Biblioterapie
Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. |
Biblioterapie je „metoda psychoterapie, využívající léčebné a podpůrné účinky četby“.[1]
Obsah
Biblioterapie a její vývoj
Jde o spojení dvou slov řeckého původu: kniha (biblion) a terapie (therapeia). Termín poprvé použil Samuel McChord Crothers v roce 1916.[2] Biblioterapie není náhražkou klasické léčby, ale spíše jejím podpůrným doplňkem.[3] Může být nápomocná při zvládání složitých životních situací, neboť prostřednictvím četby pacient/klient získá jiný pohled na sebe sama a dozví se nové informace, které mu umožní snadněji překonávat životní překážky. Vhodně zvolená literatura tak může pomoci vyrovnat se s nemocemi, postižením, závislostmi či různými sociálními problémy.[4] Biblioterapie však není určena pouze nemocným lidem, protože funguje i jako prostředek rozvíjení lidské osobnosti.[5] Jejím cílem je snaha nahlédnout člověka jako bytost, jejíž zdravotní stav je silně ovlivňován jeho psychikou.
Biblioterapie je velmi mladý interdisciplinární obor, který se konstituoval na základech psychiatrie a psychologie[5] První zmínky o terapii prostřednictvím knih jsou ale mnohem starší. Už starořecká knihovna v Thébách prý měla na dveřích nápis „Psyches Iatreion“, což ve volném překladu znamená „sanatorium duše“. Dalšími historickými doklady biblioterapie mohou být i čarodějná zaříkadla, prastaré mýty a posvátné spisy, příběhy, písně, eposy či například modlitby. Teprve 20. století přineslo posun ve vnímání biblioterapie jako plnohodnotné vědního oboru. Průkopníkem se staly Spojené státy americké, kde začaly vznikat příslušné instituce, vydávaly se tematické časopisy a vznikaly první biblioterapeutické fondy v knihovnách při zdravotnických zařízeních pro potřeby pacientů. Na jejím rozvoji se podílejí odborníci z řad psychologů, sociologů, lékařů, aj. a v neposlední řadě i knihovníci.[2]
Druhy biblioterapie
Biblioterapie existuje v mnoha podobách. Časté je členění na biblioterapii individuální a skupinovou. Jiné dělení popisuje biblioterapii klinickou, institucionální a vývojovou.[5] Hojně užívané je členění biblioterapie dle používaných literárních žánrů na:
- hagioterapii (léčba skrze rozbor náboženských textů),
- fabuloterapii (léčba skrze dětskou literaturu se zaměřením na pohádky),
- imagoterapii (léčba, kdy se čtenář ztotožní s literárním hrdinou a napodobuje jeho chování),
- poetoterapii (léčba skrze poezii).[3]
Biblioterapeutický proces
Biblioterapeutický proces je zaměřen na racionální a emoční vnímání díla. Smyslem terapie je reflexe zátěžové situace na pozadí četby. Dochází k uvolnění psychického napětí, ke katarzi, vhledu do situace a vyrovnání se s ním a také ke znovunalezení radosti ze života apod. Primárně je tedy pozitivně ovlivněn psychosomatický stav a posílena psychická odolnost, sekundárně pak může četba napomoci např. k rozvoji fantazie, tvořivosti, komunikačních schopnosti aj., jde tedy o pozitivní vliv na rozvoj osobnosti jako takové.[2]
- Identifikace - Klient se ztotožní s literárním hrdinou.
- Očištění - Čtenáři dochází, že problémy, které trápí hrdinu, jsou stejné s jeho vlastními problémy a že by mohly být řešitelné stejným způsobem jako v knize.
- Náhled - Čtenář je nucen porozumět konkrétnímu problému, rozebrat ho a dojít k pochopení jeho příčin a reakcí jak své vlastní osoby, tak lidí ze svého okolí.
- Přijetí - Čtenář přijímá za své nově získané poznatky a názory, které před biblioterapií neměl a které mu nyní mohou pomoci v řešení jeho reálných problémů.[5]
Kompetence biblioterapeuta
Biblioterapeutické činnosti se mohou věnovat jak psychologové, psychiatři, psychoterapeuti, zdravotníci či knihovníci. Nicméně každý, kdo se biblioterapii věnuje, musí splňovat určité požadavky. Biblioterapeut by měl být:
- dostatečně motivovaný pro tuto práci,
- emočně vyrovnaný,
- schopný pracovat s lidmi, motivovat je a aktivně na ně působit,
- vzdělaný,
- schopný rozpoznat potřeby klientů a vybrat pro ně vhodnou literaturu,
- odhodlán při práci postupovat systematicky.[3]
Příklady biblioterapeutické literatury pro děti
Při výběru knih na biblioterapii by se kromě typu problému, kterým klient trpí, měl klást důraz i na klientovy preference, intelekt, sociální zázemí a jeho čtenářské dovednosti. Mezi dětskými tituly pro často zmiňovanými v biblioterapeutických seznamech patří:
- Metráček (Stanislav Rudolf) - Hlavní hrdinka trpí kvůli své obezitě pocity méněcennosti a trapnosti. Díky sportu však zhubne, získá sebevědomí, kamarády i lásku.
- Už zase skáču přes kaluže (Alan Marshall) - Tato kniha je autobiografickým příběhem z autorova dětství. Popisuje, jak Alana postihla obrna a znehybněla mu obě nohy. To mu však nezabránilo v cestě za svým cílem, na jejímž konci byla jízda na koni. Hrdina se nevzdal, svůj handicap si vůbec nepřipouštěl, snažil se vše dělat jako jeho vrstevníci.
- My děti ze stanice Zoo (Christiane F.) - Tento autobiografický titul je možné používat pro klienty trpící drogovou závislostí. Kniha dává naději, že i v bezvýchodné situaci vždy existuje nějaké řešení.[3]
Projekty z oblasti biblioterapie
V oblasti biblioterapie vznikla řada projektů, které si kladou za cíl upozornit na biblioterapii a podpořit ji. Mezi zahraniční projekty patří např. Bibliotherapy Education Project, Best Children’s Books nebo Kids’ Books. V České republice je zatím znám pouze projekt Bibliohelp.
Projekt BiblioHelp je tvořen studenty Informačního studia a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy university. Garantem projektu je vedoucí Kabinetu informačních studií a knihovnictví PhDr. Petr Škyřík. Projekt je financován z grantu Ministerstva kultury ČR VISK 3. Cílem projektu je tvorba webového portálu, který obsahuje tituly týkající se oblasti biblioterapeutické literatury. Knižní tituly jsou tříděny dle tematického hlediska do kategorií. Záznam knihy obsahuje krátkou anotaci, klíčová slova, ukázku z knihy a tipy na práci s knihou. Záznam je rovněž opatřen odkazem na Souborný katalog České republiky, ve kterém si zájemce může zjistit, v jaké knihovně je titul k dispozici. Dále je uveden odkaz na nákupní galerii Heureka.cz, kde lze najít informaci o tom, v jakém knihkupectví mají aktuálně knihu na skladě.[6]
Odkazy
Reference
- ↑ VÁŠOVÁ, Lidmila. Biblioterapie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-04-19]. Systém. č.: 000001931. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001931&local_base=KTD.
- ↑ 2,0 2,1 2,2 ŠLAMBEROVÁ, Lucie.Biblioterapie v prostředí veřejných knihoven [online]. Praha, 2013 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/123581/?lang=cs. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce PhDr. Hana Landová, Ph.D.
- ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 Biblioterapie. Inflow [online]. 2008, roč. 1, č. 6 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/files/inflowpriloha/Priloha6_2008.pdf.
- ↑ KUDELOVÁ, Jiřina. Biblioterapie – léčba knihou. In: Školní knihovny – přežitek nebo potřeba? [online]. Ostrava: SKIP, 2012 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.svkos.cz/data/soubory/biblioterapie-lecba-knihou.pdf.
- ↑ 5,0 5,1 5,2 5,3 KRUSZEWSKI, Tomasz. Biblioterapie - léčba četbou. Čtenář [online]. 2008, vol. 60 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://ctenar.svkkl.cz/clanky/rocnik-2008/0708-2008/tema-biblioterapie-lecba-cetbou-43-196.htm.
- ↑ BiblioHelp - léčba knihou [online]. 2009 [cit. 2014-05-01]. Dostupné z: http://www.bibliohelp.cz/.
Externí odkazy
Související články
Klíčová slova
četba, léčba, biblioterapie, psychoterapie, BiblioHelp