Digitální identita

Digitální identita je ekvivalent naší osobnosti v internetovém prostředí. Jedná se o souhrn informací o naší osobě. Stěžejním bodem je důvěryhodnost propojení mezi digitální identitou a tou skutečnou.

Identita (reálná, fyzická)

Digitální identita Pro lepší pochopení pojmu digitální identita bude lepší jako první popsat, co to vlastně identita je. Tento pojem vychází z řeckého slova identitas (totožnost, shoda). Identitu samotnou dělíme do několika oblastí. Těmi jsou psychologie, sociologie, filozofie, fyzika a právo. V každém aspektu vnímání identity jde o odlišný pohled na věc.

Co se filozofie týče, jde zde identita vnímána jako soubor vlastností, které souvisí pouze s danou věcí. Psychologická identita je chápána jako vlastní zkušenost být někým. Být skutečnou osobou s minulostí, budoucností a nejrůznějšími vlastnostmi.

Pod sociální identitou si lze představit soubor chování, na veřejnosti. Společenská role, interakce s ostatními a sebeurčení se do různých sociálních skupin. Konkrétně do kulturních, genderových, sexuálních apod.

Právní identita je rozuměna jako přiřazování se k nějakému právnímu řádu. Osoba se pak řídí danými pravidly oné skupiny.

Poslední, fyzická je tvořena výhradně z tělesných proporcí člověka sloužící k rozeznání člověka od jiného organismu. Lze sem začlenit jak viditelné znaky (kožní pigment, barva očí, vlasy, výška…) tak i znaky neviditelné (DNA).

Ačkoliv jsou všechny čtyři skupiny ve svých ohledech odlišné – lze u každého pozorovat jedinečnou kombinaci vlastností. Po laicku se pak dá identita definovat jako soubor atributů dané osoby, jejíž kombinace umožňuje jednoznačnou identifikaci. Podobně může fungovat třeba číslo občanského průkazu či sociálního pojištění. Takové číslo je jedinečné a napřímo propojené s konkrétním člověkem. Svůj význam však nabyde až po začlenění do určitého systému, ve kterém se spárují s ostatními informacemi o dané osobě (jméno, adresa, datum narození atd.)

Digitální identita

Jedná se především o prostředí internetu. Ve své podstatě je digitální identita dost podobná té z reálného světa. Liší se jen v nemnoha ohledech. Největším rozdílem je ovšem absence fyzického těla, hmatatelné identity. Částečně se dá vynahradit nahráním otisků prstů, skenů sítnic apod., ale to v dnešní době koncový uživatel internetu jen opravdu výjimečně využije. Jedná se spíše o otázku blízké budoucnosti než počátku 21. století.

Druhým velkým rozdílem jsou pak prostředky, za pomocí kterých utváříme naší internetovou identitu. I když je v online prostředí značně jednoduší vytvořit si falešného avatara (nebo více avatarů) a pod ním vystupovat, než v reálném světě, je zde však i spousty forem identifikací, pomocí kterých lze sledovat a zaznamenávat veškeré aktivity na síti. Proto je naše online identita budována aktivně, tak i pasivně, bez ohledu na to, zda si to přejeme či nikoliv.

Aktivně budovaná digitální identita jsou všechny informace, spadající do souborů, které o sobě vytváří uživatel. Jedná se dobrovolné a vědomé zveřejňování informací prostřednictvím nejrůznějších služeb. Nejčastějším zástupcem těchto sítí jsou sociální sítě jako Facebook, Twitter apod.

Krom základních informací o sobě může uživatel zveřejnit také osobní fotografie, videa, či prováděné aktivity a navštívená místa. Specialitou těchto sítí je pak služba LinkedIn, která slouží primárně pro správu a prezentaci identity – především v zájmech pracovního trhu. Patří sem také jiné webové stránky, blogy apod. kde si uživatelé mohou vyměňovat své zkušenosti jako csfd, různá fora…

Druhou část vytváření naší online identity jsou pasivní digitální stopy. Jedná se o informace, které za sebou zanecháváme při interakci s prostředím internetu. Takzvané soubory cookies. Obsahuje soubory informací o IP adrese počítače, polohy, data, času, délky návštěvy. Cookies pak dělíme na cookies první strany (zapamatování nastavení a preferencí na dané stránce pro uživatele) a cookies třetí strany (vytváření reklam). Historie uložených cookies pak slouží pro vytváření zájmových profilů, jež slouží jako pomůcka při generování reklam pro uživatele. Tyto profily jsou pak povětšinou anonymní. Jsou spjaté s IP adresou zařízení, nikoliv se jménem uživatele. Bohužel ale existují i profily, které už jsou spojeny s konkrétní osobou. Nejčastěji se s nimi můžeme setkat na sociálních sítí, kde cookies zaměřené na konkrétní osobu získávají informace prostřednictvím tlačítek „To se mi líbí“ a „Tweet“. Všechny tyto informace se stávají součástí uživatelovy identity.

Zdroj

Článek je založen na práci: SKOČEK, Jakub. Digitální identita v době služeb Google. Praha, 2015. [cit. 2018-01-02]. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních služeb a knihovnictví. vedoucí práce Richard Papík.

Odkazy

Související články:

• Digitální stopa
• Informační etika
• Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft
• Kyberetika

Klíčová slova:

bezpečnost, etika, stopa, digitální stopy, digitální identita, kyberetika, internetové soukromí