Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance

Stránka ve výstavbě

Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Prosím dodržte lhůtu 70 dnů od doby, kdy byla tato zpráva vložena (přesné datum vyhledejte v historii). Poté neváhejte šablonu odstranit.

Relevance, její druhy a vyhodnocování

Pojem relevance

Problematika relevance je široká a spadá do několika oborů - např. do oblasti práva, ekonomie, lingvistiky, filozofie, psychologie,.... informační vědy, ve které hraje klíčovou roli ve vyhledávání informací.

Teorie relevance v oblasti lingvistiky se pojí se jmény Sperbera a Wilsonové. Podle nich je princip relevance základním prvkem komunikace. Každý výrok, který mluvčí vysloví, vytváří u adresáta očekávání, že je relevantní, tzn. má vztah k dané situaci. Úspěšná komunikace je taková, kdy každý z účastníků je schopen přispět do ní svou relevantní informací. "Komunikativnost znamená dožadovat se něčí pozornosti, a dožadujeme-li se něčí pozornosti, implikujeme tím, že komunikovaná informace je relevantní." ³

"Těžko bychom našli pojem, který je předmětem tolika debat nebo který by měl takový dopad na obory informačního průzkumu a vyhledávání informací, jako relevance. Relevance hraje jednu z nejdůležitějších, základních a ústředních rolí ve všech aspektech informačního průzkumu a vyhledávání informací, včetně teorie, implementace a vyhodnocování." ⁴

Pojmem relevance se zabývalo již mnoho vědců - např. Nolin (2009), Saracevic (1975,2007), Bawden (1990), Buckland (1983), Borlund (2003) a Mizzaro (1997) ¹

Steffano Mizzaro se relevancí zabývá a sepsal několik studií. Podle něho je relevance definována jako “vztah mezi dvěma entitami ze dvou skupin“.

Do první skupiny jsou zařazeny:

• dokument
• zástupce
• informace

Do druhé řadíme:

• problém
• informační potřebu
• požadavek, dotaz

Model relevance podle S.Mizzara (Mizzaro, 1997)

Na obr. na modelu S. Mizzara jsou zástupci první skupiny nalevo a druhé skupiny napravo. Relevancí pak rozumíme vztah mezi dvěma prvky z každé skupiny, např mezi dokumentem a požadavkem, nebo mezi informací a informační potřebou. (Mizzaro, 1997)

Relevance v informační vědě

V oblasti informační vědy je pojem relevance chápán jako vztah mezi dotazem uživatele a jedním dokumentem z velké množiny dokumentů. V užším slova smyslu můžeme pojmenovat jako číselné seřazení výsledků vyhledávání podle toho, jak odpovídá informační potřebě uživatele, vyjádřené dotazem.

Druhy relevance

• formální - shoda formulace rešeršního dotazu a výsledku, hodnotí se.

• věcná - shoda obsahu informačního dotazu s obsahem vyhledaného dokumentu (Papík, 2011), pertinence = v informačním systému jsou nalezeny informace, které vyhovují informační potřebě uživatele, tedy uživatel našel přesně to, co hledal

* Relevance vyhledávání (Papík, 2011)

Ideální poměr a grafické vyjádření mezi přesností a úplností (Papík, 2011)

Reálný vztah mezi přesností a úplností vyhledávání (Papík, 2011)

Vyhodnocování relevance

Při vyhledávání informací systémem měříme efektivnost vyhledávání pomocí přesnosti a úplnosti.

• přesnost (precision)

- vyjadřuje, jak velká část nalezených dokumentů je relevantní

p = |REL ∩ NAL|÷|NAL|

• úplnost (recall)

-vyjadřuje, jak velká část relevantních dokumentů (ze všech možných) se našla

r = |REL ∩ NAL|÷|REL|

REL- množina všech relevantních dokumentl

NAL- množina všech nalezených dokumentů

Ideální by byla co nejvyšší úplnost i přesnost., což je však nereálné. Přesnost a úplnost jsou si nepřímo úměrné, tedy protichůdné. Chceme-li získat co nejvíce výsledků k danému tématu, bude pro nás důležitá úplnost. Naopak, máme-li jeden konkrétní specifický dotaz, je pro nás důležitá přesnost.

Použitá literatura a odkazy

1. BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.
2. BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf
3. HIRSCHOVÁ, Milada, 2013. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum. ISBN 978-80-246-2233-0.
4. KASÍK, Josef, 2007. Problémy vyhledávání informací v Internetu ? relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací [online]. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/id/1331263. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky. Vedoucí práce Mach, Jan.
5. MIZZARO, Stefano, 1997. Relevance: The Whole History. Journal of The American Society For Information Science [online]. 1997, 48(9), 810-815.
6. NEBESKÁ, Iva, 1991. Relevance jako hlavní princip komunikace. Slovo a slovesnost. Praha, 52(1), 74-76.
7. PAPÍK, Richard, Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum [online]. Praha, 2011, (Verze 1.0) [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Re%C5%A1er%C5%A1n%C3%AD-strategie-a-informa%C4%8Dn%C3%AD-syst%C3%A9my-pro-v%C4%9Bdu-a-v%C3%BDzkum_Pap%C3%ADk.pdf
8. SKLENÁK, Vilém, 2001. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0.

Související články

Rešerše, Rešeršní strategie, Zpětná vazba v rešeršních službách, Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách

Klíčová slova

rešerše, relevance, vyhodnocování relevance, kritéria relevance