Informační potřeba

Informační potřebou (information need) lze vyjádřit stav, ve kterém jedinec zjišťuje, že jeho/její vlastní znalost je nedostačující pro splnění cíle, který má. Jedná se tedy o rozdíl ve stávající znalosti o problému či tématu a znalosti, kterou uživatel musí mít, aby vyřešil příslušný problém. Důvody pro vznik informačních potřeb jsou různé, obecně řečeno může jít např. o hledání odpovědí (seeking answers), redukci nejistoty (reducing uncertainty) nebo hledání smyslu (making sense).

Většina lidí nemá informační potřeby sama o sobě, ty se objevují spíše ve chvíli, kdy jsou konfrontováni s nějakým problémem.
Na základě znalosti informační potřeby získá uživatel pertinentní informace, tedy informace, které dosud neznal a jsou v jazyce a formě pro něj srozumitelné.

Dělení informačních potřeb

Informační potřeby lze klasifikovat na:

• nerozpoznané (dormant nebo unrecognized) – uživatel si nemusí být vždy vědom, že má nějakou informační potřebu; ta může být rozeznána až ve chvíli, kdy je uživatel vystaven relevantní informaci
• nevyjádřené (unexpressed) – důvodem, proč řada informačních potřeb zůstává neuspokojena, je to, že jejich uspokojení brání řada překážek; většinou jsou si uživatelé těchto informačních potřeb vědomi, ale pro jejich uspokojení nic nedělají, ať už z důvodu, že nemohou nebo že nechtějí
• touhy (wants) – to, co by uživatel rád měl
• požadavky (demands) – požadavek na informaci, o které uživatel věří, že ji chce; požadavky jsou částečně závislé na očekávání, která závisí na aktuálních možnostech
  

Dělení informačních potřeb na osobní a profesní:

• Osobní informační potřeby - Každý člověk potřebuje někdy praktické informace, které mu pomáhají řešit každodenní problémy. Vztahují se k domácnosti, rodině, ale i k zaměstnání (volná místa, daňové informace) a k využívání volného času. Občan potřebuje podporu při živelných pohromách a životních krizích. Potřebné informace získají lidé konzultacemi s odborníky, ale mohou je zajišťovat i veřejné knihovny.

• Profesní informační potřeby - Každý dělník, úředník, učitel, technik, vědecký pracovník potřebuje pro výkon svého povolání odborné informace. Pro vznik informační potřeby jsou podstatné tři faktory: úkol (problém), řešitel a informační fond. Jsou-li dva řešitelé určeni k řešení jednoho a téhož úkolu, jejich informační potřeba se liší. Závisí na předchozích znalostech, ale také na možnostech, schopnostech a motivaci každého jednotlivce přijímat informace.

Faktory ovlivňující informační potřeby

Existuje samozřejmě velké množství faktorů, které uspokojování informačních potřeb ovlivňují, ať už v pozitivním nebo negativním smyslu. Mezi tyto faktory patří:

• práce nebo zaměstnání - informačně náročnější povolání, sankce pramenící z nedostatku informací, potřeba držet krok s dobou, doba trvání zaměstnání, vyšší postavení, týmová práce
• sociokulturní zázemí - různé způsoby řešení problémů v různých kulturách
• Osobnostní charakteristiky - pořádkumilovnost, motivace, důkladnost a důslednost
• zkušenost, kvalifikace, vzdělání
• pohlaví - rozdíly mezi pohlavími např. v zatajování a sdílení informací, budování sociálních sítí
• věk - věk může demotivovat a snižovat nutnost či vůli k uspokojování informačních potřeb
• čas - nedostatek času je faktorem, který obvykle zabraňuje či znesnadňuje uspokojování informačních potřeb i v případě dostatečné motivace na straně uživatele
• dostupnost, náklady, přetížení

Výzkum

Výzkum informačních potřeb využívá metody částečně shodné s běžnými sociologickými průzkumy (rozhovory, dotazníky, pozorování, deníky) a částečně metody specifické pro oblast knihovnickou a informační (analýzy transakčních a webových logů, citační analýzy nebo knihovní statistiky).

Informační potřeby z pohledu Roberta Taylora

Robert Taylor se v 60. letech 20. století zabýval výzkumem čtenářů, uživatelů knihoven, a způsobem, jakým tito uživatelé komunikují s knihovníky ve chvíli, kdy potřebují informace. Výsledkem je jeho koncept, který je možné nazvat hledání odpovědí (seeking answers). Taylor dále na základě svého výzkumu popisuje čtyři stádia/úrovně/stupně (stages nebo levels) informačních potřeb:

1. Fyzická (visceral) – vědomá i nevědomá informační potřeba, vágní pocit neuspokojení, pravděpodobně není možné ji vyjádřit lingvistickými prostředky
2. Vědomá (conscious) – vědomý mentální popis, nejednoznačné a rozporuplné informace o problému, výsledkem může být dotaz kladený na jinou osobu či systém
3. Formalizovaná (formalized) – vyjádření informační potřeby kvalifikovaně a srozumitelně, alespoň pro uživatele, který si nicméně nemůže být ještě jist, zda lze získat adekvátní odpověď
4. Kompromisní (compromised) – vyjádření informační potřeby, které zohledňuje dostupné zdroje a způsoby jejich organizace, tak aby bylo možné příslušný dotaz položit jiné osobě nebo systému

Uspokojování informačních potřeb

Posláním každé informační instituce by mělo být poskytování optimálního množství relevantních informací, v optimálním čase, v optimální podobě, bez zbytečných ztrát a nadbytečných aktivit svým uživatelům.

Veřejné knihovny

Je především kulturní institucí, uspokojuje kulturní potřeby, ale také se v současné době transformuje v instituci informační. Knihovník by měl znát složení populace ve svém obvodu, potenciální uživatele, věkové, sociální, profesní a národnostní rozvrstvení společnosti. Má se zajímat o zájmy, záliby, možnosti a schopnosti svých čtenářů. Knihovníci buď vystupují v roli poradců, nebo nasměrují uživatele na správný informační kanál. Knihovníci se musí i o tyto potřeby zajímat, zjišťovat je, následně měnit profil svých knihoven a doplňovat je o referenční literaturu.

Odborné knihovny

V odborných knihovnách je třeba stanovit profil jednotlivých uživatelů a vystihnout konkrétní informační potřeby.

1. Identifikace osoby uživatele – jméno, věk, vzdělání, jazykové schopnosti, délka praxe, funkce na pracovišti, členství v odborných organizacích, pracovní tým, zdravotní stav. Charakterové vlastnosti – vytrvalost, důkladnost, pořádkumilovnost, samostatnost, motivace, zájmy a záliby.
2. Odborný profil uživatele - grant, výzkum (včetně časového rozložení), předmět odborného zájmu, studia či jiné pracovní činnosti, je možno vyjádřit klíčovými slovy, které charakterizují tento odborný profil.
3. Způsob práce s informacemi - uživatelem preferované dokumenty, uživatelem odmítané dokumenty, prvotní zdroj informací – neformální kanály, bibliografie, rešerše, časopisy, které uživatel sám získává, časopisy, které studuje ve vlastní instituci, časopisy, které studuje v jiné informační instituci, časopisy, které by chtěl studovat, neformální kanály, druhy informačních služeb, které využívá, možnost práce s výpočetní technikou, čas, který uživateli nejvíce vyhovuje pro příjem informací.
   
   

Vědecké pracovníky nechápat pouze jako příjemce informace, ale také jako tvůrce informací. Pro ně by knihovna měla zajistit:

• dohledání citací do publikace a jejich úprava podle požadavků redakce
• průběžnou a kompletní evidenci publikační činnosti uživatelů
• informace o publikacích vědeckých pracovníků a jejich ohlasech (citovanosti)
• vedení ústavu by měla průběžně informovat o publikační aktivitě zaměstnanců a ohlasech jejich publikací

Internet a informační potřeby

Rozvoj informačních technologií a jejich průnik do všech oblastí života společnosti podstatným způsobem mění informační potřeby lidí. Svět internetu a mobilní komunikace, masová digitalizace knih i dalších pramenů, rychlé rozšiřování e-knih a dalších dokumentů v digitální podobě významně proměňuje základní funkce knihoven a jejich služby uživatelům.

Hlavní změny, ke kterým došlo díky rozšíření internetu jsou tyto:

• Vědci se mohou bez omezení zúčastnit odborných akcí v zahraničí, kde získají nejnovější informace a navazují komunikaci se zahraničními kolegy. Vznikají neviditelné kanály, kterými oboustranně proudí mnoho informací, o kterých knihovník neví.
• Internet se stává běžnou součástí našeho života. Spojení mají všichni nejen na pracovišti, ale i doma a na cestách. Mají tedy přístup k informacím 24 hodin denně, sedm dní v týdnu.
• Na internetu jsou plnotextové dokumenty a to nejen články z časopisů, ale i materiály z konferencí a v některých případech i volně přístupné elektronické knihy.
  
  

Co to znamená pro práci knihovníků:

• Zajistit přístup k elektronickým dokumentům, zejména k placeným zdrojům. V tom jsou knihovny naprosto nezastupitelné.
• Nebudovat studovny, ale zajistit vzdálený přístup ke zdrojům. Umožnit uživatelům studovat doma bez ohledu na otvírací dobu knihovny.
• Pracovat s uživatelem individuálně, nenabízet rešerše, ale vytvořit profil a personalizovat dostupné databáze. Databázová centra pak budou posílat upozornění na relevantní práce přímo uživateli.
• „Nevychovávejme“ uživatele k vyhledávání informací, naučme se to my a informace uživateli poskytujme.
• Staňme se pro své uživatele jedinou knihovnou, kterou pro přísun odborných informací potřebuje.
• Vzhledem k tomu, že uživatelé mají přístup ke zdrojům 24 hodin denně, 7 dní v týdnu nemusí být knihovna otevřena déle než 8 hodin.
• Knihovník se musí snažit získat co nejvíce informací o činnosti ústavu, být součástí týmu. Zúčastňovat se porad, akcí a sledovat dokumenty vedení pracoviště.

Odkazy

Externí zdroje

Ústřední knihovnická rada ČR
Ministerstvo kultury ČR

Související články

Informační požadavek

Klíčová slova

informační potřeba, hledání informací, požadavek, Robert Taylor