Imhotep

Imhotep byl významnou osobností za doby panovníka Džosera. Byl významným lékařem, knězem slunečního boha Rea v Héliopoli a královským architektem . Byl považován za prvního stavitele, který na svá díla použil ve větším měřítku kámen a zjevně stál za stavbou první, stupňovité pyramidy v Sakkáře. Později byl tento mudrc dokonce zbožštěn.

Život

O Imhotepovi jako historické osobnosti příliš mnoho informací nemáme. Jeho jméno (znamená "Ten, který přichází v míru") je z období 3.dynastie doloženo pouze dvakrát, a to na podstavci jedné sochy, zobrazující Džosera, nalezené v jeho pyramidovém komplexu, a na graffitu na ohradní zdi dalšího panovníka této dynastie, Sechemcheta.

Imhotep pravděpodobně působil již na dvoře panovníka 2.dynastie Chasechemueje, kdy se objevují první větší kamenné stavby.

Imhotep mudrc

Imhotep byl považován za významného mudrce a také mága a objevuje se v mnoha egyptských legendách a příbězích. S Imhotepem se setkáváme např. na tzv. Hladové stéle z ostrova Sahel, pocházející z dob, kdy Egyptu vládci Ptolemaiovci. Text stély měl údajně pocházet právě z období panovníka Džosera a popisuje situaci, kdy v Egyptě sedm let vládl nedostatek a panovník se o tom radil právě s Imhotepem. O úrodu byl pak žádán místní bůh Chnum.

Podle jistého démotického papyru z Tebtynidy, datovaného do 2.stol.n.l., byli Imhotepovými rodiči dohlížitel královských prací Kanefer a jeho manželka Chereduanch, jako manželka Imhotepa samotného zde pak vystupuje dáma jménem Renpetnefret, nakolik jsou ovšem tyto údaje historickou skutečností, nelze kvůli výše zmíněnému nedostatku dokladů ověřit.

Imhotep jako božstvo

Již za dob 18.dynastie je doloženo, že Imhotepovi bylo obětováno v rámci lidové zbožnosti, v Pozdní době byl pak považován za Ptahova syna a následně byl sám zbožštěn. Byl považován za patrona písma, architektury, lékařství a mudrců a moudrosti obecně. Za 30.dynastie a v Ptolemaiovské době byl v oblasti Mennoferu jeho kult dokonce jedním z nejvýznamnějších, dále byl uctíván v Asklépionu v Sakkáře, kam bylo v tradici umisťován i jeho hrob.

Literatura

Bárta M., 2008: Život a smrt ve stínu pyramid : staroegyptská hrobka a společnost v době stavitelů pyramid Staré říše. Vyd. 1. Praha: Paseka.

Ryholt, Kim 2009. The life of Imhotep (P. Carlsberg 85). In Widmer, Ghislaine and Didier Devauchelle (eds), Actes du IXe Congrès International des Études Démotiques: Paris, 31 août - 3 septembre 2005, 305-315. Le Caire: Institut Français d'Archéologie Orientale

Wilkinson, T. 2007: Lidé starého Egypta, Praha: Mladá Fronta.