Dopady informačních technologií: Porovnání verzí

(doplněny a zredukovány reference)
(Reference přes <ref>)
Řádek 1: Řádek 1:
−
Dopady informačních technologií se zabývá [[informační etika]] na ''makroetické'' úrovni. (Souček 2006, s. 78) Problematiku lze rozdělit například do těchto základních oblastí (Šlerka 2011, s. 19):
+
Dopady informačních technologií se zabývá [[informační etika]] na ''makroetické'' úrovni.<ref>Souček 2006, s. 78</ref> Problematiku lze rozdělit například do těchto základních oblastí:<ref>Šlerka 2011, s. 19</ref>
  
 
* Soukromí jednotlivce,
 
* Soukromí jednotlivce,
Řádek 10: Řádek 10:
 
Informační technologie mohou mít řadu negativních dopadů na soukromí jednotlivce i celé skupiny. Jedná se například o tyto témata (Šlerka 2011, s. 20):
 
Informační technologie mohou mít řadu negativních dopadů na soukromí jednotlivce i celé skupiny. Jedná se například o tyto témata (Šlerka 2011, s. 20):
  
−
* [[Stalking]] (pronásledování a často až patologický zájem o konkrétní osobu; stlaker ke své činnosti často zneužívá IT) (Wikipedie 2014, Stalking),
+
* [[Stalking]] (pronásledování a často až patologický zájem o konkrétní osobu; stlaker ke své činnosti často zneužívá IT),<ref>Wikipedie 2014, Stalking</ref>
 
* [[data mining]] (těžení informací ze shromážděných dat),
 
* [[data mining]] (těžení informací ze shromážděných dat),
 
* [[sociální média]] (míra soukromí v sociálních médiích, důvěryhodnost třetích stran),
 
* [[sociální média]] (míra soukromí v sociálních médiích, důvěryhodnost třetích stran),
Řádek 18: Řádek 18:
 
=== Přesnost informací ===
 
=== Přesnost informací ===
  
−
Informační technologie umožňují komukoliv prakticky okamžité šíření informací, často však na úkor jejich přesnosti či pravdivosti. Z toho vyplývá i problém věrohodnosti autora a zodpovědnosti za [[data]] a [[informace]] (Šlerka 2011, s. 21).
+
Informační technologie umožňují komukoliv prakticky okamžité šíření informací, často však na úkor jejich přesnosti či pravdivosti. Z toho vyplývá i problém věrohodnosti autora a zodpovědnosti za [[data]] a [[informace]].<ref>Šlerka 2011, s. 21</ref>
  
 
Konkrétním příkladem je problematika [http://en.wikipedia.org/wiki/Reliability_of_Wikipedia důvěryhodnosti Wikipedie].
 
Konkrétním příkladem je problematika [http://en.wikipedia.org/wiki/Reliability_of_Wikipedia důvěryhodnosti Wikipedie].
Řádek 24: Řádek 24:
 
=== Vlastnictví informací ===
 
=== Vlastnictví informací ===
  
−
Snadná přenositelnost a reprodukovatelnost dat mění dosavadní chápání vlastnictví informací, především v oblasti [[Duševní vlastnictví|duševního vlastnictví]]. Do problematiky vlastnictví spadá mj. (Šlerka 2011, s. 22):
+
Snadná přenositelnost a reprodukovatelnost dat mění dosavadní chápání vlastnictví informací, především v oblasti [[Duševní vlastnictví|duševního vlastnictví]]. Do problematiky vlastnictví spadá mj.:<ref>Šlerka 2011, s. 22</ref>
  
 
* [[pirátství]] a neoprávněné šíření dat,
 
* [[pirátství]] a neoprávněné šíření dat,
Řádek 32: Řádek 32:
 
=== Přístupnost informací ===
 
=== Přístupnost informací ===
  
−
Dostupnost informací je závislá na přístupu k informačním technologiím, např. populace v rozvojových zemích nemá k dispozici technologie, které jsou v rozvinutějších zemích běžné. To může vést ke zvětšujícím se sociálním a ekonomickým rozdílům jak mezi různými zeměmi, tak i mezi sociálními a věkovými skupinami. Souhrnně se tento jev nazývá jako '''[[digital divide]]''' (digitální propast) (Wikipedie 2014, Digitální propast; Šlerka 2011, s. 24-26).
+
Dostupnost informací je závislá na přístupu k informačním technologiím, např. populace v rozvojových zemích nemá k dispozici technologie, které jsou v rozvinutějších zemích běžné. To může vést ke zvětšujícím se sociálním a ekonomickým rozdílům jak mezi různými zeměmi, tak i mezi sociálními a věkovými skupinami. Souhrnně se tento jev nazývá jako '''[[digital divide]]''' (digitální propast).<ref>Wikipedie 2014, Digitální propast</ref><ref>Šlerka 2011, s. 24-26</ref>
  
 
Přístupnost informací však může být omezena i záměrně, např. z ideologických důvodů – typicky se jedná o '''[[Cenzura (na internetu)|cenzuru internetu]]'''.
 
Přístupnost informací však může být omezena i záměrně, např. z ideologických důvodů – typicky se jedná o '''[[Cenzura (na internetu)|cenzuru internetu]]'''.
Řádek 38: Řádek 38:
 
== Reference ==
 
== Reference ==
  
 +
<references/>
 +
 +
=== Zdroje ===
 +
 +
# JANOŠ, Karel, 1993. Informační etika. Praha: Univerzita Karlova v Praze.
 
# ŠLERKA, Josef, 2011. Informační etika [online prezentace]. 2011. [vid. 12. červen 2014]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/josefslerka/informan-etika
 
# ŠLERKA, Josef, 2011. Informační etika [online prezentace]. 2011. [vid. 12. červen 2014]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/josefslerka/informan-etika
 
# SOUČEK, Martin, 2006. Informační věda. Praha: Univerzita Karlova v Praze. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130
 
# SOUČEK, Martin, 2006. Informační věda. Praha: Univerzita Karlova v Praze. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130

Verze z 14. 9. 2014, 20:43

Dopady informačních technologií se zabývá informační etika na makroetické úrovni.[1] Problematiku lze rozdělit například do těchto základních oblastí:[2]

  • Soukromí jednotlivce,
  • přesnost informací,
  • vlastnictví informací,
  • přístupnost informací.

Soukromí

Informační technologie mohou mít řadu negativních dopadů na soukromí jednotlivce i celé skupiny. Jedná se například o tyto témata (Šlerka 2011, s. 20):

  • Stalking (pronásledování a často až patologický zájem o konkrétní osobu; stlaker ke své činnosti často zneužívá IT),[3]
  • data mining (těžení informací ze shromážděných dat),
  • sociální média (míra soukromí v sociálních médiích, důvěryhodnost třetích stran),
  • monitorování on-line aktivity (na pracovišti, státem),
  • únik soukromých a osobních dat (tzv. leaks).

Přesnost informací

Informační technologie umožňují komukoliv prakticky okamžité šíření informací, často však na úkor jejich přesnosti či pravdivosti. Z toho vyplývá i problém věrohodnosti autora a zodpovědnosti za data a informace.[4]

Konkrétním příkladem je problematika důvěryhodnosti Wikipedie.

Vlastnictví informací

Snadná přenositelnost a reprodukovatelnost dat mění dosavadní chápání vlastnictví informací, především v oblasti duševního vlastnictví. Do problematiky vlastnictví spadá mj.:[5]

Přístupnost informací

Dostupnost informací je závislá na přístupu k informačním technologiím, např. populace v rozvojových zemích nemá k dispozici technologie, které jsou v rozvinutějších zemích běžné. To může vést ke zvětšujícím se sociálním a ekonomickým rozdílům jak mezi různými zeměmi, tak i mezi sociálními a věkovými skupinami. Souhrnně se tento jev nazývá jako digital divide (digitální propast).[6][7]

Přístupnost informací však může být omezena i záměrně, např. z ideologických důvodů – typicky se jedná o cenzuru internetu.

Reference

  1. ↑ Souček 2006, s. 78
  2. ↑ Šlerka 2011, s. 19
  3. ↑ Wikipedie 2014, Stalking
  4. ↑ Šlerka 2011, s. 21
  5. ↑ Šlerka 2011, s. 22
  6. ↑ Wikipedie 2014, Digitální propast
  7. ↑ Šlerka 2011, s. 24-26

Zdroje

  1. JANOŠ, Karel, 1993. Informační etika. Praha: Univerzita Karlova v Praze.
  2. ŠLERKA, Josef, 2011. Informační etika [online prezentace]. 2011. [vid. 12. červen 2014]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/josefslerka/informan-etika
  3. SOUČEK, Martin, 2006. Informační věda. Praha: Univerzita Karlova v Praze. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130
  4. PŘISPĚVATELÉ WIKIPEDIE, 2014. Stalking. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online] [vid. 13. 9. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stalking&oldid=11265208
  5. PŘISPĚVATELÉ WIKIPEDIE, 2014. Digitální propast. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online] [vid. 13. 9. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&oldid=11605932
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dopady_informačních_technologií&oldid=6061“