Informace a právo. Jaké jsou základní právní aspekty zpracování informací? Jaké znáte licence upravující autorská práva k software?

Zpracování informací

GDPR

Zkratka GDPR znamená v českém znění Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (anglicky General Data Protection Regulation). GDPR představuje nový právní rámec ochrany osobních údajů v evropském prostoru s cílem hájit co nejvíce práva občanů EU proti neoprávněnému zacházení s jejich daty včetně osobních údajů. GDPR se týká všech firem a institucí, ale i jednotlivců a online služeb, které zpracovávají data uživatelů. GDPR také zavedlo astronomické pokuty za porušování pravidel a nařizuje některým správcům nebo zpracovatelům osobních údajů zřídit nezávislou kontrolní funkci DPO (Data Protection Officer, tj. Pověřenec pro ochranu osobních údajů). [1]

Cíle GDPR:

  • nastavit jednotný právní rámec a pravidla pro zacházení s osobními údaji napříč EU;
  • chránit základní práva a svobody fyzických osob (zejména jejich právo na ochranu osobních údajů);
  • hájit co nejvíce práva občanů EU proti neoprávněnému zacházení s jejich daty/osobními údaji.

Právní důvody ke zpracovávání osobních údajů:

  • subjekt údajů udělil souhlas pro jeden či více konkrétních účelů (jako jediný právní důvod je odvolatelný);
  • zpracování je nezbytné pro splnění smlouvy, jejíž smluvní stranou je subjekt údajů nebo pro provedení opatření přijatých před uzavřením smlouvy na žádost tohoto subjektu údajů (do této kategorie například patří i vyřizování objednávky e-shopu);
  • zpracování je nezbytné pro splnění právní povinnosti, která se na správce vztahuje (například povinnosti zaměstnavatele evidovat zaměstnance);
  • zpracování je nezbytné pro ochranu životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné fyzické osoby;
  • zpracování je nezbytné pro splnění úkolu prováděného ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, kterým je pověřen správce;
  • zpracování je nezbytné pro účely oprávněných zájmů příslušného správce či třetí strany, kromě případů, kdy před těmito zájmy mají přednost zájmy nebo základní práva a svobody subjektu údajů vyžadující ochranu osobních údajů. [2]

Právo být zapomenut

Právo být zapomenut, je rozšířeným právem na výmaz. Spočívá v provedení přiměřených kroků, včetně technických opatření k vymazání veškerých odkazů na osobní údaje žadatele a jejich kopie. GDPR zde však uvádí řadu výjimek, proč je v praxi dost složité právo uplatnit, a to zejména v případech, kdy jsou dané osobní údaje zpracovávány státními institucemi.

Aby měl správce povinnost zlikvidovat osobní údaje, musí být splněna alespoň jedna z těchto podmínek:

  • osobní údaje již nejsou potřebné pro účely, pro které byly shromážděny nebo jinak zpracovány;
  • subjekt údajů odvolá souhlas a neexistuje žádný další právní důvod pro zpracování;
  • subjekt údajů vznese námitky proti zpracování a neexistují žádné převažující oprávněné důvody pro zpracování;
  • osobní údaje byly zpracovány protiprávně;
  • osobní údaje musí být vymazány ke splnění právní povinnosti;
  • osobní údaje byly shromážděny v souvislosti s nabídkou služeb informační společnosti podle článku 8 odst. 1 Obecného nařízení. [3]

Licence upravující autorská práva k software

Software se rozděluje podle toho, k čemu je určen.

Existují dvě kategorie softwaru:

Dále máme dvě základní kategorie softwaru, podle povahy licence:

Licence a licenční smlouva

Software je samozřejmě, jakožto jiná majetková hodnota, schopen být předmětem právních dispozic. Tou základní dispozicí je možnost udělení licence, tedy práva užívání softwaru.

Autorský zákon (§ 65) stejně jako Směrnice 2009/24/ES stanoví, že počítačový program je chráněn jako dílo literární, a to bez ohledu na formu jeho vyjádření. Veškeré způsoby ochrany literárního díla se proto vztahují i na počítačové programy. Stejně tak jednotlivé části softwaru, které postupně vznikají, budou spadat pod autorskoprávní ochranu. Autorské právo se vztahuje na software dokončený, jeho jednotlivé vývojové fáze a části (§ 2 odst. 3 AutZ). Software je tedy chráněn nejen jako celek, ale jsou chráněny i jeho části, pokud jde o dílčí celek sice neschopný samostatného fungování, ale ve spojení s ostatními celky tvořící funkční software. V případě sporu je na znalci z oboru kybernetiky, aby stanovil, zda daná část softwaru je již takovým dílčím celkem, nebo není. Základem pro užívání softwaru jinou osobou bude zejména udělení licence dle autorského zákona [4]

Autorský zákon rozeznává z pohledu výlučnosti užití dva základní typy licencí:

  • Licence výhradní: je-li ujednána výhradní licence, poskytovatel nemá právo poskytnout tutéž licenci třetí osobě po dobu, co výhradní licence trvá. Není-li výslovně ujednán opak, zdrží se i poskytovatel výkonu práva, ke kterému udělil výhradní licenci.
  • Licence nevýhradní: poskytne-li poskytovatel za trvání výhradní licence nabyvatele bez jeho souhlasu uděleného v písemné formě licenci třetí osobě, licence nevznikne. Byla-li však nevýhradní licence poskytnuta před poskytnutím výhradní licence, zůstává zachována. [5]

Kategorie softwaru dle obsahu licence

Public domain

Public domain je software bez autorskoprávní ochrany (tzv. volný software), což dle našeho autorského zákona je možné až po uplynutí autorskoprávní ochrany. [4] U počítačového programu označovaného jako public domain se tak předpokládá, že může být všemi osobami volně užíván (i pro komerční účely), a to včetně provádění změn tohoto počítačového programu. Skutečnost, že je určitý počítačový program označován jako public domain, nemusí však v praxi znamenat, že je taktéž dostupný jeho zdrojový kód. Tento počítačový program může být případným koncovým uživatelům k dispozici pouze ve formě spustitelného souboru. [6] Příklady softwaru ve veřejné doméně jsou SQLite, I2P a CERN httpd.

Trial verze

Užívání trial programů je podmíněno vlastnictvím licence. Tyto komerční programy jsou většinou distribuovány plně funkční, ale po určité době (obvykle 30 dní) se odmítnou spustit nebo se některé důležité funkce znepřístupní. [4]

GNU GPL

Software šířený pod licencí GPL (General Public License) je možno volně používat, modifikovat i šířit, ale za předpokladu, že tento software bude šířen bezplatně (případně za distribuční náklady) s možností získat bezplatně zdrojové kódy. Toto opatření se týká nejen samotného softwaru, ale i softwaru, který je od něj odvozen. [4] GNU GPL byla původně napsaná pro projekt GNU a dnes je nejrozšířenější licence svého druhu. Patří také mezi nejznámější copyleftové licence, které vyžadují, aby byla odvozená díla dostupná pod toutéž licencí. [7]

Freeware

Freeware jsou programy, u nichž se tvůrce nevzdává autorského práva, ale jejich šíření i používání je zcela zdarma. Je pouze zakázáno programy upravovat nebo je poskytovat dále za úplatu. Některé programy z této kategorie jsou uvolněny k používání zdarma pouze pro domácí potřebu, nikoliv pro komerční subjekty. Freeware tvoří většinou renomované softwarové firmy, které si tak zdarma dělají účinnou reklamu, nebo počítačoví nadšenci. [8]

BSD

Licence opravňující jakkoliv volně šířit software pod podmínkou uvedení autora softwaru a vzdání se odpovědnost za škodu. [4] Tuto licenci je možné použít ke komerčním účelům. BSD licence patří k vůbec nejsvobodnějším a nejdostupnějším licencím, je považována za takzvaný svobodný software. [9]

Shareware

Licence Shareware umožňuje užití softwaru na zkoušku s tím, že po určité době je nutné uhradit poplatek nebo se zaregistrovat u dodavatele softwaru. Shareware lze za těchto podmínek i dále šířit. [4] Ve většině případů je nabyvateli umožněno sharewarový počítačový program dále distribuovat (rozmnožovat, rozšiřovat a sdělovat veřejnosti), avšak počítačový program nesmí být ze strany nabyvatele licence modifikován. Sharewarový počítačový program je v praxi nejčastěji distribuován ve formě spustitelného souboru a není zpřístupňován jeho zdrojový kód. [10]

Adware

Licence Adware je založena na bezúplatném získání softwaru a licence k němu s tím, že uživatel souhlasí se zobrazováním reklamy v rámci tohoto softwaru. Poskytovatel licence tak těží z prodeje reklamního prostoru, a nikoliv z licenčních poplatků. [4]

OEM software

Licence OEM znamená, že software je předinstalován v počítači a může být užíván pouze s daným hardwarem. Software nelze tedy instalovat na jiný počítač. [4] Funkčnost OEM licencí bývá často omezená a odpovědnost za případné vady a technickou podporu nese výrobce finálního produktu, nikoliv producent softwaru. Software poskytovaný v OEM licenci je možné používat jen na jednom počítači, protože bývá vázán na konkrétní kus hardwaru. Na druhou stranu je pro uživatele tato licence levnější alternativou než klasická krabicová verze. [11]

Odkazy

Reference

  1. Co je GDPR? GDPR.cz [online] [cit. 2022-02-10]. Dostupné z: https://www.gdpr.cz/gdpr/.
  2. Právní důvody pro zpracování osobních údajů. guard7 [online] [cit. 2022-02-10]. Dostupné z: https://www.guard7.cz/gdpr/pravni-duvody-pro-zpracovani-osobnich-udaju
  3. Právo být zapomenut. GDPR.cz [online] [cit. 2022-02-12]. Dostupné z: https://www.gdpr.cz/gdpr/heslo/pravo-byt-zapomenut/
  4. 4,0 4,1 4,2 4,3 4,4 4,5 4,6 4,7 4,8 Definice softwaru, práva k softwaru, licence, databáze [online]. [cit. 2022-02-10]. Dostupné z: https://cdn.albatrosmedia.cz/Files/Sample/9384440/?name=Uk%C3%A1zka.pdf
  5. Výhradní nebo nevýhradní licence. Kurzy.cz [online]. [cit. 2022-02-12]. Dostupné z: https://www.kurzy.cz/zakony/89-2012-obcansky-zakonik/paragraf-2360/
  6. Public domain. Root.cz [online]. [cit. 2022-02-11]. Dostupné z: https://www.root.cz/specialy/licence/public-domain/
  7. Slovník pojmů. Vodafone [online]. [cit. 2022-02-10]. Dostupné z: https://www.vodafone.cz/uzitecne-odkazy/slovnik-pojmu/gnu-gpl/
  8. BARTOŠ, Lubomír. Autorská práva, licence programů. docplayer.cz [online]. [cit. 2022-02-10]. Dostupné z: https://docplayer.cz/1464552-Autorska-prava-licence-programu.html
  9. Co je to BSD licence? IT slovník.cz [online]. [cit. 2022-02-12]. Dostupné z:https://it-slovnik.cz/pojem/bsd-licence
  10. Shareware. Root.cz [online]. [cit. 2022-02-11]. Dostupné z: https://www.root.cz/specialy/licence/shareware/
  11. Co je OEM licence? Alza [online]. [cit. 2022-02-12]. Dostupné z: https://www.alza.cz/slovnik/oem#:~:text=OEM%20je%20obchodn%C3%AD%20term%C3%ADn%2C%20kter%C3%BD,po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%BDm%20sestav%C3%A1m%20od%20konkr%C3%A9tn%C3%AD%20firmy.&text=N%C3%A1zev%20vznikl%20jako%20zkratka%20z%20anglick%C3%A9ho%20Original%20Equipment%20Manufacturer.

Doporučená literatura

  • KOUKAL, Pavel. Autorské právo, public domain a lidská práva. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2019. 524 stran. Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity; sv. č. 647 = Acta Universitatis Brunensis. Iuridica; vol. 647. Scientia. ISBN 978-80-210-9279-2.
  • GUIBAULT, Lucie, ed. a HUGENHOLTZ, P. B., ed. The future of the public domain: identifying the commons in information law. Alphen aan den Rijn: Kluwer Law International, ©2006. xi, 377 s. Information law series; v. 16. ISBN 90-411-2435-7.
  • ŠTĚDROŇ, Bohumír. Ochrana a licencování počítačového programu. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. xv, 199 s. Právní monografie. ISBN 978-80-7357-555-7.
  • METZGER, Axel, ed. Free and open source software (FOSS) and other alternative license models: a comparative analysis. Cham: Springer, [2016], ©2016. xii, 507 stran. Ius comparatum - global studies in comparative law, volume 12. ISBN 978-3-319-21559-4.
  • GIAVARRA, Emanuella, ed. Jak se vyhnout právním léčkám?: licencování digitálních zdrojů. Praha: Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, 2000. 27 s. Aktuality SKIP; sv. 18. ISBN 80-85851-11-3.

Související články

Klíčová slova

informace, právo, zpracování informací, GDPR, software, licence, autorská práva