Problémy citačních indexů

Citační index, též citační rejstřík, je databázový nástroj pro citační analýzu, který umožňuje mapování vědy, prestiže autorů,časopisů nebo oborů a sleduje, kolikrát a kde byla určitá práce citována.

Historie

Rejstřík vytvářel Institut of Scientific Information v Kalifornii, zkráceně ISI, který byl založen Eugenem Garfieldem v r.1960. historicky na něj navazuje Thomson Reuters -Web of Science. Dnes je součástí the Intellectual Property & Science business of Thomson Reuters


Příklady citačních indexů

SSCIE = Science Citation Index Expanded-od roku 1900 do současnosti. Indexuje více než 7100 důležitých časopisů ze 150 vědních disciplín.

SSCI = Social Science Citation Index – zaměřený na společenské vědy a oblast přírodních a technických věd

A&HCI = Arts and Humanities Citation Indexuměnovědné a humanistické obory

Conference Proceedings Citation Index - Indexuje příspěvky z konferencí publikovaných v časopisech a knihách ve vědních disciplínách

Jsou dostupné v rámci databáze ISI Web of Science, analytické výsledky z těchto dat jsou podrobně vypracovávány v databázi Journal Citation Reports.

Druhy citačních rejstříků

Polytematické

Oborové

Specializované

Z citačního indexu lze zjistit

  • Kým a kolikrát byl autor citovaný za určité období.
  • V jakých informačních zdrojích byl autor citován.
  • Kolikrát autor citoval, v určitém období, jiné autory.
  • Adresu instituce, kde autor pracuje.
  • Údaje o tom, kteří autoři pracují na stejné nebo podobné problematice.
  • Uznávané autority ve vědě.
  • Ohlas jeho prací u odborné veřejnosti.
  • Z jakých informačních zdrojů autor vychází.
  • V kterých časopisech nejčastěji publikuje.

Problémy citačních indexů

RŮZNORODOST OBORŮ, POUŽÍVÁNÍ JINÝCH REJSTŘÍKŮ

  • Má smysl porovnávat jen stejné obory, protože citační zvyklosti se v jednotlivých oborech liší.
  • Mezioborové práce mají obvykle vyšší citovanost.
  • V určitém oboru také může dominovat spřízněná skupina, jejíž členové se citují navzájem.
  • Spoluautorství v publikacích.


ŠPATNÝ PŘÍSTUP K CITACÍM

  • Nezasloužená citovanost (šéfové, drobná spolupráce)
  • Negativní citace mají stejnou váhu jako pozitivní
  • Autocitace – je citace kterýmkoliv spoluautorem tvoří cca 1/3 všech citací, u některých citacích až 90%.


KVANTITAVNÍ NIKOLI KVALITATIVNÍ METODA

  • Velmi dobré publikace mají málo citací, desítky vyjímečně stovky.
  • S nárůstem informací vzniká problém jejich spolehlivosti.

ZASTARÁVÁNÍ

MNOHOZNAČNOST

OTÁZKY MOTIVACE CITOVÁNÍ


SHRNUTÍ

M.Souček: „ Pro vědu mají velký význam i lidé, kteří sice mají nízkou citovanost, jejich originální badatelský přínos není velký, ale jsou třeba skvělými popularizátory, mají organizační schopnosti nebo umějí dobře přednášet.“


SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Kvantitativní metody informační vědy

Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy

Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití

H-index

Scopus

Bibliometrie


ZDROJE

KÖNIGOVÁ, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz

SOUČEK, Martin. Informační věda. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf

POHL, Ivan. Metody pro evaluaci výsledků VaV - follow up. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.projekt-endoskopie.cz/.../metody_pro_evaluaci_vysledku_VaV.ppt

Institute for Scientific Information. Wikipedia, the free encyclopedia [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: en.wikipedia.org/.../Institute_for_Scientific_Informat...