Architektura informačního průmyslu

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg

Rezervace - Lenka Hojčuková

Základní pilíře informačního průmyslu se opřely již o existující systém knihoven. Nově vzniklou základnou informačního průmyslu se stala v roce 1946 československá soustava VTEI (vědecké, technické a ekonomické informace). Posláním celé soustavy byla <tvorba – zpracování – ukládání – vyhledávání – zpřístupňování informací>, které vyhodnocovaly a poskytovaly přehled o stavu vědy, techniky a dalších oblastí ve světě. Staly se ukazateli úrovně vědeckotechnického a společenského rozvoje. Autor projektu, ze kterého VTEI vychází, Ing. Sáva Medonos, též vymezil nezbytný pojem dokument – dokumentace – dokumentarista určující budoucí strukturu informačního průmyslu.[1]

Architektura IS

Architektura informačního systému (IS) založeného na informačních a komunikačních technologiích (ICT) je podle Dohnala (Dohnal, 1997) chápána „jako schéma zohledňující všechny podstatné dimenze návrhu informačního systému“. Umožňuje řídit integraci komponent IS podniku v určitém duchu, stylu.[2] Architekturu IS považovat za významnou z těchto důvodů (vedle jiných):[2]

  • vytváří relativně stabilní rámec, do něhož se v průběhu doby vývoje IS začleňují jednotlivé aplikace a prostředky,
  • zajišťuje stabilitu vývoje IS i při rychlém technologickém vývoji,
  • umožňuje využít hotových produktů a reagovat na jejich heterogenitu.

Architekturu IS tak lze považovat za nástroj systémové integrace. Odráží jak integraci vnitropodnikovou, tak integraci podniku s jeho okolím.

Různé typy pohledů na architekturu IS s ohledem na potřeby globální informační společnosti

Procesní pohled na architekturu IS

Kategorie institucí

1. Producenti a tvůrci informací a informačních systémů jsou subjekty, kteří jsou původci samotného obsahu databází. Například producentem databáze INSPEC je Institution of Engineering and Technology. V praxi se ovšem také stává, že producent je současně i zprostředkovatelem databáze. INSPEC je přístupný v rámci rozhraní INSPEC Direct, ale také v mnoha databázových centrech, STN International, OVID, Dialog a další.

2. Zprostředkovatelé a poskytovatelé informačních systémů jsou zejména databázová centra, která zprostředkovávají přístup k mnoha světovým databázím. V současné době je velmi častý model, kdy producent sám zprostředkovává přístup do své databáze přes nějaké své rozhraní, ale současně je jeho databáze přístupná i skrz další databázová centra (např. databáze ERIC). Dalšími zprostředkovateli mohou být knihovny (Národní knihovna ČR), úřady (Úřad průmyslového vlastnictví) či informační konzultační firmy, u nichž se jedná o tzv. informační brokering, tedy poskytování specializovaných informačních služeb za úplatu. V České republice se informačním brokeringem zabývá zejména firma Albertina Icome a Medistyl.

3. Uživatelé informace a informačních systémů. Za uživatele je považován člověk, který komunikuje s informačním systémem (např. informační specialista), ale současně to může být také člověk, který užívá získané informace (např. vědec).[3]

Celá moderní struktura architektury informačního průmyslu umožnuje knihovnám, informačním střediskům a specializovaným informačním firmám, aby se staly kontaktním místem uživatelů s dostupnými informacemi. K tomu je zapotřebí, aby každé pracoviště systémů bylo příslušně vybavené odpovídající technikou, připojením k veřejné datové síti a odborně vyškolenými zaměstnanci.[4]

Odkazy

Reference

  1. Horváth, David. Vývoj informační základny v ČR. Ikaros[Online], 2013, Ročník 17, Číslo 5. Dostupné z www.ikaros.cz. ISSN 1212-5075.
  2. 2,0 2,1 ,ŠLAPÁK, Ondřej. Různá pojetí architektury informačních systémů [online]. [cit. 2017-01-31]. Dostupné z: http://www.slapak.cz/ondrej/archIS.htm
  3. Papík, R. 2009. Rešeršní činnost [online]. 37 s. [cit. 2014-05-29]. Práce určena pro projekt Studium informační vědy a znalostního managementu v evropském kontextu Reg. číslo CZ.1.07/2.2.00/07.0284.http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1129.
  4. Vlasák,R. Světový informační průmysl. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1999, 341 s. ISBN 80-7184-840-9.

Použitá literatura

  • VLASÁK, Rudolf. Informační dálnice a knihovny. Praha, 1996.
  • VLASÁK, Rudolf. Světové informační systémy a služby. Praha, 1999.
  • Vlasák,Rudolf. Světový informační průmysl. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1999. 341 s. ISBN 80-7184-840-9.
  • VLASÁK, Rudolf. Česká informační politika včera a dnes. ITlib: Informačné technológie a knižnice [online]. 2011, 15(1) [cit. 2013-04-29]. Dostupné z:http://www.cvtisr.sk/itlib/itlib111/vlasak.htm
  • VLASÁK, Rudolf. Čtyřicet let od založení informačního průmyslu v Čechách. Ikaros [online]. 2012, 16(10) [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/767
  • KÖNIGOVÁ, Marie a Eva HÁNOVÁ. Vznik a vývoj informačních institucí v ČSR. Praha: MŠMT, 1988. 214 s.
  • Horváth, David. Vývoj informační základny v ČR. Ikaros [Online], 2013, Ročník 17, Číslo 5. Dostupné z www.ikaros.cz. ISSN 1212-5075.

  • ŠLAPÁK, Ondřej. Různá pojetí architektury informačních systémů [online]. [cit. 2017-01-31]. Dostupné z: http://www.slapak.cz/ondrej/archIS.htm

Doporučená literatura

  • DOHNAL, Jan a Jan POUR. Architektury informačních systémů: v průmyslových a obchodních podnicích. Praha: Ekopress, 1997. ISBN 8086119025.

Externí odkazy

Související články

Klíčová slova

Informační průmysl, Informační systémy, Informační služby, Informace