• Egyptsky: Abdžu
  • Arabsky: Arába el-Madfúna[1]

Jedno z nejvýznamnějších náboženských center starého Egypta. Archeologicky jsou zde doložena všechna období staroegyptských dějin.

Předdynastická a Archaická doba

Abydos.jpg

Výzkumy

  • David Randall MacIver
  • Arthur Mace
  • Eric T. Peet
  • John Garstang
  • Diana Craig Patch
  • Émile Amélineau
  • W. M. Flinders Petrie
  • Günther Dreyer
  • Janet Richards
  • Matthew Adams

Pravěká pohřebiště v místech el-Amra, Naga ed-Deir, es-Salami, en-Nawahid, Mešejch - stovky mělkých hrobů.

Osídlení

Malé zemědělské osady 1,5 - 2 ha veliké. Později se vytváří koncentrace do větších sídlišť: Cinev, Abydos, Mahasna. S postupným vysycháním pouště se totiž obyvatelé stahovali blíže k Nilu. Pozdní predynastické vesnice se v této oblasti přeměnily v specializované areály pro různé výrobní aktivity. Např. Mahasna - výroba piva. [2]

Ohrady

10 ohrad známých z písemných pramenů, 8 z nich archeologicky podloženo: Džerova, Džetova, Merineith, Peribsenova, Chasemwejova, a další 3 u nichž majitele neznáme.

Jejich účel není zcela jasný.

Umm el-Káb (Matka střepů)

Pohled na lokalitu

Část lokality, který leží hluboko v poušti cca. 2 km západně od okraje nilského údolí. [1] Pohřebiště se rozvíjelo od severu k jihu:

  • sever pohřebiště U - predynastické období
  • pohřebiště B - 0.dynastie
  • 6. hrobek na jihu z Archaického období

Pohřebiště U

Velké množství hrobů různých velikostí. Keramika z období Nakkáda I-III. Od horizontu Nakkády IIIa se zde objevují hrobky s více komorami. Dreyer se domnívá, že zde bylo pohřbeno 17 proto - králů, vládců Cinevu, kteří, dle něj, započali sjednocování Egypta. Některé hrobky, z této části pohřebiště dle něj, sloužily pro pohřby elity.[3]

Hrobka U-j

Plán pohřebiště

Prozkoumána 1988 Güntherem Dreyerem z Německého archeologického ústavu. Datována do závěru Nakkády III. Je možné, že se jedná o hrobku vládce jménem Štír.Jáma cca. 10 x 8 m, vyzděná cihlami. Vnitřek rozdělen cihlovými zídkami na 12 místností. Pohřební komora se nacházela v jihozápadním rohu, velikost 5 x 3 m. Nalezena zde byla dřevěná konstrukce chránící pohřeb majitele. Nálezy otisků keramických nádob a unikátních tabulek s hieroglyfickým písmem, původně nejspíše patřily k dřevěným schránkám, vyrobených z dovezeného cedru. Dalším importem bylo asi 40 kanaánských džbánů.[4]

Pohřebiště B

Pochováni zde byli panovníci 1. a 2. dynastie, nejspíše kvůli kvůli vztahováním se k původu své dynastie v Cinevu, jehož politický význam byl již nahrazen Mennoferem.[3] Podobný plán jako jako v případě hrobky U-j: velká pohřební komora obklopená skladišti Superstruktura nejspíše napodobovala počáteční prapahorek.[5] Prvním panovníkem, zde pohřbeným, je Hor Aha. Jedná se o hrobku skládajících se ze tří velkých oddělených komor, označovaných B 10 - 15 - 19, k nimž přiléhají tři řady sekundárních pohřbů služebníků panovníka, kteří jej doprovází na věčnost. Největší počet lidských obětí, jež doprovází panovníka na onen život, měl jeho nástupce Džer. Jedná se o 318 sekundárních pohřbů,obklopující jeho hrobku, která má podobu jedné pravoúhlé jámy, pro skladování výbavy slouží samotná pohřební komora.[4] Hrobky jeho následovníků se drží stejného plánu. Inovace přichází s vládou panovníka Dena. Ten ve své hrobce poprvé použil jako stavební materiál kámen, podlahu nechal vydláždit červenou a černou žulou, dále přidal schody vedouci do pohřební komory, která obsahovala velkou dřevěnou svatyni.[2] Petrie vedle Denovi hrobky nalezl další podzemné budovu, přiléhající k jižnímu rohu pohřební komory. Dreyer předpokládá, že obsahovala sochu panovníka, tedy, že šlo o serdáb. Schodiště do této struktury bylo blokováno cihlovou zdí. [3]

Ve 2. dynastii se již neobjevují vedlejší pohřby služebníků. Většina panovníků se nechala pohřbít v Sakkáře. V Abydu byl pohřben Chasechememuej a Peribsen. Jejich hrobky se velmi liší, od ostatních panovníků 2. dynastie, kteří byli pohřbení v Sakkáře. Důvody pohřby mimo současnou královskou nekropoli a přimknutí se k předkům z 1. dynastie jsou neznámé. Plánem hrobky připomínají ty z první dynastie, Inovací bylo začlenění dlouhé předsíně do plánu hrobky. A velké množství maních místností, které sloužily jako skladiště.[3] Chasechememuejevova hrobka byla vyložená vápencem a obsahovala velké množství skladišť.[2]

Staré říše

V období Staré říše nadále fungovalo abydoské pohřebiště, avšak ne jako královská nekropole. Dále zde byl archeologicky doložen chrám a kaple Ka.

Pohřebiště

Severní části lokality pokračují pohřebiště:

  • Severzápadně od "města" leželo malé pohřebiště elity z období 4.dynastie
  • Jižně od "města" je pohřebiště 5.a 6. dynastie
  • Západně od Procesního údolí je tzv. Střední pohřebiště

Elitní pohřby v části lokality Středního pohřebiště tvoří poměřně nesourodou skupinu. Většinou se jedná o místní úředníky, avšak představený nomu zde pohřben nebyl, Abydos totiž již nebyl hlavním městem nomu. Nejznámější mastabou z tohoto období je hrobka představeného jižního Egypta Veniho. Mariette, který hrobku objevil, prozkoumal pohřební komoru s životopisnou stélou. Revizní výzkumy odkryly také serdáb se zlomky cca. 30 soch, odkazujícími k znovuzrození majitele. V roce 2001 byl také nalezen vápencový sarkofág, který je ve stéle zmiňován, jako dar od Pepiho I. [3]

Osídlení a chrám

Pro období Staré říše a 1. přechodné doby je identifikace města problematická. Badatelé se jeho polohu sbnaží idenbtifikovat pomocí velkých shluků keramiky. A částečně zachované ohradní zdi. Je pravděpodobné, že na původním staroříšském městě vyrostlo město středoříšské.[3]

Již Petrieho vykopávky výzkumy identifikovaly kultovní areál. Pod mladšími vrstvami byla nalezena struktura pocházející z tohoto období. Byl nejspíše zasvěcen Chontamentejovi. Byly nalezeny zlomky vápencové brány se zbytky kartuše Pepiho I. S jménem tohoto panovníka jsou také spojeny nálezy fajánsových tabulek a alabastrových nádobek. Chrám samotný byl pravoúhlého půdorysu, rozměry 21 x 18 metrů. Kromě vstupů, které byly kamenné, byl postavěn z nepálených cihel. Obsahoval také otevřený dvůj, předpokládá se, že část chrámu byla pod náspem, podobně jako je to u chrámu v Medamudu. V jedné z místností byly nalezeny zbytky dřevěných soch, a také malá soška panovníka Chufua, která je jedinnou dochovanou podobiznou tohoto panovníka.[6]

Kaple Ka

Kaple králova Ka byly nezávislé struktury stavěné nedaleko chrámů, Obsahovaly sochy panovníka, před které byly předkládány obětiny, jež pocházely z chrámu boha nedaleko. z období 6. dynastie je jich několik dochováno na jiných lokalitách. V Abydu se nepovedlo přiřknout jednotlivé kaple konkrétním panovníkům.[2]

První přechodná doba

Archeologicky prozkoumáno osídlení, jež obklopovalo chrám. Z počátku tohoto období bylo identifikováno 9 domů. Narozdíl od pyramidových měst toto nemělo pravidelný plán. Jednotlivé domy byly postaveny z nepálených cihel a celé město se rozvíjelo organicky. Ulice tedy nejsou pravoúhlé. Domy jsou různě veliké, s různými dispozicemi, většina z nich má otevřený dvůr, v některých případech na něm byla postavená sýpka. Adams nedaleko chrámu zachytil dílnu na výrobu fajánsových předmětů, která nejspíše vyráběla votivní předměty. Je zajímavé, že i v období válečných konfliktů, kterými je 1. přechodná doba prosnulá, město fungovalo, nakolik se dá z archeologického materiálu usuzovat, naprosto běžně, dokonce nebyl okleštěn ani dovoz různých surovin ze zbytku země.[3]

Střední říše

Pro toto období máme písemné prameny. Víme, že v Cinevském nomu byl postaven chrám, Simpson se domnívá, že šlo o chrám postavený přímo v Abydu. Z archeologických nálezů je patrný velký význam Abydu jako usirovského centra. První dva panovníci nové dynastie, Mentuhotep II. a Mentuhotep III., si postavili kaple Ka, navazující na chrám ze Staré říše.

Chrám

Pro 12. a 13. dynastii jsou doloženy sporadické texty, dokládající pravidelnou údržbu chrámu, který, zdá se, byl v rané Nové říši zničen. Z různých zlomků je patrné, že se zde probíhali stavební činnostp prováděl:

Usirův chrám samotný byl nejspíše relativně velkou strukturou, skládající se z mnoha dílčích staveb. S usirovským kultem souvisí i problematika hledání jeho hrobu. Za panovníka Chendžera byla do hrobky krále 1. dynastie Džera přidána bazaltová socha Usira na lehátku, který oplodňuje Esetu, která na sebe vzala podobu ptáka. [3] Nálezy stél panovníků Střední říše, dokládají, že celý prostor byl zahrnut do usirovských rituálů. Každoročně sem byla vypravována procesí, je možné, že celý náboženský svátek mohl končit v hrobce Džera u zmíněného usirova lože.

Kenotafy[7]

S usirovským kultem souvisí i stavba nepravých hrobek umístěných východně od chrámu. Jedná se o stavby nekrálovských osob postavených z nepálených cihel. mají jednoduchý půdorys : jedna hlavní místnost se sochou či stélou, která byla součástí stěny, obvykle měl kenotaf i obezděný dvorek se stromem. Stély z těchto staveb jsou důležitým pramenem pro poznání společnosti Střední říše, jijech majitelé měli velmi rozdílná povolání.

Pohřebiště:

V severní části lokality se rozprostírá nekrálovské pohřebiště. Jedná se o místo posledního odpočinku, jak lokální elity, tak i střední a nižší vrstvy. Setkáváme se zde s dvěma typy pohřbů:

  • šachtové hrobky
  • hrobky postavené na povrchu

Hrobky šachtové, které vlastnili bohatší osoby, jsou orientované k řece. Na povrchu měla postavená nadzemní část ze nepálených cihel, Jednalo se o kapli s vápencovou stélou, na níž je obětní formule. Šachta vedoucí do pohřební komory mohla být různě hluboká 1 - 10 metrů. V pohřební komoře byla umístěna dřevěná rakev a další předměta- šperky, keramika, kosmetika, obětiny. Jelikož se jednalo o rodinou hrobku, kolem hlavní pohřební komory byly další místnosti s pohřby.

Hroby na povrchu byly levnější variantou pohřbu. Jedná se o vyhloubenou jámu do které bylo umístěno tělo v dřevěné rakvi, či bez ní. Většina z nich neměla žádnou nadzemní část, některé však měli jednoduchou kapli z nepálených cihel.

Reference

  1. 1,0 1,1 VERNER - VACHALA - BAREŠ, 1997: Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta
  2. 2,0 2,1 2,2 2,3 BARD K. A. 1999: Encyclopedia of Archaeology of Ancient Egypt
  3. 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 3,5 3,6 3,7 3,8 O´CONNOR D., 2009: Abydos: Egypt´s First Pharaohs and the Cult of Osiris.
  4. 4,0 4,1 BÁRTA M., 2008: Život a smrt ve stínu pyramid
  5. DREYER. G. 1990: Zur Rekonstruktion der Oberbauten der Königsgräber der 1. Dynastie in Abydos, MDAIK 46
  6. KEMP B., 2006: Ancient Egypt: Anatomy of a Civilisation
  7. SIMPSON K., 1978: Kenotaph, Lexikon der Ägyptologie III, 387 - 391


Portály: Egyptologie