eGovernment

Myšlenkou tzv. eGovernmentu je správa věcí veřejných za pomoci využití moderních elektronických nástrojů, díky kterým bude veřejná správa k občanům přátelštější, dostupnější, efektivnější, rychlejší a levnější. [1] Slouží k výměně informací s občany se soukromými organizacemi i jinými veřejnými institucemi a očekává se od něj poskytování rychlých, dostupných a kvalitních informačních služeb. Měl by především usnadnit styk veřejnosti s úřady. [2]

Nejčastěji zmiňované výhody elektronizace státní správy jsou:

  • snížení počtu pracovníků a tím i snížení nákladů,
  • zrychlení a zjednodušení administrativních procesů,
  • vyšší spokojenost konzumentů služby a jejich větší pohodlí,
  • snížení chybovosti poskytnutých dat,
  • flexibilita (služby mohou být poskytnuty i mimo pracovní hodiny instituce). [2]
  • přinést občanům, školám, podnikům a administrativě on-line služby,
  • vytvoření počítačově gramotné společnosti podporované soukromým sektorem připraveným poskytnout finančními prostředky,
  • zajistění, aby proces zavádění byl pro celou společnost a aby vybudoval u uživatelů důvěru a posílil společenskou soudržnost. [3]

Mezi hlavní cíle eGovernmentu patří:

  1. usnadnit styk veřejnosti s úřady, a to zejména z hlediska úspory času (ať už se to týká občanů nebo podnikatelů) a zajistit větší efektivitu fungování úřadů.
  2. ušetřit finance potřebné na výplatu "zbytečných" úředníků a následně ušetřit další peníze, jak na straně veřejnosti, tak na straně úřadů, uchováváním veškeré agendy pouze v elektronické podobě.

Tři pilíře eGovernmentu

Mezi základní pilíře eGovernmentu vybudované v letech 2007–2013 patří síť kontaktních míst veřejné správy Czech POINT, systém datových schránek a základní registry, které by měly dohromady přinést pohodlnější přístup k veřejným službám. Od roku 2018 je pak zásadním stavebním prvkem celoevropská elektronická identita. [2]

Czech POINT

Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál (Czech POINT) je projektem, jehož cílem je zredukovat přílišnou byrokracii ve vztahu občan – veřejná správa. Konkrétním úkolem Czech POINTu je sloužit jako asistované místo pro výkon veřejné správy. Prostřednictvím tohoto univerzálního místa, které umožňuje komunikaci občanů se státem, může občan získat veškeré údaje, které jsou o něm vedeny v centrálních veřejných evidencích a registrech a jejich opisy a výpisy. Je to zároveň místo (obecní úřad, pošta atd.), kde je možné si nechat ověřit dokumenty, listiny, podpisy či elektronickou podobu dokumentů.

V současnosti existují 3 hlavní rozhraní:

  • Czech POINT: jako asistovaná kontaktní místa veřejné správy určená pro občany.
  • CzechPOINT@office: neveřejná internetová aplikace určená úředníkům veřejné správy, kteří ze zákona přistupují k rejstříkům nebo provádějí konverzi dokumentů z moci úřední.
  • CzechPOINT@home: fungující jako kontaktní místo s dálkovým přístupem (nejen) z domova pro držitele vlastních datových schránek. [4]

Datové schránky

Datové schránky představují standard pro doručování úředních dokumentů. Datové schránky jsou státem garantovaný komunikační nástroj, který nahrazuje klasické doporučené dopisy a slouží hlavně ke komunikaci s orgány veřejné moci. Pomocí datových schránek je tak možné zasílat dokumenty v elektronické podobě orgánům veřejné moci a také je od nich tímto způsobem přijímat.

Jedná se vlastně o elektronickou identitu fungující z uživatelského pohledu na podobném principu jako e-mailová schránka. V českém právním řádu je definována jako elektronické úložiště speciálního typu, které je určeno k zabezpečenému a důvěryhodnému doručování elektronických dokumentů a zpráv mezi orgány veřejné moci na straně jedné a fyzickými a právnickými osobami na straně druhé. V České republice byly datové schránky v tomto významu zavedeny zákonem č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, účinným od 1. července 2009. Od 1. ledna 2010 mohou používat datové schránky mezi sebou i fyzické a právnické osoby. Datová schránka je povinná pro orgány státní moci a právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, dobrovolná je pro většinu podnikajících fyzických osob, zřídit si ji mohou i nepodnikající fyzické osoby. [4]

Rozvoj ICT služeb veřejné správy a základní registry

Každá pobočka úřadu si dříve v rámci své agendy vedla svojí evidenci údajů často v papírové podobě. Vzhledem k tomu, že tato data nebyla právně závazná, musel každý občan vždy vyplnit formulář se stále stejnými údaji. V základních registrech jsou však všechny tzv. referenční údaje vždy aktuální a právně závazné. Pokud je úřady pro výkon své agendy potřebují, čerpají je přímo ze základních registrů. Pokud se některý údaj změní, všechny úřady připojené k základním registrům se tuto změnu dozví automaticky. K těmto údajům má přístup pouze ten, kdo k tomu má zákonné oprávnění, navíc je každý přístup je zaznamenán, takže osobní údaje občanů jsou pod kontrolou.

Základní registry jako jeden ze základních pilířů eGovernmentu fungují od roku 2012. Díky nim se zrychlila a zjednodušila řada agend a občané a firmy získali důkladnou kontrolu nad tím, kdo, kdy a proč využívá jejich osobní údaje.

Základní registry jsou čtyři:

  • Registr osob (správcem je Český statistický úřad) - obsahuje základní identifikační údaje o subjektech, které mají IČO (právnické, podnikající fyzické osoby apod.), jejich provozovnách a statutárních zástupcích.
  • Registr obyvatel (správcem je Ministerstvo vnitra ČR) - obsahuje referenční údaje o fyzických osobách, které žijí na území ČR (občané ČR i cizinci) a to konkrétně jméno a příjmení, datum a místo narození (a případně úmrtí), adresa místa pobytu, státní občanství, čísla elektronicky čitelných identifikačních dokladů, ID datové schránky.
  • Registr práv a povinností - obsahuje údaje o vykonávaných agendách a údaje o oprávněních k přístupu k údajům v ostatních registrech.
  • Registr územní identifikace, adres a nemovitostí (správcem je Český úřad zeměměřický a katastrální) - slouží k evidenci územního členění státu. Vede referenční údaje o stavebních objektech, pozemcích, ulicích, katastrálních územích atd.

GDPR a ochrana osobních údajů

Osobní údaje

Osobními údaji jsou veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě, kterou lze přímo identifikovat, zejména odkazem na určitý identifikátor, např. jméno, identifikační číslo, lokační údaje, síťový identifikátor nebo jeden či více zvláštních prvků fyzické, fyziologické, genetické, psychické, ekonomické, kulturní neb společenské identity této fyzické osoby.

V rámci osobních údajů máme také kategorii tzv. zvláštních osobních údajů (citlivé údaje). Jedná se o takové osobní údaje, které vypovídají o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání či filozofickém přesvědčení, členství v odborech, zdravotním stavu či o sexuálním životě nebo sexuální orientaci fyzické osoby. Za zvláštní kategorii údajů jsou považovány i genetické a biometrické údaje, pokud jsou zpracovávány za účelem jedinečné identifikace fyzické osoby.[5]

GDPR

Zkratka GDPR v českém znění znamená Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (anglicky General Data Protection Regulation) a je v celé EU jednotně účinné od 25. května 2018. GDPR představuje nový právní rámec ochrany osobních údajů v evropském prostoru s cílem hájit co nejvíce práva občanů EU proti neoprávněnému zacházení s jejich daty včetně osobních údajů. GDPR se týká všech firem a institucí, ale i jednotlivců a online služeb, které zpracovávají data uživatelů. GDPR zavedlo astronomické pokuty za porušování pravidel a nařizuje některým správcům nebo zpracovatelům osobních údajů zřídit nezávislou kontrolní funkci DPO (Data Protection Officer, tj. pověřenec pro ochranu osobních údajů). [6] V rámci GDPR je vždy potřeba "dát" souhlas se zpracováním osobních údajů, který musí být doložitelný (avšak nemusí být písemný). Jeho udělení musí být stejně snadné, jako jeho odvolatelnost. V České republice děti od dovršení 15 let mohou dávat souhlas samy (do 15 roku za ně souhlas dávají jejich rodiče).

Cíle:

  • nastavit jednotný právní rámec a pravidla pro zacházení s osobními údaji v celé Evropské unii
  • chránit základní práva a svobody fyzických osob, a zejména jejich právo na ochranu osobních údajů
  • hájit co nejvíce práva občanů EU proti neoprávněnému zacházení s jejich daty či osobními údaji

Zásady zpracování osobních údajů

  • zákonnost, korektnost, transparentnost
  • účelové omezení
  • minimalizace údajů (omezení na nezbytný rozsah)
  • přesnost (opravy, vymazání)
  • omezení uložení
  • integrita a důvěrnost (zabezpečení – technické, organizační opatření)

Zákonnost zpracování osobních údajů

Aby zpracování osobních údajů bylo zákonné, musí pro něj existovat v daný čas platný účel. Poté, co účel pomine, je potřeba údaje vymazat nebo anonymizovat. Účel musí být opřen alespoň o jeden z následujících právních titulů:

  • souhlas se zpracováním osobních údajů
  • pro potřeby smlouvy se subjektem údajů nebo jeho uzavření
  • je nezbytné pro splnění právní povinnosti
  • je nezbytné pro ochranu životně důležitých zájmů subjektů údajů
  • ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci
  • oprávněný zájem správce, pokud před ním nemají přednost jiné zájmy subjektu údajů [5]

Odkazy

Reference

  1. Co je eGovernment? Ministerstvo vnitra České republiky [online]. [cit. 2022-01-04]. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/clanek/co-je-egovernment.aspx
  2. 2,0 2,1 2,2 eGovernment. Jak na internet [online]. [cit. 2022-01-04]. Dostupné z: https://www.jaknainternet.cz/page/1718/egovernment/
  3. NOVOTNÁ, Jitka. E-government - Informační systémy v podnikové praxi. Moodle UK [online]. [cit. 2022-01-06]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/1184998/mod_resource/content/2/08_e_government.pdf
  4. 4,0 4,1 Rozvoj informační společnosti v České republice a zemích EU - Kapitola E Veřejná správa a ICT: eGovernment. Český statistický úřad [online]. [cit. 2022-01-04]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/94876554/06202618e.pdf/e7536a58-f10a-4642-a1e1-f1ce6f60e4b5?version=1.2
  5. 5,0 5,1 NOVOTNÁ, Jitka. GDPR aneb ochrana osobních údajů - Informační systémy v podnikové praxi. Moodle UK [online]. [cit. 2022-01-06]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/1189589/mod_resource/content/1/09_GDPR.pdf
  6. Co je GDPR? GDPR.cz [online] [cit. 2022-01-04]. Dostupné z: https://www.gdpr.cz/gdpr/.

Doporučená literatura

  • BOKŠA, Michal et al. Digitální Česko v digitální Evropě. Mladá Boleslav: Škoda Auto Vysoká škola o.p.s., [2019], ©2019. 174 stran. ISBN 978-80-87042-75-5.
  • E-Government: information, technology and transformation [online]. Armonk, N.Y.: M.E. Sharpe, 2010. Advances in management information systems, v. 17 [cit. 2022-01-04]. Dostupné z: https://ebookcentral.proquest.com/lib/natl-ebooks/detail.action?docID=1987299.
  • ČESKO. E-government a GDPR: (soubor zákonů). Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2018. 551 stran. ISBN 978-80-7380-717-7.
  • MATES, Pavel a SMEJKAL, Vladimír. E-government v České republice: právní a technologické aspekty. 2., podstatně přeprac. a rozš. vyd., V nakl. Leges vyd. 1. Praha: Leges, 2012. 464 s. Teoretik. ISBN 978-80-87576-36-6.
  • FIALA, Ondřej, GREPL, Jan a LICHNOVSKÝ, Ondřej. GDPR: hmotné a procesní aspekty prakticky. Vydání první. V Praze: C.H. Beck, 2019. xix, 240 stran. Právní praxe. ISBN 978-80-7400-762-0.

Související články

Klíčová slova

eGovernment, GDPR, základní registry, veřejná správa, ICT