Schopnosti

Vymezování schopností

• Patří do systému determinant a regulačních procesů
  • Vedle vloh, nadání, inteligence, poznávacích vlastností, tvořivosti, kognitivních či akčních stylů
• Osobnostní vlastnosti či předpoklady pro osvojování si a dosažení určitých úrovní činnosti
  • Širší pojetí – potenciální předpoklady pro realizování těch kterých aktivit
  • Užší pojetí – příznačně rozvinuté vlastnosti osobnosti (možnosti a meze jedince)
• Říčan – schopnosti jako meze či „osobní strop“ výkonnosti jedince v určitém druhu činnosti
  • Právě dosažitelná úroveň výkonu (ability)
  • Úroveň výkonu, jaké vůbec někdy může v požadované činnosti dosáhnout, bude-li mít příznivé podmínky pro učení v tomto směru (aplitude)
• Psychologie osobnosti se snaží o analýzu jejich dispozičních podmínek
• Dovednosti – konkrétní schopnosti spjaté s určitou činností
• Schopnosti – obecnější, k praktickým činnostem mají vztah zprostředkovaný dovednostmi
• na vývoji schopností se podílí jak dědičnost tak výchova (tedy vnitřní i vnější vlivy)

Další předpoklady a součásti schopností

• znalosti (rozsáhlejší soustavy poznaných vztahů v určitém oboru činnosti) a vědomostí (jednotlivé vztahy)
• zkušenosti
• sociální vztahy a vlivy prostředí
• duševní funkce (vnímání, paměť, myšlení, pozornost)

Dělení schopností

• praktické (projevující se jako dovednosti zacházet s konkrétními podněty)
• sociální (projevující se v dovednosti chápat lidi a vyjít s nimi)

Schopnosti a dovednosti

• Dovednosti
  • bezprostředně spjaté s konkrétními činnostmi
  • úroveň osvojení si určitého stupně dokonalosti při realizaci opakujících se prvků či dílčích součástí opakující se činnosti v osvojené podobě, struktuře a kvalitě
    • vytváření a upevnění činnostních automatismů
    • vytváření systému znalostí a dovedností, návyků a zvyků
    • -> osvobození myšlenkových aktivit pro řešení nestereotypních aspektů interakce
• Schopnosti
  • obecnější potence k osvojení si a realizaci určité kvality výkonu, typů či struktur činnosti
  • projevují se v kvalitě a kvantitě podávaného výkonu
• Schopnosti jsou základem pro utváření dovedností a návyků <-> dovednosti a návyky usnadňují rozvíjení schopností
  • Rozvíjení sumy poznatků
  • Rozvíjení metod operování s poznatky
• Měření schopností
  • Schopnosti lze měřit pouze skrze dovednosti – výkon
  • Měřením výkonu neměříme přímo schopnosti
    • Promítají se sem i zkušenosti a situační faktory
    • Nejobtížnější je rozlišit na kolik je kvalita výkonu utvářena schopnostmi a nakolik osvojenými dovednostmi, znalostmi a zkušenostmi
  • => důsledná operacionalizace schopnostních proměnných a volba metod a nástrojů měření

Primární schopnosti

L. Thurston

• V - slovní porozumění - schopnost chápat význam slov (tzv. verbální faktor);
• W - slovní plynulost - schopnost rychle nalézat vhodná slova (tzv. faktor verbální produktivity);
• N - zacházení s čísly - schopnost provádět jednoduché početní úkony (tzv. početní faktor);
• S - prostorová představivost - schopnost rozpoznávat prostorové útvary a v představách s nimi operovat (tzv. prostorový faktor);
• M - paměť - schopnost uchovat a přesně vybavovat dřívější podnětové útvary, především slovní (tzv. pamětní faktor);
• P - pohotovost vnímání - schopnost rychle postihovat podrobnosti vnímaných předmětů, především zrakem (tzv. percepční faktor);
• R - usuzování - schopnost nacházet pravidla pro řešení složitých úloh (tzv. indukční faktor).

Sekundární schopnosti – všechny schopnosti vyvinuté na základě primárních schopností

Podstata schopností

Můžeme chápat jako:

• Komplex psychických vlastností (díky kterým může člověk zvládnout určité činnosti)
• Individuálně psychické zvláštnosti (předpoklad pro snadné osvojování dovedností)
• Potence člověka (možnost člověka úspěšně se realizovat a dostát nárokům)
  
• Schopnost je vždy schopností k něčemu (k realizaci určitých aktivit atd.)
• Zajímá nás to, co nám umožpuje předvídat úspěch či selhání jedince v konkrétní činnosti

Nároky životních situací na schopnosti

• požadavky na výkonnost – rozsah, povaha a kvalita tělesných a duševních sil
• problémové situace – zkušenosti, schopnosti, adaptabilita, kreativita
• překážky – cílově orientované činnosti
• konfliktové situace – ambivalentní obsah a struktura motivací
• stresové situace – zaměřenost na realizaci kvalitního výkonu

Klíčové komponenty, vcházející jako základní vlastnosti do subjektivní struktury schopností

• vhled do podstaty a povahy problémových situací
• psychická odolnost
• adaptabilita a adjustabilita (psychická flexibilita)
• schopnost osvojovat si nové poznatky, učit se
• schopnost účinně regulovat své vnitřní a vnější aktivity
• sociální empatie a komunikativnost
• schopnost je vždy schopností k něčemu a je vázána na:
• povahu a podstatu nároků na subjekt
• přístup osobnosti k těmto nárokům

Vztah vrozeného a získaného

• Rozlišujeme vlohy a schopnosti
• Vlohy
  • Druhově i individuálně příznačné zvlášnosti receptorů a všech integrujících etáží mozku
  • geneticky podmíněné, dědičné a zárovep ovlivněné i prenatálním vývojem
• Schopnosti
  • Vznikají na základě (bázi) vloh
  • Jejich rozvoj nebo naopak potlačení rozvoje ovlivpuje prostředí

Vlohy, nadání a talent

Vlohy

• Vrozené vlastnosti nervové soustavy
  • Podstatou je fakt, že určité části nervové soustavy mohou pracovat lépe než jiné
  • Při nedostatku jistých vloh se snižuje rozvoj a projevy schopností, do kterých mají jako organická součást vstupovat
• Vlohy jsou rámcem možností, ve kterém se mohou rozvíjet ty které schopnosti
  • Nádoba, která může a nemusí být úplně naplněna a to různým obsahem
  • Nakolik se schopnosti rozvinou záleží jen na vnějších podmínkách
• Skupiny vloh
  • Vlohy pro abstrakci či symbolizaci
  • Vlohy senzorické (diferencující se podle dominantního analyzátoru)
  • Vlohy motorické
  • Vlohy pro sociální podněty a obsahy

Vlohy a schopnosti

• Každá schopnost se zakládá na větším souboru vloh
• Tatáž vloha může tvořit základ pro vývoj více schopností
• Každá vloha v kombinaci s jinými může ovlivpovat úspěšnost v dimetrálně rozdílných činnostech
• Meze dané vlohami jsou u většiny osob širší, než jsou realizované, naplněné schopnosti
• Kombinace vloh předem neurčuje, jaké schopnosti se na jejich bázi vytvoří
  • Ke specializaci dochází až konfrontací jedince s prostředím

Nadání a talent

• Speciální schopnosti
  • Zdroj individuálních rozdílů v úrovni dovedností
  • Nedokážeme ale efektivně rozlišit jednotlivé druhy ani určit jejich podstatu
  • Složité struktury dispozic, limitované vlohami a utvářené prostředím
  • Matematické, lingvistické, hudební, výtvarné, literární, dramatické a pohybové
  • Někdy i organizační, technické a manuální
  • Vkus
    • Zvláštní schopnost, projevující se zvýšenou ciltivostí k vnímání krásy
• Nadání
  • Označení vyšší úrovně schopností předurčující k úspěchu
  • Soubor vloh příznivých pro rozvoj schopností člověka realizovat určité druhy činností na kvalitativně vyšší úrovni než srovnatelná širší populace
  • Většinou se projevuje už od dětství, většina vysoce nadaných jedinců
    • Začíná velmi brzy chodit, mluvit, používá diferencovanější jazyk
    • Často si píší deník, mají bystrý postřeh
    • Brzy kladou otázky, komentují, zpochybpují autority
    • Brzy volí raději společensky přijatelné způsoby chování než otevřenou agresi
    • Bývají iniciátory her a jiných činností ve skupině, jsou samostatnější
    • Mají mimořádný zájem o knihy a jiné zdroje informací
    • Jejich den bývá bohatě naplněný, filozofují a rádi debatují s dospělými
    • Rádi soutěží, hrají logické hry a dokonce i vymýšlejí složitější pravidla
    • Mají těžkosti v hledání rovnocenného soupeře
    • Nudí je běžné činnosti
    • Mají vyvinutý smysl pro humor a holdují koníčkům
  • Obecná typologie nadaných jedinců
    • Úspěšní – obecně uznávaní
    • Nepřizpůsobiví – adaptační problémy, nerovnoměrný osobnostní vývoj
    • Předčasně nadaní – překvapují okolí již ve školním věku
    • Později zrající – projevují se až v dospělosti
    • Se skrytým nadáním – často se projeví až náhodně
• Talent
  • rozvíjí se na bázi nadání
  • Spojení mimořádného nadání s mimořádně dobrými podmínkami k jeho rozvoji
• Genialita = mimořádné nadání

Základní teorie schopností

Hledání klíčové struktury schopností jako vlastnosti

• Tendence zúžení schopností na nejobecnější schopnost (G-Faktor)
  • Inteligence – globální schopnost tvořivě myslet a účelně se vyrovnávat s prostředím
• Tendence pojmout do rámce výkladu schopností celou osobnost

Výchozí (koncepční) přístupy vymezování schopností jako vlastností či rysů osobnosti

• Teorie vycházející z pojímání osobnosti v kategorii přizpůsobivosti (schopnost adaptovat se podmínkám existence)
  • W. Stern – schopnosti jsou tím vyšší, čím lépe je člověk schopen zorganizovat dosavadní repertoár chování tak, aby byl v nové situaci schopen adekvátně reagovat
  • termíny
    • erudice (zásoba zkušeností získaná výchovou)
    • schopnost (vrozený předpoklad projevující se schopností těžit z nové situace, zařadit do svého chování nové prvky a aplikovat je na další situace)
• Teorie, které pojímají obecné schopnosti jako dispozice abstraktně myslet
  • Schopnost užívat pojmy, symboly a vyšší ideační procesy
  • Kombinační a rekombinační schopnost
  • Schopnost přenosu principu řešení z jedné situace na druhou
• Důraz na vhled jako podstatu schopností
  • Lindworský
    • Vhled – schopnost nacházet v podnětových situacích smysl a význam
    • Schopnost najít podstatný obsah v tom čím se zabýváme
    • Schopnost postihnout všech prvků nějaké třídy jevů a uvést je do systému nalezením vhodného organizačního principu
• Teorie, zdůrazpující schopnost učit se, osvojovat si novou zkušenost

Obecné a speciální schopnosti

Obecné schopnosti

• Schopnosti, které potřebujeme při výkonu téměř všech činností
• G-Faktor – Charles Spearman
• Progresivní martice – John Carlyle Raven
• Inteligence

• Lze ji chápat jako systém řady dílčích schopností, které se vzájemně podmipují a doplňují

Speciální schopnosti

• Uplatňují se jen ve specifických druzích činnosti člověka a podmipují jeho výkon
• Schopnosti, „bez kterých se obejdeme“
• „hudební sluch“, schopnosti v psaní na stroji, herecké schopnosti, pohybové schopnosti a další specifické činnosti
• -> nadání -> talent