E-government: a) Rozvoj ICT služeb veřejné správy a základní registry, b) GDPR a ochrana osobních údajů: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 21 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Pracuje se}}
 
 
==eGovernment==
 
==eGovernment==
Myšlenkou tzv. [[E-government|eGovernmentu]] je správa věcí veřejných za pomoci využití moderních elektronických nástrojů, díky kterým bude veřejná správa k občanům přátelštější, dostupnější, efektivnější, rychlejší a levnější. <ref name="minis">Co je eGovernment? Ministerstvo vnitra České republiky [online]. [cit. 2022-01-04]. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/clanek/co-je-egovernment.aspx</ref> Slouží k výměně [[Informace|informací]] s občany, soukromými organizacemi i jinými veřejnými institucemi a očekává se od něj poskytování rychlých, dostupných a kvalitních [[Informační služby|informačních služeb]]. Měl by především usnadnit styk veřejnosti s úřady. <ref name="jaknai">eGovernment. Jak na internet [online]. [cit. 2022-01-04]. Dostupné z: https://www.jaknainternet.cz/page/1718/egovernment/</ref>
+
Myšlenkou tzv. [[E-government|eGovernmentu]] je správa věcí veřejných za pomoci využití moderních elektronických nástrojů, díky kterým bude veřejná správa k občanům přátelštější, dostupnější, efektivnější, rychlejší a levnější. <ref name="minis">Co je eGovernment? Ministerstvo vnitra České republiky [online]. [cit. 2022-01-04]. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/clanek/co-je-egovernment.aspx</ref> Slouží k výměně [[Informace|informací]] s občany se soukromými organizacemi i jinými veřejnými institucemi a očekává se od něj poskytování rychlých, dostupných a kvalitních [[Informační služby|informačních služeb]]. Měl by především usnadnit styk veřejnosti s úřady. <ref name="jaknai">eGovernment. Jak na internet [online]. [cit. 2022-01-04]. Dostupné z: https://www.jaknainternet.cz/page/1718/egovernment/</ref>
  
 
'''Nejčastěji zmiňované výhody elektronizace státní správy jsou:'''
 
'''Nejčastěji zmiňované výhody elektronizace státní správy jsou:'''
* snížení počtu pracovníků a tím i snížení nákladů,
+
 
* zrychlení a zjednodušení administrativních procesů,
+
*snížení počtu pracovníků a tím i snížení nákladů,
* vyšší spokojenost konzumentů služby a jejich větší pohodlí,
+
*zrychlení a zjednodušení administrativních procesů,
* snížení chybovosti poskytnutých [[Data|dat]],
+
*vyšší spokojenost konzumentů služby a jejich větší pohodlí,
* flexibilita (služby mohou být poskytnuty i mimo pracovní hodiny instituce). <ref name="jaknai">eGovernment. Jak na internet [online]. [cit. 2022-01-04]. Dostupné z: https://www.jaknainternet.cz/page/1718/egovernment/</ref>
+
*snížení chybovosti poskytnutých [[Data|dat]],
* přinést občanům, školám, podnikům a administrativě on-line služby,
+
*flexibilita (služby mohou být poskytnuty i mimo pracovní hodiny instituce). <ref name="jaknai">eGovernment. Jak na internet [online]. [cit. 2022-01-04]. Dostupné z: https://www.jaknainternet.cz/page/1718/egovernment/</ref>
* vytvořit [[Počítačová gramotnost|počítačově gramotnou]] společnost podporovanou soukromým sektorem připraveným poskytnout finančními prostředky,
+
*přinést občanům, školám, podnikům a administrativě on-line služby,
* zajistit, aby celý proces zavádění byl pro celou společnost, vybudoval u uživatelů důvěru a posílil společenskou soudržnost. <ref name="moodl">NOVOTNÁ, Jitka. E-government - Informační systémy v podnikové praxi. Moodle UK [online]. [cit. 2022-01-06]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/1184998/mod_resource/content/2/08_e_government.pdf</ref>
+
*vytvoření [[Počítačová gramotnost|počítačově gramotné]] společnosti podporované soukromým sektorem připraveným poskytnout finančními prostředky,
 +
*zajistění toho, aby proces zavádění byl pro celou společnost a aby vybudoval u uživatelů důvěru a posílil společenskou soudržnost. <ref name="moodl">NOVOTNÁ, Jitka. E-government - Informační systémy v podnikové praxi. Moodle UK [online]. [cit. 2022-01-06]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/1184998/mod_resource/content/2/08_e_government.pdf</ref>
  
 
'''Mezi hlavní cíle eGovernmentu patří:'''
 
'''Mezi hlavní cíle eGovernmentu patří:'''
# usnadnit styk veřejnosti s úřady a to zejména z hlediska úspory času (ať už se to týká občanů nebo podnikatelů) a zajistit větší efektivitu fungování úřadů.  
+
 
# ušetřit finance potřebné na výplatu později "zbytečných" úředníků a následně ušetřit další peníze, jak na straně veřejnosti, tak na straně úřadů, uchováváním veškeré agendy pouze v elektronické podobě.
+
#<u>usnadnit styk veřejnosti s úřady,</u> a to zejména z hlediska úspory času (ať už se to týká občanů nebo podnikatelů) a zajistit větší efektivitu fungování úřadů.
 +
#<u>ušetřit finance</u> potřebné na výplatu "zbytečných" úředníků a následně ušetřit další peníze, jak na straně veřejnosti, tak na straně úřadů, uchováváním veškeré agendy pouze v elektronické podobě.
 +
 
 +
'''Výčet oblastí a činností, jež jsou součástí e-governmentu v České republice:'''
 +
 
 +
* informační systémy veřejné správy, [[open source]]
 +
* [[elektronická komunikace]]
 +
* ochrana osobních údajů, implementace [[biometrické údaje|biometrických údajů]]
 +
* [[digitální podpis|elektronický podpis]], [[elektronická značka]]
 +
* elektronická správní řízení, elektronická podání, [[e-podatelny]], [[e-volby]]
 +
* dlouhodobé uchovávání elektronických dokumentů
 +
* konverze dokumentů
 +
* registry veřejné správy
 +
* informační audit
 +
* bezpečnost a ochrana utajovaných informací
 +
* bezpečnost – komplexní zabezpečení informačního systému
 +
* [[eCommerce]]
 +
* elektronické veřejné zakázky <ref name="lidinský">LIDINSKÝ,  Vít et al. <i>EGovernment bezpečně</i>. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 145 s. ISBN 978-80-247-2462-1.</ref>
 +
 
 +
'''Hlavní nevýhody egovernmentu:'''
 +
* nespolehlivost informací na [[World Wide Web|webu]],
 +
* horší dohledatelnost původce nařízení či informace a její aktuálnosti
 +
* nutnost legislativního zabezpečení
 +
* technologické překážky – nedostačující vybavení úřadů ICT
 +
* problém nazývaný “[[Digital divide - digitální propast|digitální propast]]“ (digital divide) – je to propastný rozdíl mezi přístupem k informačním technologiím a počítačovou gramotností mezi jednotlivými skupinami obyvatelstva <ref>ŠÍPKOVÁ, Štěpánka. Elektronická komunikace a e-government [online]. Brno, 2011 [cit. 2022-01-24]. Dostupné z: https://theses.cz/id/tat9u2/. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce doc. RNDr. Bohumír Štědroň, CSc.</ref>
  
 
===Tři pilíře eGovernmentu===
 
===Tři pilíře eGovernmentu===
Řádek 21: Řádek 45:
  
 
====Czech POINT====
 
====Czech POINT====
Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál (Czech POINT) je projektem, jehož cílem je zredukovat přílišnou byrokracii ve vztahu občan – veřejná správa. Konkrétním úkolem Czech POINTu je sloužit jako asistované místo pro výkon veřejné správy. Prostřednictvím tohoto univerzálního místa, které umožňuje komunikaci občanů se státem, může občan získat veškeré údaje, které jsou o něm vedeny v centrálních veřejných evidencích a registrech a jejich opisy a výpisy. Je to zároveň místo (obecní úřad, pošta atd.), kde je možné si nechat ověřit dokumenty, listiny, podpisy či elektronickou podobu dokumentů.  
+
[[Soubor:Logo Czech POINT (zdroj praha.eu).jpg|náhled|Logo Czech POINT (zdroj praha.eu)]]
 +
'''Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál''' (Czech POINT) je projektem, jehož cílem je zredukovat přílišnou byrokracii ve vztahu občan – veřejná správa. Konkrétním úkolem Czech POINTu je sloužit jako asistované místo pro výkon veřejné správy. Prostřednictvím tohoto univerzálního místa, které umožňuje [[Komunikace|komunikaci]] občanů se státem, může občan získat veškeré údaje, které jsou o něm vedeny v centrálních veřejných evidencích a registrech a jejich opisy a výpisy. Je to zároveň místo (obecní úřad, pošta atd.), kde je možné si nechat ověřit [[dokument|dokumenty]], listiny, podpisy či elektronickou podobu dokumentů.  
  
V současnosti existují 3 hlavní rozhraní Czech POINT jakožto asistovaná kontaktní místa veřejné správy určená pro občany, CzechPOINT@office neveřejná internetová aplikace určená úředníkům veřejné správy, kteří ze zákona
+
'''V současnosti existují 3 hlavní rozhraní:'''
přistupují k rejstříkům nebo provádějí konverzi dokumentů z moci úřední a nejnovější rozhraní CzechPOINT@home fungující jako kontaktní místo s dálkovým přístupem (nejen) z domova pro držitele vlastních datových schránek.
+
 
Podrobněji viz následující odkaz: http://www.czechpoint.cz/public <ref name="csu">Rozvoj informační společnosti v České republice a zemích EU - Kapitola E Veřejná správa a ICT: eGovernment. Český statistický úřad [online]. [cit. 2022-01-04]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/94876554/06202618e.pdf/e7536a58-f10a-4642-a1e1-f1ce6f60e4b5?version=1.2</ref>
+
*<u>Czech POINT</u>: jako asistovaná kontaktní místa veřejné správy určená pro občany.
 +
*<u>CzechPOINT@office</u>: neveřejná [[Internet|internetová]] aplikace určená úředníkům veřejné správy, kteří ze zákona přistupují k rejstříkům nebo provádějí konverzi dokumentů z moci úřední.
 +
*<u>CzechPOINT@home</u>: fungující jako kontaktní místo s dálkovým přístupem (nejen) z domova pro držitele vlastních datových schránek. <ref name="csu">Rozvoj informační společnosti v České republice a zemích EU - Kapitola E Veřejná správa a ICT: eGovernment. Český statistický úřad [online]. [cit. 2022-01-04]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/94876554/06202618e.pdf/e7536a58-f10a-4642-a1e1-f1ce6f60e4b5?version=1.2</ref>
  
 
====Datové schránky====
 
====Datové schránky====
Od svého uvedení do provozu, v druhé polovině roku 2009, představují datové schránky nový standard pro doručování úředních dokumentů. Datové schránky jsou státem garantovaný komunikační nástroj, který nahrazuje klasické doporučené dopisy a slouží hlavně ke komunikaci s orgány veřejné moci. Pomocí datových schránek je tak možné zasílat dokumenty v elektronické podobě orgánům veřejné moci a také je od nich tímto způsobem přijímat.
+
Datové schránky představují standard pro doručování úředních dokumentů. Datové schránky jsou státem garantovaný komunikační nástroj, který nahrazuje klasické doporučené dopisy a slouží hlavně ke komunikaci s orgány veřejné moci. Pomocí datových schránek je tak možné zasílat dokumenty v elektronické podobě orgánům veřejné moci a také je od nich tímto způsobem přijímat.
  
Datová schránka – elektronická identita fungující z uživatelského pohledu na podobném principu jako e-mailová schránka. V českém právním řádu je definována jako elektronické úložiště speciálního typu, které je určeno
+
Jedná se vlastně o elektronickou identitu fungující z uživatelského pohledu na podobném principu jako [[E-mail|e-mailová schránka]]. V českém právním řádu je definována jako elektronické úložiště speciálního typu, které je určeno k zabezpečenému a důvěryhodnému doručování elektronických dokumentů a zpráv mezi orgány veřejné moci na straně jedné a fyzickými a právnickými osobami na straně druhé. V České republice byly datové schránky v tomto významu
k zabezpečenému a důvěryhodnému doručování elektronických dokumentů a zpráv mezi orgány veřejné moci na straně jedné a fyzickými a právnickými osobami na straně druhé. V České republice byly datové schránky v tomto významu
+
zavedeny '''zákonem č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů''', účinným od 1. července 2009. Od 1. ledna 2010 mohou používat datové schránky mezi sebou i fyzické a právnické osoby. Datová schránka je povinná pro orgány státní moci a právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku. Dobrovolná je pro většinu podnikajících fyzických osob, zřídit si ji mohou i nepodnikající fyzické osoby. <ref name="csu">Rozvoj informační společnosti v České republice a zemích EU - Kapitola E Veřejná správa a ICT: eGovernment. Český statistický úřad [online]. [cit. 2022-01-04]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/94876554/06202618e.pdf/e7536a58-f10a-4642-a1e1-f1ce6f60e4b5?version=1.2</ref>
zavedeny zákonem č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, účinným od 1. července 2009. Od 1. ledna 2010 mohou používat datové schránky mezi sebou i fyzické a právnické osoby. Datová
 
schránka je povinná pro orgány státní moci a právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, dobrovolná je pro většinu podnikajících fyzických osob, zřídit si ji mohou i nepodnikající fyzické osoby (občané). <ref name="csu">Rozvoj informační společnosti v České republice a zemích EU - Kapitola E Veřejná správa a ICT: eGovernment. Český statistický úřad [online]. [cit. 2022-01-04]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/94876554/06202618e.pdf/e7536a58-f10a-4642-a1e1-f1ce6f60e4b5?version=1.2</ref>
 
  
 
==Rozvoj ICT služeb veřejné správy a základní registry==
 
==Rozvoj ICT služeb veřejné správy a základní registry==
 
Každá pobočka úřadu si dříve v rámci své agendy vedla svojí evidenci údajů často v papírové podobě. Vzhledem k tomu, že tato data nebyla právně závazná, musel každý občan vždy vyplnit formulář se stále stejnými údaji. V základních registrech jsou však všechny tzv. referenční údaje vždy aktuální a právně závazné. Pokud je úřady pro výkon své agendy potřebují, čerpají je přímo ze základních registrů. Pokud se některý údaj změní, všechny úřady připojené k základním registrům se tuto změnu dozví automaticky. K těmto údajům má přístup pouze ten, kdo k tomu má zákonné oprávnění, navíc je každý přístup je zaznamenán, takže osobní údaje občanů jsou pod kontrolou.
 
Každá pobočka úřadu si dříve v rámci své agendy vedla svojí evidenci údajů často v papírové podobě. Vzhledem k tomu, že tato data nebyla právně závazná, musel každý občan vždy vyplnit formulář se stále stejnými údaji. V základních registrech jsou však všechny tzv. referenční údaje vždy aktuální a právně závazné. Pokud je úřady pro výkon své agendy potřebují, čerpají je přímo ze základních registrů. Pokud se některý údaj změní, všechny úřady připojené k základním registrům se tuto změnu dozví automaticky. K těmto údajům má přístup pouze ten, kdo k tomu má zákonné oprávnění, navíc je každý přístup je zaznamenán, takže osobní údaje občanů jsou pod kontrolou.
  
Základní registry jako jeden ze základních pilířů eGovernmentu fungují od roku 2012. Díky nim se zrychlila a zjednodušila řada agend a občané a firmy získali důkladnou kontrolu nad tím, kdo, kdy a proč využívá naše osobní údaje.
+
Základní registry jako jeden ze základních pilířů eGovernmentu fungují od roku 2012. Díky nim se zrychlila a zjednodušila řada agend a občané a firmy získali důkladnou kontrolu nad tím, kdo, kdy a proč využívá jejich osobní údaje.
  
 
'''Základní registry jsou čtyři:'''  
 
'''Základní registry jsou čtyři:'''  
* Registr osob (správcem je Český statistický úřad) - obsahuje základní identifikační údaje o subjektech, které mají IČO (právnické, podnikající fyzické osoby apod.) , jejich provozovnách a statutárních zástupcích.
+
 
* Registr obyvatel (správcem je Ministerstvo vnitra ČR) - obsahuje referenční údaje o fyzických osobách, které žijí na území ČR (občané ČR i cizinci) a to konkrétně jméno a příjmení, datum a místo narození (a případně úmrtí), adresa místa pobytu, státní občanství, čísla elektronicky čitelných identifikačních dokladů, ID datové schránky.
+
*<u>Registr osob</u> (správcem je [https://www.czso.cz/ Český statistický úřad]) - obsahuje základní identifikační údaje o subjektech, které mají IČO (právnické, podnikající fyzické osoby apod.), jejich provozovnách a statutárních zástupcích.
* Registr práv a povinností - obsahuje údaje o vykonávaných agendách a údaje o oprávněních k přístupu k údajům v ostatních registrech.
+
*<u>Registr obyvatel</u> (správcem je [https://www.mvcr.cz/ Ministerstvo vnitra ČR]) - obsahuje referenční údaje o fyzických osobách, které žijí na území ČR (občané ČR i cizinci) a to konkrétně jméno a příjmení, datum a místo narození (a případně úmrtí), adresa místa pobytu, státní občanství, čísla elektronicky čitelných identifikačních dokladů, ID datové schránky.
* Registr územní identifikace, adres a nemovitostí (správcem je Český úřad zeměměřický a katastrální) - slouží k evidenci územního členění státu. Vede referenční údaje o stavebních objektech, pozemcích, ulicích, katastrálních územích, atd.
+
*<u>Registr práv a povinností</u> - obsahuje údaje o vykonávaných agendách a údaje o oprávněních k přístupu k údajům v ostatních registrech.
 +
*<u>Registr územní identifikace, adres a nemovitostí</u> (správcem je [https://cuzk.cz/ Český úřad zeměměřický a katastrální]) - slouží k evidenci územního členění státu. Vede referenční údaje o stavebních objektech, pozemcích, ulicích, katastrálních územích atd.
  
 
==GDPR a ochrana osobních údajů==
 
==GDPR a ochrana osobních údajů==
 
===Osobní údaje===  
 
===Osobní údaje===  
Osobními údaji jsou veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě, kterou lze přímo identifikovat, zejména odkazem na určitý identifikátor, např. jméno, identifikační číslo, lokační údaje, síťový identifikátor nebo na jeden či více zvláštních prvků fyzické, fyziologické, genetické, psychické, ekonomické, kulturní neb společenské identity této fyzické osoby.  
+
Osobními údaji jsou veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě, kterou lze přímo identifikovat, zejména odkazem na určitý identifikátor, např. jméno, identifikační číslo, lokační údaje, síťový identifikátor nebo jeden či více zvláštních prvků fyzické, fyziologické, genetické, psychické, ekonomické, kulturní neb společenské identity této fyzické osoby.  
  
Zvláštní kategorie osobních údajů (citlivé údaje) jsou takové osobní údaje, které vypovídají o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání či filozofickém přesvědčení, členství v odborech, zdravotním stavu či o sexuálním životě nebo sexuální orientaci fyzické osoby. Za zvláštní kategorii údajů jsou považovány i genetické a biometrické údaje, pokud jsou zpracovávány za účelem jedinečné identifikace fyzické osoby.<ref name="moodl1">NOVOTNÁ, Jitka. GDPR aneb ochrana osobních údajů - Informační systémy v podnikové praxi. Moodle UK [online]. [cit. 2022-01-06]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/1189589/mod_resource/content/1/09_GDPR.pdf</ref>
+
V rámci osobních údajů máme také kategorii tzv. zvláštních osobních údajů (citlivé údaje). Jedná se o takové osobní údaje, které vypovídají o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání či filozofickém přesvědčení, členství v odborech, zdravotním stavu či o sexuálním životě nebo sexuální orientaci fyzické osoby. Za zvláštní kategorii údajů jsou považovány i genetické a biometrické údaje, pokud jsou zpracovávány za účelem jedinečné identifikace fyzické osoby.<ref name="moodl1">NOVOTNÁ, Jitka. GDPR aneb ochrana osobních údajů - Informační systémy v podnikové praxi. Moodle UK [online]. [cit. 2022-01-06]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/1189589/mod_resource/content/1/09_GDPR.pdf</ref>
  
 
===GDPR===
 
===GDPR===
Zkratka [[GDPR]] v českém znění znamená '''Obecné nařízení o [[Ochrana osobních údajů|ochraně osobních údajů]]''' (anglicky General Data Protection Regulation) a je v celé EU jednotně účinné od 25. května 2018. GDPR představuje nový právní rámec ochrany osobních údajů v evropském prostoru s cílem hájit co nejvíce práva občanů EU proti neoprávněnému zacházení s jejich [[Data|daty]] včetně osobních údajů. GDPR se týká všech firem a institucí, ale i jednotlivců a online služeb, které zpracovávají data uživatelů. GDPR zavedlo astronomické pokuty za porušování pravidel a nařizuje některým správcům nebo zpracovatelům osobních údajů zřídit nezávislou kontrolní funkci DPO (Data Protection Officer, tj. Pověřenec pro ochranu osobních údajů). <ref name=":33">Co je GDPR? GDPR.cz [online] [cit. 2022-01-04]. Dostupné z: https://www.gdpr.cz/gdpr/.</ref> V rámci GDPR je vždy potřeba "dát" souhlas se zpracováním osobních údajů, který musí být doložitelný (avšak nemusí být písemný). Jeho udělení musí být stejně snadné, jako jeho odvolatelnost. V České republice děti od dovršení 15 let mohou dávat souhlas sami (do 15 roku za ně souhlas dávají jejich rodiče).  
+
Zkratka [[GDPR]] v českém znění znamená '''Obecné nařízení o [[Ochrana osobních údajů|ochraně osobních údajů]]''' (anglicky General Data Protection Regulation) a je v celé [[Evropská unie|EU]] jednotně účinné od 25. května 2018. GDPR představuje nový právní rámec ochrany osobních údajů v evropském prostoru s cílem hájit co nejvíce práva občanů EU proti neoprávněnému zacházení s jejich daty včetně osobních údajů. GDPR se týká všech firem a institucí, ale i jednotlivců a online služeb, které zpracovávají data uživatelů. GDPR zavedlo astronomické pokuty za porušování pravidel a nařizuje některým správcům nebo zpracovatelům osobních údajů zřídit nezávislou kontrolní funkci DPO (Data Protection Officer, tj. pověřenec pro ochranu osobních údajů). <ref name=":33">Co je GDPR? GDPR.cz [online] [cit. 2022-01-04]. Dostupné z: https://www.gdpr.cz/gdpr/.</ref> V rámci GDPR je vždy potřeba "dát" souhlas se zpracováním osobních údajů, který musí být doložitelný (avšak nemusí být písemný). Jeho udělení musí být stejně snadné, jako jeho odvolatelnost. V České republice děti od dovršení 15 let mohou dávat souhlas samy (do 15 roku za ně souhlas dávají jejich rodiče).  
  
 
'''Cíle:'''
 
'''Cíle:'''
* nastavit jednotný právní rámec a pravidla pro zacházení s osobními údaji napříč EU
+
 
* chránit základní práva a svobody fyzických osob, a zejména jejich právo na ochranu osobních údajů
+
*nastavit jednotný právní rámec a pravidla pro zacházení s osobními údaji v celé Evropské unii
* hájit co nejvíce práva občanů EU proti neoprávněnému zacházení s jejich daty/osobními údaji
+
*chránit základní práva a svobody fyzických osob, a zejména jejich právo na ochranu osobních údajů
 +
*hájit co nejvíce práva občanů EU proti neoprávněnému zacházení s jejich daty či osobními údaji
  
 
'''Zásady zpracování osobních údajů'''
 
'''Zásady zpracování osobních údajů'''
* Zákonnost, korektnost, transparentnost
+
 
* Účelové omezení
+
*zákonnost, korektnost, transparentnost
* Minimalizace údajů (omezení na nezbytný rozsah)
+
*účelové omezení
* Přesnost (opravy, vymazání)
+
*minimalizace údajů (omezení na nezbytný rozsah)
* Omezení uložení
+
*přesnost (opravy, vymazání)
* Integrita a důvěrnost (zabezpečení – technické, organizační opatření)
+
*omezení uložení
 +
*integrita a důvěrnost (zabezpečení – technické, organizační opatření)
  
 
====Zákonnost zpracování osobních údajů====
 
====Zákonnost zpracování osobních údajů====
 
Aby zpracování osobních údajů bylo zákonné, musí pro něj existovat v daný čas platný účel. Poté, co účel pomine, je potřeba údaje vymazat nebo anonymizovat. '''Účel musí být opřen alespoň o jeden z následujících právních titulů:'''
 
Aby zpracování osobních údajů bylo zákonné, musí pro něj existovat v daný čas platný účel. Poté, co účel pomine, je potřeba údaje vymazat nebo anonymizovat. '''Účel musí být opřen alespoň o jeden z následujících právních titulů:'''
  
* souhlas se zpracováním osobních údajů  
+
*souhlas se zpracováním osobních údajů
* pro potřeby smlouvy se subjektem údajů nebo jeho uzavření
+
*pro potřeby smlouvy se subjektem údajů nebo jeho uzavření
* je nezbytné pro splnění právní povinnosti
+
*je nezbytné pro splnění právní povinnosti
* je nezbytné pro ochranu životně důležitých zájmů subjektů údajů
+
*je nezbytné pro ochranu životně důležitých zájmů subjektů údajů
* ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci
+
*ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci
* oprávněný zájem správce, pokud před ním nemají přednost jiné zájmy subjektu údajů <ref name="moodl1">NOVOTNÁ, Jitka. GDPR aneb ochrana osobních údajů - Informační systémy v podnikové praxi. Moodle UK [online]. [cit. 2022-01-06]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/1189589/mod_resource/content/1/09_GDPR.pdf</ref>
+
*oprávněný zájem správce, pokud před ním nemají přednost jiné zájmy subjektu údajů <ref name="moodl1">NOVOTNÁ, Jitka. GDPR aneb ochrana osobních údajů - Informační systémy v podnikové praxi. Moodle UK [online]. [cit. 2022-01-06]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/1189589/mod_resource/content/1/09_GDPR.pdf</ref>
  
 
==Odkazy==
 
==Odkazy==
Řádek 85: Řádek 113:
 
===Doporučená literatura===
 
===Doporučená literatura===
  
* BOKŠA, Michal et al. Digitální Česko v digitální Evropě. Mladá Boleslav: Škoda Auto Vysoká škola o.p.s., [2019], ©2019. 174 stran. ISBN 978-80-87042-75-5.
+
*BOKŠA, Michal et al. Digitální Česko v digitální Evropě. Mladá Boleslav: Škoda Auto Vysoká škola o.p.s., [2019], ©2019. 174 stran. ISBN 978-80-87042-75-5.
* E-Government: information, technology and transformation [online]. Armonk, N.Y.: M.E. Sharpe, 2010. Advances in management information systems, v. 17 [cit. 2022-01-04]. Dostupné z: https://ebookcentral.proquest.com/lib/natl-ebooks/detail.action?docID=1987299.
+
*E-Government: information, technology and transformation [online]. Armonk, N.Y.: M.E. Sharpe, 2010. Advances in management information systems, v. 17 [cit. 2022-01-04]. Dostupné z: https://ebookcentral.proquest.com/lib/natl-ebooks/detail.action?docID=1987299.
* ČESKO. E-government a GDPR: (soubor zákonů). Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2018. 551 stran. ISBN 978-80-7380-717-7.
+
*ČESKO. E-government a GDPR: (soubor zákonů). Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2018. 551 stran. ISBN 978-80-7380-717-7.
* MATES, Pavel a SMEJKAL, Vladimír. E-government v České republice: právní a technologické aspekty. 2., podstatně přeprac. a rozš. vyd., V nakl. Leges vyd. 1. Praha: Leges, 2012. 464 s. Teoretik. ISBN 978-80-87576-36-6.
+
*MATES, Pavel a SMEJKAL, Vladimír. E-government v České republice: právní a technologické aspekty. 2., podstatně přeprac. a rozš. vyd., V nakl. Leges vyd. 1. Praha: Leges, 2012. 464 s. Teoretik. ISBN 978-80-87576-36-6.
* FIALA, Ondřej, GREPL, Jan a LICHNOVSKÝ, Ondřej. GDPR: hmotné a procesní aspekty prakticky. Vydání první. V Praze: C.H. Beck, 2019. xix, 240 stran. Právní praxe. ISBN 978-80-7400-762-0.
+
*FIALA, Ondřej, GREPL, Jan a LICHNOVSKÝ, Ondřej. GDPR: hmotné a procesní aspekty prakticky. Vydání první. V Praze: C.H. Beck, 2019. xix, 240 stran. Právní praxe. ISBN 978-80-7400-762-0.
  
 
===Související články===
 
===Související články===

Aktuální verze z 24. 1. 2022, 12:23

eGovernment

Myšlenkou tzv. eGovernmentu je správa věcí veřejných za pomoci využití moderních elektronických nástrojů, díky kterým bude veřejná správa k občanům přátelštější, dostupnější, efektivnější, rychlejší a levnější. [1] Slouží k výměně informací s občany se soukromými organizacemi i jinými veřejnými institucemi a očekává se od něj poskytování rychlých, dostupných a kvalitních informačních služeb. Měl by především usnadnit styk veřejnosti s úřady. [2]

Nejčastěji zmiňované výhody elektronizace státní správy jsou:

  • snížení počtu pracovníků a tím i snížení nákladů,
  • zrychlení a zjednodušení administrativních procesů,
  • vyšší spokojenost konzumentů služby a jejich větší pohodlí,
  • snížení chybovosti poskytnutých dat,
  • flexibilita (služby mohou být poskytnuty i mimo pracovní hodiny instituce). [2]
  • přinést občanům, školám, podnikům a administrativě on-line služby,
  • vytvoření počítačově gramotné společnosti podporované soukromým sektorem připraveným poskytnout finančními prostředky,
  • zajistění toho, aby proces zavádění byl pro celou společnost a aby vybudoval u uživatelů důvěru a posílil společenskou soudržnost. [3]

Mezi hlavní cíle eGovernmentu patří:

  1. usnadnit styk veřejnosti s úřady, a to zejména z hlediska úspory času (ať už se to týká občanů nebo podnikatelů) a zajistit větší efektivitu fungování úřadů.
  2. ušetřit finance potřebné na výplatu "zbytečných" úředníků a následně ušetřit další peníze, jak na straně veřejnosti, tak na straně úřadů, uchováváním veškeré agendy pouze v elektronické podobě.

Výčet oblastí a činností, jež jsou součástí e-governmentu v České republice:

Hlavní nevýhody egovernmentu:

  • nespolehlivost informací na webu,
  • horší dohledatelnost původce nařízení či informace a její aktuálnosti
  • nutnost legislativního zabezpečení
  • technologické překážky – nedostačující vybavení úřadů ICT
  • problém nazývaný “digitální propast“ (digital divide) – je to propastný rozdíl mezi přístupem k informačním technologiím a počítačovou gramotností mezi jednotlivými skupinami obyvatelstva [5]

Tři pilíře eGovernmentu

Mezi základní pilíře eGovernmentu vybudované v letech 2007–2013 patří síť kontaktních míst veřejné správy Czech POINT, systém datových schránek a základní registry, které by měly dohromady přinést pohodlnější přístup k veřejným službám. Od roku 2018 je pak zásadním stavebním prvkem celoevropská elektronická identita. [2]

Czech POINT

Logo Czech POINT (zdroj praha.eu)

Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál (Czech POINT) je projektem, jehož cílem je zredukovat přílišnou byrokracii ve vztahu občan – veřejná správa. Konkrétním úkolem Czech POINTu je sloužit jako asistované místo pro výkon veřejné správy. Prostřednictvím tohoto univerzálního místa, které umožňuje komunikaci občanů se státem, může občan získat veškeré údaje, které jsou o něm vedeny v centrálních veřejných evidencích a registrech a jejich opisy a výpisy. Je to zároveň místo (obecní úřad, pošta atd.), kde je možné si nechat ověřit dokumenty, listiny, podpisy či elektronickou podobu dokumentů.

V současnosti existují 3 hlavní rozhraní:

  • Czech POINT: jako asistovaná kontaktní místa veřejné správy určená pro občany.
  • CzechPOINT@office: neveřejná internetová aplikace určená úředníkům veřejné správy, kteří ze zákona přistupují k rejstříkům nebo provádějí konverzi dokumentů z moci úřední.
  • CzechPOINT@home: fungující jako kontaktní místo s dálkovým přístupem (nejen) z domova pro držitele vlastních datových schránek. [6]

Datové schránky

Datové schránky představují standard pro doručování úředních dokumentů. Datové schránky jsou státem garantovaný komunikační nástroj, který nahrazuje klasické doporučené dopisy a slouží hlavně ke komunikaci s orgány veřejné moci. Pomocí datových schránek je tak možné zasílat dokumenty v elektronické podobě orgánům veřejné moci a také je od nich tímto způsobem přijímat.

Jedná se vlastně o elektronickou identitu fungující z uživatelského pohledu na podobném principu jako e-mailová schránka. V českém právním řádu je definována jako elektronické úložiště speciálního typu, které je určeno k zabezpečenému a důvěryhodnému doručování elektronických dokumentů a zpráv mezi orgány veřejné moci na straně jedné a fyzickými a právnickými osobami na straně druhé. V České republice byly datové schránky v tomto významu zavedeny zákonem č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, účinným od 1. července 2009. Od 1. ledna 2010 mohou používat datové schránky mezi sebou i fyzické a právnické osoby. Datová schránka je povinná pro orgány státní moci a právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku. Dobrovolná je pro většinu podnikajících fyzických osob, zřídit si ji mohou i nepodnikající fyzické osoby. [6]

Rozvoj ICT služeb veřejné správy a základní registry

Každá pobočka úřadu si dříve v rámci své agendy vedla svojí evidenci údajů často v papírové podobě. Vzhledem k tomu, že tato data nebyla právně závazná, musel každý občan vždy vyplnit formulář se stále stejnými údaji. V základních registrech jsou však všechny tzv. referenční údaje vždy aktuální a právně závazné. Pokud je úřady pro výkon své agendy potřebují, čerpají je přímo ze základních registrů. Pokud se některý údaj změní, všechny úřady připojené k základním registrům se tuto změnu dozví automaticky. K těmto údajům má přístup pouze ten, kdo k tomu má zákonné oprávnění, navíc je každý přístup je zaznamenán, takže osobní údaje občanů jsou pod kontrolou.

Základní registry jako jeden ze základních pilířů eGovernmentu fungují od roku 2012. Díky nim se zrychlila a zjednodušila řada agend a občané a firmy získali důkladnou kontrolu nad tím, kdo, kdy a proč využívá jejich osobní údaje.

Základní registry jsou čtyři:

  • Registr osob (správcem je Český statistický úřad) - obsahuje základní identifikační údaje o subjektech, které mají IČO (právnické, podnikající fyzické osoby apod.), jejich provozovnách a statutárních zástupcích.
  • Registr obyvatel (správcem je Ministerstvo vnitra ČR) - obsahuje referenční údaje o fyzických osobách, které žijí na území ČR (občané ČR i cizinci) a to konkrétně jméno a příjmení, datum a místo narození (a případně úmrtí), adresa místa pobytu, státní občanství, čísla elektronicky čitelných identifikačních dokladů, ID datové schránky.
  • Registr práv a povinností - obsahuje údaje o vykonávaných agendách a údaje o oprávněních k přístupu k údajům v ostatních registrech.
  • Registr územní identifikace, adres a nemovitostí (správcem je Český úřad zeměměřický a katastrální) - slouží k evidenci územního členění státu. Vede referenční údaje o stavebních objektech, pozemcích, ulicích, katastrálních územích atd.

GDPR a ochrana osobních údajů

Osobní údaje

Osobními údaji jsou veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě, kterou lze přímo identifikovat, zejména odkazem na určitý identifikátor, např. jméno, identifikační číslo, lokační údaje, síťový identifikátor nebo jeden či více zvláštních prvků fyzické, fyziologické, genetické, psychické, ekonomické, kulturní neb společenské identity této fyzické osoby.

V rámci osobních údajů máme také kategorii tzv. zvláštních osobních údajů (citlivé údaje). Jedná se o takové osobní údaje, které vypovídají o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání či filozofickém přesvědčení, členství v odborech, zdravotním stavu či o sexuálním životě nebo sexuální orientaci fyzické osoby. Za zvláštní kategorii údajů jsou považovány i genetické a biometrické údaje, pokud jsou zpracovávány za účelem jedinečné identifikace fyzické osoby.[7]

GDPR

Zkratka GDPR v českém znění znamená Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (anglicky General Data Protection Regulation) a je v celé EU jednotně účinné od 25. května 2018. GDPR představuje nový právní rámec ochrany osobních údajů v evropském prostoru s cílem hájit co nejvíce práva občanů EU proti neoprávněnému zacházení s jejich daty včetně osobních údajů. GDPR se týká všech firem a institucí, ale i jednotlivců a online služeb, které zpracovávají data uživatelů. GDPR zavedlo astronomické pokuty za porušování pravidel a nařizuje některým správcům nebo zpracovatelům osobních údajů zřídit nezávislou kontrolní funkci DPO (Data Protection Officer, tj. pověřenec pro ochranu osobních údajů). [8] V rámci GDPR je vždy potřeba "dát" souhlas se zpracováním osobních údajů, který musí být doložitelný (avšak nemusí být písemný). Jeho udělení musí být stejně snadné, jako jeho odvolatelnost. V České republice děti od dovršení 15 let mohou dávat souhlas samy (do 15 roku za ně souhlas dávají jejich rodiče).

Cíle:

  • nastavit jednotný právní rámec a pravidla pro zacházení s osobními údaji v celé Evropské unii
  • chránit základní práva a svobody fyzických osob, a zejména jejich právo na ochranu osobních údajů
  • hájit co nejvíce práva občanů EU proti neoprávněnému zacházení s jejich daty či osobními údaji

Zásady zpracování osobních údajů

  • zákonnost, korektnost, transparentnost
  • účelové omezení
  • minimalizace údajů (omezení na nezbytný rozsah)
  • přesnost (opravy, vymazání)
  • omezení uložení
  • integrita a důvěrnost (zabezpečení – technické, organizační opatření)

Zákonnost zpracování osobních údajů

Aby zpracování osobních údajů bylo zákonné, musí pro něj existovat v daný čas platný účel. Poté, co účel pomine, je potřeba údaje vymazat nebo anonymizovat. Účel musí být opřen alespoň o jeden z následujících právních titulů:

  • souhlas se zpracováním osobních údajů
  • pro potřeby smlouvy se subjektem údajů nebo jeho uzavření
  • je nezbytné pro splnění právní povinnosti
  • je nezbytné pro ochranu životně důležitých zájmů subjektů údajů
  • ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci
  • oprávněný zájem správce, pokud před ním nemají přednost jiné zájmy subjektu údajů [7]

Odkazy

Reference

  1. Co je eGovernment? Ministerstvo vnitra České republiky [online]. [cit. 2022-01-04]. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/clanek/co-je-egovernment.aspx
  2. 2,0 2,1 2,2 eGovernment. Jak na internet [online]. [cit. 2022-01-04]. Dostupné z: https://www.jaknainternet.cz/page/1718/egovernment/
  3. NOVOTNÁ, Jitka. E-government - Informační systémy v podnikové praxi. Moodle UK [online]. [cit. 2022-01-06]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/1184998/mod_resource/content/2/08_e_government.pdf
  4. LIDINSKÝ, Vít et al. EGovernment bezpečně. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 145 s. ISBN 978-80-247-2462-1.
  5. ŠÍPKOVÁ, Štěpánka. Elektronická komunikace a e-government [online]. Brno, 2011 [cit. 2022-01-24]. Dostupné z: https://theses.cz/id/tat9u2/. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce doc. RNDr. Bohumír Štědroň, CSc.
  6. 6,0 6,1 Rozvoj informační společnosti v České republice a zemích EU - Kapitola E Veřejná správa a ICT: eGovernment. Český statistický úřad [online]. [cit. 2022-01-04]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/94876554/06202618e.pdf/e7536a58-f10a-4642-a1e1-f1ce6f60e4b5?version=1.2
  7. 7,0 7,1 NOVOTNÁ, Jitka. GDPR aneb ochrana osobních údajů - Informační systémy v podnikové praxi. Moodle UK [online]. [cit. 2022-01-06]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/1189589/mod_resource/content/1/09_GDPR.pdf
  8. Co je GDPR? GDPR.cz [online] [cit. 2022-01-04]. Dostupné z: https://www.gdpr.cz/gdpr/.

Doporučená literatura

  • BOKŠA, Michal et al. Digitální Česko v digitální Evropě. Mladá Boleslav: Škoda Auto Vysoká škola o.p.s., [2019], ©2019. 174 stran. ISBN 978-80-87042-75-5.
  • E-Government: information, technology and transformation [online]. Armonk, N.Y.: M.E. Sharpe, 2010. Advances in management information systems, v. 17 [cit. 2022-01-04]. Dostupné z: https://ebookcentral.proquest.com/lib/natl-ebooks/detail.action?docID=1987299.
  • ČESKO. E-government a GDPR: (soubor zákonů). Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2018. 551 stran. ISBN 978-80-7380-717-7.
  • MATES, Pavel a SMEJKAL, Vladimír. E-government v České republice: právní a technologické aspekty. 2., podstatně přeprac. a rozš. vyd., V nakl. Leges vyd. 1. Praha: Leges, 2012. 464 s. Teoretik. ISBN 978-80-87576-36-6.
  • FIALA, Ondřej, GREPL, Jan a LICHNOVSKÝ, Ondřej. GDPR: hmotné a procesní aspekty prakticky. Vydání první. V Praze: C.H. Beck, 2019. xix, 240 stran. Právní praxe. ISBN 978-80-7400-762-0.

Související články

Klíčová slova

eGovernment, GDPR, základní registry, veřejná správa, ICT