Dopady informačních technologií

Verze z 14. 9. 2014, 21:24, kterou vytvořil Jan.Vlnas (diskuse | příspěvky) (doplněny a zredukovány reference)

Dopady informačních technologií se zabývá informační etika na makroetické úrovni. (Souček 2006, s. 78) Problematiku lze rozdělit například do těchto základních oblastí (Šlerka 2011, s. 19):

  • Soukromí jednotlivce,
  • přesnost informací,
  • vlastnictví informací,
  • přístupnost informací.

Soukromí

Informační technologie mohou mít řadu negativních dopadů na soukromí jednotlivce i celé skupiny. Jedná se například o tyto témata (Šlerka 2011, s. 20):

  • Stalking (pronásledování a často až patologický zájem o konkrétní osobu; stlaker ke své činnosti často zneužívá IT) (Wikipedie 2014, Stalking),
  • data mining (těžení informací ze shromážděných dat),
  • sociální média (míra soukromí v sociálních médiích, důvěryhodnost třetích stran),
  • monitorování on-line aktivity (na pracovišti, státem),
  • únik soukromých a osobních dat (tzv. leaks).

Přesnost informací

Informační technologie umožňují komukoliv prakticky okamžité šíření informací, často však na úkor jejich přesnosti či pravdivosti. Z toho vyplývá i problém věrohodnosti autora a zodpovědnosti za data a informace (Šlerka 2011, s. 21).

Konkrétním příkladem je problematika důvěryhodnosti Wikipedie.

Vlastnictví informací

Snadná přenositelnost a reprodukovatelnost dat mění dosavadní chápání vlastnictví informací, především v oblasti duševního vlastnictví. Do problematiky vlastnictví spadá mj. (Šlerka 2011, s. 22):

Přístupnost informací

Dostupnost informací je závislá na přístupu k informačním technologiím, např. populace v rozvojových zemích nemá k dispozici technologie, které jsou v rozvinutějších zemích běžné. To může vést ke zvětšujícím se sociálním a ekonomickým rozdílům jak mezi různými zeměmi, tak i mezi sociálními a věkovými skupinami. Souhrnně se tento jev nazývá jako digital divide (digitální propast) (Wikipedie 2014, Digitální propast; Šlerka 2011, s. 24-26).

Přístupnost informací však může být omezena i záměrně, např. z ideologických důvodů – typicky se jedná o cenzuru internetu.

Reference

  1. ŠLERKA, Josef, 2011. Informační etika [online prezentace]. 2011. [vid. 12. červen 2014]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/josefslerka/informan-etika
  2. SOUČEK, Martin, 2006. Informační věda. Praha: Univerzita Karlova v Praze. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130
  3. PŘISPĚVATELÉ WIKIPEDIE, 2014. Stalking. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online] [vid. 13. 9. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stalking&oldid=11265208
  4. PŘISPĚVATELÉ WIKIPEDIE, 2014. Digitální propast. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online] [vid. 13. 9. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&oldid=11605932