Heket

Jméno

Význam jména bohyně Heket je nejistý. Jednalo se o žabí bohyni, spojovanou s počátkem života a znovuzrozením.

Ikonografie a sféry vlivu

Zobrazení Heket spolu s Chnumem ze svatyně mammisi v Dendeře

Heket byla bohyně v podobě žáby nebo ženy s žabí hlavou. Spojována byla především se zrozením, a tedy také se znovuzrozením. V Textech pyramid se objevuje jako bohyně, která je přítomna ztotžňování částí těla zemřelého krále s bohy, a jeho na nebesa. První prokazatelná zmínka o Heket ve spojení se zrozením a porody se objevuje ve Střední říše, a to např. na papyru Westcar.

Mýty a funkce

Heket se objevuje v páté a poslední povídce na papyru Westcar, kde měla být spolu s Eset, Nebthet, Meschenet a Chnumem přítomna zrození tří králů, pozdějších prvních tří vládců 5.dynastie.

Od konce Staré říše se titul "služebnice Heket" nevztahoval pouze na její kněžky, ale mohly tak být označovány také porodní báby.

V rámci svého vztahu ke znovuzrození se někdy objevuje jako patrnerka Hora Staršího nebo Chnuma.

Kult

Kult bohyně Heket se většinou objevuje v rámci kultu jiných božstev, ale jsou doložené i samostané svatyně. Dochovaly se také amulety v žabí podobě a další magické předměty, které měly svému vlastníhovi zajistit ochranu.

Literatura

Janák, J.: 2009 Staroegyptské náboženství I: Bohové na zemi a v nebesích", Praha : Oikoymenh.

Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.

Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.

Texty pyramid(Sethe, K. H. : 1922 "Die altaegyptischen Pyramidentexte: nach den Papierabdrücken und Photographien des Berliner Museums, I-IV" Leipzig: Hinrichs'sche Buchhandlung).

Westcar papyrus ( Buck, Adriaan de, 1968 : "Egyptian reading book" Leyden, Nederlandsch Instituut voor het Nabije Oosten) .

Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.