Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie/old

Verze z 11. 10. 2015, 14:23, kterou vytvořil Tereza.Hrychová (diskuse | příspěvky) (kategorizace)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Problematika Human-Computer Interaction je velice široká a zastřešuje mnoho oborů a oblastí, jimiž je ovlivňována a naplňována. Je tedy oborem průnikovým a zahrnuje v sobě například informační vědu, počítačovou vědu, ergonomii, umění, design, psychologii, lingvistiku, sociologii, filozofii, antropologii, fyziologii, umělou inteligenci nebo inženýrské obory. HCI se zabývá tvorbou nových technologií, ale také vylepšováním starých, jejich testováním a klasifikací. Významnou pozornost věnuje i koncovým uživatelům zařízení a faktorům, které působí při interakci člověk - počítač. Základním cílem HCI je tedy zlepšování interakce mezi uživatelem a počítačem tím, že počítač je více použitelný a vnímavý k uživatelským potřebám.

Obor HCI vzniká s příchodem osobních počítačů v tzv. počítačové revoluci (na přelomu 70. a 80. let 20. století). Do té doby byly počítače určeny pouze pro experty, kteří je dokázali ovládat. Většina lidí s těmito stroji do styku nikdy nepřišla. Až počítačová revoluce se stala počátkem bodu posunu v interakci s počítači a běžný uživatel se dostal do centra zájmu softwarových firem.

Základní terminologie

Koncový uživatel - „Koncový uživatel je uživatel informací užívající koncové výsledky vyhledávání prováděného informačními službami s cílem uspokojit jeho informační potřeby.“[1] Aby byly informační potřeby co nejlépe splněny, je potřeba, aby informační systémy byly pro uživatele co nejpřehlednější a nejlépe pochopitelné.

Informační potřeby - označují stav, kdy jedinec zjišťuje, že jeho vlastní znalosti jsou nedostatečné pro splnění určitých cílů. Jedná se o rozdíl ve stávající znalosti o problému a znalostí, kterou uživatel musí získat, aby vyřešil příslušný problém. Důvody vzniku informačních potřeb jsou mnohé a může jít například o hledání odpovědí (seeking answers), redukci nejistoty (reducing uncertainty) nebo hledání smyslu (making sense).

Informační chování- „Souhrnné označení pro aktivity člověka v informačním prostředí. Zahrnuje řadu informačních rolí a činností: roli tvůrce, uživatele, zprostředkovatele informací a jejich aktivity a strategii při uspokojování informačních potřeb. Informační chování se projevuje prostřednictvím informačních zájmů, informačních potřeb a informačních požadavků.“[1]

Kognitivní procesy- nazýváme všechny mentální poznávací procesy (racionální i iracionální, vědomé i nevědomé), např. vnímání, cítění, pozornost, představivost, fantazie, paměť, myšlení, kreativita, intuice. Díky těmto procesům si člověk uvědomuje, přibližuje a osvojuje svět i sebe sama, na jejichž základě je schopen sebereflexe, rozlišování objektivního a subjektivního i vytváření hodnotových orientací a světových názorů.

Uživatelské rozhraní- důležitým pojmem v problematice HCI je uživatelské rozhraní, je pomyslným prostředníkem, který zprostředkovává komunikaci mezi člověkem a počítačem nebo informačním systémem. Rozhraní je soubor prostředků, který definuje komunikační zónu mezi dvěma oddělenými entitami a je tedy komunikačním kanálem mezi uživatelem a systémem. Jeho funkčnost, vzhled, přehlednost nebo naopak nepřehlednost ovlivňují zda se uživatel příště k systému vrátí nebo se rozhodne pro systém jiný. Návrh, struktura a jeho následná realizace jsou důležitým faktorem vzniku jakéhokoli informačního systému.

Rozlišujeme různé typy uživatelských rozhraní podle přístupu v ovládání. Mezi nejznámější uživatelská rozhraní patří rozhraní, ve kterém zadáváme dotazy pomocí příkazového jazyka a rozhraní, které se ovládá prostřednictvím grafických ikon a jiných objektů na ploše monitoru. Takové rozhraní označujeme pojmem grafické uživatelské rozhraní.

Grafické uživatelské rozhraní neboli GUI je typ uživatelského rozhraní, který využívá namísto příkazů zadávaných pomocí jazykových prvků grafické objekty. Po kliknutí na objekt se provede určitá operace, jejíž uskutečnění by u běžného rozhraní vyžadovalo po uživateli zadání textového příkazu, říkáme tedy, že se jedná o rozhraní s přímou manipulací.

V souvislosti s uživatelským rozhraním je velmi často užíván pojem User Friendliness neboli uživatelská přívětivost. User Friendliness vystihuje snahu navrhnout uživatelské rozhraní tak, aby práce s ním byla pro uživatele co nejpříjemnější a nejsnazší. S rozhraním se pojí i výraz použitelnost (Usability), který znamená, že uživatelské rozhraní splňuje principy použitelnosti. Tehdy je pro uživatele snadné a příjemné s takovým rozhraním pracovat.

Design - je termín, který může označovat jak činnost při které určitý produkt vzniká, tak výsledný produkt této činnosti. Cílem designuje v co nejúčelnější míře propojit funkční a estetickou složku navrhovaného předmětu. Velmi při tom využívá nové materiály a technologie.

Uživatelské přívětivosti se dá dosáhnout uživatelsky orientovaným designem (User Centered-Design - UCD). UCD je filozofie, která při návrhu systému vychází z požadavků uživatele. Je to proces, který se zaměřuje na kognitivní faktory, tedy to jak vnímáme, pamatujeme si, učíme se, řešíme problémy apod., které přicházejí do úvahy HCI. UCD hledá odpovědi na otázky o uživatelích, jejich úlohách a cílech. Závěry a zjištění se využívají v tvorbě počítačových systémů.

Ergonomie Ergonomie je věda, která se zabývá navržením optimálních pracovních podmínek v interakci mezi člověkem a nejrůznějšími mechanismy. Cílem této vědy je tedy navrhnout individuálnímu jednotlivci jeho pracovní prostředí tak, aby zajišťovalo jeho zdraví, bezpečnost a podporovalo co nejvyšší pracovní výkon.

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 Databáze Národní knihovny ČR [online]. 2005 [cit. 2009-01-27]. Dostupný z WWW: <http://sigma.nkp.cz>.

Použitá literatura

  • CARD, Stuart K.; MORAN, Thomas P.; NEWELL, Allen. The psychology of human-computer interaction. Hillsdale, N.J.: LEA, 1983. xiii, 469 s. ISBN 0-89859-243-7.
Anotace: Odborná publikace definující psychologii interakce člověk-počítač a ukazující jaká je propast mezi vědou a informačními potřebami uživatele. Studie se dále zabývá chováním uživatelů při interakci s počítačovými systémy.
  • CARROL John M.. HCI models, theories, and frameworks : toward a multidisciplinary science, San Francisco. Morgan Kaufmann, c2003. 551 p. The Morgan Kaufmann series in interactive technologies. ISBN 1-55860-808-7.
Anotace: Učebnice zabývající se multidisciplinárním oborem HCI. Každá kapitola se zaměřuje na různé vědecké analýzy nebo přístupy k oboru a všechny se snaží podat podrobné srovnání jednotlivých modelů HCI.
  • DROBÍKOVÁ, Barbora. Zpráva z konference Human-computer interaction a informační služby. Ikaros [online]. 2008, roč. 12, č. 12 [cit. 2009-01-28]. Dostupný na World Wide Web: <http://www.ikaros.cz/node/5125>. URN-NBN:cz-ik5125. ISSN 1212-5075.
Anotace: Zpráva z konference zabývající se oborem Human Computer Interaction. Autorka zde zmiňuje základní informace o tomto oboru a dále pak témata a problémy řešené na konferenci.
  • PAPÍK, R. Vyhledávání informací II. : Uživatelské rozhraní a vlivy oboru "Human-computer interaction". Národní knihovna, 2001, č. 2, s. 81-90. ISSN 0862-7487.
Anotace: Článek zabývající se vyhledáváním v textu a uživatelským rozhraním. Poukazuje na to, jak je uživatelské rozhraní důležité ve vztahu k procesům vyhledávání.
  • WERNEROVÁ, Veronika. Problematika human computer interaction se zaměřením na uživatelské rozhraní ve vybraných knihovních katalozích. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet knihovnictví, 2006. 58 s.
Anotace: Diplomová práce zabývající se problematikou Human – Computer Interaction se zaměřením na uživatelské rozhraní ve vybraných knihovních katalozích. Pojednává o problematice interakce člověka s počítačem. Ukazuje, jak člověk v interakci jedná a jaké faktory na něj působí.
  • BRIDGER, R. S. Introduction to ergonomics. 2nd ed. London : Taylor & Francis, c2003. xiii, 548 s. ISBN 0-415-27377-3.
  • LOUKOTOVÁ, Klára. Současná uživatelská rozhraní dialogových informačních systémů. Praha, 2006. 152 s., 46 s. příl., 50 obr. Diplomová práce. (Mgr.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví.
  • PREECE, Jennifer, ROGERS, Yvonne, SHARP, Helen. Interaction design : beyond human-computer interaction. New York : Wiley, c2002. 519 p. ISBN 0-471-49278-7.

Související články

Klíčová slova

uživatelské rozhraní, informační potřeba, informační chování, přístupnost webu, použitelnost webu

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Definice_a_charakteristika_HCI,_vysvětlení_základní_terminologie/old&oldid=23272“