto konstatování lze doplnit ještě o dovětek, že přijmeme-li předpoklad, že každé onemocnění je vždy nemocí člověka jako celku, uplatňuje se individuální vulnerabilita v etiopatogenezi jakéhokoli onemocnění
• některé zdroje rozlišují primární a sekundární vulnerabilitu
• primární či konstituční vulnerabilita - člověk ji získává v průběhu prvních šesti měsíců života; první zdroje kontaktu
• sekundární vulnerabilita v pozdějším období svého vývoje (Brandstädter, von Eye, 1982)
• slibným předpokladem pro další rozvoj poznání vulnerability by též mohla být
• souvislost mezi vulnerabilitou a činností imunitního systému, jehož reakce se vyvíjejí rozdílně ve vztahu k akutnímu a chronickému stresu (přehledově viz Šolcová, Kebza, 1998)
• zjišťování stavu imunitního systému – zjišťování výše NK buněk v krvi (natural killers)

Koncepce trojí vulnerability

• v souvislosti s výzkumem úzkostných poruch představil okruh výzkumníků, soustředěný kolem amerického badatele D. H. Barlowa
• návrh koncepce trojí vulnerability ve smyslu tří vzájemně se ovlivňujících kategorií sklonu či náchylnosti k rozvoji úzkostných poruch (ale např. též sexuálních dysfunkcí)

První kategorie

• obecná biologická vulnerabilita
• vyjadřuje geneticky založený podíl na rozvoji poruch

Druhá kategorie

• obecná psychologická vulnerabilita
• charakterizovaná snížením či absencí pocitu kontroly a rozvojem pesimistického atribučního stylu, což může být důsledkem raných zkušeností, podporujících přesvědčení, že důležité životní situace a události přicházejí často bez předchozích příznaků, neočekávaně, nepredikovatelně a nekontrolovatelně
• pokusy na animálních modelech, jež D. Barlow a jeho spolupracovníci ve svých publikacích rozsáhle komentují, naznačují, že podobné rané zkušenosti mohou vyvolat trvalé změny funkce mozku a ve spojení s vlivem negativních životních událostí v období dětství a adolescence mohou být základem utváření kognitivního schémat, vedoucích ke zvýšenému riziku vzniku a rozvoji emočních poruch v pozdějším věku

Třetí kategorie

• specifická psychologická vulnerabilita
• vycházející především z raných zkušeností, obsahujících informace, zprostředkované významnými osobami (např. rodiči), z nichž vyplývá, že posuzování a hodnocení okolím může být potenciálně ohrožující (např. negativní hodnocením dětí rodiči)
• tato koncepce tří vzájemně se ovlivňujících kategorií vulnerability byla (nejprve ve vztahu k úzkostným poruchám) představena koncem 80. let 20. stol. a v současnosti je dále rozpracovávána a ověřována

Koncepce psychické odolnosti (resilience)

• vyskytují se ve všech oblastech psychologie, ale vychází z psychologie zdraví
• začátky již v antice - kalokagathia - schopnost vypořádat se s realitou
• teorie, že člověk vytváří svojí osobnost pod tlakem okolí
• osobnost je tvořena v zátěži a pomocí zátěže
• počátky tvorby koncepcí odolnosti
• resilience - pružnost a odolnost z fyzikálního hlediska
• pojem vychází z techniky, před 20 lety se dostal do psychologie
• dříve pojem resistence - odpor, proti něčemu
• voluntarismus - podle této koncepce je nejdůležitější vůle
• zdroje osobnosti - Freud - bilance prožitého je zdrojem síly a odolnosti, shrnutí prožitků osob
• příklady teorií:

Teorie kausální atribuce

• M. Seligman, Abramsová, Tiesdale
• naučená bezmocnost je odlišná u lidí a u zvířat - lidé totiž atribuují
• lidé, kteří jsou schopni správné atribuce a zbytečně nezobecňují, mají vyšší možnost se vyrovnat se situací

Locus of control

• Julian Rotter
• interní vs. externí místo kontroly
• lidé s interní kontrolou jsou ochotnější přizpůsobit se léčbě
• lidé s externí kontrolou hledají důvody, proč léčba nebude fungovat
• Walstonovi vytvořili dotazník na locus of control ve zdravotnictví, dotazník zjišťuje, jak budou lidé ochotní spolupracovat

Self-efficacy

• Albert Bandura
• outcome expedation - důležitost cíle, kterého chceme dosáhnout
• triadicky reciproční determinismus (vzájemně na sebe působící):

1. chování
2. dispozice
3. faktory vnějšího prostředí

• víra ve vlastní schopnosti, vlastní sebeuplatnění
• ovlivňuje kromě kognice i emoce (reaktivity arousal)
• vychází z vlastní zkušenosti, která je nenahraditelná
• pozorování cizího úspěchu nebo přesvědčování ostatních nemají takový vliv

Hardiness

• Kobasa, Maddi, Kahn
• hledají to, co pomáhá lidem vyrovnávat se s problémy
• vychází z:
• klinické psychologie - odlišnosti jednotlivých pacientů ve vyrovnávání se s problémy
• personalistiky - odlišnosti jednotlivých manažerů, na ně jsou kladeny podobné nároky, ale manažeři se liší v tom jestli problémům čelí rychle a bez problémů, rychle se zotavují a jsou málo nemocní a jsou signifikantně více nemocní a mají s řešením potíží více problémů
• existenciální filozofie - člověk si má být schopen odpovědět na otázku smyslu své existence, má život smysl - Jaspers, Haidegger, Camus, Sartre, Marcel, po první světové válce se svět změnil a lidé měli problémy se této změně přizpůsobit -> otázky po smyslu života nabývají na intenzitě
• Kotasová získala velké množství dat v personalistické praxi faktorovou analýzou - 3 faktory:
• zaměření se na práci a na svou užitečnost
• vyjádření svých požadavků - vnímání náročných úkolů jako výzvu, ne jako destrukci
• kontrola nad vývojem událostí (vnitřní místo kontroly) - hlavně u neúspěchu
• škály:

1. challenge - výzva, příležitost
2. commitment - zaujetí pro činnost, zájem pro činnost, odpovědnost za výsledek a dokončení práce
3. control - udržení události pod kontrolou, řízení činnosti

• názory oponentů - není jednoduché identifikovat co je příčina a co následek, zda se pacient léčí kvůli vysoké hardiness nebo zda je vysoká hardiness výsledkem úspěchu léčby
• PVS - velmi složitá a náročná metoda
• 50 položek, 4 škály
• probandi otázkám málo rozumí
• sledování americké populace pomocí tohoto testu, porovnání s českou populací
• u americké společnosti vychází vyšší hardiness, hlavně v oblasti challenge (Američané jsou vychovávání k soupeřivosti a snaze být nejlepší)
• každý dílčí neúspěch je informací o možném zdokonalení
• v naší kultuře je neúspěch vnímán fatálně
• dotazník je tedy do jisté míry senzitivní na kulturu, normy jsou sestaveny na americký soubor

Sense of Coherence (SOC) Aaron Antonwsky (potomek ruských židů)

• vyučil se v USA v Yale
• 1960 odchází do Izraele, univerzity v Jeruzalému, pracuje v oblasti sociální
• psychologie a sociologie
• univerzita v Tel Avivu - zde vytvořil svou koncepci
• orientace na židovství a osudy židů v holokaustu
• sence of coherence = smysl pro integritu, souvztažnost, soudržnost (různé překlady)
• zkoumá židy, kteří přežili holokaust
• jak je možné, že je tyto životní podmínky psychicky nepoznamenaly
• koncepce podobná hardiness, ale je zaměřená na židy, méně filozofická, existencialismus je zde společně s humanistickou psychologií
• hlavní pojmy:

1. comprehensibility - pochopitelnost světa, ve světě je možné se orientovat, chápat, co se děje a vyrovnávat se s tím, ti, co mají problém se se světem vyrovnat, co nepokládají svět za reálný
2. manageability - vyrovnání se s tím, co se děje, zapojení se do odporu proti problému, vzájemná pomoc, židé v koncentračních táborech si pomáhali, obchodovali, schopnost ovládat a ne být ovládán, mít vliv na události, ne být ve vleku
3. meaningfulness - smysluplnost, svět je poznatelný, je možné se v něm orientovat a měnit ho, má smysl ho chápat, je možné a důležité s životem pracovat, měnit ho

• dotazník Sence of Coherence - 29 položek, existují snahy o zkrácení dotazníků, provokativní pokus o redukci na 3 otázky (ke každé škále jedna otázka), překlad do češtiny (pracuje s ním například vojenská policie)

Fortigeneze

• D. Stümpfer
• Afrikánec, University of Praetoria
• důležitá je síla, se kterou se s něčím vyrovnáváme
• role životní síly (Bergson - elan vital)
• používá Antonowského dimenze (Sense of Coherence), připojuje k nim 2 další, které jsou významné mimo židovský svět
• přidané dimenze:

1. hope of success - naděje na úspěch
2. social support - podpora okolí

• tato metoda není škála, ale semi-projektivní metoda
• zahrnuje nedokončené příběhy, které má proband dovyprávět (většinou nějaký problém)

Síla Ega

• Freud
• člověk má empirické duševno
• ego resilience:
• odvozeno od Freuda
• kapacita, která umožňuje adaptaci na stresory jak z vnějšku, tak zevnitř
• dynamická charakteristika
• vnímáno jako osobnostní rys
• vede k účelné adaptaci na vnější prostředí

Optimální zkušenost

• Mihaly Csikszentmihalyi
• syn maďarského diplomata
• nejedná se přímo o koncepci, ale spíš o 2 důležité výroky
• přebytek i nedostatek požadavků je škodlivý (je tedy nutné být stimulován, ale ne přestimulován)
• spolupracuje se Seligmanem - hledá co vede lidi k prožitku nadšení z úspěchu
• dlouho se něčemu věnovat a uspět

Flow

• lidé, kteří jsou více odolní, většinou směřují k nějakému životnímu cíli (ať už pracovnímu nebo jinému)
• nejsou jen základní potřeby, ale i vyšší (např. potřeba rozvoje), to se ale nepovede každému
• zkoumají lidi, kteří tímto způsobem něčeho dosáhli
• když se dlouho věnujeme složitému úkolu a adaptujeme se na překážky, které jsou s tím spojené, můžeme dosáhnout vrcholu -> flow a extatický zážitek -> opojný pocit
• Bandura flow definuje jako chování, které vede k cíli
• neexistují snadné úspěchy
• jedná se o kultivaci osobnosti - rozvoj vyšších potřeb
• charakteristiky cíle:

1. náročný
2. jasně definovaný
3. musí účastníky zaujmout
4. účastníci musí cítit kontrolu
5. vytrácí se vědomí vlastního já
6. prolnutí se skupinou
7. opájí se okamžikem (distorze času)

Odolnost u dětí a adolescentů

• Davey, Walters - resilience study
• Grotberg - The international resilience study

Havlínová - Studie sociálního klimatu ve škole

• relativní vyspělost copingu
• víra v sebe sama
• životní zkušenost, vnímaná jako neadekvátní věku
• introverze, optimismus, nebojí se nových zkušeností a jsou svědomité (věci dotahují do konce a většinou velmi úspěšně)
• období nástupu adolescence přináší výzvu i rizika
• asi 80% adolescentů na celém světě se v této době dostává do styku s antisociálními skupinami a gangy
• často je to spojeno jen s vývojovou etapou, přetrvává to pouze asi u 5-3% populace (často je to způsobeno stigmatizací v tomto věku)

E. Wernerová - studie z Kauai

• na Hawai
• zkoumá 698 dětí z obtížných podmínek (chudé rodiny, předčasné narození, velmi
• silné rodiny, nestabilní socioekonomický status, mortalita v rodině apod.)
• u 2/3 se objevují závažné zdravotní a sociální problémy a u ostatních ne
• podobně jako Antonowsky zkoumá proč
• udělala podrobnou analýzu a nalezla protektivní faktory
• to souvisí s resiliencí - děti mají v mládí silný vztah k vrstevníkům(kamarádi), to jim dává ukázku správných rolí
• dostávají sociální oporu od svých přátel a umí ji i poskytovat
• silná pouta s pečujícími osobami (učitelé, chůvy apod.) - vzniká náhradní
• vztah se všemi specifiky rodičovského vztahu
• dobrý temperament - pozitivita, srdečnost, vnímavost k okolí (ochota
• pomoci, schopnost, oddálení naplnění svých potřeb)
• mnoho školních aktivit, pestrost zájmů jak ve škole tak mimo ni
• mnoho pozitivních přátelských vztahů, angažovanost ve společenských akcích
• důležitou roli sehrávalo YMCA (Young Men's Christian Association - křesťanské sdružení mladých lidí)
• vysoká úroveň jazykových a intelektových schopností
• centrální jádro adolescentní osobnosti (sebehodnocení, coping, osobnostní rysy - extraverze, svědomitost, otevřenost, zaměření se na okolí)

Daveyová

• zaměřuje se na adolescenty v USA, kteří mají socioekonomické problémy
• důležité je positivní sebehodnocení
• copingové dovednosti - dokázali nacházet východiska tam, kde to bylo potřeba
• nároky sice silně selektují, ale také pomáhá těm, co přežijí

Matějček, Dytrich, Langmeier, Hoskovcová

Koncepce rodinné odolnosti

• odolnost není jen v individuální rodině, ale často je důležitá i odolnost celé rodiny - ta závisí i na odolnosti jejích členů

FAAR (family adjustment and adaptation response)

• předchůdce
• vyrovnanost stresorů a adaptačních mechanismů rodiny
• u nás Matějček, Dytrych, Sobotková
• dimenze:

1. family meaning - situační povědomí, primární hodnocení požadavků a sekundární hodnocení možnosti zvládat
2. rodinná identita - pohled na rodinu jako na specifickou jednotku, hrdost na svou rodinu
3. rodinný pohled na svět - jak se rodina vztahuje k okolnímu světu

• hlavní složky - soudržnost rodiny a víra členů rodiny v sebe navzájem, spoleh na ostatní členy rodiny
• rodinná adaptabilita - schopnost čelit překážkám, účinnost rodiny při zvládání problémů
• rozdělení rolí v rodině - kdo je za co zodpovědný
• vzájemná podpora členů rodiny ve všech možných pohledech - psychologická,
• sociální, exekutivní, ekonomická... podpora
• rodina je zdrojem pozitivních emocí
• status rodinné síly - úspěšné zvládání problémů ho posiluje (čím více toho rodina zvládne, tím lépe)
• pozitivní emoce - projevy lásky, podpory, stanovení a utváření rolí a pravidel, rozhoduje o se o tom, jak se budou řešit problémy
• protektivní faktory:

1. optimismus - dispoziční nebo situační
2. vychází z copingových mechanismů
3. je to měnitelné a upravovatelné (institut hardiness připravuje kurz, který má zvýšit hardiness)
4. je naděje, že bude lépe, že se problémy překonají
5. spirituální rovina - smysluplnost života není jen o vlastním přežití, ale také o pomoci ostatním, souvisí s fyzickou kondicí
6. v posledních letech se připojuje zvládání problémů spojených s terorismem(schopnost být připraven)

terapeutické a intervenční možnosti

• ACT - assessment, crisis intervention, trauma treatment (Roberts)
• CISM - zabránění posttraumatickému stresovému syndromu
• zvláště se pracuje s debriefingem (Mitchell, rozpracovává Bonano)
• zásadní je, aby se tato prevence nikomu nevyhnula (problém telefonistek)
• není orientován na oběti, ale na profesionály (hasiče, policisty, svědky, novináře atd.)
• stres je běžná reakce, ale posttraumatický stresový syndrom je už problém
• rizikové faktory - masivnost problému (množství zasažených lidí, závažnost situace, přítomnost dětí)

Debriefing a defusing

• Mitchell, rozpracovává Bonano
• událost se probírá v peer skupině za účasti profesionálních psychologů
• diskutuje se o události - dochází ke znovu vystavení se zážitku -> uzavření události, zbavení se psychického napětí, uvolnění pocitů viny
• měl by probíhat nejlépe následující den po akci, nejdéle po týdnu
• fáze debriefingu (celkem 7) - je důležité aby se nic nepřeskakovalo, nevynechávalo nebo nezjednodušovalo:

1. úvod - představení, sdělení očekávání, motivace, zdůraznění pravidel, rovnost - neplatí funkční hierarchie, nejde o posuzování správnosti činů, debriefing se nesnaží o hodnocení a souzení, důvěrnost všeho sdělovaného
2. představení - každý účastník sdělí proč byl při zásahu a co bylo základem jeho práce
3. emoce - mluví se o emocích, které se při zásahu objevily
4. reakční fáze - rozebírání nejhorších zážitků, většinou velmi traumatizující události jako například devastující zranění, velký počet zraněných, zranění nebo úmrtí dítěte
5. fáze symptomů - přesun od emocí zpět do kognitivní roviny - shrnutí a klasifikace stresových symptomů, hodnocení situace
6. fáze učení - hlavní projevy stresu a způsoby jejich zvládání, možnosti plnohodnotného vyrovnání se se stresorem místo využití obranných mechanismů
7. návrat - uzavření celého debriefingu kompetentní osobou, volná diskuse, zodpovězení otázek, zhodnocení -> společenská forma, občerstvení

peers

• jsou důležití, protože vědí co se děje -> mohou říci, že lidé jednali správně
• peers ale nemusí být ze stejné profese, jen musí mít zkušenost s podobnými zážitky

defusing

• zjednodušený debriefing
• používá se v případě, že na debriefing není čas - probíhá bezprostředně po události
• nejsou přítomni psychologové, ale pouze peers
• fáze defusingu:

1. úvod - stejný jako u debriefingu
2. explorace - hledání největších problémů, kombinace faktů, emocí a reakcí
3. fáze učení - navrhnutí copingových strategií
4. závěr - stejný jako u debriefingu

• důležité je věnovat se bezprostředně následujícím událostem (ne jak budou s problémem zacházet za měsíc)