Specifika služeb vysokoškolských knihoven, doloženo případovými studiemi.

Verze z 2. 1. 2021, 21:54, kterou vytvořil Sabina.Junova (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Vysokoškolské knihovny (jinak také akademické, univerzitní či fakultní knihovny) jsou knihovny zřízené a provozované institucí vyššího školství a výzkumu. Slouží především studentům a pedagogům univerzit, vysokých škol a dalších institucí poskytujících vysokoškolské vzdělání, může ale také sloužit i veřejnosti.[1] Od ostatních veřejných knihoven odlišuje vysokoškolské knihovny především odborné a oborové zaměření fondu a profilace uživatelů dle jejich role (studenti, zaměstnanci, veřejnost, atp.).

Posláním vysokoškolské knihovny je především informační zabezpečení studia a vědecké a výzkumné činnosti probíhající v rámci dané vysoké školy. Toto přímo vyplívá ze Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). V paragrafu 79 o Akreditaci studijního programu stojí povinnost o doložení „dokladů o personálním, finančním, materiálním a dalším zabezpečení studijního programu nejméně na standardní dobu studia, včetně údajů o zohlednění potřeby zajištění podmínek rovného přístupu k vysokoškolskému vzdělání“, tedy o informačním zabezpečení studentů, které stojí právě na vysokoškolských knihovnách. [2]

Služby VŠ knihoven


Ve velké míře zastupují vysokoškolské knihovny stejné funkce a poskytují stejné služby, jako ostatní veřejné knihovny. Spojuje je například poskytování výpůjčních, rešeršních a reprografických služeb, zajištění kvalitního a pestrého fondu, propagace knihovny a vzbuzování zájmu u uživatelů, sledování trendů v oblasti knihovnictví a informačních technologií. [2]

Jednou ze specifických služeb VŠ knihoven je poskytování uživatelům přístup k elektronickým informačním zdrojům (EIZ). EIZ zahrnují předplacené databáze, elektronické knihy a časopisy a jejich kolekce, citační manažery a vyhledávače. Jsou přístupné pro studenty, zaměstnance a další uživatele VŠ knihoven z počítačů v knihovnách či z pohodlí domova. Uživatelé jsou povinni je využívat výhradně k výukovým, studijním, vědeckým, výzkumným účelům a pro osobní potřebu. To zahrnuje prohlížení, ukládání, tisk dokumentů a výsledků vyhledávání. Naopak zakázáno je systematické, automatické, hromadné stahování textů a dat, využívání zdrojů pro komerční účely (např. přeprodej článků), zpřístupňování obsahu dalším osobám, ať už elektronicky nebo v tištěné podobě, odstraňování vodoznaku copyrightu či vytváření odvozených děl – včetně překladů – bez souhlasu vlastníka autorských práv.[3]

Další typickou věci pro vysokoškolské knihovny je přístup k většímu množství studijních míst a různým typům studoven v budově knihovny - například týmových, tichých či počítačových. Studovny také mohou být prostorem pro poskytování vzdělávacích akcí knihovnou. Časté právě pro VŠ knihovny bývají akce zaměřené na informační gramotnost, citace, psaní odborných textů či práce s již výše zmíněnými EIZ.[4]

Běžnou službou vysokoškolských knihoven je také podpora publikační činnosti. Radí výzkumníkům v otázkách volby vhodného časopisu pro publikování výsledků výzkumu, komplexní rešerše k určitému odbornému tématu, dodávání plných textů požadovaných publikací, podpora práce s informacemi (např. v podobě citačních manažerů). S tím jde ruku v ruce i následné zpřístupňování výsledků výzkumu vysoké školy dalším uživatelům, sledování citačního ohlasu dané publikace, poradenství v oblasti vědeckých identifikátorů a propagace v rámci vědeckých sociálních sítí.[4][5]

Netradiční služby

Některé vysokoškolské knihovny přicházejí s novými, nekonvenčními službami. Tyto risky berou a nastavují nové trendy především zahraniční knihovny.

Jedním z trendů, do kterých se zapojily knihovny předních amerických univerzit (Harvard, Yale, Emery, ect.), je přítomnost terapeutických psů v knihovnách. Životy studentů a akademických pracovníků bývají stresující. Služby terapeutických psů v knihovnách tak mohou být velice benefiční pro uživatele trpící úzkostmi a stresem. Kromě tohoto přímého prospěchu však dochází i k vedlejším výhodám. Podobné akce a služby v knihovnách jsou neobvyklím lákadlem pro uživatele pro navštívení knihovny a upevnění tak vztahů uživatelů ke knihovně.[6]

Další knihovny zase vycházejí vstříc svým uživatelům se zájmem o mediální tvorbu. University of South Florida Libraries poskytuje k využití multimediální produkční prostory, zapůjčuje technické vybavení (fotoaparáty, kamery, mikrofony, tablety a příslušenství), počítače s potřebným software, dokonce i personál schopný podat profesionální instrukce a výpomoc v tomto oboru a workshopy věnované mediální tvorbě.[7]

Fondren Library patřící pod Rice University myslí na uživatele z řad rodičů a zařídila místnost pro matky s malými dětmi. Nabízí jim tak klidný a bezpečný prostor pro kojení a další péči o dítě. Vybavená je kuchyňkou, přebalovacím stolem a pohodlným nábytkem.[8]

Příklady případových studií


Odkazy

Reference

  1. ↑ SODOMKOVÁ, Jana. Vysokoškolská knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2020-12-27]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000002032&local_base=KTD.
  2. ↑ 2,0 2,1 ŠKOP, Michal, 2007. Analýza a komparace knihoven vybraných soukromých a veřejných vysokých škol. Brno. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví. Vedoucí práce Adéla Dilhofová. Dostupné také z: https://is.muni.cz/th/k07sj/bcprace.pdf.
  3. ↑ Portál elektronických informačních zdrojů [online], ©2020. Praha: Univerzita Karlova [cit. 2020-12-28]. Dostupné z: https://ezdroje.cuni.cz/?lang=cs
  4. ↑ 4,0 4,1 VELECKÁ, Natálie, 2018. Hodnocení kvality služeb vysokoškolských knihoven ČR na příkladu Akademické knihovny JU v Českých Budějovicích. Brno. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Martin Krčál. Dostupné také z: https://is.muni.cz/th/oiuai/Hodnoceni_kvality_sluzeb_vysokoskolskych_knihoven_CR_na_prikladu_Akademicke_knihovny_JU_v_Ceskych_Budejovicich.pdf.
  5. ↑ Vysokoškolská knihovna, © 2004 - 2014. Ptejte se knihovny [online]. Praha: Národní knihovna ČR [cit. 2020-12-29]. Dostupné z: https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/vysokoskolska-knihovna
  6. ↑ JALONGO, Mary Renck a Theresa MCDEVITT. Therapy Dogs in Academic Libraries: A Way to Foster Student Engagement and Mitigate Self-Reported Stress during Finals. Public Services Quarterly [online]. 2015, 11(4), 254-269 [cit. 2021-01-02]. ISSN 15228959. Dostupné z: doi:10.1080/15228959.2015.1084904
  7. ↑ Digital Media Commons, © 2021. University of South Florida Libraries [online]. University of South Florida [cit. 2021-01-02]. Dostupné z: https://lib.usf.edu/dmc/
  8. ↑ Mothers' Room, © 2020. Rice University Fondren Library [online]. Rice University [cit. 2021-01-02]. Dostupné z: https://library.rice.edu/moms

Související články

Akademická knihovna
Pojednejte o službách odborných knihoven (vysokoškolské knihovny, knihovny výzkumných ústavů apod.).

Klíčová slova

vysokoškolské knihovny, služby knihoven, univerzitní knihovny, vysoké školy, případové studie

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Specifika_služeb_vysokoškolských_knihoven,_doloženo_případovými_studiemi.&oldid=63598“