Aton

Verze z 10. 1. 2015, 19:51, kterou vytvořil Diana.Mickova (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „===Jméno=== Jméno tohoto boha znamená prostě "sluneční kotouč". Původně se jednalo právě pouze o označení slunečního disku, později byl per…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Jméno

Jméno tohoto boha znamená prostě "sluneční kotouč". Původně se jednalo právě pouze o označení slunečního disku, později byl personifikován jako podoba slunečního božstva.

Ikonografie a sféry vlivu

Aton jako označení slunečního kotouče se objevuje už během Střední říše (např. Texty rakví nebo Povídka o Sinuhetovi), a to jak v náboženských, tak i v dalších textech. Významnějším božstvem se stává za vlády Thutmose IV. a Amenhotepa III. Během amarnské reformy faraona Achnatona byl Aton prosazován jako hlavní a jediné státem uznávané božstvo. [1] Před amarnským obdobím a na počátku Achnatonovy vlády bývá Aton zobrazován buď jako sluneční kotouč, nebo podobně jako ostatní sluneční božstva v podobě muže se sokolí hlavou. Na počátku amarnské reformy se objevuje zobrazní Atona jako slunečního disku s nataženýma rukama, v nichž drží znak anch, znamenající život. Uprostřed disku bývá někdy zobrazena ještě kobra jako symbol moci. Jelikož byl Aton představitelem nejvyšší královské autority a jeho jméno bylo během amarnské doby zapisováno do kartuší.[2] Jinak ale jeho zobrazení, narozdíl od ostatních bohů, nedoprovázejí žádné přípisky.

Mýty a funkce

Před Amarnou bývá Aton zmiňován pouze jako sluneční disk, případně v podobném kontextu jako ostatní sluneční božstva, někdy se objevuje i v synkrezích jako např. Aton-Reharachtej. Achnaton však Atona povýšil na hlavního státního boha, a snažil se také potlačit kulty ostatních božstev. Zpočátku nešlo o všechny bohy, neboť například bohové, kteří měli s Atonem shodné aspekty, a šli s ním tedy nějakým způsobem ztotožnit, byli tolerováni (napříkla Šu nebo Re).[3] Dochované hymny, mezi nimiž je nejvýznamnější tzv. Velký hymnus na Atona, oslavují tohoto boha jako univerzální božstvo a stvořitele světa, který dává život celému světu a díky němuž vše existuje.

Kult

V Héliopoli je doložen Atonův kult z doby Amenhotepa III. Achnaton dal vystavět několik svatyní pro Atona poblíž Amonova chrámu v Karnaku, nicméně hlavním střediskem Atonova kultu se stalo nové Achnatonovo hlavní město Achetaton. Byl zde postaven Velký a Malý Atonův chrám, přičemž zvláštní je architektura těchto chrámů, která klade důraz na otevřené prostory a dostatek světla, narozdíl od klasické chrámové architektury, kde byly chrámové prostory naopak v šeru. Další Atonovy chrámy byly například v Mennoferu nebo v Sesebi v Núbii. [4] Atonův kult byl velmi těsně propojen s kultem královským. Achnaton fungoval jako jediný prostředník mezi Atonem a ostatními lidmi, Atonův syn, který jediný rozumí skryté a tajemné povaze tohoto boha. Díky tomu máme jen velmi málo dokladů o osobní zbožnosti ohledně Atona, lidé se v amarnské době obvykle obrací pouze a jen na panovníka.

Reference

  1. Hornung, E. 1999 : Akhenaten and the religion of the light, Ithaca and London.
  2. Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.
  3. Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press
  4. Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.