Dopady informačních technologií: Porovnání verzí

Verze z 14. 9. 2014, 01:39

Dopady informačních technologií se zabývá informační etika na makroetické úrovni. (Souček 2006, str. 78) Problematiku lze rozdělit například do těchto základních oblastí (Šlerka 2011):

Soukromí jednotlivce,
přesnost informací,
vlastnictví informací,
přístupnost informací.

Soukromí

Informační technologie mohou mít řadu negativních dopadů na soukromí jednotlivce i celé skupiny. Jedná se například o tyto témata:

Stalking (pronásledování a často až patologický zájem o konkrétní osobu; stlaker ke své činnosti často zneužívá IT),
data mining (těžení informací ze shromážděných dat),
sociální média (míra soukromí v sociálních médiích, důvěryhodnost třetích stran),
monitorování on-line aktivity (na pracovišti, státem),
únik soukromých a osobních dat (tzv. leaks).

Přesnost informací

Informační technologie umožňují komukoliv prakticky okamžité šíření informací, často však na úkor jejich přesnosti či pravdivosti. Z toho vyplývá i problém věrohodnosti autora a zodpovědnosti za data a informace.

Konkrétním příkladem je problematika důvěryhodnosti Wikipedie.

Vlastnictví informací

Snadná přenositelnost a reprodukovatelnost dat mění dosavadní chápání vlastnictví informací, především v oblasti duševního vlastnictví. Do problematiky vlastnictví spadá mj.:

pirátství a neoprávněné šíření dat,
sdílené vlastnictví a copyleft (open source, Creative Commons), které naopak těží ze snadného šíření dat,
hacking a jailbreaking (obcházení softwarové ochrany, nejednoznačné hranice mezi vlastnictvím hardware / licencováním software).

Přístupnost informací

Dostupnost informací je závislá na přístupu k informačním technologiím, např. populace v rozvojových zemích nemá k dispozici technologie, které jsou v rozvinutějších zemích běžné. To může vést ke zvětšujícím se sociálním a ekonomickým rozdílům jak mezi různými zeměmi, tak i mezi sociálními a věkovými skupinami. Souhrnně se tento jev nazývá jako digital divide (digitální propast).

Přístupnost informací však může být omezena i záměrně, např. z ideologických důvodů – typicky se jedná o cenzuru internetu.

Reference

BYNUM, Terrell, 2011. Computer and Information Ethics. The Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] [vid. 11. červen 2014]. Dostupné z: http://plato.stanford.edu/archives/spr2011/entries/ethics-computer/
CAPURRO, R., 1985. Moral issues in information science. Journal of Information Science. B.m.: BOWKER-SAUR LTD, MAYPOLE HOUSE, MAYPOLE RD, E GRINSTEAD, W SUSSEX, ENGLAND RH19 1HH, 1.1., roč. 11, č. 3, s. 113–123 [vid. 15. červen 2014]. ISSN 0165-5515. Dostupné z: http://www.capurro.de/moral.htm
ČINČERA, Jan, 2002. Informační etika: sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. Brno: Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta.
FROEHLICH, Thomas, 2004. A brief history of information ethics. BiD [online]. 1.12., č. 13 [vid. 15. červen 2014]. Dostupné z: http://bid.ub.edu/13froel2.htm
JANOŠ, Karel, 1993. Informační etika. Praha: Univerzita Karlova v Praze.
ŠLERKA, Josef, 2011. Informační etika [online prezentace]. 2011. [vid. 12. červen 2014]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/josefslerka/informan-etika
SOUČEK, Martin, 2006. Informační věda. Praha: Univerzita Karlova v Praze. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130

@@ Řádek 34: / Řádek 34: @@
 Dostupnost informací je závislá na přístupu k informačním technologiím, např. populace v rozvojových zemích nemá k dispozici technologie, které jsou v rozvinutějších zemích běžné. To může vést ke zvětšujícím se sociálním a ekonomickým rozdílům jak mezi různými zeměmi, tak i mezi sociálními a věkovými skupinami. Souhrnně se tento jev nazývá jako '''[[digital divide]]''' (digitální propast).
-Přístupnost informací však může být omezena i záměrně, např. z ideologických důvodů – typicky se jedná o [[cenzuru internetu|Cenzura (na internetu)]].
+Přístupnost informací však může být omezena i záměrně, např. z ideologických důvodů – typicky se jedná o [[Cenzura (na internetu)|cenzuru internetu]].
 == Reference ==