Uživatel a čtenář v knihovně

Uživatel knihovny – využívá služeb knihovny a nemusí v ní být zaregistrovaný.
Čtenář - uživatel knihovny, který je zaregistrován a využívá služby knihovny a jednou za rok si musí něco půjčit.
Návštěvník - jde pouze kolem knihovny, přichází do knihovny za jiným účel, jde např. na výstavu. Je potencionálním uživatelem knihovny.
Zákazník - platí za služby knihovny (reprografické či rešeršní služby).

Čtenář je ten, kdo deklaruje, že čte (knihy) ten, jehož mediální dovednost je směřovaná ke čtení; duševní uživatel knih (a jiných písemných zdrojů). Schopný čtenář není ten, kdo slupne, co mu přijde pod ruku, ale člověk, který umí nacházet různé čtenářské strategie. Včetně ledabylého pročítání.

Uživatel, čtenář a knihovní řád

Především s knihovním řádem se musí seznámit každý čtenář a měl by být trvale přístupný všem čtenářům na dostupném místě (webová stránka knihovny, v tištěné podobě v knihovně, případně výtah z knihovního řádu). Jedná se o stěžejní dokument typu vnitřní normy, který stanoví zásady a podmínky pro poskytování služeb. Zároveň je vyjádřením platných podmínek a pravidel pro uživatele služeb, tj. smluvních podmínek mezi knihovnou a uživatelem.

Registrace uživatele

- podmínky pro registraci uživatele jsou stanoveny v Knihovním řádu každé knihovny
- tyto podmínky si knihovny stanovují samy a tak se v jednotlivých knihovnách mohou nepatrně lišit.

1. Uživatelem knihovny se může stát každá fyzická a právnická osoba vydáním průkazu uživatele (Čtenářského průkazu) na základě vyplněné a podepsané přihlášky ověřené knihovníkem podle osobních dokladů uživatele.
2. Děti do 15 let se stanou uživatelem na základě písemného souhlasu zákonného zástupce.
3. Čtenářský průkaz je doklad čtenáře pro styk s knihovnou. Vystavuje se na 12 kalendářních měsíců a jeho platnost je třeba obnovovat. Čtenářský průkaz je nepřenosný a čtenář ručí za každé jeho zneužití. Případnou ztrátu průkazu je čtenář povinen ohlásit. Při ztrátě průkazu čtenář zaplatí stanovený manipulační poplatek za vystavení nového čtenářského průkazu.
4. Čtenář je povinen hlásit změnu jména, bydliště.
5. Knihovna vyžaduje k registraci následující osobní údaje: jméno, příjmení, bydliště, datum narození a občanský průkaz.
6. Knihovna je oprávněna zpracovávat osobní údaje uživatelů na základě registrace na Úřadu pro ochranu osobních údajů, Havelkova 22, 130 00 Praha 3.
7. Osobní údaje uživatelů bude knihovna zpracovávat podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, k čemuž zřizovatel schválí Směrnici o ochraně osobních údajů v knihovně, která je přílohou tohoto KŘ.
   

Základní povinnosti a práva uživatelů knihovny

1. Uživatelé knihovny jsou povinni řídit se KŘ a dodržovat pokyny knihovníka. Musí se podrobit stanoveným opatřením, která jsou potřebná pro udržení pořádku a ochranu majetku. Jsou povinni zachovat v prostorách knihovny klid, pořádek a čistotu.
2. Jestliže uživatel nedodržuje tato opatření, může být dočasně nebo trvale zbaven práva používat služeb knihovny. Tím není zbaven odpovědnosti za způsobenou škodu a povinnosti nahradit ji podle platných předpisů.
3. Připomínky, podněty a návrhy k práci knihovny je možné podávat písemně nebo ústně knihovníkovi.
   

Práva a povinnosti uživatelů pro půjčování mimo knihovnu

1. Pro půjčování knihovních fondů platí ustanovení občanského zákoníku o půjčování.
2. Mimo knihovnu může mít uživatel vypůjčeno zpravidla nejvýše .... dokumentů.
3. Uživatel nesmí vypůjčený dokument půjčovat dalším osobám. Ručí za něj po celou dobu výpůjčky.
4. Uživatel ručí za vypůjčený dokument do té doby, dokud má knihovna o výpůjčce záznam.
5. Jestliže uživatel nevrátí půjčený dokument ve stanovené lhůtě, účtuje knihovna uživateli poplatek z prodlení.
6. Jestliže uživatel ani po upomenutí vypůjčený dokument nevrátí, bude se vrácení vymáhat právní cestou. Při vymáhání půjčeného dokumentu právní cestou účtuje knihovna manipulační poplatek jako náhradu za náklady spojené s přípravou tohoto vymáhání i náklady právního zastoupení.
7. Do vypořádání pohledávky má knihovna právo pozastavit uživateli poskytování všech služeb.
   

Kategorizace uživatelů a diferenciace služeb

hlavním cílem diferenciace je účelnější, rychlejší a kvalitnější poskytování služeb

Rovnost uživatelů - při poskytování služeb musíme brát ohled na rovnost uživatelů - musíme zabezpečit právo každého člověka na informace bez ohledu na jeho vzdělání, věk, zdravotní stav, národnost, pohlaví, náboženství, politická a sexuální orientace

Kategorizace uživatelů - kategorizace uživatelů nám pomáhá poskytovat informace co nejadresněji

• neznamená zvýhodňování jedné skupiny nad druhou
• v tvorbě kategorií má každá knihovna volnost – nejsou žádná pravidla, jak má vypadat
• ve veřejných knihovnách jsou kategorie obvykle stanoveny podle věku, dosaženého stupně vzdělání, profese nebo zájmů, jazykových znalostí
• v odborných knihovnách podle funkce na pracovišti nebo podle oboru bádání
• kategorizace je vždy jenom přibližná a je velice důležité propojenost mezi kategoriemi
• kategorie se nikdy nesmí dostat do rozporu s právem na informace
• profilace uživatelů a individuální přístup
• skupinová = podobné zájmy

Dětský uživatel

Vztah ke knize a k četbě se utváří od mládí. Je proto nezbytné věnovat maximální péči výchově dětského čtenáře, protože v něm musíme spatřovat budoucího čtenáře dospělého. Jaký poměr a vztah ke knížce se u dítěte vytvoří, takový bude s největší pravděpodobností jeho vztah k literatuře v dospělosti.
Chceme-li naučit dospělé čtenáře užívat rozmanitých pramenů informací, musíme začít již u čtenáře dětského nebo dospívajícího. Jedná se zejména o pěstování základních návyků práce s knihou či jiným textem v souladu s věkovými zvláštnostmi dětí a jejich individuální intelektovou vyzrálostí, protože děti, patřící do stejné věkové kategorie, mohou být značně rozdílné. Tyto interindividuální rozdíly je nutno respektovat, abychom mladého čtenáře nepodcenili, ale také nepřecenili.
Zpravidla na počátku školní docházky děti začínají navštěvovat knihovnu. Při zápisu do knihovny by si měl knihovník pohovorem s dítětem zjistit, zda už umí číst a jak. Správně volená četba může výchovně velmi dobře zapůsobit. Kromě říkanek, básniček a pohádek se dítě začíná zajímat o příběhy jiných dětí, o tematiku ze školního prostředí, které je pro ně nové a tím i přitažlivé.

Dospělý uživatel

Četba u dospělého člověka má úlohu poznávací, zábavnou, estetickou, rekreační, komunikační apod. Lze pozorovat, že tatáž kniha působí na různé čtenáře různě a vztah ke knize a k četbě vůbec je rozdílný jak podle výše a úrovně vzdělání, tak podle profese, podle sociálního zařazení jedince, podle jeho osobnostních rysů a životních zkušeností.
V období dospělosti je čtenářský zájem výrazným ukazatelem některých rysů osobnosti. Projevuje se buď jako výrazná mimopracovní aktivita, náplň volného času, relaxační činitel nebo jako prostředek dalšího vzdělávání.

Senioři

Některé veřejné knihovny zavádějí pro čtenáře vyšších věkových kategorií následující služby:

• Výběrové regály s často požadovanou literaturou – česká a světová klasika, životopisy, cestopisy, literatura pro kutily, literatura z oblasti zdravotnické osvěty. Výčet žánrů sice nespecifikuje tyto čtenáře, ale při výběru knih je možno přihlédnout k různým vydáním téhož titulu a vyčlenit publikace s větším typem písma.
• Donášková služba knih do domácnosti.
• Spolupráce s domovy důchodců a s domy pečovatelské služby se může promítnout do pomoci při zřizování knihoven, při zapracování dobrovolných knihovníků, při poskytování metodické pomoci, při zajišťování pravidelné výměny souborů literatury apod.
• Spolupráce s kluby důchodců je zpravidla zaměřena na pořádání knižních výstavek, půjčování časopisů, putovních souborů knih, pořádání besed, předčítání, diskusních večerů aj.
  

Na staré čtenáře velice příznivě působí, když knihovník zná jejich zájmy a připraví jim výběr literatury. Zejména v menších knihovnách bývají vztahy mezi knihovníky a čtenáři přátelské a čtenářům mnohdy pobyt v knihovně nahrazuje jiné formy společenské komunikace.

Handicapovaný uživatel

Běžnou činností knihovny pro nemocné (četby vůbec) rozumíme rozptýlení pacienta prostřednictvím četby (novin, časopisů, knih), alespoň částečné uspokojování kulturních potřeb, pomoc při využívání volného času (je lépe mluvit o čtení a číst, než stále probírat choroby a příliš se pozorovat).
Volba knihy musí odpovídat schopnostem čtenáře a povaze jeho choroby. Nesprávně zvolená kniha by mohla zdravotní stav nemocného i zhoršit – navodit depresivní nálady, nadměrné vzrušení, které může mít i záporné účinky – stoupne krevní tlak, teplota apod. Je třeba dbát duševního stavu a nálady nemocného, aby obsah knihy přispěl k dobré duševní pohodě, navodil pocit reálné vyhlídky na vyléčení, překonání momentálního chorobného stavu, povzbudil pacienta a dodal mu chuť k životu.
Proto musí být knihovník, či jiná osoba, která o nemocného pečuje, informován o povaze choroby, o tělesném a duševním stavu pacienta, aby doporučená četba měla pozitivní účinky. Knihovny by měly pamatovat na tělesně postižené čtenáře a usnadnit jim přístup k literatuře. V nově budovaných nebo rekonstruovaných knihovnách by měl být – a většinou už je – bezbariérový přístup pro vozíčkáře (výtah, širší dveře, chodby bez schodů nebo s nájezdovými pásy apod.) i pro lidi pohybující se o berlích. U nás zatím jen výjimečně (spíš v malých městech a na venkově) existuje donášková služba imobilním čtenářům.

Pro slabozraké a nevidomé lidi u nás zabezpečuje od roku 1923 knihovnické služby Slepecká knihovna a tiskárna v Praze.

Poskytování služeb uživatelům knihovny

• podle času – snažíme se někomu vyhovět rychleji
• podle rozsahu – nemusíme všem poskytovat všechny služby
• podle rozsahu informací
• zpřístupnění fondu – ne všem uživatelům se musí zpřístupnit každý fond (např. historický)
• přednostní vyřízení požadavku
• z hlediska ceny – studenti, děti, senioři – slevy

Informační služby

- jedná se o cílevědomé a organizované zpřístupňovaní informací a informačních pramenů uživatelům
- informační služby jsou služby zprostředkovatelské = zprostředkováváme informace uživateli.

Informační potřeby

informační potřeba = vychází ze zapojení do nějakého procesu a já ty informace objektivně potřebuji, je objektivně daná, každá profese má své specifické potřeby

• a) osobní - praktické informace, které nám pomáhají řešit každodenní problémy. Informace, které se vztahují k rodině, výchově, bydlení, pojištění, nákupům, vaření, o využití volného času. Informace, které potřebujeme při živelných pohromách, v životních krizích. Informační pracovníci fungují v roli zprostředkovatele
• b) profesní - informace, které potřebujeme pro výkon povolání. Každá profese má své specifické potřeby.
  

informační zájem = baví mě to, proto to chci zjistit, není to nutně spojené s profesí uživatele

informační požadavek = je vyjádření potřeby nebo zájmu, měl by se přesně shodovat s potřebou nebo zájmem

Akce pro uživatele knihoven - jedná se o akce, které knihovny pořádají převážně pro dětské čtenáře a uživatele

- Noc s Andersenem

- Celé Česko čte dětem

- Kamarádka knihovna

- Kde končí svět

- Březen – měsíc čtenářů

- Týden knihoven

- Den pro dětskou knihu

Uživatelé a třetí informační exploze:

Třetí informační exploze má obrovský dopad na celou společnost, kterou mění na společnost informační, a právě tak i na činnost knihoven. Ty ovlivňuje neskonale více, než tomu bylo v případě objevu knihtisku, tedy druhé informační exploze.

IT přinesly knihovnám velmi důležitou schopnost: ukládat gigantické množství dat na velmi malém prostoru.

Prognostici se v souvislosti s nástupem informačních technologií předháněli v zasvěcených úvahách o zániku knihoven, který věštili na konec druhého tisíciletí. Místo toho nastal spíše boom výstavby nových knihoven, na němž se podílely i IT, protože zatraktivnily služby pro uživatele a umožnily přidat další. Zvýšily tak zájem čtenářů i prestiž knihoven.

Vznikem osobních počítačů se knihovny otevřely informačním technologiím naplno a počítače začaly knihovny a jejich tradiční činnosti výrazně a rychle proměňovat. V knihovnách je patrné nové pojetí čtenářských prostor nabízející různá uspořádání pracovních míst - vedle sebe, proti sobě, u velkých stolů, u malých stolů pro jednu či dvě osoby, mezi regály, u oken s vyhlídkou, na terase, v zahradě atd. Čtenář si má vybrat pro sebe to nejvhodnější místo ke studiu či relaxaci a v knihovně pobýt.

Prostory se zaplňují počítači a dalšími přístroji, jako jsou kopírky, tiskárny, snímače kódů a skenery. Rekonstrukce knihoven vytvářejí stále příznivější podmínky pro čtenáře. Uživatelé své chování vůči knihovně mění. Použitím vzdáleného přístupu ji sice využívají, ale stále častěji z domova. Počet virtuálních návštěv knihovny takovými klienty stoupá a současně klesá počet jejich fyzických návštěv v knihovně.

Odkazy

Použitá literatura

• DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven. Vyd. 1. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, 2013, 59 s. ISBN 978-80-7051-199-2.
• Informační služby :: Knihovnictví :: MaturitniOtazky.cz. [online]. [cit. 2016-01-18]. Dostupné z: http://www.vysokeskoly.cz/maturitniotazky/knihovnictvi/informacni-sluzby
• PAPÍK, Richard, Martin SOUČEK a Anna STÖCKLOVÁ. Informační studia a knihovnictví v elektronických textech. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, c2001, 1 CD-ROM.
• TRÁVNÍČEK, Jiří. Čteme?: obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize : (2007). Vyd. 1. Brno: Host, 2008, 207 s. ISBN 978-80-7294-270-1.

Související články

• Informační potřeba
• Informační služby
• Knihovní řád
• Veřejná knihovna
• Výpůjční služby

Klíčová slova

čtenář, uživatel, registrace čtenáře, knihovní řád, služby knihoven, informační potřeba, informační zájem,