Informační potřeba: Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „'''Informační potřebou''' (information need) lze vyjádřit stav, ve kterém jedinec zjišťuje, že jeho/její vlastní znalost je nedostačující pro…“)
 
m
 
(Není zobrazeno 19 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
'''Informační potřebou''' (information need) lze vyjádřit stav, ve kterém jedinec zjišťuje, že jeho/její vlastní znalost je nedostačující pro splnění cíle, který má. Jedná se tedy o rozdíl ve stávající znalosti o problému či tématu a znalosti, kterou uživatel musí mít, aby vyřešil příslušný problém. Důvody pro vznik informačních potřeb jsou různé, obecně řečeno může jít například o hledání odpovědí (''seeking answers''), redukci nejistoty (''reducing uncertainty'') nebo hledání smyslu (''making sense'').<br/>
+
'''Informační potřebou''' (information need) lze vyjádřit stav, ve kterém jedinec zjišťuje, že jeho/její vlastní znalost je nedostačující pro splnění cíle, který má. Jedná se tedy o rozdíl ve stávající znalosti o problému či tématu a znalosti, kterou uživatel musí mít, aby vyřešil příslušný problém. Důvody pro vznik informačních potřeb jsou různé, obecně řečeno může jít např. o hledání odpovědí (''seeking answers''), redukci nejistoty (''reducing uncertainty'') nebo hledání smyslu (''making sense'').<br/>
Většina lidí nemá informační potřeby sama o sobě, ty se objevují spíše ve chvíli, kdy jsou konfrontováni s nějakým problémem. <ref name="pribr">PŘÍBRAMSKÁ, Ivana. Úvod do informačního chování [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví v Praze, 2008 [cit. 2015-01-08]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/pribramska-ivana/pribramska_01.pdf/view> </ref><br/>
+
 
Na základě znalosti informační potřeby získá uživatel '''pertinentní informace''', tedy [[Informace|informace]], které dosud neznal a jsou v jazyce a formě pro něj srozumitelné. <ref name="st1">STÖCKLOVÁ, Anna. Služby knihoven: Vybrané problémy [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví v Praze, 2008 [cit. 2015-01-08]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/stocklova-anna/stocklova_05.pdf/view</ref>
+
Většina lidí nemá informační potřeby sama o sobě, ty se objevují spíše ve chvíli, kdy jsou konfrontováni s nějakým problémem.<ref name="pribr">PŘÍBRAMSKÁ, Ivana. Úvod do informačního chování [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví v Praze, 2008 [cit. 2015-01-08]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/pribramska-ivana/pribramska_01.pdf/view> </ref><br/>
 +
Na základě znalosti informační potřeby získá uživatel pertinentní informace, tedy [[Informace|informace]], které dosud neznal a jsou v jazyce a formě pro něj srozumitelné.<ref name="st1">STÖCKLOVÁ, Anna. Služby knihoven: Vybrané problémy [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví v Praze, 2008 [cit. 2015-01-08]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/stocklova-anna/stocklova_05.pdf/view</ref>
 +
 
 
== Dělení informačních potřeb ==
 
== Dělení informačních potřeb ==
 
Informační potřeby lze klasifikovat na:<br/>
 
Informační potřeby lze klasifikovat na:<br/>
* '''nerozpoznané''' (''dormant'' nebo ''unrecognized'') – uživatel si nemusí být vždy vědom, že má nějakou informační potřebu; ta může být rozeznána až ve chvíli, kdy je uživatel vystaven relevantní informaci;
+
* '''Nerozpoznané''' (''dormant'' nebo ''unrecognized'') – uživatel si nemusí být vždy vědom, že má nějakou informační potřebu; ta může být rozeznána až ve chvíli, kdy je uživatel vystaven relevantní [[informace|informaci]]
* '''nevyjádřené''' (''unexpressed'') – důvodem, proč řada informačních potřeb zůstává neuspokojena, je to, že jejich uspokojení brání řada překážek; většinou jsou si uživatelé těchto informačních potřeb vědomi, ale pro jejich uspokojení nic nedělají, ať už z důvodu, že nemohou nebo že nechtějí;
+
* '''Nevyjádřené''' (''unexpressed'') – důvodem, proč řada informačních potřeb zůstává neuspokojena, je to, že jejich uspokojení brání řada překážek; většinou jsou si uživatelé těchto informačních potřeb vědomi, ale pro jejich uspokojení nic nedělají, ať už z důvodu, že nemohou nebo že nechtějí
* '''touhy''' (''wants'') – to, co by uživatel rád měl;
+
* '''Touhy''' (''wants'') – to, co by uživatel rád měl
* '''požadavky''' (''demands'') – požadavek na informaci, o které uživatel věří, že ji chce; požadavky jsou částečně závislé na očekávání, která závisí na aktuálních možnostech.<ref name="pribr"></ref><br/>
+
* '''Požadavky''' (''demands'') – požadavek na informaci, o které uživatel věří, že ji chce; požadavky jsou částečně závislé na očekávání, která závisí na aktuálních možnostech<ref name="pribr"></ref><br/>
<br/>
+
 
# '''Osobní informační potřeby''' - Každý člověk potřebuje někdy praktické informace, které mu pomáhají řešit každodenní problémy. Vztahují se k domácnosti, rodině, ale i k zaměstnání (volná místa, daňové informace) a k využívání volného času. Občan potřebuje podporu při živelných pohromách a životních krizích. Potřebné informace získají lidé konzultacemi s odborníky, ale mohou je zajišťovat i [[Veřejné knihovny|veřejné knihovny]].
+
Dělení informačních potřeb na osobní a profesní:
# '''Profesní informační potřeby''' - Každý dělník, úředník, učitel, technik, vědecký pracovník potřebuje pro výkon svého povolání odborné informace. Pro vznik informační potřeby jsou podstatné tři faktory: úkol (problém), řešitel a informační fond. Jsou-li dva řešitelé určeni k řešení jednoho a téhož úkolu, jejich informační potřeba se liší. Závisí na předchozích znalostech, ale také na možnostech, schopnostech a [[Motivace|motivaci]] každého jednotlivce přijímat informace.<ref name="st1"></ref>
+
* '''Osobní informační potřeby''' - Každý člověk potřebuje někdy praktické informace, které mu pomáhají řešit každodenní problémy. Vztahují se k domácnosti, rodině, ale i k zaměstnání (volná místa, daňové informace) a k využívání volného času. Občan potřebuje podporu při živelných pohromách a životních krizích. Potřebné informace získají lidé konzultacemi s odborníky, ale mohou je zajišťovat i [[Veřejné knihovny|veřejné knihovny]].
 +
 
 +
* '''Profesní informační potřeby''' - Každý dělník, úředník, učitel, technik, vědecký pracovník potřebuje pro výkon svého povolání odborné informace. Pro vznik informační potřeby jsou podstatné tři faktory: úkol (problém), řešitel a informační fond. Jsou-li dva řešitelé určeni k řešení jednoho a téhož úkolu, jejich informační potřeba se liší. Závisí na předchozích znalostech, ale také na možnostech, schopnostech a motivaci každého jednotlivce přijímat informace.<ref name="st1"></ref>
 +
 
 
== Faktory ovlivňující informační potřeby ==
 
== Faktory ovlivňující informační potřeby ==
Existuje samozřejmě velké množství faktorů, které uspokojování informačních potřeb ovlivňují, ať už v pozitivním nebo negativním smyslu. Mezi tyto faktory patří například práce / zaměstnání (informačně náročnější povolání, sankce pramenící z nedostatku informací, potřeba držet krok s dobou, doba trvání zaměstnání, vyšší postavení, [[Týmová práce|týmová práce]]), sociokulturní zázemí (různé způsoby řešení problémů v různých kulturách), [[Vlastnosti|osobnostní charakteristiky]] (pořádkumilovnost, [[Motivace|motivace]], důkladnost a důslednost), zkušenost / kvalifikace / vzdělání, pohlaví (rozdíly mezi pohlavími např. v zatajování a sdílení informací, budování [[Sociální sítě|sociálních sítí]]), věk (věk může [[Motivace|demotivovat]] a snižovat nutnost či vůli k uspokojování informačních potřeb), čas (nedostatek času je faktorem, který obvykle zabraňuje či znesnadňuje uspokojování informačních potřeb i v případě dostatečné [[Motivace|motivace]] na straně uživatele), dostupnost, náklady, přetížení.<ref name="pribr"></ref>
+
Existuje samozřejmě velké množství faktorů, které uspokojování informačních potřeb ovlivňují, ať už v pozitivním nebo negativním smyslu. Mezi tyto faktory patří:
 +
* Práce nebo zaměstnání - informačně náročnější povolání, sankce pramenící z nedostatku informací, potřeba držet krok s dobou, doba trvání zaměstnání, vyšší postavení, týmová práce
 +
* Sociokulturní zázemí - různé způsoby řešení problémů v různých kulturách
 +
* Osobnostní charakteristiky - pořádkumilovnost, motivace, důkladnost a důslednost
 +
* Zkušenost, kvalifikace, vzdělání
 +
* Pohlaví - rozdíly mezi pohlavími např. v zatajování a sdílení informací, budování [[online sociální sítě|sociálních sítí]]
 +
* Věk - věk může demotivovat a snižovat nutnost či vůli k uspokojování informačních potřeb
 +
* Čas - nedostatek času je faktorem, který obvykle zabraňuje či znesnadňuje uspokojování informačních potřeb i v případě dostatečné motivace na straně uživatele
 +
* Dostupnost, náklady, přetížení<ref name="pribr"></ref>
 +
 
 
== Výzkum ==
 
== Výzkum ==
Výzkum informačních potřeb využívá metody částečně shodné s běžnými [[Sociologie|sociologickými]] průzkumy (rozhovory, dotazníky, pozorování, deníky) a částečně metody specifické pro oblast [[Knihovnická a informační věda|knihovnickou a informační]] (analýzy transakčních a webových logů, [[Citační analýza|citační analýzy]] nebo knihovní statistiky).<ref name="pribr"></ref>
+
Výzkum informačních potřeb využívá metody částečně shodné s běžnými sociologickými průzkumy (rozhovory, dotazníky, pozorování, deníky) a částečně metody specifické pro oblast knihovnickou a informační (analýzy transakčních a webových logů, [[Citační analýza|citační analýzy]] nebo knihovní statistiky).<ref name="pribr"></ref>
== Informační potřeby z pohledu Roberta Taylora ==
+
 
[[Robert Taylor|'''Robert Taylor''']] se v 60. letech 20. století zabýval výzkumem čtenářů-uživatelů knihoven a způsobu, jakým tito komunikují s knihovníky ve chvíli, kdy potřebují informace. Výsledkem je jeho koncept, který je možné nazvat '''hledání odpovědí''' (''seeking answers''). Taylor dále na základě svého výzkumu popisuje čtyři stádia/úrovně/stupně (stages nebo levels) informačních potřeb:<br/>
+
=== Informační potřeby z pohledu Roberta Taylora ===
# '''fyzická''' (visceral) – vědomá i nevědomá informační potřeba, vágní pocit neuspokojení, pravděpodobně není možné ji vyjádřit lingvistickými prostředky;
+
[[Robert Taylor|Robert Taylor]] se v 60. letech 20. století zabýval výzkumem čtenářů, uživatelů knihoven, a způsobem, jakým tito uživatelé komunikují s knihovníky ve chvíli, kdy potřebují informace. Výsledkem je jeho koncept, který je možné nazvat hledání odpovědí (''seeking answers''). Taylor dále na základě svého výzkumu popisuje čtyři stádia/úrovně/stupně (stages nebo levels) informačních potřeb:<br/>
# '''vědomá''' (conscious) – vědomý mentální popis, nejednoznačné a rozporuplné informace o problému, výsledkem může být dotaz kladený na jinou osobu či systém;
+
 
# '''formalizovaná''' (formalized) – vyjádření informační potřeby kvalifikovaně a srozumitelně, alespoň pro uživatele, který si nicméně nemůže být ještě jist, zda lze získat adekvátní odpověď;
+
# '''Fyzická''' (visceral) – vědomá i nevědomá informační potřeba, vágní pocit neuspokojení, pravděpodobně není možné ji vyjádřit lingvistickými prostředky
# '''kompromisní''' (compromised) – vyjádření informační potřeby, které zohledňuje dostupné zdroje a způsoby jejich organizace, tak aby bylo možné příslušný dotaz položit jiné osobě nebo systému.<ref name="pribr"></ref>
+
# '''Vědomá''' (conscious) – vědomý mentální popis, nejednoznačné a rozporuplné informace o problému, výsledkem může být dotaz kladený na jinou osobu či systém
 +
# '''Formalizovaná''' (formalized) – vyjádření informační potřeby kvalifikovaně a srozumitelně, alespoň pro uživatele, který si nicméně nemůže být ještě jist, zda lze získat adekvátní odpověď
 +
# '''Kompromisní''' (compromised) – vyjádření informační potřeby, které zohledňuje dostupné zdroje a způsoby jejich organizace, tak aby bylo možné příslušný dotaz položit jiné osobě nebo systému<ref name="pribr"></ref>
 +
 
 
== Uspokojování informačních potřeb ==
 
== Uspokojování informačních potřeb ==
 
Posláním každé informační instituce by mělo být poskytování optimálního množství relevantních informací, v optimálním čase, v optimální podobě, bez zbytečných ztrát a nadbytečných aktivit svým uživatelům.<ref name="st1"></ref><br/>
 
Posláním každé informační instituce by mělo být poskytování optimálního množství relevantních informací, v optimálním čase, v optimální podobě, bez zbytečných ztrát a nadbytečných aktivit svým uživatelům.<ref name="st1"></ref><br/>
 +
 
=== Veřejné knihovny ===
 
=== Veřejné knihovny ===
Je především kulturní institucí, uspokojuje kulturní potřeby, ale také se v současné době transformuje v [[Informační instituce|instituci informační]]. Knihovník by měl znát složení populace ve svém obvodu, potenciální uživatele, věkové, sociální, profesní a národnostní rozvrstvení společnosti. Má se zajímat o zájmy, záliby, možnosti a [[Schopnosti|schopnosti]] svých čtenářů. Knihovníci buď vystupují v roli poradců, nebo nasměrují uživatele na správný informační kanál. Knihovníci se musí i o tyto potřeby zajímat, zjišťovat je, následně měnit profil svých knihoven a doplňovat je o referenční literaturu.<ref name="st1"></ref>
+
Je především kulturní institucí, uspokojuje kulturní potřeby, ale také se v současné době transformuje v [[Informační instituce|instituci informační]]. Knihovník by měl znát složení populace ve svém obvodu, potenciální uživatele, věkové, sociální, profesní a národnostní rozvrstvení společnosti. Má se zajímat o zájmy, záliby, možnosti a schopnosti svých čtenářů. Knihovníci buď vystupují v roli poradců, nebo nasměrují uživatele na správný informační kanál. Knihovníci se musí i o tyto potřeby zajímat, zjišťovat je, následně měnit profil svých knihoven a doplňovat je o referenční literaturu.<ref name="st1"></ref>
 +
 
 
=== Odborné knihovny ===
 
=== Odborné knihovny ===
 
V odborných knihovnách je třeba stanovit profil jednotlivých uživatelů a vystihnout konkrétní informační potřeby.<br/>
 
V odborných knihovnách je třeba stanovit profil jednotlivých uživatelů a vystihnout konkrétní informační potřeby.<br/>
# '''Identifikace osoby uživatele''' – jméno, věk, vzdělání, jazykové [[Schopnosti|schopnosti]], délka praxe, funkce na pracovišti, členství v odborných organizacích, [[Týmová práce|pracovní tým]], zdravotní stav. [[Vlastnosti|Charakterové vlastnosti]] – vytrvalost, důkladnost, pořádkumilovnost, samostatnost, motivace. Zájmy a záliby.
+
# '''Identifikace osoby uživatele''' – jméno, věk, vzdělání, jazykové schopnosti, délka praxe, funkce na pracovišti, členství v odborných organizacích, pracovní tým, zdravotní stav. Charakterové vlastnosti – vytrvalost, důkladnost, pořádkumilovnost, samostatnost, motivace, zájmy a záliby.
 
# '''Odborný profil uživatele''' - grant, výzkum (včetně časového rozložení), předmět odborného zájmu, studia či jiné pracovní činnosti, je možno vyjádřit [[Klíčová slova|klíčovými slovy]], které charakterizují tento odborný profil.
 
# '''Odborný profil uživatele''' - grant, výzkum (včetně časového rozložení), předmět odborného zájmu, studia či jiné pracovní činnosti, je možno vyjádřit [[Klíčová slova|klíčovými slovy]], které charakterizují tento odborný profil.
# '''Způsob práce s informacemi''' - uživatelem preferované dokumenty, uživatelem odmítané dokumenty, prvotní zdroj informací – neformální kanály, [[Bibliografie|bibliografie]], [[Rešerše|rešerše]], časopisy, které uživatel sám získává, časopisy, které studuje ve vlastní instituci, časopisy, které studuje v jiné [[Informační instituce|informační instituci]], časopisy, které by chtěl studovat, neformální kanály, druhy [[Informační služby|informačních služeb]], které využívá, možnost práce s výpočetní technikou, čas, který uživateli nejvíce vyhovuje pro příjem informací.<ref name="st1"></ref><br/><br/>
+
# '''Způsob práce s informacemi''' - uživatelem preferované [[dokument|dokumenty]], uživatelem odmítané dokumenty, prvotní zdroj informací – neformální kanály, [[Bibliografie|bibliografie]], [[Rešerše|rešerše]], časopisy, které uživatel sám získává, časopisy, které studuje ve vlastní instituci, časopisy, které studuje v jiné [[Informační instituce|informační instituci]], časopisy, které by chtěl studovat, neformální kanály, druhy [[Informační služby|informačních služeb]], které využívá, možnost práce s výpočetní technikou, čas, který uživateli nejvíce vyhovuje pro příjem informací.<ref name="st1"></ref><br/><br/>
Vědecké pracovníky nechápat pouze jako příjemce informace, ale také jako tvůrce informací. Pro ně by knihovna zajistit:<br/>
+
 
* dohledání [[Citace|citací]] do publikace a jejich úprava podle požadavků redakce
+
Vědecké pracovníky nechápat pouze jako příjemce informace, ale také jako tvůrce informací. Pro ně by knihovna měla zajistit:<br/>
* průběžná a kompletní evidence publikační činnosti uživatelů
+
* Dohledání citací do publikace a jejich úprava podle požadavků redakce
* informace o publikacích vědeckých pracovníků a jejich ohlasech (citovanosti)
+
* Průběžnou a kompletní evidenci publikační činnosti uživatelů
* vedení ústavu průběžně informovat o publikační aktivitě zaměstnanců a ohlasech jejich publikací<ref name="st2">STÖCKLOVÁ, Anna. Služby odborné knihovny. In: Knihovny současnosti 2009: sborník ze 17. konference, konané ve dnech 23. -25. června 2009 v Seči u Chrudimi. Vyd. 1. Brno: Sdružení knihoven ČR, 2009 -, s. 207. ISBN 978-80-86249-54-4. Dostupné z: http://kzv.kkvysociny.cz/Default.aspx?id=1157></ref>
+
* Informace o publikacích vědeckých pracovníků a jejich ohlasech (citovanosti)
 +
* Vedení ústavu by měla průběžně informovat o publikační aktivitě zaměstnanců a ohlasech jejich publikací<ref name="st2">STÖCKLOVÁ, Anna. Služby odborné knihovny. In: Knihovny současnosti 2009: sborník ze 17. konference, konané ve dnech 23. -25. června 2009 v Seči u Chrudimi. Vyd. 1. Brno: Sdružení knihoven ČR, 2009 -, s. 207. ISBN 978-80-86249-54-4. Dostupné z: http://kzv.kkvysociny.cz/Default.aspx?id=1157></ref>
 +
 
 
== Internet a informační potřeby ==
 
== Internet a informační potřeby ==
Rozvoj informačních technologií a jejich průnik do všech oblastí života společnosti podstatným způsobem mění informační potřeby lidí. Svět [[Internet|internetu]] a mobilní komunikace, masová [[Digitalizace|digitalizace]] knih i dalších pramenů, rychlé rozšiřování [[E-kniha|e-knih]] a dalších dokumentů v digitální podobě významně proměňuje základní funkce knihoven a jejich služby uživatelům. <ref>Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha: Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2015-01-08]. Dostupné z: knihovnam.nkp.cz/docs/koncepce2011-14/Koncepce_PIK_Rozp.doc</ref><br/><br/>
+
Rozvoj [[informační technologie|informačních technologií]] a jejich průnik do všech oblastí života společnosti podstatným způsobem mění informační potřeby lidí. Svět [[Internet|internetu]] a mobilní komunikace, masová [[Digitalizace|digitalizace]] knih i dalších pramenů, rychlé rozšiřování [[E-book|e-knih]] a dalších dokumentů v digitální podobě významně proměňuje základní funkce knihoven a jejich služby uživatelům. <ref>Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha: Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2015-01-08]. Dostupné z: knihovnam.nkp.cz/docs/koncepce2011-14/Koncepce_PIK_Rozp.doc</ref><br/><br/>
 +
 
 
Hlavní změny, ke kterým došlo díky rozšíření [[Internet|internetu]] jsou tyto:<br/>
 
Hlavní změny, ke kterým došlo díky rozšíření [[Internet|internetu]] jsou tyto:<br/>
* Vědci se mohou bez omezení  zúčastnit odborných akcí v zahraničí, kde získají nejnovější informace a navazují  komunikaci se zahraničními kolegy. Vznikají neviditelné kanály, kterými oboustranně proudí mnoho informací, o kterých knihovník neví.
+
* Vědci se mohou bez omezení  zúčastnit odborných akcí v zahraničí, kde získají nejnovější informace a navazují  [[Komunikace|komunikaci]] se zahraničními kolegy. Vznikají neviditelné kanály, kterými oboustranně proudí mnoho informací, o kterých knihovník neví.
 
* [[Internet]] se stává běžnou součástí našeho života. Spojení mají všichni nejen na pracovišti, ale i doma a  na cestách. Mají tedy přístup k informacím 24 hodin denně, sedm dní v týdnu.
 
* [[Internet]] se stává běžnou součástí našeho života. Spojení mají všichni nejen na pracovišti, ale i doma a  na cestách. Mají tedy přístup k informacím 24 hodin denně, sedm dní v týdnu.
* Na [[Internet|internetu]] jsou [[Full text|plnotextové]] dokumenty a to nejen články z časopisů, ale i materiály z konferencí a v některých případech i volně přístupné [[E-kniha|elektronické knihy]].<ref name="st2"></ref><br/><br/>
+
* Na [[Internet|internetu]] jsou plnotextové dokumenty a to nejen články z časopisů, ale i materiály z konferencí a v některých případech i volně přístupné [[E-kniha|elektronické knihy]].<ref name="st2"></ref><br/><br/>
Co to znamená  pro práci knihovníků:<br/>
+
'''Co to znamená  pro práci knihovníků:'''<br/>
 
* Zajistit  přístup k elektronickým dokumentům, zejména k placeným zdrojům. V tom jsou knihovny naprosto nezastupitelné.
 
* Zajistit  přístup k elektronickým dokumentům, zejména k placeným zdrojům. V tom jsou knihovny naprosto nezastupitelné.
 
* Nebudovat studovny, ale  zajistit [[Vzdálený přístup|vzdálený přístup]] ke zdrojům. Umožnit uživatelům studovat doma bez ohledu na otvírací dobu knihovny.
 
* Nebudovat studovny, ale  zajistit [[Vzdálený přístup|vzdálený přístup]] ke zdrojům. Umožnit uživatelům studovat doma bez ohledu na otvírací dobu knihovny.
* Pracovat s uživatelem individuálně, nenabízet [[Rešerše|rešerše]], ale  vytvořit profil a personalizovat dostupné [[Databáze|databáze]]. Databázová centra pak budou posílat upozornění na relevantní práce přímo uživateli.
+
* Pracovat s uživatelem individuálně, nenabízet [[Rešerše|rešerše]], ale  vytvořit profil a personalizovat dostupné [[Databáze|databáze]]. [[Databázová centra]] pak budou posílat upozornění na relevantní práce přímo uživateli.
 
* „Nevychovávejme“ uživatele k vyhledávání informací, naučme se to my a informace uživateli poskytujme.
 
* „Nevychovávejme“ uživatele k vyhledávání informací, naučme se to my a informace uživateli poskytujme.
 
* Staňme se pro své uživatele jedinou knihovnou, kterou pro přísun odborných informací potřebuje.
 
* Staňme se pro své uživatele jedinou knihovnou, kterou pro přísun odborných informací potřebuje.
Řádek 56: Řádek 78:
 
[http://www.ukr.knihovna.cz Ústřední knihovnická rada ČR]<br/>
 
[http://www.ukr.knihovna.cz Ústřední knihovnická rada ČR]<br/>
 
[http://www.mkcr.cz Ministerstvo kultury ČR]
 
[http://www.mkcr.cz Ministerstvo kultury ČR]
 +
 +
=== Související články ===
 +
[[Informační požadavek]]
 
=== Klíčová slova ===
 
=== Klíčová slova ===
 
informační potřeba, hledání informací, požadavek, Robert Taylor
 
informační potřeba, hledání informací, požadavek, Robert Taylor
 +
 +
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]
 +
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Římanová]]

Aktuální verze z 18. 6. 2017, 08:21

Informační potřebou (information need) lze vyjádřit stav, ve kterém jedinec zjišťuje, že jeho/její vlastní znalost je nedostačující pro splnění cíle, který má. Jedná se tedy o rozdíl ve stávající znalosti o problému či tématu a znalosti, kterou uživatel musí mít, aby vyřešil příslušný problém. Důvody pro vznik informačních potřeb jsou různé, obecně řečeno může jít např. o hledání odpovědí (seeking answers), redukci nejistoty (reducing uncertainty) nebo hledání smyslu (making sense).

Většina lidí nemá informační potřeby sama o sobě, ty se objevují spíše ve chvíli, kdy jsou konfrontováni s nějakým problémem.[1]
Na základě znalosti informační potřeby získá uživatel pertinentní informace, tedy informace, které dosud neznal a jsou v jazyce a formě pro něj srozumitelné.[2]

Dělení informačních potřeb

Informační potřeby lze klasifikovat na:

  • Nerozpoznané (dormant nebo unrecognized) – uživatel si nemusí být vždy vědom, že má nějakou informační potřebu; ta může být rozeznána až ve chvíli, kdy je uživatel vystaven relevantní informaci
  • Nevyjádřené (unexpressed) – důvodem, proč řada informačních potřeb zůstává neuspokojena, je to, že jejich uspokojení brání řada překážek; většinou jsou si uživatelé těchto informačních potřeb vědomi, ale pro jejich uspokojení nic nedělají, ať už z důvodu, že nemohou nebo že nechtějí
  • Touhy (wants) – to, co by uživatel rád měl
  • Požadavky (demands) – požadavek na informaci, o které uživatel věří, že ji chce; požadavky jsou částečně závislé na očekávání, která závisí na aktuálních možnostech[1]

Dělení informačních potřeb na osobní a profesní:

  • Osobní informační potřeby - Každý člověk potřebuje někdy praktické informace, které mu pomáhají řešit každodenní problémy. Vztahují se k domácnosti, rodině, ale i k zaměstnání (volná místa, daňové informace) a k využívání volného času. Občan potřebuje podporu při živelných pohromách a životních krizích. Potřebné informace získají lidé konzultacemi s odborníky, ale mohou je zajišťovat i veřejné knihovny.
  • Profesní informační potřeby - Každý dělník, úředník, učitel, technik, vědecký pracovník potřebuje pro výkon svého povolání odborné informace. Pro vznik informační potřeby jsou podstatné tři faktory: úkol (problém), řešitel a informační fond. Jsou-li dva řešitelé určeni k řešení jednoho a téhož úkolu, jejich informační potřeba se liší. Závisí na předchozích znalostech, ale také na možnostech, schopnostech a motivaci každého jednotlivce přijímat informace.[2]

Faktory ovlivňující informační potřeby

Existuje samozřejmě velké množství faktorů, které uspokojování informačních potřeb ovlivňují, ať už v pozitivním nebo negativním smyslu. Mezi tyto faktory patří:

  • Práce nebo zaměstnání - informačně náročnější povolání, sankce pramenící z nedostatku informací, potřeba držet krok s dobou, doba trvání zaměstnání, vyšší postavení, týmová práce
  • Sociokulturní zázemí - různé způsoby řešení problémů v různých kulturách
  • Osobnostní charakteristiky - pořádkumilovnost, motivace, důkladnost a důslednost
  • Zkušenost, kvalifikace, vzdělání
  • Pohlaví - rozdíly mezi pohlavími např. v zatajování a sdílení informací, budování sociálních sítí
  • Věk - věk může demotivovat a snižovat nutnost či vůli k uspokojování informačních potřeb
  • Čas - nedostatek času je faktorem, který obvykle zabraňuje či znesnadňuje uspokojování informačních potřeb i v případě dostatečné motivace na straně uživatele
  • Dostupnost, náklady, přetížení[1]

Výzkum

Výzkum informačních potřeb využívá metody částečně shodné s běžnými sociologickými průzkumy (rozhovory, dotazníky, pozorování, deníky) a částečně metody specifické pro oblast knihovnickou a informační (analýzy transakčních a webových logů, citační analýzy nebo knihovní statistiky).[1]

Informační potřeby z pohledu Roberta Taylora

Robert Taylor se v 60. letech 20. století zabýval výzkumem čtenářů, uživatelů knihoven, a způsobem, jakým tito uživatelé komunikují s knihovníky ve chvíli, kdy potřebují informace. Výsledkem je jeho koncept, který je možné nazvat hledání odpovědí (seeking answers). Taylor dále na základě svého výzkumu popisuje čtyři stádia/úrovně/stupně (stages nebo levels) informačních potřeb:

  1. Fyzická (visceral) – vědomá i nevědomá informační potřeba, vágní pocit neuspokojení, pravděpodobně není možné ji vyjádřit lingvistickými prostředky
  2. Vědomá (conscious) – vědomý mentální popis, nejednoznačné a rozporuplné informace o problému, výsledkem může být dotaz kladený na jinou osobu či systém
  3. Formalizovaná (formalized) – vyjádření informační potřeby kvalifikovaně a srozumitelně, alespoň pro uživatele, který si nicméně nemůže být ještě jist, zda lze získat adekvátní odpověď
  4. Kompromisní (compromised) – vyjádření informační potřeby, které zohledňuje dostupné zdroje a způsoby jejich organizace, tak aby bylo možné příslušný dotaz položit jiné osobě nebo systému[1]

Uspokojování informačních potřeb

Posláním každé informační instituce by mělo být poskytování optimálního množství relevantních informací, v optimálním čase, v optimální podobě, bez zbytečných ztrát a nadbytečných aktivit svým uživatelům.[2]

Veřejné knihovny

Je především kulturní institucí, uspokojuje kulturní potřeby, ale také se v současné době transformuje v instituci informační. Knihovník by měl znát složení populace ve svém obvodu, potenciální uživatele, věkové, sociální, profesní a národnostní rozvrstvení společnosti. Má se zajímat o zájmy, záliby, možnosti a schopnosti svých čtenářů. Knihovníci buď vystupují v roli poradců, nebo nasměrují uživatele na správný informační kanál. Knihovníci se musí i o tyto potřeby zajímat, zjišťovat je, následně měnit profil svých knihoven a doplňovat je o referenční literaturu.[2]

Odborné knihovny

V odborných knihovnách je třeba stanovit profil jednotlivých uživatelů a vystihnout konkrétní informační potřeby.

  1. Identifikace osoby uživatele – jméno, věk, vzdělání, jazykové schopnosti, délka praxe, funkce na pracovišti, členství v odborných organizacích, pracovní tým, zdravotní stav. Charakterové vlastnosti – vytrvalost, důkladnost, pořádkumilovnost, samostatnost, motivace, zájmy a záliby.
  2. Odborný profil uživatele - grant, výzkum (včetně časového rozložení), předmět odborného zájmu, studia či jiné pracovní činnosti, je možno vyjádřit klíčovými slovy, které charakterizují tento odborný profil.
  3. Způsob práce s informacemi - uživatelem preferované dokumenty, uživatelem odmítané dokumenty, prvotní zdroj informací – neformální kanály, bibliografie, rešerše, časopisy, které uživatel sám získává, časopisy, které studuje ve vlastní instituci, časopisy, které studuje v jiné informační instituci, časopisy, které by chtěl studovat, neformální kanály, druhy informačních služeb, které využívá, možnost práce s výpočetní technikou, čas, který uživateli nejvíce vyhovuje pro příjem informací.[2]

Vědecké pracovníky nechápat pouze jako příjemce informace, ale také jako tvůrce informací. Pro ně by knihovna měla zajistit:

  • Dohledání citací do publikace a jejich úprava podle požadavků redakce
  • Průběžnou a kompletní evidenci publikační činnosti uživatelů
  • Informace o publikacích vědeckých pracovníků a jejich ohlasech (citovanosti)
  • Vedení ústavu by měla průběžně informovat o publikační aktivitě zaměstnanců a ohlasech jejich publikací[3]

Internet a informační potřeby

Rozvoj informačních technologií a jejich průnik do všech oblastí života společnosti podstatným způsobem mění informační potřeby lidí. Svět internetu a mobilní komunikace, masová digitalizace knih i dalších pramenů, rychlé rozšiřování e-knih a dalších dokumentů v digitální podobě významně proměňuje základní funkce knihoven a jejich služby uživatelům. [4]

Hlavní změny, ke kterým došlo díky rozšíření internetu jsou tyto:

  • Vědci se mohou bez omezení zúčastnit odborných akcí v zahraničí, kde získají nejnovější informace a navazují komunikaci se zahraničními kolegy. Vznikají neviditelné kanály, kterými oboustranně proudí mnoho informací, o kterých knihovník neví.
  • Internet se stává běžnou součástí našeho života. Spojení mají všichni nejen na pracovišti, ale i doma a na cestách. Mají tedy přístup k informacím 24 hodin denně, sedm dní v týdnu.
  • Na internetu jsou plnotextové dokumenty a to nejen články z časopisů, ale i materiály z konferencí a v některých případech i volně přístupné elektronické knihy.[3]

Co to znamená pro práci knihovníků:

  • Zajistit přístup k elektronickým dokumentům, zejména k placeným zdrojům. V tom jsou knihovny naprosto nezastupitelné.
  • Nebudovat studovny, ale zajistit vzdálený přístup ke zdrojům. Umožnit uživatelům studovat doma bez ohledu na otvírací dobu knihovny.
  • Pracovat s uživatelem individuálně, nenabízet rešerše, ale vytvořit profil a personalizovat dostupné databáze. Databázová centra pak budou posílat upozornění na relevantní práce přímo uživateli.
  • „Nevychovávejme“ uživatele k vyhledávání informací, naučme se to my a informace uživateli poskytujme.
  • Staňme se pro své uživatele jedinou knihovnou, kterou pro přísun odborných informací potřebuje.
  • Vzhledem k tomu, že uživatelé mají přístup ke zdrojům 24 hodin denně, 7 dní v týdnu nemusí být knihovna otevřena déle než 8 hodin.
  • Knihovník se musí snažit získat co nejvíce informací o činnosti ústavu, být součástí týmu. Zúčastňovat se porad, akcí a sledovat dokumenty vedení pracoviště.[3]

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 PŘÍBRAMSKÁ, Ivana. Úvod do informačního chování [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví v Praze, 2008 [cit. 2015-01-08]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/pribramska-ivana/pribramska_01.pdf/view>
  2. 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 STÖCKLOVÁ, Anna. Služby knihoven: Vybrané problémy [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví v Praze, 2008 [cit. 2015-01-08]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/stocklova-anna/stocklova_05.pdf/view
  3. 3,0 3,1 3,2 STÖCKLOVÁ, Anna. Služby odborné knihovny. In: Knihovny současnosti 2009: sborník ze 17. konference, konané ve dnech 23. -25. června 2009 v Seči u Chrudimi. Vyd. 1. Brno: Sdružení knihoven ČR, 2009 -, s. 207. ISBN 978-80-86249-54-4. Dostupné z: http://kzv.kkvysociny.cz/Default.aspx?id=1157>
  4. Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha: Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2015-01-08]. Dostupné z: knihovnam.nkp.cz/docs/koncepce2011-14/Koncepce_PIK_Rozp.doc

Externí zdroje

Ústřední knihovnická rada ČR
Ministerstvo kultury ČR

Související články

Informační požadavek

Klíčová slova

informační potřeba, hledání informací, požadavek, Robert Taylor