Společenské dopady informačních technologií

Dopady informačních technologií se zabývá informační etika na makroetické úrovni. Problematiku lze rozdělit například do těchto základních oblastí:

• soukromí jednotlivce,
• přesnost informací,
• vlastnictví informací,
• přístupnost informací.

Soukromí

Informační technologie mohou mít řadu negativních dopadů na soukromí jednotlivce i celé skupiny. Jedná se například o tato témata :

• stalking (pronásledování a často až patologický zájem o konkrétní osobu; stalker ke své činnosti často zneužívá IT),
• data mining (těžení informací ze shromážděných dat),
• sociální média (míra soukromí v sociálních médiích, důvěryhodnost třetích stran),
• monitorování on-line aktivity (na pracovišti, státem),
• únik soukromých a osobních dat (tzv. leaks),
• netholismus (psychická závislost na mediálních prostředcích, zejména internetu, počítačových hrách, nadužívání sociálních sítí, mobilních přístrojů).

Přesnost informací

Informační technologie umožňují komukoliv prakticky okamžité šíření informací, často však na úkor jejich přesnosti či pravdivosti. Z toho vyplývá i problém věrohodnosti autora a zodpovědnosti za data a informace.

Konkrétním příkladem je problematika důvěryhodnosti Wikipedie.

Vlastnictví informací

Snadná přenositelnost a reprodukovatelnost dat mění dosavadní chápání vlastnictví informací, především v oblasti duševního vlastnictví. Do problematiky vlastnictví spadá mj.:

• pirátství a neoprávněné šíření dat,
• sdílené vlastnictví a copyleft (open source, Creative Commons), které naopak těží ze snadného šíření dat,
• hacking a jailbreaking (obcházení softwarové ochrany, nejednoznačné hranice mezi vlastnictvím hardware / licencováním software).

Přístupnost informací

Dostupnost informací je závislá na přístupu k informačním technologiím, např. populace v rozvojových zemích nemá k dispozici technologie, které jsou v rozvinutějších zemích běžné. To může vést ke zvětšujícím se sociálním a ekonomickým rozdílům jak mezi různými zeměmi, tak i mezi sociálními a věkovými skupinami. Souhrnně se tento jev nazývá jako digital divide (digitální propast).

Přístupnost informací však může být omezena i záměrně, např. z ideologických důvodů – typicky se jedná o cenzuru internetu.

Odkazy

Použitá literatura

• JANOŠ, Karel, 1993. Informační etika. Praha: Univerzita Karlova v Praze.
• PŘISPĚVATELÉ WIKIPEDIE, 2014. Digitální propast. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online] [vid. 13. 9. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&oldid=11605932
• PŘISPĚVATELÉ WIKIPEDIE, 2014. Stalking. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online] [vid. 13. 9. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stalking&oldid=11265208
• SOUČEK, Martin, 2006. Informační věda. Praha: Univerzita Karlova v Praze. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130
• ŠLERKA, Josef, 2011. Informační etika [online prezentace]. 2011. [vid. 12. červen 2014]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/josefslerka/informan-etika
  

Související články

• Digital divide
• Cenzura Internetu
• Duševní vlastnictví

Klíčová slova

stalking, data mining, netholismus, digital divide