Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví

Verze z 5. 6. 2018, 11:08, kterou vytvořil Klara.Jiraskova (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

(Státnicová otázka: Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty)

Digitální knihovny slouží jako nástroj zpřístupnění kulturního dědictví v elektronické podobě. Digitalizované dokumenty přispívají nejen k fyzické ochraně originálů, ale především umožňují široké zpřístupnění.

Digitální knihovna nebo také elektronická či virtuální knihovna je „Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracovávání, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“ [1]

Kulturní dědictví je prakticky veškerá lidská činnost, která zanechala fyzické stopy do současného prostředí. Často se jedná o nenahraditelné zdroje informací kulturní historie lidstva. Pomocí digitalizace kulturního dědictví se usiluje o zajištění ochrany a zachování těchto informací i pro budoucí generace.


Významné zahraniční projekty

EUROPEANA

Europeana nabízí přístup k více než 50 milionům digitalizovaných položek, z toho více než 700 tisíc z České republiky. Europeana.eu je virtuální knihovna navržená tak, aby evropské vědecké a kulturní dědictví bylo přístupné od prehistorie až po současnost ve formě obrazových, textových, zvukových a video souborů. Europeana poskytuje přístup k různým typům obsahu poskytovaných přidruženými evropskými institucemi. Digitální kopie nejsou uloženy na centrálním počítači, ale zůstávají v příslušné kulturní instituce a její síti. Europeana shromažďuje pouze kontextové informace (metadata) dostupných objektů, včetně malých obrázků. Z České republiky jsou největšími přispěvateli Národní památkový ústav, Národní knihovna ČR, Národní filmový archiv a mnoho dalších. V současné době přispívá do Europeany více než 3.000 institucí ze všech zemí EU a to prostřednictvím svých agregátorů. Manuscriptorium poskytuje záznamy do TEL (The European Library), což je agregátor Europeany, a to znamená, že digitalizované dokumenty Manuscriptoria jsou přístupné i v rámci Europeany. [2]


WDL (The World Digital Library)

Je mezinárodní digitální knihovna provozovaná Library of Congress a organizací UNESCO.

Posláním WDL je podporovat mezinárodní a mezikulturní porozumění, zvětšovat objem a rozmanitost kulturního obsahu na internetu a poskytnout zdroje pro učitele, vědce a obecné publikum.

Cílem je také zúžení digitální propasti uvnitř a mezi jednotlivými zeměmi. Jejím cílem je rozšířit ne pouze anglický a ne pouze západní obsahu na internetu, a přispět k vědeckému bádání. Knihovna má v úmyslu učinit k dispozici na internetu, bezplatně a ve vícejazyčném formátu, významné primární materiály z kulturách po celém světě, včetně rukopisů, map, vzácných knih, partitur, nahrávek, filmů, tiskovin, fotografií, architektonické výkresy, a další významné kulturní povahy.

Z České republiky je zde umístěno 29 položek, většinu z nich přidala sama Library of Congress. Česká republika sama nepatří mezi přispívající instituce, pouze Slovenská republika. [3]


PAMĚŤ SVĚTA (Memory of the World)

program UNESCO, který byl zahájen r. 1992 jako program ochrany a záchrany světového kulturního dědictví uchovaného v dokumentech (tzv. documentary heritage). Koncem 90. let vznikl celosvětový registr programu Paměť světa, do něhož jsou zapisovány (obdobně jako je tomu u nemovitých památek) ty části dokumentového dědictví, který mají celosvětový význam - Česká republika má dosud pět zápisů. Nominace do registru se předkládají průběžně cestou národních komisí pro UNESCO, konečné slovo při jejich výběru má Mezinárodní poradní komise, která zasedá každé dva roky a kromě toho udává i hlavní směry rozvoje programu Paměť světa. [4]


Významné české projekty

MEMORIAE MUNDI SERIES BOHEMICA

Základním principem projektu Memoriae Mundi Series Bohemica je zpřístupnit informační obsah původních vzácných dokumentů, dochovaných ve fondech knihoven, archivů, muzeí nebo jednotlivců na území České republiky. Memoriae Mundi Series Bohemica se hlásí k programu UNESCO Paměť světa (Memory of the World). Memoriae Mundi Series Bohemica souvisí s rozvojem digitalizace a souvisejících činností v NK ČR. Je výsledkem dlouhodobé a systematické spolupráce s firmou Albertina icome Praha. NK ČR vyvinula vlastní otevřený a flexibilní metadatový formát DOBM. Tento standard pro strukturu digitálních dokumentů následně přijala organizace UNESCO jako standard pro všechny digitální dokumenty programu Paměť světa. Součástí programu Memoriae Mundi Series Bohemica se stal i program pro zachování dokumentů na kyselém papíře, tj. starých novin a časopisu. Tento program dostal jméno Kramerius. [5]


Národní digitální knihovna

Základ Národní digitální knihovny tvoří projekty Manuscriptorium, Kramerius a WebArchiv.

Projekt Národní digitální knihovna má 3 cíle:

  1. Digitalizovat část fondů bohemikální produkce. Zejména české knihy a periodika z 19. až 21. století.
  2. Vytvořit vhodné digitální uložiště, ve kterém bude dostatečný prostor jak pro dokumenty
  3. Zpřístupnit digitalizované dokumenty pro uživatele na jednom místě. [6]

MANUSCRIOPTORIUM

Nejvýznamnější český projekt týkající se digitalizace. Manuscriptorium je volně dostupná digitální knihovna, která pomocí propracovaných rešeršních nástrojů umožňuje snadný přístup k soustředěným informacím o historických fondech. Manuscriptorium je subagregátorem Europeany pro oblast historických fondů. Úkolem oddělení Manuscriptoria NK ČR v tomto mezinárodním projektu je koordinovat obsah digitální knihovny a udržovat celý systém v chodu. Zároveň řídí vývoj nástrojů, nezbytných pro používání digitální knihovny. [7]

KRAMERIUS

Kramerius je národní program ochranného reformátování knižních dokumentů ohrožených degradací kyselého papíru z fondů knihoven, muzeí a archivů. Mezi nejvíce ohrožené dokumenty patří novinové sbírky. Program Kramerius má za cíl zachránit a zpřístupnit veřejnosti bohemikální dokumenty tištěné na kyselém papíře, jejichž existence je ohrožena rozpadem neboli křehnutím papírového nosiče. Proto jsou tyto dokumenty zpřístupňovány v podobě mikrografického nebo digitálního formátu. Kramerius je také software určený ke zpřístupnění digitalizovaných dokumentů, pojmenovaný stejně jako program pro zachování mikrofilmů. V Krameriovi je možné vyhledávat v metadatech i v plných textech. [8]

WebARCHIV

WebArchiv je projekt Národní knihovny ČR vytvořený ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou v Brně a Ústavem výpočetní techniky Masarykovy univerzity v Brně. Úkolem WebArchivu je shromažďovat webové zdroje, následně je archivovat a digitálně zpřístupnit. Tímto archivováním se tak mohou dochovat digitální dokumenty, které mají v odborných oblastech (např. historie) vysokou hodnotu, ale je tu možnost jejich nenávratné ztráty, protože jejich zveřejnění proběhlo pouze prostřednictvím internetu. [9]

Česká digitální knihovna

Česká digitální knihovna by měla agregovat obsah digitálních knihoven v ČR. Nebude se zabývat přímo digitalizací fondů jako Národní digitální knihovna, ale vytvořením systému pro sběr metadat a poskytnutí přístupu k digitalizovaným sbírkám českých institucí, včetně dat v rámci NDK. Kromě toho se Česká digitální knihovna stane poskytovatelem agregovaných dat pro mezinárodní portál Europeana a World Digital Library. Zároveň poskytne jednotné rozhraní pro uživatele (např. fulltextové vyhledávání). Jedním z vedlejších cílů ČDK je vytvoření nové verze Krameria (Kramerius 5). Tento nově vyvinutý systém bude sloužit jako nástroj pro zpřístupnění digitálních dokumentů. [10]


Odkazy

Reference

  1. CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-16]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000854&local_base=KTD.
  2. Europeana [online]. Netherlands [cit. 2018-05-09]. Dostupné z: http://www.europeana.eu/portal/
  3. About the World Digital Library. World Digital Library [online]. Washington, DC [cit. 2018-05-09]. Dostupné z: https://www.wdl.org/en/about/
  4. Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Paměť světa [online]. c2018 [cit. 2018-05-20]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pam%C4%9B%C5%A5_sv%C4%9Bta&oldid=16005778
  5. KNOLL, Adolf. Memoriae Mundi Series Bohemica: Program digitálního zpřístupnění vzácných fondů. Ikaros [online]. 1998, ročník 2, číslo 7 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-11113. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11113
  6. Národní digitální knihovna. c2018. [cit. 2018-05-20]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/narodni-digitalni-knihovna
  7. O Manuscriptoriu. Manuscriptorium. [online]. 18.9.2015 [cit. 2018-05-18]. Dostupné z: http://www.manuscriptorium.com/cs/o-manuscriptoriu
  8. Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Kramerius (digitální knihovna) [online]. c2018 [cit.2018-05-20]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kramerius_(digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna)&oldid=15964577
  9. Webarchiv: památník českého internetu [online]. Praha, c2018 [cit. 2018-05-14]. Dostupné z: http://webarchiv.cz/cs
  10. Česká digitální knihovna [online]. c2013 Knihovna AV ČR [cit. 2018-05-20]. Dostupný z: https://www.czechdigitallibrary.cz/archiv/


Doporučená literatura

  • BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny - teorie a praxe. Národní knihovna, 2004, 15(4), s. 233-254. ISSN 0862-7487. Dostupné také z: http://oldknihovna.nkp.cz/NKKR0404/0404233.html.
  • VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. Ikaros [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-14005. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005
  • VORLÍČKOVÁ, Blanka. Světová digitální knihovna otevírá pokladnici kulturního bohatství lidstva na internetu. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-13092. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13092
  • Úmluva o zachování nemateriálního kulturního dědictví. UNESCO. [online]. 20.9.2015 [cit. 2018-05-20]. Dostupné z: http://www.unesco.org/culture/ich/doc/src/00009-CS-PDF.pdf
  • Memory of the World: The Treasures that Record Our History from 1700 BC to the Present Day, Foreword by Irina Bokova, Director-General of UNESCO, Paris, UNESCO, 2012. 608 s. ISBN 978-92-3-1042-37-9
  • BROŽEK, Aleš. Kramerius v českých a slovenských knihovnách na konci roku 2015. Čtenář. 2016, roč. 68, č. 5. ISSN 0011-2321.
  • LHOTÁK, Martin. Česká digitální knihovna. Duha [online]. 2016, roč. 30, č. 3 [cit. 2018-05-17]. Dostupný z WWW: http://duha.mzk.cz/clanky/ceska-digitalni-knihovna . ISSN 1804-4255.
  • VORLÍČKOVÁ, Blanka. Europeana: online přístup k evropskému kulturnímu a historickému dědictví. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 3 [cit. 2018-05-17]. urn:nbn:cz:ik-13047. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13047

Externí odkazy

Klíčová slova

kulturní dědictví, digitalizace, digitální knihovna