Dopady informačních technologií: Porovnání verzí

(doplněny a zredukovány reference)
Řádek 1: Řádek 1:
−
Dopady informačních technologií se zabývá [[informační etika]] na ''makroetické'' úrovni. (Souček 2006, str. 78) Problematiku lze rozdělit například do těchto základních oblastí (Šlerka 2011):
+
Dopady informačních technologií se zabývá [[informační etika]] na ''makroetické'' úrovni. (Souček 2006, s. 78) Problematiku lze rozdělit například do těchto základních oblastí (Šlerka 2011, s. 19):
  
 
* Soukromí jednotlivce,
 
* Soukromí jednotlivce,
Řádek 8: Řádek 8:
 
=== Soukromí ===
 
=== Soukromí ===
  
−
Informační technologie mohou mít řadu negativních dopadů na soukromí jednotlivce i celé skupiny. Jedná se například o tyto témata:
+
Informační technologie mohou mít řadu negativních dopadů na soukromí jednotlivce i celé skupiny. Jedná se například o tyto témata (Šlerka 2011, s. 20):
  
−
* [[Stalking]] (pronásledování a často až patologický zájem o konkrétní osobu; stlaker ke své činnosti často zneužívá IT),
+
* [[Stalking]] (pronásledování a často až patologický zájem o konkrétní osobu; stlaker ke své činnosti často zneužívá IT) (Wikipedie 2014, Stalking),
 
* [[data mining]] (těžení informací ze shromážděných dat),
 
* [[data mining]] (těžení informací ze shromážděných dat),
 
* [[sociální média]] (míra soukromí v sociálních médiích, důvěryhodnost třetích stran),
 
* [[sociální média]] (míra soukromí v sociálních médiích, důvěryhodnost třetích stran),
Řádek 18: Řádek 18:
 
=== Přesnost informací ===
 
=== Přesnost informací ===
  
−
Informační technologie umožňují komukoliv prakticky okamžité šíření informací, často však na úkor jejich přesnosti či pravdivosti. Z toho vyplývá i problém věrohodnosti autora a zodpovědnosti za [[data]] a [[informace]].
+
Informační technologie umožňují komukoliv prakticky okamžité šíření informací, často však na úkor jejich přesnosti či pravdivosti. Z toho vyplývá i problém věrohodnosti autora a zodpovědnosti za [[data]] a [[informace]] (Šlerka 2011, s. 21).
  
 
Konkrétním příkladem je problematika [http://en.wikipedia.org/wiki/Reliability_of_Wikipedia důvěryhodnosti Wikipedie].
 
Konkrétním příkladem je problematika [http://en.wikipedia.org/wiki/Reliability_of_Wikipedia důvěryhodnosti Wikipedie].
Řádek 24: Řádek 24:
 
=== Vlastnictví informací ===
 
=== Vlastnictví informací ===
  
−
Snadná přenositelnost a reprodukovatelnost dat mění dosavadní chápání vlastnictví informací, především v oblasti [[Duševní vlastnictví|duševního vlastnictví]]. Do problematiky vlastnictví spadá mj.:
+
Snadná přenositelnost a reprodukovatelnost dat mění dosavadní chápání vlastnictví informací, především v oblasti [[Duševní vlastnictví|duševního vlastnictví]]. Do problematiky vlastnictví spadá mj. (Šlerka 2011, s. 22):
  
 
* [[pirátství]] a neoprávněné šíření dat,
 
* [[pirátství]] a neoprávněné šíření dat,
Řádek 32: Řádek 32:
 
=== Přístupnost informací ===
 
=== Přístupnost informací ===
  
−
Dostupnost informací je závislá na přístupu k informačním technologiím, např. populace v rozvojových zemích nemá k dispozici technologie, které jsou v rozvinutějších zemích běžné. To může vést ke zvětšujícím se sociálním a ekonomickým rozdílům jak mezi různými zeměmi, tak i mezi sociálními a věkovými skupinami. Souhrnně se tento jev nazývá jako '''[[digital divide]]''' (digitální propast).
+
Dostupnost informací je závislá na přístupu k informačním technologiím, např. populace v rozvojových zemích nemá k dispozici technologie, které jsou v rozvinutějších zemích běžné. To může vést ke zvětšujícím se sociálním a ekonomickým rozdílům jak mezi různými zeměmi, tak i mezi sociálními a věkovými skupinami. Souhrnně se tento jev nazývá jako '''[[digital divide]]''' (digitální propast) (Wikipedie 2014, Digitální propast; Šlerka 2011, s. 24-26).
  
 
Přístupnost informací však může být omezena i záměrně, např. z ideologických důvodů – typicky se jedná o '''[[Cenzura (na internetu)|cenzuru internetu]]'''.
 
Přístupnost informací však může být omezena i záměrně, např. z ideologických důvodů – typicky se jedná o '''[[Cenzura (na internetu)|cenzuru internetu]]'''.
Řádek 38: Řádek 38:
 
== Reference ==
 
== Reference ==
  
−
# BYNUM, Terrell, 2011. Computer and Information Ethics. The Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] [vid. 11. červen 2014]. Dostupné z: http://plato.stanford.edu/archives/spr2011/entries/ethics-computer/
 
−
# CAPURRO, R., 1985. Moral issues in information science. Journal of Information Science. B.m.: BOWKER-SAUR LTD, MAYPOLE HOUSE, MAYPOLE RD, E GRINSTEAD, W SUSSEX, ENGLAND RH19 1HH, 1.1., roč. 11, č. 3, s. 113–123 [vid. 15. červen 2014]. ISSN 0165-5515. Dostupné z: http://www.capurro.de/moral.htm
 
−
# ČINČERA, Jan, 2002. Informační etika: sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. Brno: Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta.
 
−
# FROEHLICH, Thomas, 2004. A brief history of information ethics. BiD [online]. 1.12., č. 13 [vid. 15. červen 2014]. Dostupné z: http://bid.ub.edu/13froel2.htm
 
−
# JANOŠ, Karel, 1993. Informační etika. Praha: Univerzita Karlova v Praze.
 
 
# ŠLERKA, Josef, 2011. Informační etika [online prezentace]. 2011. [vid. 12. červen 2014]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/josefslerka/informan-etika
 
# ŠLERKA, Josef, 2011. Informační etika [online prezentace]. 2011. [vid. 12. červen 2014]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/josefslerka/informan-etika
 
# SOUČEK, Martin, 2006. Informační věda. Praha: Univerzita Karlova v Praze. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130
 
# SOUČEK, Martin, 2006. Informační věda. Praha: Univerzita Karlova v Praze. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130
 +
# PŘISPĚVATELÉ WIKIPEDIE, 2014. Stalking. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online] [vid. 13. 9. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stalking&oldid=11265208
 +
# PŘISPĚVATELÉ WIKIPEDIE, 2014. Digitální propast. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online] [vid. 13. 9. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&oldid=11605932
 +
 +
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]

Verze z 14. 9. 2014, 20:24

Dopady informačních technologií se zabývá informační etika na makroetické úrovni. (Souček 2006, s. 78) Problematiku lze rozdělit například do těchto základních oblastí (Šlerka 2011, s. 19):

  • Soukromí jednotlivce,
  • přesnost informací,
  • vlastnictví informací,
  • přístupnost informací.

Soukromí

Informační technologie mohou mít řadu negativních dopadů na soukromí jednotlivce i celé skupiny. Jedná se například o tyto témata (Šlerka 2011, s. 20):

  • Stalking (pronásledování a často až patologický zájem o konkrétní osobu; stlaker ke své činnosti často zneužívá IT) (Wikipedie 2014, Stalking),
  • data mining (těžení informací ze shromážděných dat),
  • sociální média (míra soukromí v sociálních médiích, důvěryhodnost třetích stran),
  • monitorování on-line aktivity (na pracovišti, státem),
  • únik soukromých a osobních dat (tzv. leaks).

Přesnost informací

Informační technologie umožňují komukoliv prakticky okamžité šíření informací, často však na úkor jejich přesnosti či pravdivosti. Z toho vyplývá i problém věrohodnosti autora a zodpovědnosti za data a informace (Šlerka 2011, s. 21).

Konkrétním příkladem je problematika důvěryhodnosti Wikipedie.

Vlastnictví informací

Snadná přenositelnost a reprodukovatelnost dat mění dosavadní chápání vlastnictví informací, především v oblasti duševního vlastnictví. Do problematiky vlastnictví spadá mj. (Šlerka 2011, s. 22):

Přístupnost informací

Dostupnost informací je závislá na přístupu k informačním technologiím, např. populace v rozvojových zemích nemá k dispozici technologie, které jsou v rozvinutějších zemích běžné. To může vést ke zvětšujícím se sociálním a ekonomickým rozdílům jak mezi různými zeměmi, tak i mezi sociálními a věkovými skupinami. Souhrnně se tento jev nazývá jako digital divide (digitální propast) (Wikipedie 2014, Digitální propast; Šlerka 2011, s. 24-26).

Přístupnost informací však může být omezena i záměrně, např. z ideologických důvodů – typicky se jedná o cenzuru internetu.

Reference

  1. ŠLERKA, Josef, 2011. Informační etika [online prezentace]. 2011. [vid. 12. červen 2014]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/josefslerka/informan-etika
  2. SOUČEK, Martin, 2006. Informační věda. Praha: Univerzita Karlova v Praze. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130
  3. PŘISPĚVATELÉ WIKIPEDIE, 2014. Stalking. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online] [vid. 13. 9. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stalking&oldid=11265208
  4. PŘISPĚVATELÉ WIKIPEDIE, 2014. Digitální propast. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online] [vid. 13. 9. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&oldid=11605932
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dopady_informačních_technologií&oldid=6060“