Popularizace vědy: Porovnání verzí

Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru
(úprava textu - prodloužení.)
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru
Řádek 1: Řádek 1:
−
'''Popularizace vědy''' je souhrný název aktivit, které se snaží rozšířit [[Otevřená věda|vědu]] mezi (nejenom) širokou veřejnost.  
+
'''Popularizace vědy''' je souhrnný název aktivit, které se snaží rozšířit [[Otevřená věda|vědu]] či její povědomí mezi (nejenom) širokou veřejností. K tomu využívá různých komunikačních kanálů a způsobů, jak ji sdělit co největšímu počtu potencionálních zájemců a vzbudit tak o ní zájem. 
 
== Historie ==
 
== Historie ==
 
Ve starověku jsou šiřiteli vědy řecké veřejné knihovny, především [[Alexandrijská knihovna|Alexandrijská]]. Ve středověku se velká část vědecké literatury vyskytovala na územích ovládané Araby - jednak opisy antických autorů, tak vlastní díla. Z těch se poté dělali přepisy do latiny. Hlavním zdrojem byl [[Córdobský chalífát|Córdobský chalífát]] <ref>FRIED, Johannes a Ernst-Dieter HEHL. <i>Dějiny světa: globální dějiny od počátků do 21. století. 3, Výklady světa a světová náboženství 600 až 1500. Přeložil Jan HLAVIČKA, přeložil Pavel KOLMAČKA, přeložil</i>. Praha: Vyšehrad, 2013, 477 s. ISBN 9788074293436.</ref> <ref>Caliphate of Córdoba, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 20 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Caliphate_of_Córdoba</ref>. V křesťanské Evropě byla vzdělanost výsadou duchovenstva a úzké vládnoucí vrstvy. Ta financuje vznik univerzit ([od 11. stol.], [neprovádějí výzkum, pouze učí)] a akademií ([od 15. stol.], [nadšenci, neprofesionálové provádějí výzkum]). S novou surovinou, [[papír|papírem]], a později s [[Tisk|knihtiskem]] se v Evropě začíná šířit větší množství tiskovin a písmo se stává dostupnější pro šírší veřejnost. Během 17.-18. stol. se začíná postupně šířit povinná školní docházka a začínají se vydávat [[Noviny|noviny]]. V osvícenství vznikla Diderotova [[Encyklopedie, referenční literatura|Encyklopedie]]. Od poloviny 19. století vznikají první výzkumné ústavy (vědci provádí výzkum, stávají se profesionálové) a rozvíjí se [[ofset]]. Na počátku 20. stol. vzniká [[kinematografie]], [[rádio]] a [[televize]]. Do doby před 2. světovou válkou se věda vyvíjela odděleně od okolního světa. Samostatná pracoviště prováděla vlastní výzkumy. Nespolupracovala s ostatními institucemi a širokou veřejností. Po válce se situace otáčí a o šíření a popularizaci vědy se už nezasluhují jen nadšenci a amatéři, ale i vědecká komunita. Na konci 20. stol. vzniká [[internet]].
 
Ve starověku jsou šiřiteli vědy řecké veřejné knihovny, především [[Alexandrijská knihovna|Alexandrijská]]. Ve středověku se velká část vědecké literatury vyskytovala na územích ovládané Araby - jednak opisy antických autorů, tak vlastní díla. Z těch se poté dělali přepisy do latiny. Hlavním zdrojem byl [[Córdobský chalífát|Córdobský chalífát]] <ref>FRIED, Johannes a Ernst-Dieter HEHL. <i>Dějiny světa: globální dějiny od počátků do 21. století. 3, Výklady světa a světová náboženství 600 až 1500. Přeložil Jan HLAVIČKA, přeložil Pavel KOLMAČKA, přeložil</i>. Praha: Vyšehrad, 2013, 477 s. ISBN 9788074293436.</ref> <ref>Caliphate of Córdoba, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 20 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Caliphate_of_Córdoba</ref>. V křesťanské Evropě byla vzdělanost výsadou duchovenstva a úzké vládnoucí vrstvy. Ta financuje vznik univerzit ([od 11. stol.], [neprovádějí výzkum, pouze učí)] a akademií ([od 15. stol.], [nadšenci, neprofesionálové provádějí výzkum]). S novou surovinou, [[papír|papírem]], a později s [[Tisk|knihtiskem]] se v Evropě začíná šířit větší množství tiskovin a písmo se stává dostupnější pro šírší veřejnost. Během 17.-18. stol. se začíná postupně šířit povinná školní docházka a začínají se vydávat [[Noviny|noviny]]. V osvícenství vznikla Diderotova [[Encyklopedie, referenční literatura|Encyklopedie]]. Od poloviny 19. století vznikají první výzkumné ústavy (vědci provádí výzkum, stávají se profesionálové) a rozvíjí se [[ofset]]. Na počátku 20. stol. vzniká [[kinematografie]], [[rádio]] a [[televize]]. Do doby před 2. světovou válkou se věda vyvíjela odděleně od okolního světa. Samostatná pracoviště prováděla vlastní výzkumy. Nespolupracovala s ostatními institucemi a širokou veřejností. Po válce se situace otáčí a o šíření a popularizaci vědy se už nezasluhují jen nadšenci a amatéři, ale i vědecká komunita. Na konci 20. stol. vzniká [[internet]].

Verze z 31. 1. 2018, 00:02

Popularizace vědy je souhrnný název aktivit, které se snaží rozšířit vědu či její povědomí mezi (nejenom) širokou veřejností. K tomu využívá různých komunikačních kanálů a způsobů, jak ji sdělit co největšímu počtu potencionálních zájemců a vzbudit tak o ní zájem.

Historie

Ve starověku jsou šiřiteli vědy řecké veřejné knihovny, především Alexandrijská. Ve středověku se velká část vědecké literatury vyskytovala na územích ovládané Araby - jednak opisy antických autorů, tak vlastní díla. Z těch se poté dělali přepisy do latiny. Hlavním zdrojem byl Córdobský chalífát [1] [2]. V křesťanské Evropě byla vzdělanost výsadou duchovenstva a úzké vládnoucí vrstvy. Ta financuje vznik univerzit ([od 11. stol.], [neprovádějí výzkum, pouze učí)] a akademií ([od 15. stol.], [nadšenci, neprofesionálové provádějí výzkum]). S novou surovinou, papírem, a později s knihtiskem se v Evropě začíná šířit větší množství tiskovin a písmo se stává dostupnější pro šírší veřejnost. Během 17.-18. stol. se začíná postupně šířit povinná školní docházka a začínají se vydávat noviny. V osvícenství vznikla Diderotova Encyklopedie. Od poloviny 19. století vznikají první výzkumné ústavy (vědci provádí výzkum, stávají se profesionálové) a rozvíjí se ofset. Na počátku 20. stol. vzniká kinematografie, rádio a televize. Do doby před 2. světovou válkou se věda vyvíjela odděleně od okolního světa. Samostatná pracoviště prováděla vlastní výzkumy. Nespolupracovala s ostatními institucemi a širokou veřejností. Po válce se situace otáčí a o šíření a popularizaci vědy se už nezasluhují jen nadšenci a amatéři, ale i vědecká komunita. Na konci 20. stol. vzniká internet.

Vědecká komunikace a popularizace

Vědecká komunikace

Snaží se být objektivní. Dělí se na psanou a mluvenou.

psaná

se liší svojí složitou stavbou souvětí, spisovným jazykem a slovní zásobou (odborné termíny). Styl je věcný, odborný, nepoužívá květnatý jazyk.

mluvená

oproti psané je stavba jednodušší. Často obsahuje lidový jazyk. Informace se opakují a dává se více příkladů.

Popularizační pyramida [Čmejrková, 1996, s. 207]

Popularizace

je zaměřena na příjemce. Snaží se o zjednodušení výkladu. Složitost se dělí podle toho, pro koho je výklad určen (popularizační pyramida)[3].

Cílové skupiny:

  • Široká veřejnost
  • Základní a střední školy
  • Potencionální vědci
  • Vědci z jiných oborů
  • Zdroje financování: Dotace, granty, projekty a podnikatelské prostředí[4]

Vědecké instituce se podílejí na popularizaci řadou akcí (festivaly, přednášky, semináře, výstavy, dílny):

V ČR

Média a popularizace

postoj médií k vědě je rozporuplný. Na jedné straně je věda vítána, na straně druhé různým způsobem manipulována. Musí být zajímavá, zábavná a její role je spíše doplňková.

Rozhlas

záleží zcela na financování. Komerční rozhlas vědu přehlíží. Veřejnoprávní vysílání popularizační pořady zařazuje a jsou na dobré úrovni.

Televize

jako u rozhlasu závisí na způsobu financování. Veřejnoprávní televize zařazuje do svého vysílání vědecké pořady především z ČR. Není tak závislá na sledovanosti a je kladen důraz na kvalitu. Komerční vysílají popularizační pořady, ale hlavní kritérium je atraktivita. Proto jich není mnoho, a pokud ano, tak jsou ze zahraničí.

Tisk

pokud se nejedná o popularizační časopis, jedná se především o přílohu a zájem je okrajový. Velká část se přejímá ze zahraničí, okomentovaná českým vědcem. Jedná se o spolupráci novináře s vědcem. Spolupráce je zpravidla dlouhodobá. Text je srozumitelný, vědec vykazuje činnost.

Internet a popularizace

internet poskytuje nebývalý rozmach informací. Vědci nejsou zcela závislý na vydavatelích a médiích. Komunikace se zrychlila a umožnila okamžité publikování. Vznikl projekt Open Access, kde je možné ukládat, prohlížet a stahovat vědecké články bez omezení a poplatku. Na druhé straně jsou komerční databáze, které za zprostředkování článků požadují poplatek. Zpřístupnění abstraktů pomáhá určit, jestli má daný článek smysl použít nebo ne. Starší a méně užívané články nabízejí zdarma. Okamžité stažení odkukoli a kdykoli je velkým přínosem.

Knihovny a popularizace

knihovny jsou důležitým prvkem při popularizaci vědy. Zpřístupňují dokumenty, které jsou v knihovně nebo poskytují meziknihovní výpůjčky. Nabízejí rešeršní služby. Digitalizují starší dokumenty. Nakupují služby od komerčních firem, které potom mohou čtenáři využívat. Mezi ně patří přístup k placeným databázím. V tomto ohledu jsou lépe vybavené knihovny odborné. Knihovny poskytují informační vzdělání a pořádají různé akce (Noc a Andersenem, Muzejní noc, Autorské čtení, přednášky, besídky atd.).

Ostatní organizace a popularizace

mezi další organizace popularizující vědu patří vědecká centra, planetária, galerie, muzea, skanzeny, zoologické a botanické zahrady.

Popularizující pořady

u nás

  • Osel - internetový časopis[5]
  • Leonardo - rozhlasový program českého rozhlasu[6]
  • Hyde Park - televizní pořad ČT24[7]
  • Okna vesmíru dokořán - populárně naučný televizní seriál (1981-1998) - Jiří Grygar[8]
  • Záhady duše - populárně naučný televizní cyklus - (2011) - Cyril Höschel[9]
  • Emoce a my - populárně naučný televizní cyklus - (2013) - Cyril Höschel[10]
  • Bohové a mýty staré Evropy - populárně naučný televizní cyklus - (2014) - Václav Cílek[11]

v zahraničí

V produkci populárně naučných televizních dokumentů dominují USA a Velká Británie. Zde uvedeme pouze 2.

  • Kosmos (Cosmos) - populárně naučný televizní cyklus - (1980) - Carl Sagan[12]
  • Živá planeta (The Living Planet) - populárně naučný televizní cyklus (1984) - David Attenborough[13][14]

Popularizátoři

Zde uvedeme příklad pouze 5 českých a 5 zahraničních popularizátorů.

U nás

  • Václav Cílek [Adam, 2008, s. 92][15] [16]- geologie
  • Jiří Grygar [Adam, 2008, s. 190][15] [17]- astronomie
  • Cyril Höschl [Adam, 2008, s. 240][15] [18]- psychiatrie
  • Anna Strunecká[19] - chemie
  • Petr Vopěnka [Adam, 2008, s.780][15] [20]- matematika, filozofie

V zahraničí

  • David Attenborough[21] - biologie
  • Stephen Hawking[22] - teoretická fyzika
  • Michio Kaku[23] - teoretická fyzika
  • Linus Pauling[24] - chemie
  • Carl Edward Sagan[25] - astronomie

Informační zdroj

ŠUPOVÁ, Lucie. Role knihoven a informačních institucí ve vědecké komunikaci [online]. 2011 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/93427. Vedoucí práce Petra Štogrová Jedličková.

Odkazy

Reference

  1. ↑ FRIED, Johannes a Ernst-Dieter HEHL. Dějiny světa: globální dějiny od počátků do 21. století. 3, Výklady světa a světová náboženství 600 až 1500. Přeložil Jan HLAVIČKA, přeložil Pavel KOLMAČKA, přeložil. Praha: Vyšehrad, 2013, 477 s. ISBN 9788074293436.
  2. ↑ Caliphate of Córdoba, In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 20 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Caliphate_of_Córdoba
  3. ↑ ČMEJRKOVÁ, Světla, Jindra SVĚTLÁ a František DANEŠ. Jak napsat odborný text. Praha: Leda, 1999, 255 s. ISBN 8085927691.
  4. ↑ GREENBERG, Daniel S. Science for sale: the perils, rewards, and delusions of campus capitalism. Chicago: University of Chicago Press, 2007, 324 s. ISBN 9780226306254.
  5. ↑ OSEL: Objective Source E-Learning [online]. Telč: Osel. ISSN 1214-6307. Dostupné z: http://www.osel.cz/
  6. ↑ Leonardo - věda a technika [online]. Český rozhlas, © 1997-2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/leonardo/portal/
  7. ↑ Hyde Park ČT24 [online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10252839638-hyde-park-ct24/
  8. ↑ Okna vesmíru dokořán, In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001, naposledy edit. 2017-12-27 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Okna_vesmíru_dokořán
  9. ↑ Záhady duše [online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10214731958-zahady-duse/
  10. ↑ Emoce a my [online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10397272551-emoce-a-my/
  11. ↑ Bohové a mýty staré Evropy [online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10367432180-bohove-a-myty-stare-evropy/
  12. ↑ Cosmos: A Personal Voyage, In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 29 December 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cosmos:_A_Personal_Voyage
  13. ↑ BBC Two - The Living Planet - Episode guide [online]. BBC, © 2018 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/programmes/b01qwhk1/episodes/guide
  14. ↑ The Living Planet, In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 26 November 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/The_Living_Planet
  15. ↑ 15,0 15,1 15,2 15,3 ADAM, Jan. Osobnosti - Česko: Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008, 823 s. ISBN 9788073607968.
  16. ↑ Václav Cílek, In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 3 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Václav_Cílek
  17. ↑ Jiří Grygar, In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jiří_Grygar
  18. ↑ Cyril Höschl, In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 1 August 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyril_Höschl
  19. ↑ O Anně Strunecké - Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc. [online]. [cit. 2017-12-5]. Dostupné z: http://www.strunecka.cz/anna-strunecka/
  20. ↑ Petr Vopěnka, In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 18 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Petr_Vopěnka
  21. ↑ David Attenborough, In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/David_Attenborough
  22. ↑ Stephen Hawking, In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Stephen_Hawking
  23. ↑ Michio Kaku, In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Michio_Kaku
  24. ↑ Linus Pauling, In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 24 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Linus_Pauling
  25. ↑ Carl Sagan, In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 22 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Carl_Sagan

Související články

Klíčová slova

věda, popularizace, komunikace, média, internet, knihovny

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Popularizace_vědy&oldid=52665“