Vývojová diagnostika

Vývojová diagnostika představuje oblast psychodiagnostiky zabývající se poznáváním a zjišťováním jednak celkové úrovně vývoje daného jedince a jednak také stupně vývoje jeho jednotlivých psychických funkcí, schopností a podoby osobnostních charakteristik s ohledem na příslušnou vývojovou fázi, ve které se jedinec nachází.

Metody vývojové diagnostiky

Základní dělení, základní výhody a nevýhody daných druhů metod

Klinické

Zahrnují pozorování, rozhovor, anamnéza, analýza stop činnosti.

Výhody: umožňují komplexnější poznání daného jedince. Slouží jako vhodná - doplňující a rozšiřující podpora testových metod

Nevýhody: zprav. nejsou stanoveny jednotné postupy a přesná pravidla pro jejich administraci a vyhodnocování. Neexistují pro jejich výsledky normy, na základě nichž by bylo možné výsledek jedince srovnat s výsledky určité širší populace jedinců. Jsou více závislé na subjektivním zkreslení diagnostikujícího pozorovatele.

Možná podoba psychodiagnostického vyšetření

Testové

Představují je jednotlivé psychologické testy. Seznam základních testů v rámci vývojové diagnostiky je uveden níže.

Výhody: jsou standardizované. Jejich administrace a vyhodnocování (kvantitativní analýza a její interpretace) probíhá uniformě, tj. za užití jednotných postupů a sledování přesných pravidel; to umožňuje vyšší spolehlivost při srovnávání výsledků z daného testu u téhož jedince při víceré administraci. Jsou pro ně vytvořené normy, tzn. jsou známy průměrné výsledky v daném testu či jeho příslušných částech pro určitou širší populaci jedinců (tou je nejčastěji skupina lidí určitého věku, pohlaví, sociálního statusu,...); to umožňuje srovnání výsledků z příslušného testu u daného jedince s tím, jaké jsou "normální", resp. běžné či nejtypičtější výsledky v rámci dané širší populace jedinců. Jsou méně závislé na zkreslení diagnostikujícího zadavatele testu.

Nevýhody: jsou úžeji zaměřené pouze na určitou oblast či určitý omezený počet oblastí psychického života jedince (např. pouze na myšlení) a v rámci této oblasti opět pouze na určité její aspekty (např. pouze na verbální a abstraktní myšlení).

Vývojové škály

Základní informace

Jde o testy, které se používají pro ranou diagnostiku psychického vývoje (a to celkového psychického vývoje), konkrétně diagnostiku dětí do 3 let (novorozenců, kojenců a batolat).

Slouží pro stanovení celkové funkční zralosti a integrity CNS, zejm. neuromotorické zralosti dítěte; nikoliv pro určení intelektových schopností jako takových, neboť jejich jednotlivé složky (jako např. verbální myšlení, abstraktní myšlení, vizuální myšlení, kvantitativní myšlení,...) ještě nejsou u dětí v uvedeném věku dostatečně diferencovány; také slouží pro získání informací o emocionální stabilitě dítěte (zejm. jeho dráždivosti a frustrační toleranci), podobě jeho sociálního chování a též podobě jeho řečovém vývoji

Aplikují se ve výchovném poradenství, při podezření na vývojové poruchy, při posuzování dětí pro jejich svěření do adopce, pro průběžné hodnocení vývoje dětí v konejeckých ústavech a dětských domovech.

Některá specifika vyšetření dítěte ve velmi útlém věku:

Je nutno brát v úvahu aktuální fyzický stav dítěte; musí být optimální, jinak figuruje jako výrazně rušivá proměnná, která může naprosto znemožnit realizaci administrace. Je nutno se dítěti výrazněji přizpůsobovat - diagnostika poté probíhá zprav. za méně standardních podmínek (např. s dítětem v průběhu vyšetření ležíme na koberci). Na vyšetření je zprav. přítomen rodič či jiný pečovatel. U dítěte ve věku kolem 2 - 3 let, tj. v oddobí prvního vzdoru a počátků formování identity vlastního jáství, se může objevovat výrazný negativismus, a tedy tendence všechny úkoly zadávané v rámci diangostiky odmítat. Je poté zprav. vhodné na dítě nevyvíjet další nátlak, neboť by to vedlo pouze k nárůstu jeho odporu. Naopak je na místě zaujmout kooperativní přístup a diagnostiku představit a nabídnout dítěti jako určitou formu hry a podpořit tak jeho motivovanost k její realizaci. Hravá forma vyšetření je celkově doporučována u o psychodiagnostiky dětí.

Novorozenecké škály

Hrají významnou roli při zachycovní potenciálních poruch ve vývoji v jejich co nejčasnějším stádiu; v případě pozitivního nálezu mohou být na základě nich učiněny kroky směrem k co nejdřívějšímu zahájení léčby přísllušných poruch.

Brazeltonova neonatální škála (NBAS = Neonatal Behavioral Assessment Scale), 1973)

Autorem je Thomas Berry Brazelton (*1918) = americký pediatr, dětský psychiatr.

Hodnocené oblasti:

• 1. interakční chování (např. míra reaktivity na sociálního patnera, na zrakové a sluchové podněty)
• 2. motorika (např. schopnost udržet přiměřený svalový tonus, do příslušné míry kontrolovat své motorické projevy)
• 3. behaviorální stabilita (zejm. míra stability, resp. lability neurobehaviorálních stavů po rozrušení - do jaké míry je dítě dráždivé a následně uklidnitelné)
• 4. fyziologiká stabilita (intenzita fyziologických reakcí na stres - např. množství třesů, přítomnost a charakter změn barvy kůže)

Jednotlivé neurobehaviorální stavy rozlišované u novorozence dle Brazeltona:

• 1 - klidný spánek bez očních pohybů
• 2 - REM spánek
• 3 - dřímota či klimbání či usínání
• 4 - klidné bdění
• 5 - neklidné bdění s otevřenýma očima a motorickou aktivitou
• 6 - křik či pláč
  

  Arnold Gesell

Neurobehaviorální hodnocení nedonošeného dítěte dle Kornerové

použitelné od 32. týdne od početí (nedonošené je dítě narozené do 37. gestačního týdne)

Škály pro děti kojeneckého a batolecího věku

Gesellovy vývojové škály, 20. léta 20. stol.

Autorem je Arnold Gesell (1880 -- 1961) = americký psycholog a pediatr; z jeho pohledu hlavním faktorem podporujícím proces vývoje biologické zrání organismu; formuloval několik základních zákonitostí či principů raného vývoje lidského jedince (princip vývojového gradientu, princip střídavého proplétání antagonistických neuromotorických funkcí, princip funkční asymetrie, princip individualizace, princip autoregulace).

Jde o nejstarší a nejznámější vývojové škály. Jsou určené pro děti od 1 měsíce do 3 let.

Hodnocené oblasti:

1. adaptivní chování: v kojeneckém věku - zahrnuje mj. vývoj zrakového vnímání, schopnost koordinace oko-ruka; v batolecím věku - mj. obratnost při manipulaci s předměty;

ve vyšším věku koreluje s inteligencí.

2. hrubá motorika (tj. motorika, resp. motorická koordinace větších svalových skupin, a tedy větších tělesných partií): v kojeneckém věku - mj. vhodnost zaujímáné polohy, ovládání hlavičky, sezení, lezení, počátky chůze; v batolecím věku - mj. stabilita a obratnost chůze, chůze po schodech, běh, skákání

3. jemná motorika (tj. motorika ruky) - obratnost při manipulaci s různými předměty

4. řeč

5. sociální chování - mj. získávání sociálních návyků při krmení, oblékání, udržování hygieny (hygienických návyků); sociální reaktivita - přítomnost úsměvu v náležité situaci, dovednost hrát symbolickou hru

Kleinkindertest Bühlerové-Hertzerové, 1932

Jde o druhou nejstarší vývojovou škálu; je určena pro děti od narození do cca 5,9 let.

Škála Nancy Bayleyové, 1983

Jde o v současnosti nejrozšířenější, nejužívanější vývojovou škálu; je určena pro děti od 1 měsíce do 3,6 let

Části škály, a tedy hodnocené oblasti:

mentální stupnice - hodnoceno adaptivní (resp. adaptivita) chování, řeč, částečně podoba sociálního chování

motorická stupnice - hodnoceny hrubá a jemná motorika

záznam o chování dítěte - kvalitativní hodnocení s ohledem na míru aktivity, zájmu, energie, sociálního příklonu u dítěte,...

další oblasti nebere v úvahu, protože je považuje za dosud (totiž v daném věkovém rozmezí) málo diferencované

Testy schopností či výkonové testy

• 2) Testy schopností či výkonové testy
  • A) Testy širších psychických schopností či funkcí - totiž inteligence
    • Stanford-Binetova zkouška, 1916 a její následné revize a modifikace
      • stručně k dějinám vývoje stávající podoby tohoto inteligenčního testu:
        • na počátku 20. stol. ve Francii Alfréd Binet (1857 - 1911, francouzský psycholog) spolu se svým spolupracovníkem Théodorem Simonem (1872 - 1961, francouzský psycholog a psychiatr) zkoumali vývojové odchylky dětí, zejména mentální retardace a děti s těmito poruchami
        • jejich cílem v rámci tohoto zkoumání bylo najít způsob, jak odhalit a identifikovat málo nadané děti, kterým by nebylo běžné školní vzdělávání ku prospěchu a pro něž by naopak mohlo být vhodnější přeřazení do speciálních škol
        • vytvořili společně první použitelný test inteligence Binetův-Simonův inteligenční test (S-B test), 1905; ten se proti dosavadním psychologickým testům zájímal nikoliv pouze o dílčí psychické funkce, ale o všeobecnou intelektovou schopnost jedince (či mentální přizpůsobivost) neboli inteligenci; jeho úlohy přitom zkoumaly především schopnost logicky uvažovat, řešit problémy a vhodným a efektivním způsobem uplatňovat percepčně-motorické dovednosti
        • test byl přijat s velkým zájmem a rychle se rozšířil
        • v prvním desetiletí 20. stol. v USA tento test následně zrevidoval Lewis Madison Therman (1877 - 1956, americký psycholog působící na Stanfordově univerzitě) - tato I. revize Binetova-Simonova testu se nazývala stanfordská Binetova inteligenční škála či Stanford-Binetova zkouška (1916)
          • přepracoval a upravil položky původního testu
          • standardizoval původní test pro americké školáky - administroval jej tisícům amerických školáků a vypracoval tak pro něj vývojové normy a stanovil přesné pokyny k jeho administraci
          • pro vyjádření výsledku prvně použil IQ (inteligenční kvocient) = podíl mentálního věku (daného počtem správných odpovědí) a chrologického věku
        • L. M. Therman posléze ve 30. letech se svojí studentkou a následně kolegyní Maud Merrill vytvořil II. revizi tohoto testu - nazývanu test Therman-Merrill II či zkráceně Therman-Merrill II (1937)
        • tento test byl revidován ještě na začátku 60. let coby již III. revize - nazývaná Therman-Merrill III (1960); tato podoba testu je přitom dnes v různých dalších případných revizích a modifikacích užívána dodnes
      • hodnocené oblasti:
        • pro každou z nich jsou v testu přítomny subtesty, které se liší dle dané věkové kategorie (tyto věkové kategorie jsou vyčleněny v rozmezí 5 až 15/16 let)
        • 1. verbální myšlení - úkolem je např. definovat slova; pojmenovávat obrázky; identifikovat absudní obrázek (např. obrázek jídla, které si vyobrazená osoba hází na hlavu místo do pusy) či je úkolem (u vyšší věkové kategorie) určit, co mají dve věci společného,...
        • 2. abstraktně-vizuální myšlení - úkolem je např. vkládat geometrické tvary do desky či (u vyšší věkové kategorie) obkreslovat tvary
        • 3. kvantitativní myšlení- úkolem je např. řešit určité základní počty či (u vyšší věkové kategorie) doplňovat číselné řady či (u ještě vyšší věkové kategorie) řešit rovnice
        • 4. krátkodobá paměť - úkolem je např. si zapamatovat korálky (různých tvarů a barev) či (u vyšší věkové kategorie) si zapamatovat věty či (u ještě vyšší věkové kategorie) si zapamatovat čísla
    • Škála McCartyhové, 1972
      • pro děti od 2,5 do 8 let => zejména tedy pro děti předškolního věku
      • hodnocené oblasti:
        • 1. verbální dovednosti
        • 2. percepčně-performativní dovednosti - úkolem je např. stavět kostky, tvořit skládanky
        • 3. početní dovednosti
        • 4. paměťové dovednosti
        • 5. motorické dovednosti - hrubá i jemná motorika
    • Wechslerovy testy inteligence
      • inteligence je zde pojímána šířeji - nezahrnuje pouze faktory týkající se intelektu (totiž schopnost uvažovat logicky a v abstraktních pojmech, schopnost zdůvodňovat, schopnost se přizpůsobovat vnějšímu prostředí za užití myšlení, schopnost účinnně řešit (nové/obtížné) problémy, schopnost učit se ze zkušenosti,...) + navíc také zahrnuje některé osobnostní rysy jako např. vytrvalost, pečlivost
      • první verze testu - Wechsler-Bellevu (1939, tj. o více než 30 let později než Stanford-Binetova zkouška)
        • pro děti od 10 let a dospělé
        • tato původní verze testu byla posléze v 50. letech revidována coby WAIS (Wechsler Adult Intelligence Scale), 1955
          • v Čechách byla posléze vytvořena modifikace tohoto testu coby WAIS-R - částečně standardizován na českou, a to dospělou populaci
        • k této původní verzi testu byla také vytvořena její modifikace pro děti coby WISC (Wechsler Intelligence Scale for Children), 1949
          • v Čechách byla posléze vytvořena modifikace tohoto testu coby PDW (Pražšký dětský Wechsler), 1973
    • Ravenovy testy inteligence
      • ve verzi pro děti coby Barevné progresivní matice, 1949
        • pro děti od 5 do 11 let
    • Kaufmannův ABC test, 1983
      • pro děti od 2,5 do 12,5 let
  • B) Testy dílčích psychickýc schopností či funkcí
    • 1) testy percepce
      • a) zrakové
        • Edfeldtův reverzní test
          • funkce - pro zmapování zrakové percepční zralosti - totiž zjištění toho, nakolik je dítě připraveno se začit učit číst (např. a mj. nakolik je schopno rozlišovat zrcadlové tvary)
      • b) sluchové
        • Zkouška sluchové diferenciace Wepmana a Zdeňka Matějčka
          • mezi jejími úlohami např. rozlišování reálných a nesmyslných slov
    • 2) testy pozornosti
      • Test cesty (TMT, Trail making test)
        • úkolem diagnostikovaného jedince je kreslit čáru (jakoby "cestu") a tou spojovat v první fázi jednotlivá čísla od nejmenšího po největší, přičemž tato čísla jsou různě rozmístěna po podnětovém materiálu; ve druhé fázi je úkolem takto spojovat střídavě čísla a písmena, přičemž s čísly je třeba stále postupovat od nejmenšího po největší a s písmeny dle abecedního pořadí (jedinec tedy kreslí čáru od 1 k A, od A ke 2, od 2 k B, od B k 3...)
    • 3) testy paměti
      • Rey-Osterriethova komplexní figura (ROCFT, Rey-Osterrieth Complex Figure Test)
        • úkolem diagnostikovaného jedince je nejprve podle předlohy obkreslit složitý obrazec a následně si po několika minutách znovu na obrazec rozpomenout a nakreslit jej již bez předlohy
        • testována je neverbální, zejména vizuální paměť
    • 4) testy motorických schopností a laterality
      • zkouška laterality Zdeňka Matějčka a Zdeňka Žlaba
        • funkce - pro zjištění laterality končetin a očí
        • úkolem diagnostikovaného jedince je mj. vkládání korálků do lahvičiky, sahání si na ucho či nos, dívání se skrze kukátko - přičemž se sleduje, zda jedinec primárně zapojuje levý či pravý orgán (ruku,oko,...)
    • 5) testy řečových schopností
      • zkouška mluvnických dovedností Zdeňka Žlaba
  • C) Testy vědomostí a dovedností
    • testy školských vědomostí a dovedností (tj. schopnosti rozvinuté v rámci nějaké konkrétní činnosti - např. dovednost číst, psát, počítat; mj. také dovednost řídit auto,...)
      • zkouška vědomostí předškolních dětí Zdeňka Matějčka a Marie Vágnerové
• 3) Testy osobnosti
  • zjišťují podobu osobnostních charakteristik jedince s ohledem na to, jak běžně (v průměru či normě) vypadají příslušné osobnostní charakteristiky jedinců v příslušném věku, a tedy de facto též v příslušné vývojové fázi
  • tento údaj může být následně srovnáván s aktuálními sociálními normami a může být případně identifikována určitá osobnostní odchylka, abnormalita, patologie
  • A) Osobnostní dotazníky
    • a) jednodimenzionální
      • zjišťující specifika jedné dimenze, aspektu či složek osobnosti (např. úzkostnost, depresivita); také se mohou týkat oblastí sociálního života (např. míra sociální akceptace)
        • Škála manifestní úzkosti
        • Children´s Depression Inventory (CDI)
        • Bernský dotazník subjektivní pohody
        • Dotazník sebepojetí a školní úspěšnosti dětí
        • Dotazník sociální akceptace
        • Bellův dotazník přizpůsobivosti
    • b) vícedimenzionální
      • zjišťují specifika více dimenzí, aspektů či složek osobnosti
        • Cattelův osobnostní dotazník pro mládež (HSPQ, High School Personality Questionnaire)
  • B) Projektivní testy
    • počítají s předpokladem, že každý jedinec má jistou tendenci do předkládaného podnětového materiálu či do materiálu, který sám produkuje, promítat (projikovat) své určité vnitřní obsahy - zejm. své pocity a postoje (např. do kreslených postav u grafických testů může jedinec promítat sám sebe či jiné subjektivně důležité osoby a svůj vztah k sobě samému či vztah s těmito osobami, a tedy i emoce a postoje s těmito vztahy spojené)
    • slouží proto zejm. pro zjištění charakteristik emočního prožívání či emoční reaktivity jedince (způsobů emočního reagování, znaků temperamentu) a také postojů jedince (k sobě samému a jiným osobám)
    • některá doporučení k vyhodnocování (interpretaci) projektivních testů:
      • vždy si ošetřit případné intervenující proměnné vedoucí k jiným potenciálním interpretacím
      • zvolenou interpretaci mít vždy podloženou dalším diagnostickým materiálem (např. výsledky z dalších testů osobnosti či dalších diagnostických metod - např. rozhovoru)
      • nikdy jednotlivé pozorované znaky neinterpretovat izolovaně, ale vždy s ohledem na celkový kontext, ve kterém se vyskytují (nelze tedy např. jednoznačně říci, že daný znak (např. určitá nakreslená čára) jistě a vždy svědčí o té a té skutečnosti - lze jen říci, že pravděpodobněji s ohledem na daný kontext může svědčit o tom či onom)
    • a) verbální
      • testovaný jedinec se v rámci testuje vyjadřuje prostřednictvím mluvení
        • Rorschachův test, 1921
          • autor - Hermann Rorschach (1884 - 1922)
          • primárně užíván pro dospělé, může být také užit pro děti
          • podoba administrace: jedinci jsou předkládány tabule (celkem 10) s víceméně symetrickými inkoustovými skrvnami, administrátor se přitom ptá "Co by to mohlo být?"
          • uplatnění - u dětí se užívá pro diagnostiku:
            • percepční úrovně dítěte (zralost a kvalita percepce) a úrovně některých jiných kognitivních funkcí (např. pozoronosti)
            • afektivní složky osobnosti (míra introverze vs. extroverze, míra impulzivity, schopnost kontroly emocí,...)
            • dynamiky osobnosti (typické obranné mechanimy, přítomné konflikty, schopnost zvládání úzkosti,...)
            • odchylek ve vývoji osobnosti (potenciální prepsychotické příznaky, výrazy maladjustace,...)
        • Hand test (Test ruky), 1961
          • použitelný od 6 let
          • podoba administrace: jedinci jsou předkládány obrázky s různými gesty jedné ruky, administrátor se přitom ptá "Co asi může dělat tato ruka?"
          • funkce - u dětí se užívá zejm. pro diagnostiku agresivity
        • Tematicko-apercepční test (TAT, Thematic Apperception Test), 1935
          • autor - Henry A. Murray (1893 - 1988)
          • podoba administrace: předkládány tabule (celkem 31) s obrázky s méně strukturovanými, ne zcela jednoznanými situacemi a lidmi v těchto situacích; jedna tabule je bílá, administrátor přitom dává testovanému jedinci za úkol vymyslet pro každý obrázek co nejdramatičtější příběh
          • uplatnění - užívá se zejm. pro diagnostiku motivačních proměnných jedince (dominantních pudů a potřeb), též dominantních emocí a konfliktů
          • pro děti užívána jeho verze Children´s Apperception test (CAT-H)
            • pro děti od 3 do 10 let
            • podoba administrace: dítěti jsou předkládány tabulce (celkem 10) s obrázky s antropomorfizovanými zvířaty v nejrůznějších situacích (např. přetahující se medvědi)
        • Test doplňování vět
        • Test pohádek (FTT, Fairy Tale Test)
          • autorka - Carina Coulacoglou
          • pro děti od 6 do 12 let
          • podoba administrace: dítěti jsou předkládány série po 3 kartičkách s pohádkovými postavami (např. Červená Karkulka, vlk, trpaslík, čarodějnice, obr) či scénami z pohádek (např. z pohádky Červená Karkulka či Sněhurka a sedm trpaslíků), dítě má přitom odpovědět na následující otázky: u postav zejm. na otázky "Co si daná postava myslí a cítí? Proč?" a u scén zejm. na otázku "Co se tam děje?"
          • užití pohádkových motivů je považováno za vhodnější podnětový materiál v případě diagnostiky dětí, jelikož si k němu snadněji dokážou vytvořit určitý vztah a dokážou s ním přirozeněji s ním operovat
          • uplatnění - užívá se zejm. pro diagnostiku agresivity (její míry a charakteru), určitých motivačních proměnných (potřeb), emocionality (úzkostnosti - míry zakoušení úzkosti, depresivity - míry zakoušení pocitů smutku), sociálních postojů a vztahů (zejm. s matkou a otcem), příp. sebehodnocení, morálního cítění
    • b) grafické či kresebné
      • testovaný jedinec se v rámci testu vyjadřuje prostřednictvím kreslení či malování
        • a] tematické kresebné projektivní testy
          • podoba administrace: jedinec má nakreslit volnou, resp. tematickou kresbu, tedy kresbu na určitté zadání (např. lidská postava)
            • Projektivní hodnocení kresby lidské postavy (viz níže)
            • Test hvězd a vln (viz níže)
            • Kresba rodiny, 60. léta
              • autor - Zdeněk Matějček (1922 - 2004)
              • podoba administrace: jedinec má nakreslit obrázek své rodiny
              • vyhodnocení: kresba chápána jako symbolická reprezentace vztahové konstelace v rámci rodiny a emočních prožitků a postojů s ohledem na jednotlivé členy rodiny
            • Kresba začarované rodiny
              • podoba administrace: jedinec má nakreslit obrázek své rodiny tak, jako by byl kouzelník a mohl každého jejího člena začarovat do nějaké jiné bytosti
              • výhoda - umožňuje dítěti zobrazit i takové obsahy, které by jinak spíše nevyjádřilo (buď protože by nechtělo či by jinak verbálně sdělit nedokážalo) (např. by nedokázalo verbálně sdělit svůj potenciálně ambivalentní postoj k matce, v kresbě by však tak učinit mohlo a sebe by např. nakreslilo jako kuře a matku jako lišku a zároveň o své matce vypovídalo např. jako o té "nejmilejší a nehodnější mamince")
        • b] projektivní testy založené na dokreslování předlohy
          • podoba administrace: jedinec má dokreslit částečně nakreslenou předlohu
            • Warteggův kresebný test (WZT, Wartegg-Zeichen-Test), 1939
    • c) manipulační či metody volby
      • testovaný jedinec se v rámci testu vyjadřuje prostřednictvím manipulace s předměty
      • Sceno-Test, 1951
        • autorka G. von Staabsová
        • podoba administrace: jedinec má za úkol použít ohebné figurky ke konstrukci různých scéněk
        • uplatnění: zejm. pr diagnostiku sociálních vztahů (předpokládá se, že jsou symbolicky vyjádřeny vztahy mezi figurkami)
      • Test světa (Welt-Test)
      • autorky: M. Lowenfeldová (1929), jí vytvořenou verzi poosléze revidovala Ch. Bühlerová (1941)
      • podoba administrace: jedinec má za úkol na vymezené ploše postavit cokoliv z materiálů, který má k dispozici (loutky, domy, auta, lidi)
      • vyhodnocení: zkoumanámi prvky jsou např. systematičnost uspořádání, bohatost použitých prvků, izolovanost některých z nich, rigidita v rozmisťování prvků,...

Další způsoby klasifikace, resp. druhy testů

• Kresebné testy
  • dle účelu užití - pro diagnostiku:
  • A) inteligence
    • Test kresby lidské postavy, 1926, revize 1963
      • autor - F. Goodenoughová (původní test), D. B. Harris (revize)
      • použitelný pro děti od 3,5 do 11 let
      • možnosti užití - pro diagnostický účel lze kresbu užít pouze do období kolem cca 10 let věku - kresba dosahuje v tomto období maxima (resp. standardní úrovně) svého vývoje, dál se již nerozvíjí či ne takovým způsobem, ze kterého by bylo možné usuzovat na inteligenci (spíše zde pak v rozvoji kresby hraje výtvarný talent a míra trávení volného času kresebnými aktivitami než intelektové schopnosti jedince)
      • podoba administrace: dítěti je dán úkol nakreslit mužkou a poté ženskou potavu, příp. i sama sebe
      • vyhodnocení: a) po formální stránce (např. síla a jistota čáry, velikost kresby), b) po obsahové stránce (např. schopnost dvojdimenzionálního zobrazení končetin, propracování detailů)
    • Test hvězd a vln, 1979
      • podoba administraci: dítěti je dán úkol nakreslit hvězdy nad vlnami
  • B) úrovně senzomotorických dovedností (1- jemné motoriky, 2- vizuální percepce, 3- senzomotorické koordinace- tj. integrace informací z percepce a jejich převedené do určitých pohybových projevů, resp. produkce určitých pohybových projevů v reakci na tyto informace)
    • Test obkreslování, 1957
      • autor - Zdeněk Matějček (1922 - 2004)
      • třeba brát v tomto testu a testech podobného druhu v potaz, že schopnost napodobit - obkreslit určitý obraz může být dána nejen zralostí - správnou funkcí příslušných center CNS; ale také zkušenostmi, které jedinec má a jež mohly jeho kreslířské dovednosti rozvíjet; selhání v tomto a podobných testech může proto svědčit nejen o nedostatečné zralosti či narušení fungování CNS, ale případně též o nedostatku stimulace z prostředí - o výchovném zanedbání
      • některé možné dílčí výsledky v případě, že je přítomna chyba v překreslování: a) jel-li dítě schono chybu identifikovat a přesto se jí dopouští => bude nejspíše porucha v oblasti motoriky, b) dítě není schopno chybu identifikovat => bude nejspíše porucha v oblasti vizuální percepce či senzomotorické koordinace
    • Bender-Gestalt test, 1948
  • C) emocionality
    • grafické projektivní testy osobnosti (viz výše)
  • D) postojů k sobě (sebepojetí) a druhým osobám
    • grafické projektivní testy osobnosti (viz výše)
  • E) kreativity
    • Torranceho figurální test tvořivého myšlení (Torrance Test of Creative Thinking, TTCT), 60. léta 20. stol.
      • autor - Ellise Paul Torrance (1915 - 2003, americký psycholog)
      • podoba administrace: jedinec má vyřešit 3 bloky úloh; na každý má 10 min.
        • 1. blok - dotyčnému je přidělena šablona ve tvaru fazole, má přitom za jejího použití vytvořit něco tvořivého, zároveň má daný tvar zůstat integrální součástí obrázku
        • 2. blok ("neúplné figury") - dotyčnému je prezentováno 10 obrazců, které nejsou dokončeny; jedinec má obraze dokreslit, avšak proti běžnému očekávání; zároveň je má originálně pojmenovat
        • 3. blok ("kruhy") - dotyčnému je předložen podnětový materiál, na kterém jsou vytištěna kolečka stejné velikost a tvaru, též ve stejné vzdálenosti od sebe; úkolem přitom je tato kolečka použít a dokreslit tak, aby dohromady vytvořila nějakou kresbu
        • ve všech úlohách je všudypřítomnou instrukcí to, že má testovaný jedinec vytvořit něco, co si myslíme, že by nikdo jiný nevymyslel
      • hodnocené oblasti / parametry:
        • obecně - míra kreativní divergence (rozbíhavosti) myšlení
          • 1. flunece (plynulost) = schopnost rychle produkovat tvořivé nápady
          • 2. flexibilita (pružnost) = schopnost přicházet s novými nápady (např. pohybovat se napříč různými významovými kategoriemi při pojmenovávání obrázků ve 2. bluku)
          • 3. originalita (původnost, jedinečnost) = schopnost ve své odpovědi přesáhnout naučen a očividné
          • 4. elaborace (propracovanost) - určena zejm. podle počtu přítomných prvků různého charakteru v odpovědích testovaného jedince
• Testy užívané pro diagnostiku školní zralosti
  • A) souhrné
  • a) screeningové
    • časově nenáročné - administrace je relativně krátká
    • poskytují základní informaci o stupni školní zralosti daného dítěte - ve smyslu, zda se vůbec nějakým způsobem odchyluje od normy a vede tak ke zvážení nutnosti užít komlexnější testy (=> šetří tak čas než kdybychom rovnou vždy užívali testy komplexní)
    • provádí je zprav. pediatr, v případě pochybností (např. podezření na vývojovou poruchu) další a podrobnější diagnostické vyšetření realizuje dětský klinický psycholog, příp. dětský psychiatr
    • Jiráskův-Kernův orientační test školní zralosti
      • autor - Jaroslav Jirásek; jde přitom o modifikaci Kernova testu školní zralosti
      • zadávané úlohy:
        • kresba mužské postavy <= zejm. pro zjištění toh, zda podoba kresby odpovídá příslušnému vývojovému stupni
        • napodobení psacího písma
        • obkreslení 10 teček
      • hodnocené oblasti:
        • vyspělost jemné motoriky
        • úroveň senzo- (totiž vizuo-) motorické koordinace
        • schopnost analyticko-syntetického myšlení (rozložit pozorované objekty při jejich rozpoznávání a znovu je složit při jejich reprodukci)
        • obecně schopnost vyvinout volní úsilí a vydržet po určitou dobu vyvíjet určitou činnost
  • b) komplexnější, podrobnější
    • Göppingenská zkouška
      • zkoumá mj. také: schopnost rozlišovat tvary, chápat pojmy a obsah řeči, úroveň inteligence (všeobecných rozumových schopností)
  • B) dilčí - zaměřené na určité specifické oblasti psychického fungování
    • a) intelligence
      • test Therman-Merillové (viz výše)
      • WISC (viz výše) či PDW (viz výše)
      • Ravenovy barevné progresivní matrice (viz výše)
    • b) zrakové percepce
      • Edfeldtův reverzní test
      • Vývovjový test zrakového vnímání Frostigové
      • Zkouška laterality Matějčka a Žlaba
    • c) vědomostí
      • Zkouška vědomostí předškolních dětí Matějčka a Vágnerové
    • d) osobnosti
      • Rorschachův test

Různé teoretické pohledy na vývojovou diagnostiku

S ohledem na cíle vývojově diagnostického vyšetření a přístupy k němu se též někdy rozlišuje vývojová diagnostika na:

• A) statickou
  • vychází zejm. z vývojově psychologických pohledů a názorů J. Piageta
  • jejím cílem je zjistit aktuální vývojovou úroveň dítěte
  • zajímá se o samotné výsledky v daných diagnostických metodách
• B) dynamickou
  • vychází zejm. z vývojově psychologických pohledů a názorů L. S. Vygotského, a to z jeho konceptu zóny proximálního vývoje (= vzdálenost, rozdíl mezi aktuálním vývojovým stupněm jedince a potenciálním v daný okamžik dosažitelným vývojovým stupněm, kterou je dítě schopno překonat za pomoci druhé osoby, resp. za stimulace druhou osobou)
  • jejím cílem je zjistit nikoliv primárně akuální vývojovou úroveň dítěte, ale též další aktuální možnosti/potencialit jeho rozvoje; totiž, konkrétněji řečeno, jejím cílem není zjistit pouze to, které úlohy (např. úkoly v daném testu) dokáže dítě vyřešit samo (a které vypovídají o jeho "samostatné" současné vývojové úrovni), ale též se snaží zjistit, které úlohy je dítě schopno dosáhnout za pomoci druhého člověka, a jež má tedy potenciál vyřešit posléze samo
  • spíše takový vývojový stupeň, kterého dítě ještě nedosáhlo kterého je dítě potenciálně schopno dosáhnout
  • zajímá se o též o proces, na základě nějž dítě dospívá k příslušným výsledkům v daných diagnostických metodách, a nikoliv čistě o výsledky tohoto procesu

Odkazy

Literatura

• Ferjenčík, J. (2010). Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Praha: Portál.
• Svoboda, M. (ed.), Krejčířová, D. & Vágnerová, M. (2015). Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Potál.
• Švancara, J. (1980). Diagnostika psychického vývoje. Praha: Avicenum.

Další užité zdroje

• některé informace z přednášek prof. PhDr. Lenky Šulové, CSc
• některé informace z přednášek PhDr. Lenky Morávkové Krejčové, Ph.D.

Zdroje obrázků

• work.chron.com/requirements-child-therapist-16941.html
• childcare-2-developmental-theorists.wikia.com/wiki/Arnold_Gesell

Klíčová slova

klinické metody, testové metody, psychodiagnostika dětí, vývojové škály, Thomas Brazelton, Arnold Gesell, Alfréd Binet, Théodor Simon, výkonové testy, testy osobnosti, osobnostní dotazníky, projektivní testy, Hermann Rorschach, Henry A. Murray, kresebné testy, Zdeněk Matějček, Ellis Paul Torrance, testy školní zralosti, statická diagnostika, dynamická diagnostika