Charakterizujte údaj „Unifikovaný název“, jeho význam a vyložte principy jeho tvorby a souvislost s názvovým záhlavím podle AACR2R/RDA: Porovnání verzí

 
Řádek 1: Řádek 1:
 
'''Unifikovaný název''' = název obsahující nejznámější, konvenční, často až standardizovanou podobu názvu [[Autorské dílo|díla]].
 
'''Unifikovaný název''' = název obsahující nejznámější, konvenční, často až standardizovanou podobu názvu [[Autorské dílo|díla]].
 
<br><br>
 
<br><br>
Studie ''Funkční požadavky na bibliografické záznamy'' definuje ve svém modelu abstraktní entitu '''dílo''' (anglicky ''work''). Dílem je určitý intelektuální nebo umělecký výtvor, který je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoliv podobě (anglicky ''expression''). [[Autorské dílo|Dílem]] tedy může být báseň, román, ale i symfonie, mapa, kresba, fotografie atd.<ref name="frbr">''Funkční požadavky na bibliografické záznamy: závěrečná zpráva'' [online]. [cit. 2017-02-01]. Dostupné z: http://www.ifla.org/files/assets/cataloguing/frbr/frbr-cs.pdf</ref><br>
+
Studie '''Funkční požadavky na bibliografické záznamy''' (anglicky Functional Requirements for Bibliographic Records, zkratka FRBR) publikovaná v roce 1998 Mezinárodní federací knihovnických sdružení a institucí ([[IFLA]]) vymezuje informační entity, atributy (znaky entit) a vazby mezi entitami <ref>''Pojednejte o studii „Funkční požadavky na bibliografické záznamy“; v jakém směru studie ovlivňuje katalogizační teorii i praxi?'' [online]. [cit. 2017-02-01]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Pojednejte_o_studii_%E2%80%9EFunk%C4%8Dn%C3%AD_po%C5%BEadavky_na_bibliografick%C3%A9_z%C3%A1znamy%E2%80%9C;_v_jak%C3%A9m_sm%C4%9Bru_studie_ovliv%C5%88uje_katalogiza%C4%8Dn%C3%AD_teorii_i_praxi%3F</ref>. Entity definované pro tuto studii představují klíčové objekty zájmu uživatelů v rámci bibliografických údajů a jsou rozděleny do tří skupin. První skupinu tvoří '''dílo''', '''vyjádření''', '''provedení''' a '''jednotka'''. Do druhé skupiny patří '''osoba''' a '''korporace''' a do třetí skupiny '''pojem''', '''objekt''', '''akce''' a '''místo'''.<br>
 +
Studie definuje ve svém modelu v první skupině entit abstraktní entitu '''dílo''' (anglicky ''work''). Dílem je určitý intelektuální nebo umělecký výtvor, který je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoliv podobě (anglicky ''expression''). [[Autorské dílo|Dílem]] tedy může být báseň, román, ale i symfonie, mapa, kresba, fotografie atd.<ref name="frbr">''Funkční požadavky na bibliografické záznamy: závěrečná zpráva'' [online]. [cit. 2017-02-01]. Dostupné z: http://www.ifla.org/files/assets/cataloguing/frbr/frbr-cs.pdf</ref><br>
  
Jedním z atributů této entity je '''název díla''', což je slovo, skupina slov či skupina znaků označující [[Autorské dílo|dílo]]. Další atributy jsou například ''forma díla'', ve smyslu hudebního díla ''obsazení'' anebo ''tónina'', ve smyslu kartografického díla ''souřadnice''. V případě, že je [[Autorské dílo|dílo]] vydáno pod odlišnými názvy, bibliografická agentura (=instituce nebo její část, která se zabývá bibliografickou činností spočívající především v bibliografické registraci dokumentů, zpracování a vydávání bibliografických soupisů, zpracování statistiky dokumentové produkce apod.<ref name="ktd">KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. [cit. 2017-02-01]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/CMEUJAQJLYADJKBLYU9LRJ9UK556RD5F315X47U7F4VJDQQVHK-11149?func=file&file_name=find-b</ref>) zvolí jeden z názvů za '''název unifikovaný'''.
+
Jedním z atributů této entity je '''název díla''', což je slovo, skupina slov či skupina znaků označující [[Autorské dílo|dílo]]. Další atributy jsou například ''forma díla'', ve smyslu hudebního díla ''obsazení'' anebo ''tónina'', ve smyslu kartografického díla ''souřadnice''. V případě, že je [[Autorské dílo|dílo]] vydáno pod odlišnými názvy, bibliografická agentura (=instituce nebo její část, která se zabývá bibliografickou činností spočívající především v bibliografické registraci dokumentů, zpracování a vydávání bibliografických soupisů, zpracování statistiky dokumentové produkce apod.<ref name="ktd">KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. [cit. 2017-02-01]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/CMEUJAQJLYADJKBLYU9LRJ9UK556RD5F315X47U7F4VJDQQVHK-11149?func=file&file_name=find-b</ref>) zvolí jeden z názvů za '''název unifikovaný'''<ref name="frbr">''Funkční požadavky na bibliografické záznamy: závěrečná zpráva'' [online]. [cit. 2017-02-01]. Dostupné z: http://www.ifla.org/files/assets/cataloguing/frbr/frbr-cs.pdf</ref>.
  
 
{| class="wikitable"
 
{| class="wikitable"
Řádek 37: Řádek 38:
 
* Rozlišovací
 
* Rozlišovací
  
==RDA==
+
==AACR/RDA==
  
 +
* Rozdíl mezi RDA a AACR je strukturální. Pravidla RDA se totiž zakládají na tzv. "Funkčních požadavcích na bibliografické záznamy", resp. Functional Requirements for Bibliographic Records (FRBR). <ref>''Pojednejte o vývoji katalogizačních pravidel v České republice'' [online]. [cit. 2017-01-15]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Pojednejte_o_v%C3%BDvoji_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel_v_%C4%8Cesk%C3%A9_republice</ref>
 +
* V RDA má unifikovaný název větší význam než v AACR2R.
 
* Pravidla RDA používají místo termínu unifikovaný název termín '''preferovaný název''' nebo též '''autorizovaný selekční údaj'''.
 
* Pravidla RDA používají místo termínu unifikovaný název termín '''preferovaný název''' nebo též '''autorizovaný selekční údaj'''.
* V RDA má unifikovaný název větší význam než v AACR2R.
 
 
* U překladů se zásadně dává přednost zápisu názvu originálu do polí 130/240.  
 
* U překladů se zásadně dává přednost zápisu názvu originálu do polí 130/240.  
 
* Není vždy nutné, aby na název existoval i autoritní záznam.
 
* Není vždy nutné, aby na název existoval i autoritní záznam.
Řádek 51: Řádek 53:
 
** při zápisu jednotlivých částí Starého/Nového zákona se uvádí rovnou jméno příslušné části.
 
** při zápisu jednotlivých částí Starého/Nového zákona se uvádí rovnou jméno příslušné části.
  
===Principy tvorby===
+
===Principy tvorby unifikovaného názvu podle RDA===
 
<br>
 
<br>
 
Unifikovaný název je typ '''názvové autority''' sloužící k propojení všech katalogizačních záznamů jednoho [[Autorské dílo|díla]], jehož název se vyskytuje v různých variantách. Pro správnou podobu unifikovaného názvu se přednostně používá '''Soubor národních autorit''', který je dostupný na stránkách Národní knihovny České republiky na adrese http://autority.nkp.cz/.
 
Unifikovaný název je typ '''názvové autority''' sloužící k propojení všech katalogizačních záznamů jednoho [[Autorské dílo|díla]], jehož název se vyskytuje v různých variantách. Pro správnou podobu unifikovaného názvu se přednostně používá '''Soubor národních autorit''', který je dostupný na stránkách Národní knihovny České republiky na adrese http://autority.nkp.cz/.

Aktuální verze z 1. 2. 2017, 20:26

Unifikovaný název = název obsahující nejznámější, konvenční, často až standardizovanou podobu názvu díla.

Studie Funkční požadavky na bibliografické záznamy (anglicky Functional Requirements for Bibliographic Records, zkratka FRBR) publikovaná v roce 1998 Mezinárodní federací knihovnických sdružení a institucí (IFLA) vymezuje informační entity, atributy (znaky entit) a vazby mezi entitami [1]. Entity definované pro tuto studii představují klíčové objekty zájmu uživatelů v rámci bibliografických údajů a jsou rozděleny do tří skupin. První skupinu tvoří dílo, vyjádření, provedení a jednotka. Do druhé skupiny patří osoba a korporace a do třetí skupiny pojem, objekt, akce a místo.
Studie definuje ve svém modelu v první skupině entit abstraktní entitu dílo (anglicky work). Dílem je určitý intelektuální nebo umělecký výtvor, který je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoliv podobě (anglicky expression). Dílem tedy může být báseň, román, ale i symfonie, mapa, kresba, fotografie atd.[2]

Jedním z atributů této entity je název díla, což je slovo, skupina slov či skupina znaků označující dílo. Další atributy jsou například forma díla, ve smyslu hudebního díla obsazení anebo tónina, ve smyslu kartografického díla souřadnice. V případě, že je dílo vydáno pod odlišnými názvy, bibliografická agentura (=instituce nebo její část, která se zabývá bibliografickou činností spočívající především v bibliografické registraci dokumentů, zpracování a vydávání bibliografických soupisů, zpracování statistiky dokumentové produkce apod.[3]) zvolí jeden z názvů za název unifikovaný[2].

Příklady děl a jejich vyjádření[2]

w1 Henry Gray: Anatomy of the human body

e1 text a ilustrace pro první vydání
e2 text a ilustrace pro druhé vydání
e3 text a ilustrace pro třetí vydání

w2 J. S. Bach: The art of the fugue

e1 skladatelova partitura pro varhany
e2 úprava pro komorní orchestr Anthony Lewise

w3 Jules et Jim (film)

e1 původní verze ve francouzském jazyce
e2 původní verze opatřená anglickými titulky

U monografií usnadňuje přístup k záznamům jednoho díla, publikovaného pod různými názvy (variantní názvy, název originálu a překladu apod.) a v různých jazycích.

Jde např. o klasická anonymní díla, posvátné dokumenty, zákony a smlouvy, hudebniny apod. Kromě tohoto individuálního unifikovaného názvu, který se týká i dokumentů popisovaných pod autorem, např. Shakespeare, William [Hamlet], se užívá také skupinový unifikovaný název, např. Shakespeare, William [Sebraná díla]. U seriálových dokumentů (včetně edice), u nichž se vyskytují shodné názvy, unifikovaný název umožňuje jejich rozlišení tím, že se za individuální název připojí do kulatých závorek název vydávající korporace, např. Informace (Knihovna Akademie věd České republiky) nebo jiné rozlišující údaje. [3]

V r. 2006 byl zahájen zkušební provoz tvorby a využívání názvových autorit pro českou knižní produkci a hudební díla (hudebniny a zvukové záznamy). Pod názvové autority řadíme autority pro unifikované názvy a metodikou i autority typu autor/název. Názvové autority se využívají ve jmenném i věcném zpracování.

Funkce a historie

Unifikovaný název je „nástroj k propojení všech katalogizačních záznamů díla, jehož název se vyskytuje v různých podobách/variantách“[4]. Unifikovaný název má tyto funkce:

  • Shromažďovací
  • Identifikační
  • Rozlišovací

AACR/RDA

  • Rozdíl mezi RDA a AACR je strukturální. Pravidla RDA se totiž zakládají na tzv. "Funkčních požadavcích na bibliografické záznamy", resp. Functional Requirements for Bibliographic Records (FRBR). [5]
  • V RDA má unifikovaný název větší význam než v AACR2R.
  • Pravidla RDA používají místo termínu unifikovaný název termín preferovaný název nebo též autorizovaný selekční údaj.
  • U překladů se zásadně dává přednost zápisu názvu originálu do polí 130/240.
  • Není vždy nutné, aby na název existoval i autoritní záznam.
  • Schválená interpretace: Do pole 765 zapisujeme název originálu pouze v těchto případech:
    • Název originálu se liší od stanoveného unifikovaného názvu.
    • Dílo bylo přeloženo z jiného jazyka než je originál.
    • Informace o názvu originálu není důvěryhodná a není snadno ověřitelná.
  • Bible
    • místo zkratek „S.Z,“, „N.Z“ používáme celý výraz.
    • při zápisu jednotlivých částí Starého/Nového zákona se uvádí rovnou jméno příslušné části.

Principy tvorby unifikovaného názvu podle RDA


Unifikovaný název je typ názvové autority sloužící k propojení všech katalogizačních záznamů jednoho díla, jehož název se vyskytuje v různých variantách. Pro správnou podobu unifikovaného názvu se přednostně používá Soubor národních autorit, který je dostupný na stránkách Národní knihovny České republiky na adrese http://autority.nkp.cz/. Pokud stanovený tvar v Souboru národních autorit nenajdeme, řídíme se následujícími instrukcemi:

Díla vydaná po roce 1500: jako unifikovaný název zvolíme název, pod nímž bylo dílo nejčastěji publikováno v originálním jazyce.
Díla vydaná před rokem 1501: unifikovaným názvem by měl být název v originálním jazyce, vyskytující se nejčastěji v současných příručkových pramenech [6].
Výjimku tvoří:

  • Klasická díla a byzantská řecká díla: jako unifikovaný název zvolíme běžně používaný název v českém jazyce, pokud neexistuje, použijeme latinský název, případně řecký.
  • Anonymní díla, která nejsou psána řeckým ani latinským písmem: jako unifikovaný název použijeme název běžně používaný v českém jazyce.

Posvátné knihy: název se uvádí v českém jazyce, pokud existuje, části posvátných knih se uvádějí jako podzáhlaví hlavního názvu.

Příklad

130 0# $aBible. $pStarý zákon. $lSlovensky
130 0# $aTripitaka. $pSútrapitaka. $lČesky

Zákony a právní dokumenty: pro sbírku různých právních předpisů a zákonů jedné jurisdikce používáme skupinový název Zákony. Pro sbírku zákonů a právních předpisů k jednomu tématu volíme jako unifikovaný tzv. tematický skupinový název, pokud existuje.
Pro jednotlivé zákony použijeme jako unifikovaný název nejčastěji oficiální zkrácený nebo citační název, a to v originálním jazyce.

Pole pro unifikovaný název

  • 130 – unifikovaný název (pro anonymní dílo)
  • 240 – unifikovaný název (pro dílo s autorem v poli 1XX)
  • 730 – unifikovaný název (další dílo v dokumentu – anonymní)
  • 830 – vedlejší záhlaví pro edice - unifikovaný název

Pole 130/240

Pole 130 pro unifikovaný název použijeme u anonymních děl, u kterých není uveden žádný původce v polích 100, 110 nebo 111. Pokud je uvedeno hlavní záhlaví, pro zápis unifikovaného názvu použijeme pole 240.

Příklad zápisu

1001 $aShakespeare, William, $d1564-1616 $7jn19981002129
24010$aMidsummer night’s dream. $lŠpanělsky
24510$aSueño de una noche de verano / $cWilliam Shakespeare

Pole 730

Vedlejší záhlaví pro unifikovaný název se vytváří obvykle tehdy, vyjde-li v jednom dokumentu několik děl bez společného názvu. Pravidla zápisu údajů včetně příslušných podpolí se shoduje s pravidly zápisu v poli 130.

Pole 830

Pole 830 obsahuje vedlejší záhlaví pro název edice, které je tvořeno unifikovaným názvem. Název edice v tomto poli se může shodovat s názvem edice v poli 490 v případě, že je název neměnný, nezaměnitelný nebo není spojen se jménem autora nebo korporace. Pokud se název edice u jednotlivých svazků mírně mění nebo je zaměnitelný s názvem edice jiného nakladatele, do pole 830 se zapisuje autoritní forma názvu edice, jejích součástí může být doplněk (obvykle jméno nakladatele).

Zdroje

Reference

  1. Pojednejte o studii „Funkční požadavky na bibliografické záznamy“; v jakém směru studie ovlivňuje katalogizační teorii i praxi? [online]. [cit. 2017-02-01]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Pojednejte_o_studii_%E2%80%9EFunk%C4%8Dn%C3%AD_po%C5%BEadavky_na_bibliografick%C3%A9_z%C3%A1znamy%E2%80%9C;_v_jak%C3%A9m_sm%C4%9Bru_studie_ovliv%C5%88uje_katalogiza%C4%8Dn%C3%AD_teorii_i_praxi%3F
  2. 2,0 2,1 2,2 Funkční požadavky na bibliografické záznamy: závěrečná zpráva [online]. [cit. 2017-02-01]. Dostupné z: http://www.ifla.org/files/assets/cataloguing/frbr/frbr-cs.pdf
  3. 3,0 3,1 KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. [cit. 2017-02-01]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/CMEUJAQJLYADJKBLYU9LRJ9UK556RD5F315X47U7F4VJDQQVHK-11149?func=file&file_name=find-b
  4. Národní knihovna České republiky. Unifikovaný název ve věcném zpracování - pracovní text [online]. [cit. 2017-01-15]. Dostupné z: http://autority.nkp.cz/unifikovane-nazvy/unifikovany-nazev-ve-vecnem-zpracovani-pracovni-text/
  5. Pojednejte o vývoji katalogizačních pravidel v České republice [online]. [cit. 2017-01-15]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Pojednejte_o_v%C3%BDvoji_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel_v_%C4%8Cesk%C3%A9_republice
  6. LICHTENBERGOVÁ, Edita, Marie BALÍKOVÁ, Ludmila BENEŠOVÁ, Jarmila PŘIBYLOVÁ a Jaroslava SVOBODOVÁ. Katalogizace podle RDA ve formátu MARC 21 - tištěné a elektronické monografie - katalogizace na úrovni minimálního/doporučeného záznamu [online]. [cit. 2017-01-15]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/katalogizacni-politika/katalogizace-podle-rda-ve-formatu-marc-21-tistene-a-elektronicke-monografie-katalogizace-na-urovni-minimalniho-doporuceneho-zaznamu

Externí odkazy

Související články

Klíčová slova

katalogizace, katalogizační pravidla, RDA, MARC 21, unifikovaný název, preferovaný název, autorizovaný selekční údaj